Jedna miliarda lidí v současné době nemá k dispozici silnice, které jsou celoročně sjízdné. Jedna miliarda lidí. Jedna sedmina lidské populace je zcela odříznuta po nějakou část roku. Nemůžeme k nim spolehlivě dopravit léky, nemohou obdržet důležité zásoby, nemohou dodat své zboží na trh a zajistit si tak příjem. V subsaharské Africe, abych uvedl příklad, je 85 procent cest nepoužitelných v období dešťů. Dochází k investicím, ale při současném tempu se očekává, že k nápravě dojde až za 50 let. V samotných Spojených státech je více než 6,5 milionu kilometrů silnic. Jejich výstavba, stejně jako údržba, je velmi drahá, navíc mají velký ekologický dopad, a velmi často na nich dochází k zácpám.
One billion people in the world today do not have access to all-season roads. One billion people. One seventh of the Earth's population are totally cut off for some part of the year. We cannot get medicine to them reliably, they cannot get critical supplies, and they cannot get their goods to market in order to create a sustainable income. In sub-Saharan Africa, for instance, 85 percent of roads are unusable in the wet season. Investments are being made, but at the current level, it's estimated it's going to take them 50 years to catch up. In the U.S. alone, there's more than four million miles of roads, very expensive to build, very expensive to maintain infrastructure, with a huge ecological footprint, and yet, very often, congested.
Když jsme to viděli, napadlo nás: Může existovat nějaké lepší řešení? Můžeme vytvořit systém, který by využíval dnešní nejpokročilejší techniku k tomu, aby nám dovolil tyto problémy překonat stejně, jako to dokázaly telefony za posledních 10 let? Mnoho z těchto národů má dnes vynikající telekomunikační síť bez toho, aby do země zakopali jediný kabel. Můžeme to stejné udělat s dopravou?
So we saw this and we thought, can there be a better way? Can we create a system using today's most advanced technologies that can allow this part of the world to leapfrog in the same way they've done with mobile telephones in the last 10 years? Many of those nations have excellent telecommunications today without ever putting copper lines in the ground. Could we do the same for transportation?
Představte si tento scénář. Představte si, že jste na porodnickém oddělení v Mali, kde máte novorozence, který akutně potřebuje léky. Co byste dnes udělali? No, poslali byste žádost o ně mobilním telefonem, takže by někdo mohl okamžitě žádosti vyhovět. Tohle je část, která funguje. Ale kvůli špatnému stavu cest může trvat i několik dní, než léky dorazí. Tohle je část, která nefunguje.
Imagine this scenario. Imagine you are in a maternity ward in Mali, and have a newborn in need of urgent medication. What would you do today? Well, you would place a request via mobile phone, and someone would get the request immediately. That's the part that works. The medication may take days to arrive, though, because of bad roads. That's the part that's broken.
My jsme ale přesvědčeni, že je můžeme dopravit během hodin pomocí elektrických autonomních létajicích prostředků, jako je například tento. Dokáže přepravit malý náklad okolo dvou kilogramů na krátkou vzdálenost, přibližně 10 kilometrů, Je ale součástí větší sítě, která může pokrývat celou zemi, možná dokonce i celý světadíl. Jde o mimořádně flexibilní, automatizovanou logistickou síť. Je to síť pro dopravu hmoty. Říkáme jí Hmotosíť -- Matternet.
We believe we can deliver it within hours with an electric autonomous flying vehicle such as this. This can transport a small payload today, about two kilograms, over a short distance, about 10 kilometers, but it's part of a wider network that may cover the entire country, maybe even the entire continent. It's an ultra-flexible, automated logistics network. It's a network for a transportation of matter. We call it Matternet.
Používáme tři klíčové technologie. První z nich je elektrický autonomní létajicí prostředek. Druhým z nich jsou automatické pozemní stanice, ze kterých prostředky startují a kde přistávají, aby nabily baterie a mohly letět dál, nebo kam přinášejí a odkud odnášejí náklad. A třetím z nich je operační systém, který obstarává celou síť.
We use three key technologies. The first is electric autonomous flying vehicles. The second is automated ground stations that the vehicles fly in and out of to swap batteries and fly farther, or pick up or deliver loads. And the third is the operating system that manages the whole network.
Pojďme se postupně podívat na jednotlivé části podrobněji. Nejdříve, autonomní létajicí zařízení. Je možné používat všechny druhy prostředků, s různou nosností a doletem. V současnosti používáme malé kvadrokoptéry. Ty jsou schopny přepravit dva kilogramy na vzdálenost 10 kilometrů během pouhých 15 minut. Srovnejte to s překonáváním nesjízdných cest v rozvojovém světě, případně s tím, když jste zaseknutí v zácpě v nějaké z rozvinutých zemí světa. Létají autonomně. To je klíčová výhoda této technologie. Používají GPS a další senzory, které mají na palubě, aby se orientovaly mezi pozemními stanicemi. Každý prostředek je vybaven automatickým mechanismem pro správu nákladu a výměnu baterií, takže se mohou navigovat mezi pozemními stanicemi, kde přistanou, automaticky vymění baterie a pokračují dále. Pozemní stanice jsou umístěny v bezpečných oblastech na zemi. Chrání nejzranitelnější část celé mise, kterou je přistání. Jsou na známých místech, takže trasy mezi nimi jsou známé, což je velice důležité z hlediska spolehlivosti celé sítě. Mimo plnění energetických požadavků prostředků se mohou případně stát komerčními uzly, kde si lidé mohou vyzvedávat náklad, nebo sem náklad přinášet. Poslední částí je operační systém, který obsluhuje celou síť. Kontroluje počasí v okolí všech pozemních stanic, a optimalizuje trasy jednotlivých prostředků napříč systémem, aby se vyhnuly nepříznivým povětrnostním podmínkám, a jiným riskantním faktorům, čímž se optimalizuje využití zdrojů napříč sítí.
Let's look at each one of those technologies in a bit more detail. First of all, the UAVs. Eventually, we're going to be using all sorts of vehicles for different payload capacities and different ranges. Today, we're using small quads. These are able to transport two kilograms over 10 kilometers in just about 15 minutes. Compare this with trying to trespass a bad road in the developing world, or even being stuck in traffic in a developed world country. These fly autonomously. This is the key to the technology. So they use GPS and other sensors on board to navigate between ground stations. Every vehicle is equipped with an automatic payload and battery exchange mechanism, so these vehicles navigate to those ground stations, they dock, swap a battery automatically, and go out again. The ground stations are located on safe locations on the ground. They secure the most vulnerable part of the mission, which is the landing. They are at known locations on the ground, so the paths between them are also known, which is very important from a reliability perspective from the whole network. Apart from fulfilling the energy requirements of the vehicles, eventually they're going to be becoming commercial hubs where people can take out loads or put loads into the network. The last component is the operating system that manages the whole network. It monitors weather data from all the ground stations and optimizes the routes of the vehicles through the system to avoid adverse weather conditions, avoid other risk factors, and optimize the use of the resources throughout the network.
Chci vám ukázat, jak jeden z těchto letů vypadá. Tady letíme na Haiti během minulého léta, kde jsme uskutečnili naše první ostré testy. Zde modelujeme dodávku zdravotnického materiálu do tábora, který zde vznikl po zemětřesení v roce 2010. Lidé zde drona milovali.
I want to show you what one of those flights looks like. Here we are flying in Haiti last summer, where we've done our first field trials. We're modeling here a medical delivery in a camp we set up after the 2010 earthquake. People there love this.
A také vám chci ukázat, jak jeden z těchto prostředků vypadá zblízka. Tohle je prostředek za 3 000 dolarů. Cena ale velmi rychle klesá. Používáme jej ve všech klimatech, od velmi horkých až po velmi chladné, i v silných větrech. Jsou velmi robustní. Představte si, že váš život závisel na tomto balíčku někde v Africe nebo v New York City po hurikánu Sandy. Další velkou otázkou je, jaká je jeho cena?
And I want to show you what one of those vehicles looks like up close. So this is a $3,000 vehicle. Costs are coming down very rapidly. We use this in all sorts of weather conditions, very hot and very cold climates, very strong winds. They're very sturdy vehicles. Imagine if your life depended on this package, somewhere in Africa or in New York City, after Sandy. The next big question is, what's the cost?
Ukazuje se, že cena přepravy dvou kilogramů na 10 kilometrů pomocí tohoto prostředku je pouhých 24 centů.
Well, it turns out that the cost to transport two kilograms over 10 kilometers with this vehicle is just 24 cents.
(Potlesk)
(Applause)
Zdá se to zvláštní, ale náklady na energii tvoří pouhé dva centy z dnešního dolaru, a to teprve začínáme. Když jsme to zjistili, cítili jsme, že jde o něco, co může mít zásadní dopad na svět.
And it's counterintuitive, but the cost of energy expended for the flight is only two cents of a dollar today, and we're just at the beginning of this. When we saw this, we felt that this is something that can have significant impact in the world.
Takže jsme si řekli, fajn, kolik stojí vytvořit síť někde ve světě? A prozkoumali jsme možnost vybudování sítě v Lesothu pro přepravu vzorků HIV/AIDS. Problém zde je, jak je přepravíte z kliniky, kde se sbírají, do nemocnicí, kde je analyzují? A tak jsme si řekli, co když chceme pokrýt oblast, která má rozlohu přibližně 140 čtverečních kilometrů? To je přibližně jeden a půlkrát více než má Manhattan. Ukázalo se, že náklady na vytvoření by byly méně než milion dolarů. Srovnejte to s běžnými investicemi do infrastruktury. Myslíme si, že to může být -- že to je síla nového paradigmatu.
So we said, okay, how much does it cost to set up a network somewhere in the world? And we looked at setting up a network in Lesotho for transportation of HIV/AIDS samples. The problem there is how do you take them from clinics where they're being collected to hospitals where they're being analyzed? And we said, what if we wanted to cover an area spanning around 140 square kilometers? That's roughly one and a half times the size of Manhattan. Well it turns out that the cost to do that there would be less than a million dollars. Compare this to normal infrastructure investments. We think this can be -- this is the power of a new paradigm.
Takže jsme zde: nová myšlenka o přepravní síti, která je založená na vzoru internetu. Je decentralizovaná, spojuje jednotlivce, je obousměrná, vysoce přizpůsobivá, s velmi nízkými investicemi do infrastruktury, velmi malým ekologickým dopadem. Jestliže jde ale o nové paradigma, musejí zde být i další, nová využití. Může být nejspíš využívána i v dalších částech světa.
So here we are: a new idea about a network for transportation that is based on the ideas of the Internet. It's decentralized, it's peer-to-peer, it's bidirectional, highly adaptable, with very low infrastructure investment, very low ecological footprint. If it is a new paradigm, though, there must be other uses for it. It can be used perhaps in other places in the world.
Podívejme se proto na opačnou část spektra: naše města a megaměsta. Polovina světové populace v současnosti žije ve městech. Půl miliardy z nás žije v megaměstech. Zažíváme ohromný urbanizační trend. Čína samotná vytváří megaměsto velikosti New York City každé dva roky. Jsou to místa, která musí mít silniční infrastrukturu, ale ta je velice neefektivní. Zácpy jsou velkým problémem. Takže si myslíme, že má smysl i na těchto místech vytvořit přepravní síť, která by byla novou úrovní mezi silnicemi a internetem, zpočátku pro přenos malých nákladů, naléhavě potřebných věcí, a po čase by se snad mohla vyvinout do nového druhu přepravy, což je zcela moderní řešení velmi starého problému. Je to široce škálovatelné, s malým ekologickým dopadem, službou 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, podobně jako internet.
So let's look at the other end of the spectrum: our cities and megacities. Half of the Earth's population lives in cities today. Half a billion of us live in megacities. We are living through an amazing urbanization trend. China alone is adding a megacity the size of New York City every two years. These are places that do have road infrastructure, but it's very inefficient. Congestion is a huge problem. So we think it makes sense in those places to set up a network of transportation that is a new layer that sits between the road and the Internet, initially for lightweight, urgent stuff, and over time, we would hope to develop this into a new mode of transportation that is truly a modern solution to a very old problem. It's ultimately scalable with a very small ecological footprint, operating in the background 24/7, just like the Internet.
Takže když jsme s tímto začali, před pár lety, přicházelo za námi mnoho lidí, kteří nám říkali: „Je to tuze zajímavá, ale šílená myšlenka, a rozhodně nejde o něco, čím byste se měli v dohledné době zabývat.“ Samozřejmě teď mluvím o dronech, technologii, která není populární nejen na Západě, ale stala se také velmi, velmi nepříjemným faktem životů mnoha lidí žijících v chudých zemích, zvláště těch, které se potýkají s nějakým konfliktem.
So when we started this a couple of years ago now, we've had a lot of people come up to us who said, "This is a very interesting but crazy idea, and certainly not something that you should engage with anytime soon." And of course, we're talking about drones, right, a technology that's not only unpopular in the West but one that has become a very, very unpleasant fact of life for many living in poor countries, especially those engaged in conflict.
Tak proč to teda děláme? Rozhodli jsme se na tom pracovat, ne proto, že je to snadné, ale proto, že to může mít úžasný dopad. Představte si miliardu lidí, která je připojena k fyzickému zboží stejným způsobem, jakým je telekomunikační síť připojuje k informacím. Představte si, že by další velkou sítí, kterou na světě postavíme, byla síť pro přepravu hmoty. V rozvojovém světě bychom mohli doufat, že umožníme milionům lidí přístup k lepším vakcínám, k lepším lékům. Dalo by nám to důležitou výhodu v boji proti HIV/AIDS, tuberkulóze a dalším epidemiím. Po čase bychom mohli doufat, že se stane novou platformou pro ekonomické transakce, vytáhne miliony lidí z chudoby. V rozvinutém světě bychom mohli doufat, že se stane novým druhem přepravy, která by mohla naše města přetvořit tak, aby se v nich lépe žilo.
So why are we doing this? Well, we chose to do this one not because it's easy, but because it can have amazing impact. Imagine one billion people being connected to physical goods in the same way that mobile telecommunications connected them to information. Imagine if the next big network we built in the world was a network for the transportation of matter. In the developing world, we would hope to reach millions of people with better vaccines, reach them with better medication. It would give us an unfair advantage against battling HIV/AIDS, tuberculosis and other epidemics. Over time, we would hope it would become a new platform for economic transactions, lifting millions of people out of poverty. In the developed world and the emerging world, we would hope it would become a new mode of transportation that could help make our cities more livable.
Takže pro všechny ty, kdo si stále myslí, že jde o vědeckou fikci, mohu pevně říci, že tomu tak není. Musíme se ale účastnit společenské fikce, abychom to mohli uskutečnit.
So for those that still believe that this is science fiction, I firmly say to you that it is not. We do need to engage, though, in social fiction to make it happen.
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)