Dnes vám představím tři ukázky ikonického designu, a dá rozum, že jsem pro to ten pravý, protože mám bakalářský titul z literatury. (Smích) Ale také jsem známá tvář z televize, tak trochu, a horlivý sběratel katalogů Design na dosah, takže vlastně vím všechno co se dá.
Today I'm going to unpack for you three examples of iconic design, and it makes perfect sense that I should be the one to do it because I have a Bachelor's degree in Literature. (Laughter) But I'm also a famous minor television personality and an avid collector of Design Within Reach catalogs, so I pretty much know everything there is.
Nuže, jsem si jistý, že poznáváte tento objekt; mnozí z vás ho nejspíš viděli, když přistávali se svými soukromými zepelíny na Mezinárodním letišti Los Angeles během posledních pár dní. Říkají tomu Theme Building (Tématická budova); jmenuje se tak z důvodů, které jsou pořád velmi nejasné. A je to snad nejlepší příklad starobylé mimozemské architektury, který v Los Angeles máme.
Now, I'm sure you recognize this object; many of you probably saw it as you were landing your private zeppelins at Los Angeles International Airport over the past couple of days. This is known as the Theme Building; that is its name for reasons that are still very murky. And it is perhaps the best example we have in Los Angeles of ancient extraterrestrial architecture.
Byla objevena při vykopávkách v roce 1961, když stavěli losangeleské letiště, přestože si vědci mysleli, že pochází z roku 2000 před naším letopočtem, kdy sloužila jako rušný transdimenzionální vesmírný přístav pro starověké astronauty, kteří zprvu kolonizovali tuto planetu a osvobodili náš druh od nánosů barbarství tím, že nám dali psaný jazyk a technologie a otáčející se restaurace.
It was first excavated in 1961 as they were building LAX, although scientists believe that it dates back to the year 2000 Before Common Era, when it was used as a busy transdimensional space port by the ancient astronauts who first colonized this planet and raised our species from savagery by giving us the gift of written language and technology and the gift of revolving restaurants.
Domníváme se, že měly sloužit jako náhrada za staré vesmírné přístavy, které se nacházely kde jinde než ve Stonehenge, a jsou považovány za veliký pokrok díky úspornému designu, redukci druidů, neustále se poflakujících okolo, a samozřejmě daleko lepším možnostem parkování. Když byla odhalena, uvedla novou éru zmodernizovaného, archaicky futuristického designu zvanému Googie, který považujeme za synonymum Doby Tryskáčů, což je chybné. Koneckonců, starověcí astronauti, kteří ho používali, necestovali tryskáčem moc často, dávali přednost cestování na opeřených hadech poháněných křišťálovými lebkami.
It is thought to have been a replacement for the older space ports located, of course, at Stonehenge and considered to be quite an improvement due to the uncluttered design, the lack of druids hanging around all the time and obviously, the much better access to parking. When it was uncovered, it ushered in a new era of streamlined, archaically futuristic design called Googie, which came to be synonymous with the Jet Age, a misnomer. After all, the ancient astronauts who used it did not travel by jet very often, preferring instead to travel by feathered serpent powered by crystal skulls.
(Potlesk)
(Applause)
(Hudba)
(Music)
A ano, stůl. Používáme je každý den. A na vršku se nachází odšťavňovač. Tento design vytvořil Philippe Starck, který se, myslím, nachází v tuto chvíli v publiku. Poznáte, že jde o Starckův design podle jeho preciznosti, hravosti, inovativnosti a příslibu bezprostředního násilí. (Smích)
Ah yes, a table. We use these every day. And on top of it, the juicy salif. This is a design by Philippe Starck, who I believe is in the audience at this very moment. And you can tell it is a Starck design by its precision, its playfulness, its innovation and its promise of imminent violence. (Laughter)
Je to design, který dráždí vaši intuici -- není to to, co si na první pohled myslíte. Není to vidlička určená k tomu, abyste s ní mohli napíchnout tři jednohubky zaráz, což by se hodilo venku ve vestibulu, řekl bych. A přestože je očividně inspirovaný starověkými astronauty a je vesmírný a trojnožkovitý, není to něco, co se vám má dostat do hlavy a vycucnout všechny vaše myšlenky. Je to ve skutečnosti odšťavňovač citronů, a od teď už v tom nebudete schopni vidět nic jiného.
It is a design that challenges your intuition -- it is not what you think it is when you first see it. It is not a fork designed to grab three hors d'oeuvres at a time, which would be useful out in the lobby, I would say. And despite its obvious influence by the ancient astronauts and its space agey-ness and tripodism, it is not something designed to attach to your brain and suck out your thoughts. It is in fact a citrus juicer and when I say that, you never see it as anything else again.
Také to není vzor designu, je to vzor užitečnosti designu. Můžete si ho vzít s sebou domů -- narozdíl od Theme Building, která bude na věky stát tam, kde je. Můžete si to koupit a může jít s vámi domů a tam může stát na kuchyňské lince -- nevleze se do šuplíku; věřte mi, vlastnoručně jsem se o tom přesvědčil -- a vaši kuchyňskou linku promění ve vzor designu. Další věc je ta, že když ho budete mít doma, řeknu vám ještě o funkcích, o kterých byste jinak nevěděli: když usnete, probudí se k životu a promenáduje se po domě a hrabe se vám v poště a pozoruje vás ve spánku. (Potlesk)
It is also not a monument to design, it is a monument to design's utility. You can take it home with you, unlike the Theme Building, which will stay where it is forever. This is affordable and can come home with you and, as such, it can sit on your kitchen counter -- it can't go in your drawers; trust me, I found that out the hard way -- and make your kitchen counter into a monument to design. One other thing about it, if you do have one at home, let me tell you one of the features you may not know: when you fall asleep, it comes alive and it walks around your house and goes through your mail and watches you as you sleep. (Applause)
Dobrá, a co je tato věc? Nic mě nenapadá. Nevím, co to je. Vypadá to strašně. Je to malá elektrická plotýnka? Nechápu to. Ví to někdo? Chee? Co že to je ... iPhone. iPhone. No jistě, to je ono, už si vzpomínám; nechal jsem si jimi vydláždit koupelnu za starých dobrých časů.
Okay, what is this object? I have no idea. I don't know what that thing is. It looks terrible. Is it a little hot plate? I don't get it. Does anyone know? Chi? It's an ... iPhone. iPhone. Oh yes, that's right, I remember those; I had my whole bathroom tiles redone with those back in the good old days.
Ne, mám iPhone. Samozřejmě, že mám. Zde je můj milovaný iPhone. Používám tu malou věc na spoustu věcí. Rád si na něm čtu knížky. Ještě radši si na něm kupuju knížky. A pak se nemusím stydět, že jsem je nečetl, protože zůstanou v tomhle a nikdy se na ně nebudu muset ani podívat -- a to je ideální. Používám ho každý den na měření hmotnosti vola, například.
No, I have an iPhone. Of course I do. Here is my well-loved iPhone. I do so many things on this little device. I like to read books on it. More than that, I like to buy books on it that I never have to feel guilty about not reading because they go in here and I never look at them again and it's perfect. I use it every day to measure the weight of an ox, for example.
Jednou za čas, přiznávám, na něm uskutečním i telefonní hovor, někdy. A stejně na něj v jednom kuse zapomínám. To je design, který jakmile jednou uvidíte, hned na něj zapomenete. Je snadné zapomenout ty nadšené vzdechy, které s sebou přinesl v roce 2007, když jste se poprvé této věci dotkli, protože začala být tak rychle všudypřítomná; a díky tomu, jak rychle jsme si osvojili tato gesta a začlenili je do svého života. Narozdíl od Theme Building, není to mimozemská technologie. Spíš bych měl říct, že přinesla technologii, která -- kromě lidí v této místnosti -- připadá mnoha lidem na světě pořád ještě velice mimozemská a proměnila ji okamžitě v něco důvěrně známého.
Every now and then, I admit that I complete a phone call on it occasionally. And yet I forget about it all the time. This is a design that once you saw it, you forgot about it. It is easy to forget the gasp-inducement that occurred in 2007 when you first touched this thing because it became so quickly pervasive and because of how instantly we adopted these gestures and made it an extension of our life. Unlike the Theme Building, this is not alien technology. Or I should say, what it did was it took technology which, unlike people in this room, to many other people in the world, still feels very alien, and made it immediately and instantly feel familiar and intimate.
A narozdíl od odšťavňovače nehrozí, že se vám dostane do hlavy; místo toho se vám spíš přicucne k mozku. (Smích) A ani si nevšimnete, že k tomu došlo. Takže tady to máte. Jmenuji se John Hodgman. Právě jsem vám vysvětlil design. Děkuji mnohokrát.
And unlike the juicy salif, it does not threaten to attach itself to your brain, rather, it simply attaches itself to your brain. (Laughter) And you didn't even notice it happened. So there you go. My name is John Hodgman. I just explained design. Thank you very much.
(Potlesk)
(Applause)