Afrika vzkvétá. Příjem na hlavu se od roku 2000 zdvojnásobil a tento boom se týká všech. Střední délka života se zvýšila o jeden rok každé tři roky za poslední dekádu. To znamená, že když se africké dítě narodí dnes, místo před třemi dny, tak dostane jeden den života navíc na konci svého života. Je to tak rychlé. A výskyt infekce HIV se snížil o 27 procent: o 600.000 méně lidí dostane ročně HIV v subsaharské Africe. Vyhráváme bitvu proti malárii, s úmrtností na malárii nižší o 27 procent, podle posledních údajů Světové Banky. A moskytiéry v tom opravdu hrají roli. Toto by nás nemělo překvapit, protože růst je opravdu všude. Pokud se vrátíte do doby Římského císařství v roce 1 n. l., tak následovalo období asi 1.800 let, kde nebylo velmi mnoho růstu. Ale pak se lidé, které by Římané nazývali skotskými barbary, mí předkové, stali součástí průmyslové revoluce a v 19. století začal růst zrychlovat a pak začal zrychloval rychleji a rychleji a začal se týkat každého. Nezáleží na tom, jestli jde o singapurskou džungli nebo tundru na severu Finska. Zapojen je každý. Je jen otázkou času, kdy se stane nevyhnutelné.
Africa is booming. Per capita incomes since the year 2000 have doubled, and this boom is impacting on everyone. Life expectancy has increased by one year every three years for the last decade. That means if an African child is born today, rather than three days ago, they will get an extra day of life at the end of their lifespan. It's that quick. And HIV infection rates are down 27 percent: 600,000 less people a year are getting HIV in sub-Saharan Africa. The battle against malaria is being won, with deaths from malaria down 27 percent, according to the latest World Bank data. And malaria nets actually are playing a role in that. This shouldn't surprise us, because actually, everybody grows. If you go back to Imperial Rome in the Year 1 A.D., there was admittedly about 1,800 years where there wasn't an awful lot of growth. But then the people that the Romans would have called Scottish barbarians, my ancestors, were actually part of the Industrial Revolution, and in the 19th century, growth began to accelerate, and you saw that get quicker and quicker, and it's been impacting everyone. It doesn't matter if this is the jungles of Singapore or the tundra of northern Finland. Everybody gets involved. It's just a matter of when the inevitable happens.
Mezi důvody proč si myslím, že se to děje právě teď, je kvalita vůdcovství napříč Afrikou. Věřím, že většina z nás by se shodla na tom, že v 90. letech, byl největší politik na světě Afričan, já ale potkávám úžasné lidi napříč kontinentem po celou dobu a ti zavádějí reformy, které proměnily ekonomickou situaci v jejich zemích.
Among the reasons I think it's happening right now is the quality of the leadership across Africa. I think most of us would agree that in the 1990s, the greatest politician in the world was African, but I'm meeting brilliant people across the continent the entire time, and they're doing the reforms which have transformed the economic situation for their countries.
A Západ se do toho zapojuje. Západ přišel s programy na prominutí dluhu, které snížily subsaharský dluh na polovinu z asi 70 procent HDP na necelých 40. Současně náš dluh vzrostl na 120 a všichni se v důsledku cítíme trochu mizerně. Politika slábne, když je dluh vysoký. Když je dluh veřejného sektoru malý, vlády nemusí volit mezi investicemi do vzdělání a zdravotnictví a splácením úroku z jejich dluhu. A není to jenom veřejný sektor, který vypadá tak dobře. Soukromý sektor také. Znovu, na Západě máme soukromý dluh 200 procent HDP ve Španělsku, v UK a USA. To je strašně vysoký dluh. Afrika, spousta afrických zemí, má dluh okolo 10 do 30 procent HDP. Jestli existuje nějaký kontinent, který může dosáhnout toho co Čína -- Čínský je v tom grafu okolo 130 procent HDP -- Jestli někdo může dosáhnout toho co Čína za posledních 30 let, tak to bude Afrika v dalších 30.
And the West is engaging with that. The West has given debt forgiveness programs which have halved sub-Saharan debt from about 70 percent of GDP down to about 40. At the same time, our debt level's gone up to 120 and we're all feeling slightly miserable as a result. Politics gets weaker when debt is high. When public sector debt is low, governments don't have to choose between investing in education and health and paying interest on that debt you owe. And it's not just the public sector which is looking so good. The private sector as well. Again, in the West, we have private sector debt of 200 percent of GDP in Spain, the U.K., and the U.S. That's an awful lot of debt. Africa, many African countries, are sitting at 10 to 30 percent of GDP. If there's any continent that can do what China has done -- China's at about 130 percent of GDP on that chart -- if anyone can do what China has done in the last 30 years, it'll be Africa in the next 30.
Takže mají dobré veřejné finance, nízký soukromý dluh. Je si toho někdo vědom? Ve skutečnosti ano. Přímé zahraniční investice do Afriky v posledních 15 letech přitékaly. V 70. letech se kontinentu nikdo nedotknul ani bidlem. A tyto investice jsou hlavně ze Západu. Slýcháme hodně o Číně a ta půjčuje spoustu peněz, ale 60 procent přímých zahraničních investic v posledních pár letech přišlo z Evropy, Ameriky, Austrálie a Kanady. 10 procent přišlo z Indie. A investují do energetiky. Afrika dnes produkuje 10 milionů barelů ropy denně. Stejně jako Saudská Arábie nebo Rusko. A investují do telekomunikací, nákupních center. A tento velmi povzbudivý příběh, myslím, je z části založený na demografickém vývoji. A není to pouze o africké demografii. Ukazuji vám počet 15 až 24-letých v různých částech světa a ta modrá čára je ta, na kterou chci, abyste se na chvíli zaměřili. Před deseti lety, řekněme, že jste Foxconn náhodou zřizující továrnu na iPhony. Mohli byste si vybrat Čínu, tvořící převážnou část té východoasijské modré čáry, kde je 200 milionů mladých lidí a každý rok až do roku 2010 se to číslo zvyšuje. Což znamená, že budete mít u dveří nové lidi říkající, "Dejte nám práci," a, "nepotřebuji velkou výplatu, jen mi dejte práci." To se teď kompletně změnilo. Tuto dekádu uvidíme 20 až 30 procentní pokles počtu 15 až 24-letých v Číně. Tak kde si zřídíte svou novou továrnu? Díváte se na jižní Asii a lidé také. Dívají se na Pákistán a Bangladéš a dívají se také na Afriku. A dívají se na Afriku, protože ta žlutá čára vám ukazuje, že se počet mladých Afričanů bude i nadále zvyšovat dekádu za dekádou a za dekádou až do roku 2050.
So they've got great government finances, great private sector debt. Does anyone recognize this? In fact, they do. Foreign direct investment has poured into Africa in the last 15 years. Back in the '70s, no one touched the continent with a barge pole. And this investment is actually Western-led. We hear a lot about China, and they do lend a lot of money, but 60 percent of the FDI in the last couple of years has come from Europe, America, Australia, Canada. Ten percent's come from India. And they're investing in energy. Africa produces 10 million barrels a day of oil now. It's the same as Saudi Arabia or Russia. And they're investing in telecoms, shopping malls. And this very encouraging story, I think, is partly demographic-led. And it's not just about African demographics. I'm showing you the number of 15- to 24-year-olds in various parts of the world, and the blue line is the one I want you to focus on for a second. Ten years ago, say you're Foxconn setting up an iPhone factory, by chance. You might choose China, which is the bulk of that East Asian blue line, where there's 200 million young people, and every year until 2010 that's getting bigger. Which means you're going to have new guys knocking on the door saying, "Give us a job," and, "I don't need a big pay rise, just please give me a job." Now, that's completely changed now. This decade, we're going to see a 20- to 30-percent fall in the number of 15- to 24-year-olds in China. So where do you set up your new factory? You look at South Asia, and people are. They're looking at Pakistan and Bangladesh, and they're also looking at Africa. And they're looking at Africa because that yellow line is showing you that the number of young Africans is going to continue to get bigger decade after decade after decade out to 2050.
Nyní, pro takovou spoustu mladých je problém přicházet na jakýkoliv trh, obzvláště u mladých mužů. Trochu nebezpečné, někdy. Myslím, že stěžejní faktor je, jak vzdělaná je ta demografie? Když se podíváte na tu červenou čáru, co uvidíte je, že v roce 1975, jen devět procent dětí bylo v sekundárním vzdělávání v subsaharské Africe. Zřídili byste v subsaharské Africe továrnu v půlce 70. let? Nikdo jiný ne. Místo toho si vybrali Turecko a Mexiko pro zřízení textilních závodů, protože jejich vzdělanostní úroveň byla 25 až 30 procent. Dnes je subsaharská Afrika na úrovni jaké bylo Turecko a Mexiko v roce 1975. Získají ta pracovní místa, která vyzdvihnou lidi z venkovské chudoby a vyšlou je na cestu k industrializaci a bohatství.
Now, there's a problem with lots of young people coming into any market, particularly when they're young men. A bit dangerous, sometimes. I think one of the crucial factors is how educated is that demographic? If you look at the red line here, what you're going to see is that in 1975, just nine percent of kids were in secondary school education in sub-Saharan Africa. Would you set up a factory in sub-Sahara in the mid-1970s? Nobody else did. They chose instead Turkey and Mexico to set up the textiles factories, because their education levels were 25 to 30 percent. Today, sub-Sahara is at the levels that Turkey and Mexico were at in 1975. They will get the textiles jobs that will take people out of rural poverty and put them on the road to industrialization and wealth.
Takže jak Afrika vypadá dnes? Takto se na Afriku dívám já. Trochu zvláštně, protože jsem ekonom. Každý malý čtvereček je asi miliarda dolarů a vidíte, že kladu spoustu pozornosti na Nigérii, která leží uprostřed. Jižní Afrika hraje velkou roli. Ale když uvažuji nad budoucností, tak se popravdě nejvíce zajímám o střední, západní a jižní Afriku. Když si vezmu Afriku podle populace, tak východ vystupuje jako spousta potenciálu.
So what's Africa looking like today? This is how I look at Africa. It's a bit odd, because I'm an economist. Each little box is about a billion dollars, and you see that I pay an awful lot of attention to Nigeria sitting there in the middle. South Africa is playing a role. But when I'm thinking about the future, I'm actually most interested in Central, Western and Southern Africa. If I look at Africa by population, East Africa stands out as so much potential.
A na těchto mapách vám ukazuji ještě něco. Ukazuji vám demokracii versus autokracii. Křehké demokracie jsou tou béžovou barvou. Silné demokracie jsou oranžové. A co vidíte je, že většina Afričanů nyní žije v demokracii. Proč je to důležité? Protože co lidé chtějí, je to o co se politici snaží. Ne vždy se to povede, ale snaží se a zasazují se o to. Co dostanete je cyklus pozitivní zpětné vazby. Při volbách v Ghaně, v prosinci 2012, proti sobě vedli dva kandidáti bitvu ohledně vzdělávání. Jeden nabídl sekundární vzdělání zdarma pro všechny, ne jen 30 %. Ten druhý musel říct, "Já nechám postavit 50 nových škol". Vyhrál o chlup. Tak demokracie podporuje vlády, aby investovaly do vzdělání. Vzdělání pomáhá růstu a investicím a to přináší příjmy rozpočtu, který dává vládám více peněz, což pomáhá růstu skrz vzdělávání. Jde o pozitivní, ctnostný kruh.
And I'm showing you something else with these maps. I'm showing you democracy versus autocracy. Fragile democracies is the beige color. Strong democracies are the orange color. And what you'll see here is that most Africans are now living in democracies. Why does that matter? Because what people want is what politicians try, they don't always succeed, but they try and deliver. And what you've got is a reinforcing positive circle going on. In Ghana in the elections, in December 2012, the battle between the two candidates was over education. One guy offered free secondary school education to all, not just 30 percent. The other guy had to say, I'm going to build 50 new schools. He won by a margin. So democracy is encouraging governments to invest in education. Education is helping growth and investment, and that's giving budget revenues, which is giving governments more money, which is helping growth through education. It's a positive, virtuous circle.
Ale dostávám jednu otázku a tato konkrétní otázka je pro mě docela skličující: "Ale co korupce? Jak tam můžete investovat, když je tam korupce?" A co mě na tom skličuje je, že tento graf vám ukazuje, že největší korelaci s korupcí má bohatství. Když jste chudí, korupce není vaše největší priorita. A u zemí na pravé straně, můžete vidět HDP na hlavu, v podstatě každá země s HDP na hlavu, řekněme, menším než $5.000, má korupční skóre zhruba, kolik je to, kolem tří? Tři z deseti. To není dobré. Každá chudá země je zkorumpovaná. Každá bohatá země je relativně nezkorumpovaná. Jak se dostanete od chudoby a korupce k bohatství a menší korupci? Střední třída se musí zvětšit. A uděláte to tak, že investujete, místo naříkání nad tím, že tam neinvestujete, protože je tam příliš korupce.
But I get asked this question, and this particular question makes me quite sad: It's, "But what about corruption? How can you invest in Africa when there's corruption?" And what makes me sad about it is that this graph here is showing you that the biggest correlation with corruption is wealth. When you're poor, corruption is not your biggest priority. And the countries on the right hand side, you'll see the per capita GDP, basically every country with a per capita GDP of, say, less than 5,000 dollars, has got a corruption score of roughly, what's that, about three? Three out of 10. That's not good. Every poor country is corrupt. Every rich country is relatively uncorrupt. How do you get from poverty and corruption to wealth and less corruption? You see the middle class grow. And the way to do that is to invest, not to say I'm not investing in that continent because there's too much corruption.
Tedy, nerad bych byl obhájcem korupce. Jednou jsem byl zatčen, protože jsem odmítl dát úplatek -- ne v Africe tedy. Ale co se snažím říct, je že můžeme něco změnit a to pomocí investic.
Now, I don't want to be an apologist for corruption. I've been arrested because I refused to pay a bribe -- not in Africa, actually. But what I'm saying here is that we can make a difference and we can do that by investing.
Teď vám prozradím malé tajemství. Ekonomové nejsou dobří v předpovědích. Protože otázka opravdu je, co bude následovat? A pokud se vrátíte zpět do roku 2000, tak zjistíte, že The Economist měl velmi slavnou obálku, "Beznadějný Kontinent". Tehdy udělali to, že se podívali na růst v Africe za posledních 10 let -- dvě procenta -- a ptali se, co se bude dít v dalších 10 letech? Předpokládali dvě procenta, což z toho udělalo docela zoufalý příběh, protože populace rostla rychlostí dvě a půl. Lidé v Africe v 90. letech zchudli. Teď v roce 2012 má The Economist novou obálku a co ta nová obálka ukazuje? Ukazuje, dobře, Afrika vzkvétá, protože růst za posledních 10 let tam byl okolo pěti a půl procenta.
Now I'm going to let you in on a little not-so-secret. Economists aren't great at forecasting. Because the question really is, what happens next? And if you go back to the year 2000, what you'll find is The Economist had a very famous cover, "The Hopeless Continent," and what they'd done is they'd looked at growth in Africa over the previous 10 years -- two percent -- and they said, what's going to happen in the next 10 years? They assumed two percent, and that made it a pretty hopeless story, because population growth was two and a half. People got poorer in Africa in the 1990s. Now 2012, The Economist has a new cover, and what does that new cover show? That new cover shows, well, Africa rising, because the growth over the last 10 years has been about five and a half percent.
Chtěl bych, abyste se teď na chvíli stali ekonomy, protože jestli růst za posledních 10 let byl pět a půl procenta, kolik myslíte, že MMF předpovídá pro dalších pět let růstu v Africe? Výborně. Myslím, že si v hlavě říkáte, pravděpodobně pět a půl procenta. Jste všichni ekonomové a myslím, že se, jako většina z nich, mýlíte. Bez urážky.
I would like to see if you can all now become economists, because if growth for the last 10 years has been five and a half percent, what do you think the IMF is forecasting for the next five years of growth in Africa? Very good. I think you're secretly saying to your head, probably five and a half percent. You're all economists, and I think, like most economists, wrong. No offense.
O co se snažím, je najít země, kde se děje přesně to, co už se začalo dít i v Africe, tím myslím ten skok z 1.800 let ničeho až najednou prásk, kdy vystřelí až do oblak. Indie je jeden z těch příkladů. Toto je indický růst od roku 1960 do 2010. Ignorujte tu stupnici dole na vteřinku. Popravdě, za prvních 20 let, v 60. a 70. letech, Indie příliš nerostla. Rostla o dvě procenta, kdy populace rostla asi o dvě a půl. Jestli je to povědomé, tak přesně to se stalo v subsaharské Africe v 80. a 90. letech. A pak se stalo něco v roce 1980. Bum! Indie začala růst. Už to nebyla "hindská míra růstu," anebo "demokracie nemohou růst." Najednou rostla. A když nanesu subsaharský růst na ten příběh o indickém růstu, tak je to nápadně podobné. Dvacet let nic moc růstu a trend, který vám vlastně říká, že subsaharská Afrika roste o něco více než Indie. A pokud na to nanesu země rozvojové Asie, tvrdím, že Indie je oproti Africe 20 let napřed, tvrdím, že rozvojová Asie je 10 let před Indií, tak mohu nastínit pár předpovědí pro dalších 30 až 40 let, které jsou myslím lepší než ty, které jsem vám ukazoval předtím. A to mi říká, že: Afrika se stane z dnešní ekonomiky o $2 bilionech ekonomikou o $29 bilionech do r. 2050. To je více než Evropa a Amerika v dnešních cenách dohromady. Střední délka života bude 13 let růst. Populace se zdvojnásobí z 1 miliardy na 2 miliardy, takže příjmy domácností se zvýší sedminásobně v příštích 35 letech. A když jsem to prezentoval v Africe -- Nairobi, Lagosu, Accře -- dostal jsem otázku. "Charlie, proč jsi tak pesimistický?"
What I like to do is try and find the countries that are doing exactly what Africa has already done, and it means that jump from 1,800 years of nothing to whoof, suddenly shooting through the roof. India is one of those examples. This is Indian growth from 1960 to 2010. Ignore the scale on the bottom for a second. Actually, for the first 20 years, the '60s and '70s, India didn't really grow. It grew at two percent when population growth was about two and a half. If that's familiar, that's exactly what happened in sub-Sahara in the '80s and the '90s. And then something happened in 1980. Boom! India began to explode. It wasn't a "Hindu rate of growth," "democracies can't grow." Actually India could. And if I lay sub-Saharan growth on top of the Indian growth story, it's remarkably similar. Twenty years of not much growth and a trend line which is actually telling you that sub-Saharan African growth is slightly better than India. And if I then lay developing Asia on top of this, I'm saying India is 20 years ahead of Africa, I'm saying developing Asia is 10 years ahead of India, I can draw out some forecasts for the next 30 to 40 years which I think are better than the ones where you're looking backwards. And that tells me this: that Africa is going to go from a $2 trillion economy today to a $29 trillion economy by 2050. Now that's bigger than Europe and America put together in today's money. Life expectancy is going to go up by 13 years. The population's going to double from one billion to two billion, so household incomes are going to go up sevenfold in the next 35 years. And when I present this in Africa -- Nairobi, Lagos, Accra -- I get one question. "Charlie, why are you so pessimistic?"
A víte co? Vlastně si myslím, že měli pravdu. Opravdu tvrdím, že se nemůžeme na ničem poučit, ano z pozitiv v Asii a Indii, ale také z negativ? Možná se může Afrika vyhnout některým chybám, které se staly. Samozřejmě, technologie, o kterých tady mluvíme poslední týden, některé z nich snad jistě mohou pomoct Africe růst ještě rychleji. A myslím, že se na tom můžeme podílet. Protože technologie vám to umožní. Můžete jít a stáhnout si něco ze skvělé africké literatury teď hned z internetu. Ne okamžitě, ale za 30 sekund. Můžete jít a koupit si některé skvělé písně. Můj iPod je jich plný. Kupujte africké produkty. Jeďte tam na dovolenou a uvidíte změnu, která se odehrává. Investujte. Nebo najímejte lidi, dejte jim dovednosti, které si mohou odnést zpět do Afriky a jejich společnosti porostou o mnoho rychleji než většina těch našich na Západě. A pak si můžeme být jistí, že pro Afriku bude 21. století jejím stoletím.
And you know what? Actually, I think they've got a point. Am I really saying that there can be nothing learned, yes from the positives in Asia and India, but also the negatives? Perhaps Africa can avoid some of the mistakes that have been made. Surely, the technologies that we're talking about here this last week, surely some of these can perhaps help Africa grow even faster? And I think here we can play a role. Because technology does let you help. You can go and download some of the great African literature from the Internet now. No, not right now, just 30 seconds. You can go and buy some of the great tunes. My iPod's full of them. Buy African products. Go on holiday and see for yourself the change that's happening. Invest. Perhaps hire people, give them the skills that they can take back to Africa, and their companies will grow an awful lot faster than most of ours here in the West. And then you and I can help make sure that for Africa, the 21st century is their century.
Děkuji mnohokrát.
Thank you very much.
(Potlesk)
(Applause)