Sarge Salman: Přijel sem až z Los Altos Hills v Kalifornii, pan Henry Evans.
Sarge Salman: All the way from Los Altos Hills, California, Mr. Henry Evans.
(Potlesk)
(Applause)
Henry Evans: Ahoj. Jmenuji se Henry Evans a do 29. srpna 2002 jsem si žil svoji verzi amerického snu. Vyrostl jsem v typickém americkém městě poblíž St. Louis. Můj otec byl právník. Má matka byla v domácnosti. Mých šest sourozenců a já jsme byli hodné děti, i když jsme si občas zazlobili. Po střední škole jsem odešel studovat, abych se dozvěděl víc o světě. Přihlásil jsem se na univerzitu Notre Dame, kde jsem získal tituly z účetnictví a němčiny a zároveň jsem rok studia strávil v Rakousku. Později jsem získal titul MBA na Stanfordu. Oženil jsem se se svou středoškolskou láskou Jane. Jsem šťastný, že ji mám. Společně jsme vychovali čtyři úžasné děti. Pracoval jsem a studoval opravdu tvrdě, abych postoupil v kariérním žebříčku a posléze se stal finančním ředitelem v Silicon Valley, což byla práce, kterou jsem si vážně užíval. Koupili jsme si svůj první a jediný dům 13. prosince 2001, vyžadoval celkovou rekonstrukci, ale byl na krásném místě na Los Altos Hills v Kalifornii. Odtud také právě mluvím.
Henry Evans: Hello. My name is Henry Evans, and until August 29, 2002, I was living my version of the American dream. I grew up in a typical American town near St. Louis. My dad was a lawyer. My mom was a homemaker. My six siblings and I were good kids, but caused our fair share of trouble. After high school, I left home to study and learn more about the world. I went to Notre Dame University and graduated with degrees in accounting and German, including spending a year of study in Austria. Later on, I earned an MBA at Stanford. I married my high school sweetheart, Jane. I am lucky to have her. Together, we raised four wonderful children. I worked and studied hard to move up the career ladder, eventually becoming a chief financial officer in Silicon Valley, a job I really enjoyed. My family and I bought our first and only home on December 13, 2001, a fixer-upper in a beautiful spot of Los Altos Hills, California, from where I am speaking to you now.
Těšili jsme se na jeho přestavbu, ale osm měsíců po tom, co jsme se sem přestěhovali, mě postihla mrtvice způsobená vrozenou vadou. Přes noc jsem se stal němým kvadruplegikem, a to ve zralém věku 40 let. Trvalo mi to několik let, ale s pomocí neuvěřitelně nápomocné rodiny jsem dospěl k názoru, že můj život má stále cenu žít. Začalo mě fascinovat používání techniky, která pomáhá těžce postiženým, měl jsem polohovací zařízení, které prodává společnost Madentec, a které převádí nepatrné pohyby hlavy na pohyby kurzoru, čímž mi umožňuje používat počítač. Takže můžu brouzdat internetem, posílat lidem e-maily nebo bezproblémově porážet svého kamaráda Steva Cousinse v online slovních hrách. Tato technika mi dovolila, abych byl stále něčím zaměstnaný, mentálně aktivní a cítil se součástí světa.
We were looking forward to rebuilding it, but eight months after we moved in, I suffered a stroke-like attack caused by a birth defect. Overnight, I became a mute quadriplegic at the ripe old age of 40. It took me several years, but with the help of an incredibly supportive family, I finally decided life was still worth living. I became fascinated with using technology to help the severely disabled. Head tracking devices sold commercially by the company Madentec convert my tiny head movements into cursor movements, and enable my use of a regular computer. I can surf the web, exchange email with people, and routinely destroy my friend Steve Cousins in online word games. This technology allows me to remain engaged, mentally active, and feel like I am a part of the world.
Jednoho dne jsem ležel v posteli a díval se na CNN, když mě ohromil profesor Charlie Kemp z Robotické laboratoře zdravotní péče na Technologickém institutu v Georgii, který předváděl robota PR2. Napsal jsem Charliemu a Stevu Cousinsovým z Willow Garage a společně jsme založili projekt „Roboti pro lidskost". Po dobu zhruba dvou let pro mě projekt vyvíjel způsoby, jak použít PR2 coby náhradu těla. Poprvé po deseti letech jsem se sám oholil. Ze svého domu v Kalifornii jsem oholil Charlieho v Atlantě. (Smích) Roznášel jsem halloweenské sladkosti. Sám jsem si otevřel lednici. Začal jsem dělat nejrůznější věci kolem domu. Objevil jsem nové a do té doby nemyslitelné možnosti jak žít a být prospěšný, a to jak pro sebe, tak i pro ostatní v podobné situaci.
One day, I was lying in bed watching CNN, when I was amazed by Professor Charlie Kemp of the Healthcare Robotics Lab at Georgia Tech demonstrating a PR2 robot. I emailed Charlie and Steve Cousins of Willow Garage, and we formed the Robots for Humanity project. For about two years, Robots for Humanity developed ways for me to use the PR2 as my body surrogate. I shaved myself for the first time in 10 years. From my home in California, I shaved Charlie in Atlanta. (Laughter) I handed out Halloween candy. I opened my refrigerator on my own. I began doing tasks around the house. I saw new and previously unthinkable possibilities to live and contribute, both for myself and others in my circumstance.
Každý z nás má určitá omezení v té či oné podobě. Například, když se kdokoli z nás chce pohybovat rychlostí 60 mil/h, potřebuje asistenční zařízení, kterému se říká auto. Vaše omezení vás nedělá o nic méně člověkem, a stejně tak ani mě. Mimochodem, sledujte můj elegantní pohyb. (Smích) Od narození všichni trpíme svou nezpůsobilostí sami létat.
All of us have disabilities in one form or another. For example, if either of us wants to go 60 miles an hour, both of us will need an assistive device called a car. Your disability doesn't make you any less of a person, and neither does mine. By the way, check out my sweet ride. (Laughter) Since birth, we have both suffered from the inability to fly on our own.
Loni mě Kaijen Hsiao z Willow Garage seznámil s Chadem Jenkinsem. Chad mi ukázal, jak snadné je koupit si létajícího drona a létat s ním. Díky tomu jsem si uvědomil, že bych mohl pomocí dronů rozšířit rozhled lidí upoutaných na lůžko prostřednictvím letu, a dát jim pocit pohybu a ovládání něčeho, což je fantastické. Pomocí kurzoru myši, který ovládám svou hlavou, mi toto webové rozhraní dovoluje sledovat video z kamery na robotovi a dávat mu příkazy tím, že mačkám tlačítka v internetovém prohlížeči. S trochou cviku jsem toto rozhraní ovládl natolik, že sám dokáži létat po svém domě. Mohu se porozhlédnout v naší zahradě, sledovat jak nám rostou hrozny. Taky jsem kontroloval solární panely na naší střeše. (Smích) Jedna z výzev pro mě jakožto pilota je přistát s dronem na obruči basketbalového koše. Pokročil jsem dále a zjišťoval jsem, jestli mohu použít displej upevněný na hlavě, Oculus Rift, jak jej upravili ve Fighting Walrus, abych měl naprosto pohlcující zážitek z ovládání svého dronu. S Chadovou skupinou na Brownově univerzitě létám s drony pravidelně v jeho laboratoři, několikrát týdně, a to z mého domu vzdáleného 3 000 mil. Samá práce a žádná legrace by vyčerpala i kvadruplegika, takže si taky občas najdeme čas na přátelský zápas v robotickém fotbale. (Smích) Nikdy mě ani nenapadlo, že bych byl schopný se sám zcela přirozeně pohybovat po kampusu jaký má Brownova univerzita. Teď už si jen přeji, abych si mohl dovolit platit školné. (Smích)
Last year, Kaijen Hsiao of Willow Garage connected with me Chad Jenkins. Chad showed me how easy it is to purchase and fly aerial drones. It was then I realized that I could also use an aerial drone to expand the worlds of bedridden people through flight, giving a sense of movement and control that is incredible. Using a mouse cursor I control with my head, these web interfaces allow me to see video from the robot and send control commands by pressing buttons in a web browser. With a little practice, I became good enough with this interface to drive around my home on my own. I could look around our garden and see the grapes we are growing. I inspected the solar panels on our roof. (Laughter) One of my challenges as a pilot is to land the drone on our basketball hoop. I went even further by seeing if I could use a head-mounted display, the Oculus Rift, as modified by Fighting Walrus, to have an immersive experience controlling the drone. With Chad's group at Brown, I regularly fly drones around his lab several times a week, from my home 3,000 miles away. All work and no fun makes for a dull quadriplegic, so we also find time to play friendly games of robot soccer. (Laughter) I never thought I would be able to casually move around a campus like Brown on my own. I just wish I could afford the tuition. (Laughter)
Chad Jenkins: Henry, vtípky stranou, vsadím se, že všichni tihle lidé by byli nadšením bez sebe, kdyby Tě viděli, jak ovládáš dron ze své postele v Kalifornii 3 000 mil odsud.
Chad Jenkins: Henry, all joking aside, I bet all of these people here would love to see you fly this drone from your bed in California 3,000 miles away.
(Potlesk)
(Applause)
Fajn, Henry, byl jsi v poslední době ve Washingtonu D.C.?
Okay, Henry, have you been to D.C. lately?
(Smích)
(Laughter)
Jsi nadšený z toho, že se účastníš TEDxMidAtlantic?
Are you excited to be at TEDxMidAtlantic?
(Smích) (Potlesk)
(Laughter) (Applause)
Můžeš nám ukázat, jak moc nadšený jsi?
Can you show us how excited you are?
(Smích)
(Laughter)
Paráda. A teď velké finále. Můžeš nám ukázat, jak dobrý pilot jsi?
All right, big finish. Can you show us how good of a pilot you are?
(Potlesk)
(Applause)
Dobře. Pořád tu je pár věcí, které lze vylepšit, ale myslím, že jdeme správným směrem.
All right, we still have a little ways to go with that, but I think it shows the promise.
Co je na Henryho příběhu ohromující, je pochopení Henryho potřeb, pochopení toho, co lidé v Henryho situaci požadují od techniky, a pak taky porozumění tomu, co může pokročilá technologie poskytnout, a následně spojení obou těchto věcí dohromady tak, že se dají moudře a zodpovědně využít. Snažíme se demokratizovat robotiku tak, aby se každý mohl stát její součástí. Nabízíme dostupné a ihned použitelné robotické platformy, jako je například A.R. dron, který stojí 300 dolarů, prezentační zařízení od Suitable Technologies jen za 17 000 dolarů, stejně tak open source software pro roboty, díky kterému se můžete stát součástí toho, co se snažíme uskutečňovat. A doufáme, že poskytnutí těchto nástrojů vám dovolí uvažovat o lepších způsobech, jak umožnit postiženým pohyb, jak poskytovat péči stárnoucí populaci, jak nabídnout lepší vzdělání našim dětem, jak do budoucna pomýšlet na nové možnosti uplatnění v zaměstnáních pro střední třídu, jak monitorovat a chránit životní prostředí a jak prozkoumávat vesmír.
What makes Henry's story amazing is it's about understanding Henry's needs, understanding what people in Henry's situation need from technology, and then also understanding what advanced technology can provide, and then bringing those two things together for use in a wise and responsible way. What we're trying to do is democratize robotics, so that anybody can be a part of this. We're providing affordable, off-the-shelf robot platforms such as the A.R. drone, 300 dollars, the Suitable Technologies beam, only 17,000 dollars, along with open-source robotics software so that you can be a part of what we're trying to do. And our hope is that, by providing these tools, that you'll be able to think of better ways to provide movement for the disabled, to provide care for our aging population, to help better educate our children, to think about what the new types of middle class jobs could be for the future, to both monitor and protect our environment, and to explore the universe.
Ale zpátky k Tobě, Henry.
Back to you, Henry.
HE: Děkuji, Chade.
HE: Thank you, Chad.
Tento dron předvádí možnosti, jaké se naskýtají lidem upoutaným na lůžko, aby jednou mohli zkoumat venkovní svět, a aby jim robotika případně poskytla rovné podmínky, kde jsou jediným omezením vlastní mentální dovednosti a představivost, kde jsou postižení schopni vykonávat stejné činnosti jako kdokoli jiný, možná i lépe, aby nám technika dokonce umožňovala nabízet východiska pro mnohé lidi, na které dnes nahlížíme jako na pouze přežívající. Před sto lety bych byl i já považován za jen přežívajícího. Což vlastně neodpovídá pravdě. Umřel bych.
With this drone setup, we show the potential for bedridden people to once again be able to explore the outside world, and robotics will eventually provide a level playing field where one is only limited by their mental acuity and imagination, where the disabled are able to perform the same activities as everyone else, and perhaps better, and technology will even allow us to provide an outlet for many people who are presently considered vegetables. One hundred years ago, I would have been treated like a vegetable. Actually, that's not true. I would have died.
Je jen na nás, na nás všech, abychom se rozhodli, jak bude robotika využita, zda pro dobro, nebo zlo, pro pouhé nahrazování lidí, anebo aby se stali lepšími, aby nám bylo umožněno dělat a užívat si více.
It is up to us, all of us, to decide how robotics will be used, for good or for evil, for simply replacing people or for making people better, for allowing us to do and enjoy more.
Naším cílem v robotice je odemknout mentální sílu všech tím, že uděláme svět mnohem více fyzicky přístupný lidem, jako jsem já a mně podobní na celém světě. S pomocí lidí jako jste vy, můžeme tento sen změnit ve skutečnost.
Our goal for robotics is to unlock everyone's mental power by making the world more physically accessible to people such as myself and others like me around the globe. With the help of people like you, we can make this dream a reality.
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)