Veřejná debata o architektuře se často omezí na posuzování konečného výsledku, architektonického objektu. „Je poslední mrakodrap v Londýně“ „okurka nebo párek“ „nebo sexuální symbol?“
The public debate about architecture quite often just stays on contemplating the final result, the architectural object. Is the latest tower in London a gherkin or a sausage or a sex tool?
Takže jsme se ptali sami sebe, jestli můžeme vytvořit prostředek, který by vyprávěl příběh o zákulisí projektu; možná kombinací obrázků a výkresů se slovy, aby vyprávěl příběhy o architektuře. Zjistili jsme, že nic nemusíme vynalézat, protože již existují komiksy.
So recently, we asked ourselves if we could invent a format that could actually tell the stories behind the projects, maybe combining images and drawings and words to actually sort of tell stories about architecture. And we discovered that we didn't have to invent it, it already existed in the form of a comic book.
Takže jsme okopírovali formát komiksové knížky, abychom mohli vyprávět, co se děje v pozadí, jak se náš projekt vlivem adaptace a improvizace vyvíjí. Směs zmatku, příležitostí a událostí skutečného světa. Ten komiks jsme nazvali „Ano je víc,“ což je samozřejmě založeno na myšlenkách našich hrdinů.
So we basically copied the format of the comic book to actually tell the stories of behind the scenes, how our projects actually evolve through adaptation and improvisation. Sort of through the turmoil and the opportunities and the incidents of the real world. We call this comic book "Yes is More," which is obviously a sort of evolution of the ideas of some of our heroes.
V tomto případě Mies van der Rohe říká: „Méně je více.“ Spustil revoluci modernismu. Po něm následovala postmoderní kontrarevoluce, Robert Venturi říkal: „Méně je nudné.“ Pak přišel Philip Johnson a uvedl... (smích) ...mohli bychom říci promiskuitu, ale otevřel cestu novým myšlenkám: „Jsem děvka.“ A nakonec Obama přinesl optimismus i v době finační krize.
In this case it's Mies van der Rohe's Less is More. He triggered the modernist revolution. After him followed the post-modern counter-revolution, Robert Venturi saying, "Less is a bore." After him, Philip Johnson sort of introduced (Laughter) you could say promiscuity, or at least openness to new ideas with, "I am a whore." Recently, Obama has introduced optimism at a sort of time of global financial crisis.
My chceme pomocí: „Ano je více,“ zpochybnit přesvědčení, že architektonická avantgarda je téměř vždy definována negací, proti komu a proti čemu jsme. Klišé o tvrdohlavém architektovi je stejné jako o mladém protivládním rebelovi. Nebo o zneuznaném géniovi, zklamaném světem, nechápajícím jeho nápady. Než o revoluci se spíše zajímáme o evoluci, o ideu, že se věci postupně vyvíjejí přizpůsobováním a improvizací v reakci na změny ve světě.
And what we'd like to say with "Yes is More" is basically trying to question this idea that the architectural avant-garde is almost always negatively defined, as who or what we are against. The cliche of the radical architect is the sort of angry young man rebelling against the establishment. Or this idea of the misunderstood genius, frustrated that the world doesn't fit in with his or her ideas. Rather than revolution, we're much more interested in evolution, this idea that things gradually evolve by adapting and improvising to the changes of the world.
Opravdu si myslím, že Darwin je jedním z lidí, který nejlépe vysvětlil náš postup tvorby. Jeho známý strom evoluce by mohl být diagram naší práce. Jak vidíte, projekt se vyvíjí v generacích tvůrčích schůzek. Na každé schůzce je příliš mnoho nápadů a jen ten nejlepší přežije. Během procesu architektonického výběru si můžeme zvolit opravdu krásný model nebo můžeme mít velmi funkční model. Spojíme je. Mají zmutované potomky. Během generací tvůrčích schůzek dospějeme k návrhu.
In fact, I actually think that Darwin is one of the people who best explains our design process. His famous evolutionary tree could almost be a diagram of the way we work. As you can see, a project evolves through a series of generations of design meetings. At each meeting, there's way too many ideas. Only the best ones can survive. And through a process of architectural selection, we might choose a really beautiful model or we might have a very functional model. We mate them. They have sort of mutant offspring. And through these sort of generations of design meetings we arrive at a design.
Dokonalým příkladem je projekt knihovny a hotelu v Kodani. Tvůrčí proces byl opravdu tvrdý, skoro jako boj o přežití, ale na konci vznikl návrh: strohá věž, která se roztéká do okolního města, zvětšující veřejný prostor, který nazýváme skandinávskou verzí Španělských schodů v Římě, ale zahrnuje prostor venku, stejně jako uvnitř, v knihovně.
A very literal way of showing it is a project we did for a library and a hotel in Copenhagen. The design process was really tough, almost like a struggle for survival, but gradually an idea evolved: this sort of idea of a rational tower that melts together with the surrounding city, sort of expanding the public space onto what we refer to as a Scandinavian version of the Spanish Steps in Rome, but sort of public on the outside, as well as on the inside, with the library.
Ale Darwin nevysvětlil jen vývoj jednoho nápadu. Jak vidíte, některé poddruhy odbočují. Docela často sedíme na schůzce a zjistíme, že je to výborný nápad, ale v tomto případě není vhodný, i když pro jiného klienta z jiného prostředí to může být správná odpověď na jinou otázku. Tak jsme se naučili nic nevyhazovat. Naše kancelář je téměř jako archiv architekturní biodiversity. Nikdy nevíte, kdy se to může hodit.
But Darwin doesn't only explain the evolution of a single idea. As you can see, sometimes a subspecies branches off. And quite often we sit in a design meeting and we discover that there is this great idea. It doesn't really work in this context. But for another client in another culture, it could really be the right answer to a different question. So as a result, we never throw anything out. We keep our office almost like an archive of architectural biodiversity. You never know when you might need it.
A teď se chystám na vás vychrlit příběh, jak se adaptací a improvizací vyvinuly dva projekty v náhodu světového významu. První příběh začal vloni, když jsme jeli do Šanghaje, zúčastnit se soutěže na Dánský národní pavilon na Světové výstavě 2010. Tam jsme viděli tohohle chlápka, Haibao. Je to maskot Světové výstavy a připadal nám hrozně povědomý. Skutečně, vypadal jako budova hotelu, kterou jsme navrhli na severu Švédska. Když jsme to poslali do soutěže ve Švédsku, mysleli jsme, že to bude pecka, ale nevypadalo to jako ze severního Švédska. Ani švédská komise si to nemyslela. Prohráli jsme.
And what I'd like to do now, in an act of warp-speed storytelling, is tell the story of how two projects evolved by adapting and improvising to the happenstance of the world. The first story starts last year when we went to Shanghai to do the competition for the Danish National Pavilion for the World Expo in 2010. And we saw this guy, Haibao. He's the mascot of the expo, and he looks strangely familiar. In fact he looked like a building we had designed for a hotel in the north of Sweden. When we submitted it for the Swedish competition we thought it was a really cool scheme, but it didn't exactly look like something from the north of Sweden. The Swedish jury didn't think so either. So we lost.
Ale pak jsme se setkali s čínským podnikatelem a když to uviděl, řekl: „Teda, to je čínský znak pro slovo ‚lidé‘.“ (smích) Podle všeho, takhle byste psali ‚lidé‘, v Čínské lidové republice. Dvakrát jsme si to ověřili. Ve stejnou dobu jsme dostali pozvání na Šanghajský týden tvořivého průmyslu. Mysleli jsme si, že je to velká příležitost, tak jsme si najali odborníka na feng šuej. Budovu jsme pro čínské poměry třikrát zvětšili a jeli jsme do Číny. (smích) Nazvali jsme ji Lidová budova. To jsou naši dva tlumočníci, zkoumají naši architekturu.
But then we had a meeting with a Chinese businessman who saw our design and said, "Wow, that's the Chinese character for the word 'people.'" (Laughter) So, apparently this is how you write "people," as in the People's Republic of China. We even double checked. And at the same time, we got invited to exhibit at the Shanghai Creative Industry Week. So we thought like, this is too much of an opportunity, so we hired a feng shui master. We scaled the building up three times to Chinese proportions, and went to China. (Laughter) So the People's Building, as we called it. This is our two interpreters, sort of reading the architecture.
Objevilo se to na titulní stránce novin Wen Wei Po, což přimělo starostu Šanghaje, Liangyu Chena, k návštěvě výstavy. Měli jsme příležitost mu projekt představit. Řekl: „Šanghaj je město, které má nejvíce mrakodrapů na světě,“ ale jemu připadaly, jako by jejich kořeny někdo usekl. A v Lidové budově uviděl architekturu, která by mohla překročit propast mezi čínskou starodávnou moudrostí a pokrokovou budoucností Číny. Samozřejmě jsme s ním hluboce souhlasili. (smích) (potlesk) Bohužel pan Chen je nyní ve vězení kvůli korupci. (smích)
It went on the cover of the Wen Wei Po newspaper, which got Mr. Liangyu Chen, the mayor of Shanghai, to visit the exhibition. And we had the chance to explain the project. And he said, "Shanghai is the city in the world with most skyscrapers," but to him it was as if the connection to the roots had been cut over. And with the People's Building, he saw an architecture that could bridge the gap between the ancient wisdom of China and the progressive future of China. So we obviously profoundly agreed with him. (Laughter) (Applause) Unfortunately, Mr. Chen is now in prison for corruption. (Laughter)
Jak jsem řekl, Haibao nám připadal známý, je to čínský znak pro ‚lidi‘. A vybrali si tohoto maskota, protože tématem expa je „Lepší město, lepší život.“ Udržitelnost. Myslíme si, že udržitelnost vyrostla z neo-protestantské myšlenky, že to musí bolet, aby to bylo dobré.
But like I said, Haibao looked very familiar, because he is actually the Chinese character for "people." And they chose this mascot because the theme of the expo is "Better City, Better Life." Sustainability. And we thought, sustainability has grown into being this sort of neo-Protestant idea that it has to hurt in order to do good.
Znáte to, neměli byste se dlouho sprchovat teplou vodou. Neměli byste létat na dovolenou, protože to škodí přírodě. Nakonec zjistíte, že udržitelný život je méně zábavný než život normální. Myslíme, že by bylo zajímavé zaměřit se na příklady, kde udržitelné město skutečně zvyšuje kvalitu života.
You know, you're not supposed to take long, warm showers. You're not supposed to fly on holidays because it's bad for the environment. Gradually, you get this idea that sustainable life is less fun than normal life. So we thought that maybe it could be interesting to focus on examples where a sustainable city actually increases the quality of life.
Ptali jsme se sami sebe, co může Dánsko předvést v Číně, aby to mělo smysl? Víte, jedna patří mezi největší, druhá mezi nejmenší země. Čínu symbolizuje drak. V Dánsku máme národního ptáka, labuť. (smích) Čína má mnoho skvělých básníků,
We also asked ourselves, what could Denmark possibly show China that would be relevant? You know, it's one of the biggest countries in the world, one of the smallest. China symbolized by the dragon. Denmark, we have a national bird, the swan. (Laughter) China has many great poets,
ale zjistili jsme, že v Číně mají jako povinnou četbu tři pohádky od An Tu Shenga, nebo jak mu říkáme my, od Hanse Christiana Andersona. To znamená, že 1,3 miliardy Číňanů vyrůstalo s "Císařovými novými šaty," s "Děvčátkem se sirkami" a "Malou mořskou vílou." Jako by se část dánské kultury integrovala do čínské.
but we discovered that in the People's Republic public school curriculum, they have three fairy tales by An Tu Sheng, or Hans Christian Anderson, as we call him. So that means that all 1.3 billion Chinese have grown up with "The Emperor's New Clothes," "The Matchstick Girl" and "The Little Mermaid." It's almost like a fragment of Danish culture integrated into Chinese culture.
Největší turistická atrakce v Číně je Velká zeď. Je to jediný lidský výtvor, který je vidět z Měsíce. Největší dánská turistická atrakce je Malá mořská víla. Když jedete lodí po kanálu, skoro ji neuvidíte. (smích)
The biggest tourist attraction in China is the Great Wall. The Great Wall is the only thing that can be seen from the moon. The big tourist attraction in Denmark is The Little Mermaid. That can actually hardly be seen from the canal tours. (Laughter)
Vidíte rozdíly mezi oběma městy, Kodaň, Šanghaj, evropské, moderní. Když jsme se podívali na městský vývoj všimli jsme si, že je jako šanghajská ulice před třiceti lety. Všude bicykly, žádná auta. Takhle to vypadá dnes, všude zácpy. Bicykly jsou na mnoha místech zakázané.
And it sort of shows the difference between these two cities. Copenhagen, Shanghai, modern, European. But then we looked at recent urban development, and we noticed that this is like a Shanghai street, 30 years ago. All bikes, no cars. This is how it looks today; all traffic jam. Bicycles have become forbidden many places.
V Kodani nyní rozšiřujeme jízdní pruhy pro bicykly. Třetina lidí ve městě dojíždí na bicyklu. Máme bezplatný systém zvaný City Bike, při návštěvě města si můžete kolo půjčit. Tak jsme si řekli, proč znova nepředstavit kola v Číně? Darovali jsme Šanghaji 1000 kol, Jestli přijdete na výstavu, jděte rovnou do dánského pavilonu, vemte si dánské kolo a pak navštivte ostatní pavilony.
Meanwhile, in Copenhagen we're actually expanding the bicycle lanes. A third of all the people commute by bike. We have a free system of bicycles called the City Bike that you can borrow if you visit the city. So we thought, why don't we reintroduce the bicycle in China? We donate 1,000 bikes to Shanghai. So if you come to the expo, go straight to the Danish pavilion, get a Danish bike, and then continue on that to visit the other pavilions.
Jak jsem řekl, Kodaň i Šanghaj jsou přístavní města, ale voda v Kodani je tak čistá, že se v ní můžete koupat. Jedním z prvních projektů, které jsme uskutečnili, bylo kodaňské přístavní koupaliště, vlastně pokračování veřejného prostoru ve vodě. Říkali jsme si, že tyto výstavy často mají spoustu státem financované propagandy, symbolů, prohlášení, ale žádný opravdový zážitek. Co se týče kol, nebyly to jen řeči. Můžete si to ověřit. Stejně s vodou, místo abychom mluvili, poslali jsme milión litrů kodaňské přístavní vody do Šanghaje, takže Číňané, kteří mají odvahu, se do ní mohou ponořit a zažít, jak je čistá.
Like I said, Shanghai and Copenhagen are both port cities, but in Copenhagen the water has gotten so clean that you can actually swim in it. One of the first projects we ever did was the harbor bath in Copenhagen, sort of continuing the public realm into the water. So we thought that these expos quite often have a lot of state financed propaganda, images, statements, but no real experience. So just like with a bike, we don't talk about it. You can try it. Like with the water, instead of talking about it, we're going to sail a million liters of harbor water from Copenhagen to Shanghai, so the Chinese who have the courage can actually dive in and feel how clean it is.
Tady lidé obvykle namítají, že vůbec není vhodné posílat vodu z Kodaně do Číny. Ale ve skutečnosti z Číny přijíždí do Dánska kontejnery plné zboží a vracejí se zpátky prázdné. Kontejnerové lodě často kvůli zátěži vozí vodu zpět, takže jsme získali dopravu zdarma.
This is where people normally object that it doesn't sound very sustainable to sail water from Copenhagen to China. But in fact, the container ships go full of goods from China to Denmark, and then they sail empty back. So quite often you load water for ballast. So we can actually hitch a ride for free.
Doprostřed toho přístavního koupaliště postavíme skutečnou Malou mořskou vílu. Skutečná Mořská víla, skutečná voda, skutečná kola. Když se vrátí zpět, pozveme čínské umělce, aby ji vytvořili po svém. Architektura pavilonu je jako spojení výstavy a kol. Když půjdete na výstavu, uvidíte Mořskou vílu a bazén. Půjdete okolo, najdete si na střeše kolo, naskočíte a vyrazíte ven na zbytek výstavy.
And in the middle of this sort of harbor bath, we're actually going to put the actual Little Mermaid. So the real Mermaid, the real water, and the real bikes. And when she's gone, we're going to invite a Chinese artist to reinterpret her. The architecture of the pavilion is this sort of loop of exhibition and bikes. When you go to the exhibition, you'll see the Mermaid and the pool. You'll walk around, start looking for a bicycle on the roof, jump on your ride and then continue out into the rest of the expo.
Když jsme skutečně soutěž vyhráli, museli jsme v Číně náš projekt představit. K našemu překvapení jsme jeden z našich panelů dostali zpět s opravou od čínské státní cenzury. Zaprvé, na mapě Číny chyběl Tajwan, To je v Číně velmi vážný problém. Přidáme ho tam. Zadruhé, porovnávali jsme labuť a draka a čínský stát řekl: „Doporučujeme tam dát pandu.“ (smích) (potlesk)
So when we actually won the competition we had to do an exhibition in China explaining the project. And to our surprise we got one of our boards back with corrections from the Chinese state censorship. The first thing, the China map missed Taiwan. It's a very serious political issue in China. We will add on. The second thing, we had compared the swan to the dragon, and then the Chinese state said, "Suggest change to panda." (Laughter) (Applause)
Když v Dánsku vyšlo najevo, že chceme stěhovat národní památku, Národní lidová strana proti tomu povstala. Zkoušeli prosadit zákon proti stěhování Mořské víly. Poprvé jsem dostal příležitost mluvit v Národním parlamentu. Bylo to zajímavé, protože od 9 do 11 projednávali záchranný balíček - kolik miliard investovat do záchrany dánské ekonomiky. V 11 přestali debatovat o tomto malém problému a mezi 11 a 13 se dohadovali o tom, jestli do Číny poslat Mořskou vílu. (smích) (potlesk)
So, when it came out in Denmark that we were actually going to move our national monument, the National People's Party sort of rebelled against it. They tried to pass a law against moving the Mermaid. So for the first time, I got invited to speak at the National Parliament. It was kind of interesting because in the morning, from 9 to 11, they were discussing the bailout package -- how many billions to invest in saving the Danish economy. And then at 11 o'clock they stopped talking about these little issues. And then from 11 to 1, they were debating whether or not to send the Mermaid to China. (Laughter) (Applause)
Abych to uzavřel, jestli chcete příští rok od května do prosince vidět Mořskou vílu, nejezděte do Kodaně, protože bude v Šanghaji. Jestli přijedete do Kodaně, asi uvidíte instalaci od Aj Wej-weje, čínského umělce, ale když čínská vláda zasáhne, možná to bude panda. (smích)
But to conclude, if you want to see the Mermaid from May to December next year, don't come to Copenhagen, because she's going to be in Shanghai. If you do come to Copenhagen, you will probably see an installation by Ai Weiwei, the Chinese artist. But if the Chinese government intervenes, it might even be a panda. (Laughter)
Druhý příběh, který bych rád pověděl, vlastně začíná v mém vlastním domě. Tohle je můj byt. Tohle je výhled z mého okna, na krajinu trojúhelníkových balkónů, kterým náš zákazník říkal balkóny Leonarda DiCapria. Tvoří strukturu vertikálních dvorků, kde se za krásného letního dne seznámíte se všemi sousedy ve vertikálním poloměru 10 metrů. Ten dům je vlastně rozpadlé náměstí. Tím, že je to cikcak, mají všechny byty nerušený výhled, nekoukají si navzájem do oken.
So the second story that I'd like to tell is, actually starts in my own house. This is my apartment. This is the view from my apartment, over the sort of landscape of triangular balconies that our client called the Leonardo DiCaprio balcony. And they form this sort of vertical backyard where, on a nice summer day, you'll actually get introduced to all your neighbors in a vertical radius of 10 meters. The house is sort of a distortion of a square block. Trying to zigzag it to make sure that all of the apartments look at the straight views, instead of into each other.
Až do nedávna to byl výhled z mého bytu, na parcelu, kterou koupil náš klient. Říkal, že postaví budovu s byty a vedle parkovací dům. Pomysleli jsme si, než navrhnout běžný dům s výhledem na velký nudný parkovací dům, proč raději nepostavit luxusní apartmány a nepostavit je na střechu parkovacího domu.
Until recently, this was the view from my apartment, onto this place where our client actually bought the neighbor site. And he said that he was going to do an apartment block next to a parking structure. And we thought, rather than doing a traditional stack of apartments looking straight into a big boring block of cars, why don't we turn all the apartments into penthouses, put them on a podium of cars.
Protože Kodaň je úplně plochá, když chcete hezký jižní svah s výhledem, musíte si ho postavit sami. A když takhle seřízneme hmotu domu, nebude už blokovat výhled z mého bytu. (smích) Důležité je, že parkoviště zaujme místo pod apartmány
And because Copenhagen is completely flat, if you want to have a nice south-facing slope with a view, you basically have to do it yourself. Then we sort of cut up the volume, so we wouldn't block the view from my apartment. (Laughter) And essentially the parking is sort of occupying the deep space underneath the apartments.
a nahoře na slunci máte jednu vrstvu bytů, která kombinuje výhody předměstského stylu - - jako dům se zahradou - s výhledem na velkoměsto a s hustou městskou zástavbou. Toto je náš první model. Toto je fotografie z minulého léta. Důležité je, že byty zakrývají parkoviště. Přístup k nim je pomocí tohoto diagonálního výtahu. Je to řešení ze Švýcarska, protože ve Švýcarsku je přirozená potřeba po šikmých výtazích. (smích)
And up in the sun, you have a single layer of apartments that combine all the splendors of a suburban lifestyle, like a house with a garden with a sort of metropolitan view, and a sort of dense urban location. This is our first architectural model. This is an aerial photo taken last summer. And essentially, the apartments cover the parking. They are accessed through this diagonal elevator. It's actually a stand-up product from Switzerland, because in Switzerland they have a natural need for diagonal elevators. (Laughter)
A fasáda parkovacího domu - - chtěli jsme, aby parkoviště přirozeně větralo, tak jsme ji udělali děrovanou. Objevili jsme, že změnou velikosti otvorů můžeme celou fasádu změnit na obrovský, přirozeně větrající, rastrový obraz. Protože jsme projektu vždy říkali Hora, pověřili jsme japonského fotografa Himálaje, aby nám udělal krásné foto Mount Everestu a udělal z celé budovy obraz o ploše 3000 m2. (potlesk)
And the facade of the parking, we wanted to make the parking naturally ventilated, so we needed to perforate it. And we discovered that by controlling the size of the holes, we could actually turn the entire facade into a gigantic, naturally ventilated, rasterized image. And since we always refer to the project as The Mountain, we commissioned this Japanese Himalaya photographer to give us this beautiful photo of Mount Everest, making the entire building a 3,000 square meter artwork. (Applause)
Takže když jdete chodbami na parkoviště, je to jako putování paralelním vesmírem aut a barev, putování do jižní městské oázy. Dřevo z vašeho bytu pokračuje ven na fasádu. Když jdete ještě dál, změní se na zelenou zahradu. Déšť, který padá na Horu se zachytává, je tam automatický zavlažovací systém, který zajistí, že tato zahradní krajina se během roku, dvou, přemění na ruinu kambodžského chrámu, úplně pokrytého zelení.
So if you go back into the parking, into the corridors, it's almost like traveling into a parallel universe from cars and colors, into this sort of south-facing urban oasis. The wood of your apartment continues outside becoming the facades. If you go even further, it turns into this green garden. And all the rainwater that drops on the Mountain is actually accumulated. And there is an automatic irrigation system that makes sure that this sort of landscape of gardens, in one or two years it will sort of transform into a Cambodian temple ruin, completely covered in green.
Takže, Hora je náš první realizovaný příklad toho, čemu říkáme alchymie architektury. Tento nápad - i kdyby nebyl zlatý - tak minimálně přidává hodnotu k tradičním hodnotám - normální byty a normální parkování - ale v tomto případě nenutí lidi, aby si vybírali mezi bydlením se zahradou a bydlením ve městě, ve skutečnosti mají oboje.
So, the Mountain is like our first built example of what we like to refer to as architectural alchemy. This idea that you can actually create, if not gold, then at least added value by mixing traditional ingredients, like normal apartments and normal parking, and in this case actually offer people the chance that they don't have to choose between a life with a garden or a life in the city. They can actually have both.
Pro architekta je těžké stanovit si, čím se bude zabývat. Nemůžete si říct, teď navrhnu soběstačné město ve Střední Asii, protože tak se zakázky nezískávají. Vždy se musíte přizpůsobit nebo improvizovat, podle příležitostí, které se naskytnou v chaosu světa.
As an architect, it's really hard to set the agenda. You can't just say that now I'd like to do a sustainable city in central Asia, because that's not really how you get commissions. You always have to sort of adapt and improvise to the opportunities and accidents that happen, and the sort of turmoil of the world.
Jeden z posledních příkladů z minulého léta, vyhráli jsme soutěž na projekt Nordické národní banky. Toto je ředitel banky, zatím se ještě usmívá. (smích) Bylo to uprostřed hlavního města, takže jsme tím byli opravdu nadšení. Naneštěstí to byla národní banka na Islandu.
One last example is that recently we, like last summer, we won the competition to design a Nordic national bank. This was the director of the bank when he was still smiling. (Laughter) It was in the middle of the capital so we were really excited by this opportunity. Unfortunately, it was the national bank of Iceland.
Ve stejnou dobu náš ateliér navštívil ministr z Ázerbájdžánu. Vzali jsme ho na prohlídku Hory. Byl u vytržení z myšlenky, že architektura může vytvářet hory, protože Ázerbájdžán je znám jako Alpy Střední Asie. Zeptal se nás, jestli bychom dokázali vytvořit hlavní urbanistický plán ostrova u hlavního města, který by obsahoval siluety sedmi nejvýznamnějších hor Ázerbájdžánu.
At the same time, we actually had a visitor -- a minister from Azerbaijan came to our office. We took him to see the Mountain. And he got very excited by this idea that you could actually make mountains out of architecture, because Azerbaijan is known as the Alps of Central Asia. So he asked us if we could actually imagine an urban master plan on an island outside the capital that would recreate the silhouette of the seven most significant mountains of Azerbaijan.
Zakázku jsme přijali. Natočili jsme krátký film, který vám chci ukázat. Docela často točíme filmy. Vždy se dohadujeme o hudbě, ale tentokrát byl výběr opravdu jasný. U Baku je zátoka ve tvaru půlměsíce s výhledem na ostrov Zira - ten, pro který jsme projektovali - skoro jako na jejich vlajce. Naše hlavní myšlenka byla vzít sedm nejvýznamnějších hor v Ázerbájdžánu a přetvořit je do městských a architektonických objektů, obývaných lidmi. Umístili jsme hory na ostrov, obklopené zeleným údolím, skoro jako Central Park.
So we took the commission. And we made this small movie that I'd like to show. We quite often make little movies. We always argue a lot about the soundtrack, but in this case it was really easy to choose the song. So basically, Baku is this sort of crescent bay overlooking the island of Zira, the island that we are planning -- almost like the diagram of their flag. And our main idea was to sort of sample the seven most significant mountains of the topography of Azerbaijan and reinterpret them into urban and architectural structures, inhabitable of human life. Then we place these mountains on the island, surrounding this sort of central green valley, almost like a central park.
Co je na tom ostrově zajímavé, že teď je to poušť, není tam žádná vegetace. Není tam voda, není tam energie, žádné zdroje. Takže vlastně navrhujeme celý ostrov jako samostatný ekosystém, využíváme větrnou energii pro odsolování závlahové vody, používáme termální vlastnosti vody k ohřívání i chlazení budov. A všechnu sladkovodní odpadní vodu po organickém přefiltrování vracíme do krajiny a postupně měníme pouštní ostrov na zelenou, svěží krajinu.
And what makes it interesting is that the island right now is just a piece of desert. It has no vegetation. It has no water. It has no energy, no resources. So we actually sort of designed the entire island as a single ecosystem, exploiting wind energy to drive the desalination plants, and to use the thermal properties of water to heat and cool the buildings. And all the sort of excess freshwater wastewater is filtered organically into the landscape, gradually transforming the desert island into sort of a green, lush landscape.
Dá se říct, že často se výstavba uskuteční na úkor přírody, ale v tomto případě přírodu tvoříme. A budovy nejenom připomínají hory, ony jako hory fungují. Tvoří kryt před větrem. Získávají sluneční energii. Zachycují vodu. Skutečně měníme celý ostrov na samostatný ekosystém.
So, you can say where an urban development normally happens at the expense of nature, in this case it's actually creating nature. And the buildings, they don't only sort of invoke the imagery of the mountains, they also operate like mountains. They create shelter from the wind. They accumulate the solar energy. They accumulate the water. So they actually transform the entire island into a single ecosystem.
Nedávno jsme celý projekt představili a byl schválen. Letos v létě začínáme se stavebními plány prvních dvou hor a bude to první ostrov ve Střední Asii s nulovou uhlíkovou stopou. (potlesk) Ano, když to trochu zaokrouhlím. Vidíte, jak se Hora v Kodani rozvinula do Sedmi vrcholů v Ázerbájdžánu a s trochou štěstí a trochou pokroku, možná to za 10 let bude Pět hor na Marsu. Děkuji vám. (potlesk)
So we recently presented the master plan, and it has gotten approved. And this summer we are starting the construction documents of the two first mountains, in what's going to be the first carbon-neutral island in Central Asia. (Applause) Yes, maybe just to round off. So in a way you can see how the Mountain in Copenhagen sort of evolved into the Seven Peaks of Azerbaijan. With a little luck and some more evolution, maybe in 10 years it could be the Five Mountains on Mars. Thank you. (Applause)