“هەمیشە دژە خۆر لێبدە.” “خۆراکى هاوسەنگ بخۆ.” پارە پاشەکەوت کراو بە پارە بەدەست هێنا. لەوانەیە بە منداڵى هەموو ئەمانە فێربووبیت, لەوانەیە لە دایک و باوکت, لە ساڵانى هەشتاکان گەورە بووبیت, ڕاگەیاندراوى خزمەتگوزارى گشتیدا لە کۆتاى هەموو چیرۆکى گى.ئاى. جیۆ کارتۆۆنس. بەڵام دەرفەتەکان, سەرەڕاى زانینى ئەوەش, هێشتا بەبێ لێدانى دژە خۆر هەنگاو دەنەیتە دەرەوە, هەموو جانتایەکى لەیەک ڕۆیشتندا دایبەزاند ڕیگاى زیاترت بەسەربرد لە پارەدانەکەت لەوەى پێشبینیت دەکرد. ئەمە بۆچى؟
"Always wear sunscreen." "Eat a balanced diet." "A penny saved is a penny earned." You probably all learned these lessons as a kid, maybe from your parents, or if you grew up in the '80s, on the public service announcements at the end of every episode of the G.I. Joe cartoons. But chances are, despite knowing this, you still stepped outside without putting on sunscreen, devoured an entire bag of chips in one go or spent way more of your paycheck than you anticipated. So why is that?
(پارەى تۆ و مێشکى تۆ) لەگەڵ ویندى دێ لا رۆسا
[Your Money and Your Mind] with Wendy De La Rosa
چەند ساڵێک دواتر, دوو پرۆفیسۆرى یێلى لە “گى.ئاى. جۆى فالاسى” زاراوەکەى دایەوە بۆ ڕوونکردنەوەى دیاردەکە. ئەمە بیرۆکەیەکى هەڵەیە کە نیوەى جەنگ زانینە. بەڵام وەک ئەوەى دەردەکەوێت, لە زۆربەى حاڵەتەکاندا, تەنها بە زانینى شتێک تەواو نیە بۆئەوەى بیخەیتە بوارى ڕاهێنانەوە. زانیارى هەمیشە هەڵسوکەوت ناگۆڕێت.
A few years ago, two Yale professors coined the term "G.I. Joe fallacy" to describe this very phenomenon. It's the mistaken idea that knowing is half the battle. But as it turns out, in most situations, just knowing something is not nearly enough for you to put it into practice. Information doesn't always change behavior.
وەک زانایەکى ڕەوشتى یارمەتى خێزانەکان دەدات کە بڕیارى دارایى باشتر بدەن, بینیومە خەڵک لە پاشەکەوت کردنى پارە کێشەى هەیە, بۆ ئەوەى خەرجیەکانیان ببڕدرێتەوە یان قەرزەکانیان بەڕێوەببەن, تەنانەت دواى ئەوەى پۆلێکى داراییان وەرگرتووە. ڕاستى ئەوەیە لە بنچینەوە خەڵک دەزانێت کە چى بکەن بۆئەوەى بارودۆخى داراییان باشتر بێت. هەموومان دەزانین. هاوکێشەکە ئاسانە: پێویستیانە پارەى زۆرتر پاشەکەوت بکەن و کەمتر خەرج بکەن.
As a behavioral scientist helping families make better financial decisions, I've seen people struggle to save money, to cut back on their expenses or to manage their debt, even after they've taken a financial literacy class. And the reality is that people fundamentally know what they need to do to improve their financial situation. We all do. The equation is simple: they need to save more and spend less.
بەڵام ئەمە, بۆ ئەنجامدانى قورسە. بۆ وتن ئاسانترە کە ئەنجامدانى, منیش هەمان کێشەم هەیە. بۆ نموونە, بەژدارییەکى سەرسورهێنەرم هەیە دەزانم کە دەبێت دوایبخەم. هەرگیز گۆڤارم نەخوێندۆتەوە, هەموو مانگێک, پارە لە هەژمارى پشکنینى من دەهاتە دەرەوە, هەموو کاتێک کە سەیرى سەروەتەکەم دەکرد, دەمبینى, دەزانم دەبوایە دوام خستبایە, بەڵام نەمکرد. بۆ هەڵوەشاندنەوەى گۆڤارەکە دوو ساڵى دەخایەند. دڵنیام کە بەتەنها نیم. لەوانەیە تۆ هەندێک جۆرى بەشدارىکردنت هەبێت دەزانیت کە دەبێت دوایبخەیت. بۆیە پارچە ڕەخنەیەکە لە هەموو ئەمانەدا بۆ ئەوەیە کە ئەم باوەڕە بێڕێزى بکات ئاسایشى دارایى تەنها گرفتێکە کە دەتوانین فێرى دوورى بکەین.
But the thing is, that's just really hard to do. It's easier said than done, and I've been in this boat as well. So for example, I had a magazine subscription that I knew I should just cancel. I never read the magazine, and every month, money was coming out of my checking account, and every time I reviewed my budget, I saw it, I knew I had to cancel it, but I didn't. It took me two years to cancel that magazine subscription. And I'm sure I'm not alone. You probably have some type of subscription that you know you should cancel. So the critical piece in all of this is to get rid of this belief that financial security is just a problem that we can teach away.
لە ئەمەریکا, بۆ نموونە, بۆ بەرنامەى دارایى خوێندن ساڵانە نزیکەى حەفت سەد ملیۆن دۆلار خەرج دەکەین, بەم دوایانە تیمى ڵێکۆڵینەوە ئەوەیان دۆزیەوە ئەم بەرنامەی تەنها لەسەدا ٠.١ ڕونکردۆتەوە لە جیاوازى هەڵسوکەوتى دارایى. نەک سفر, بەڵام نزیکە. هاوکات, ٢٠ دەوڵەت پۆلەکانى دارایى لە ئامادەیى ڕاسپاردووە, خوێندن ئەوەى دۆزیەوە کە ئەم بەرنامانە بە باشى جێبەجێ کراوەە, پێناچێت هیچ کاریگەرییەکیان هەبێت لەسەر نمرەى متمانەى داهاتووى قوتابى یاخود بە ئەگەرى وەبەرهێنان. پێبینیەکى گرینگتر کە چۆن دارایەت بەباشى بەڕێوەببەیت ئەمە بەهرەیەکى گشتیە تا بیرکارى ئەنجام بدەیت.
In the US, for example, we spend nearly 700 million dollars every year on financial education programs, yet a team of researchers have found that these programs explained only 0.1 percent of the variance in financial behaviors. Not zero, but pretty close to it. Meanwhile, 20 states mandate financial literacy classes in high school, but studies have found that unless these programs are well-implemented, they are unlikely to have any effect on a student's future credit score or their likelihood to invest. A more significant predictor of how well you manage your finances is your general ability to do math.
لەمەوە, فێربووم کە هەڵسووکەوت دەگۆڕیت ئەمە بەدواداچوونى خوێندن نیە. ئەوە ژینگەیە. ئەگەر کێشە دەکێشیت, ئەمە بەهۆى ئەوە نیە کە کێشەیەک لەتۆدا هەبێت. بەزۆرى بەهۆى ئەوەیە کە کێشە هەیە لەگەڵ وەى چۆن ژینگەکەت بنیاددەنرێت. سەیرى چواردەورت بکە. نیشامەکان زیرەکتر بوونە بۆ پارە خەرج کردن, خێراتر و کارامەتر. ڕیکرامە ئامانج کراوەکان زیاتر بەکەسایەتى دەکرێن, ناوەڕۆکى کۆمپانیا زیاتر سەرنجراکێشتر دەبێت, هەممو شتێک لە چواردەورت سەرنجیان لەسەر خەرجکردنە. با ئەوە بگۆرین. دەتوانیت ژینگەکەەت بگۆڕیت و چۆن لەگەڵى کارلێک بکەیت, دەتوانم ڕێنمایتان بکەم.
From all of this, I've learned that behavior change is not an educational pursuit. It's an environmental one. If you are struggling, it's not because there's something fundamentally wrong with you. It's most likely because there is something wrong with how your environment is set up. Look around you. The cues to spend money have gotten smarter, faster and more efficient. Targeted ads are becoming more personalized, corporate content is becoming more engaging, and everything around you is focusing on spending. So let's change that. You can reshape your environment and how you interact with it, and I can guide you through it.
لە ماوەى ئەم زنجیرەدا, من تۆ دەبەم هەنگاو بە هەنگاو کە چۆن دەتوانیت ژینگەکەت بگۆڕیت کۆنتڕۆڵى دارایت بکەیەوە. لە کۆتاى هەموو زنجیرەیەکدا, زانیارى کردارى لەسەر بنەماى توێژینەوە بڵاودەکەمەوە چۆن کەمکردنەوەى خەرج کردن و پاشەکەوتى زیاتر ئەمڕۆ__ نەک بەیانى, بەڵام ئەمڕۆ. داهاتوت سوپاست دەکات.
Over the course of this series, I'll take you through a step-by-step look at how you can change your environment and regain control of your finances. At the end of every episode, I'll share practical tips based on research on how to spend less and save more today -- not tomorrow, but today. And your future self will thank you.