Vzhledem k tomu, o čem budu mluvit, nezbývá než prokázat svoji příslušnost k zelenému hnutí. Už jako malý kluk jsem složil slib že jako Američan, budu 'chránit a věrně bránit' před zkázou přírodní zdroje své země, její ovzduší, půdu a minerály, její lesy, vody a volně žijící zvířata. A tomu slibu jsem zůstal věrný. Mou specializací na Stanfordu byla ekologie a evoluce. V roce 1968 jsem vydal "Whole Earth Catalog", bibli enviromentalismu.
Because of what I'm about to say, I really should establish my green credentials. When I was a small boy, I took my pledge as an American, to save and faithfully defend from waste the natural resources of my country, its air, soil and minerals, its forests, waters and wildlife. And I've stuck to that. Stanford, I majored in ecology and evolution. 1968, I put out the Whole Earth Catalog. Was "mister natural" for a while.
A pak jsem pracoval pro Jerry Browna, guvernéra Kalifornie. Guvernérova administrativa a moji přátelé, zvýšením energetické účinnosti, zastavili růst spotřeby energie v Kalifornii. Takže dnes je spotřeba stejná, jako byla před 30-ti lety, přestože naše ekonomika vzrostla o 80 procent na obyvatele. Vypouštíme méně skleníkových plynů, než kterýkoli jiný stát (v USA). Kalifornie je na tom v podstatě stejně jako Evropa.
And then worked for the Jerry Brown administration. The Brown administration, and a bunch of my friends, basically leveled the energy efficiency of California, so it's the same now, 30 years later, even though our economy has gone up 80 percent, per capita. And we are putting out less greenhouse gasses than any other state. California is basically the equivalent of Europe, in this.
Letošní "Whole Earth Catalog" má doplněk, o němž budu dnes mluvit, který se jmenuje "Whole Earth Discipline" (Disciplina celé země). Dominantním demografickým jevem naší doby je ohromně rychlá urbanizace, která teď probíhá. V polovině století bude 80% obyvatel Země žít ve městech. A to především v rozvojovém světě, kde to právě probíhá. Je to zajímavé. Protože historie je hnána k vyššímu stupni, velikostí měst. Všechna největší města jsou dnes v rozvojovém světě, a ta rostou třikrát rychleji než města ve vyspělých zemích, a jsou 9krát větší. Je to kvalitativně jinde. Jsou motory civilizace, jak to můžeme vidět z historie.
This year, Whole Earth Catalog has a supplement that I'll preview today, called Whole Earth Discipline. The dominant demographic event of our time is this screamingly rapid urbanization that we have going on. By mid-century we'll be about 80 percent urban, and that's mostly in the developing world, where that's happening. It's interesting, because history is driven to a large degree by the size of cities. The developing world now has all of the biggest cities, and they are developing three times faster than the developed countries, and nine times bigger. It's qualitatively different. They are the drivers of history, as we see by looking at history.
Před 1000 lety svět vypadal takhle. Dnes máme rozložení městské kapacity podobné tomu, jaké bylo před 1000 lety. Jinými slovy, vzestup Západu, jakkoli byl dramatický, je u konce. Souhrnná čísla jsou naprosto ohromující. týdně přichází do měst 1,3 miliónu lidí, desetiletí za desetiletím. Co se vlastně děje? Jde o to, že venkov se po celém světě vylidňuje. Zemědělství na bázi soběstačnosti zaniká.
1,000 years ago this is what the world looked like. Well we now have a distribution of urban power similar to what we had 1,000 years ago. In other words, the rise of the West, dramatic as it was, is over. The aggregate numbers are absolutely overwhelming: 1.3 million people a week coming to town, decade after decade. What's really going on? Well, what's going on is the villages of the world are emptying out. Subsistence farming is drying up basically.
Lidé putují za příležitostmi, které se otvírají ve městě. A zde je důvod proč tomu tak je. Míval jsem velmi romantické představy o vesnici, to proto, že jsem nikdy v žádné nežil. (Smích) Protože ve městě -- Toto je rušné squaterské město Kibera, v blízkosti Nairobi - Vidí aktivity. Vidí příležitosti. Vidí peněžní ekonomiku, na které se nemohli podílet, dokud žili na vesnici.
People are following opportunity into town. And this is why. I used to have a very romantic idea about villages, and it's because I never lived in one. (Laughter) Because in town -- this is the bustling squatter city of Kibera, near Nairobi -- they see action. They see opportunity. They see a cash economy that they were not able to participate in back in the subsistence farm.
A když koukáte kolem sebe, vidíte spoustu estetiky. Děje se tu spousta věcí. Jsou chudí, ale městští a tvořiví. Když to sečteme, vidíme, že v podstatě squateři, celá miliarda squaterů buduje městský svět. Což znamená, že budují svět. Osobně, jeden po druhém, rodina po rodině, kmen za kmenem, sídliště za sídlištěm. Začnou s fórovou architekturou, která se ale během času stává solidní. Dokonce vybudují i svou vlastní infrastrukturu. No, nejprve ji ukradnou kabelová TV, voda, celá paleta, všechno se ukradne. Potom, postupně, to renovují.
As you go around these places there's plenty of aesthetics. There is plenty going on. They are poor, but they are intensely urban. And they are intensely creative. The aggregate numbers now are that basically squatters, all one billion of them, are building the urban world, which means they're building the world -- personally, one by one, family by family, clan by clan, neighborhood by neighborhood. They start flimsy and they get substantial as time goes by. They even build their own infrastructure. Well, steal their own infrastructure, at first. Cable TV, water, the whole gamut, all gets stolen. And then gradually gentrifies.
Slumy neohrožují prosperitu. Fungující slumy prosperitu vytvářejí. Tak třeba ve městě jako Bombaj, jehož polovina je slum, se vytváří šestina HDP Indie. Sociální kapitál ve slumech je maximálně městský a koncentrovaný. Tito lidé jsou cenní jako skupina a také tak fungují.
It is not the case that slums undermine prosperity, not the working slums; they help create prosperity. So in a town like Mumbai, which is half slums, it's 1/6th of the GDP of India. Social capital in the slums is at its most urban and dense. These people are valuable as a group. And that's how they work.
Je mnoho lidí, kteří si myslí o všech těchto chudých lidech: "To jsou hrozné poměry. Musíme napravit to, jak bydlí." Také se říkalo: "Ale musíme jim opatřit telefonní služby." Teď oni ukazují nám, jak užívají telefony. Hladomor je dnes většinou venkovský problém. Jsou věci, na kterých jim záleží, a to jsou věci, kde můžeme pomoci. A kde jejich země jim může pomoci. Oni si pomáhají navzájem s řešením těchto otázek.
There is a lot of people who think about all these poor people, "Oh there's terrible things. We've got to fix their housing." It used to be, "Oh we've got to get them phone service." Now they're showing us how they do their phone service. Famine mostly is a rural event now. There are things they care about. And this is where we can help. And the nations they're in can help. And they are helping each other solve these issues.
Podívejte se do pěkného hustého místa, jako je tenhle slum v Bombaji. Podívejte se do uličky, tamhle napravo, A můžete se zeptat: "OK, co se tam děje? Odpověď je: "Všechno." Je to lepší než nákupní centrum. Má to větší koncentraci. Je to mnohem více interaktivní. A je to ohromné co do rozsahu. To hlavní je, že toto nejsou lidé drcení chudobou. Tohle jsou lidé, kteří aktivně vybředávají z chudoby tak rychle, jak jen mohou. Pomáhají si navzájem. Dělají to nezákonnými prostředky, v rámci šedé ekonomiky. Šedá ekonomika, to je něco jako temné hmota v astrofyzice. Nemá tam být, ale je jí strašně moc. Nevíme ještě, jak to funguje. Ale musíme to pochopit.
And you go to a nice dense place like this slum in Mumbai. You look at that lane on the right. And you can ask, "Okay what's going on there?" The answer is, "Everything." This is better than a mall. It's much denser. It's much more interactive. And the scale is terrific. The main event is, these are not people crushed by poverty. These are people busy getting out of poverty just as fast as they can. They're helping each other do it. They're doing it through an outlaw thing, the informal economy. The informal economy, it's sort of like dark energy in astrophysics: it's not supposed to be there, but it's huge. We don't understand how it works yet, but we have to.
Navíc, lidé v neformální ekonomice, v šedé ekonomice, postupem času, vidí hodně trestné činnosti. Mohou se přidat ke zločincům. Nebo se mohou zapojit do legitimního světa. Měli bychom jim pomoci s tou volbou, aby pro ně bylo jednodušší se připojit k legitimnímu světu. Pokud to neuděláme, budou směřovat ke kriminálnímu světu. Mnohé služby, které
Furthermore, people in the informal economy, the gray economy -- as time goes by, crime is happening around them. And they can join the criminal world, or they can join the legitimate world. We should be able to make that choice easier for them to get toward the legitimate world, because if we don't, they will go toward the criminal world. There's all kinds of activity.
slum Dharavi vykonává vykonává nejen pro sebe, ale i pro celé město. A jedna z velkých událostí jsou tyto ad-hoc školy. Rodiče se složí, najmou nějakého místního učitele, pro soukromou, malou, neoficiální školu. Vzdělání je snazší ve městech. A to mění svět. Takže vidíte některé zajímavé, typicky, městské věci.
In Dharavi the slum performs not only a lot of services for itself, but it performs services for the city at large. And one of the main events are these ad-hoc schools. Parents pool their money to hire some local teachers to a private, tiny, unofficial school. Education is more possible in the cities, and that changes the world. So you see some interesting, typical, urban things.
jedna věc natlačená na jinou, například zde, v Sao Paulo. To je to, co města dělají. Tak tvoří hodnoty, tím, že splácnou všechno dohromady. V tomto případě nabídka je hned vedle poptávky Takže služky, zahradníci, ochranka, ti všichni žijí v té zajímavé levé části města do práce chodí do toho nudného, bohatého sídliště.
So one thing slammed up against another, such as in Sao Paulo here. That's what cities do. That's how they create value, is by slamming things together. In this case, supply right next to demand. So the maids and the gardeners and the guards that live in this lively part of town on the left walk to work, in the boring, rich neighborhood.
Blízkost je úžasná. Učíme se, jak hustá ta blízkost může být. Propojení mezi městem a venkovem udržuje zemi v dobrém stavu. Protože město má zajímavé způsoby, jak dělat věci to je to, co dělá města městy -- (Potlesk) To je to, co dělá města v rozvojovém světě tak zelená.
Proximity is amazing. We are learning about how dense proximity can be. Connectivity between the city and the country is what's going to keep the country good, because the city has interesting ways of doing things. This is what makes cities -- (Applause) this is what makes cities so green in the developing world.
Proto lidé unikají z pasti chudoby, ekologické katastrofy soběstačných hospodářství, a utíkají do měst. A když jsou pryč, příroda se začne rychle zotavovat. A ti, kteří zůstávají v obci, se mohou soustředit na tržní plodiny a posílat potraviny na nové trhy rostoucí ve městě. Takže pokud chcete zachránit vesnici, můžete to udělat dobrou silnicí, nebo dobrým pokrytím pro mobily. A v ideálním případě elektrickou sítí.
Because people leave the poverty trap, an ecological disaster of subsistence farms, and head to town. And when they're gone the natural environment starts to come back very rapidly. And those who remain in the village can shift over to cash crops to send food to the new growing markets in town. So if you want to save a village, you do it with a good road, or with a good cell phone connection, and ideally some grid electrical power.
Takže jsme planetou měst. Právě k tomu došlo. Je to přes polovinu. Čísla jsou značná. Miliarda lidí dnes žije ve slumech. Další miliarda se čeká. To bude více než šestina lidstva, žijící určitým způsobem. A to bude, do velké míry, určovat, jak fungujeme.
So the event is: we're a city planet. That just happened. More than half. The numbers are considerable. A billion live in the squatter cities now. Another billion is expected. That's more than a sixth of humanity living a certain way. And that will determine a lot of how we function.
Nyní pro nás ekology, asi nejekologičtější účinek měst je, že zneškodní populační explozi. Jak se lidé dostanou do města, okamžitě mají méně dětí. Ještě ani nezbohatli. Mají jen příležitost si polepšit, a hned mají méně, ale lépe zaopatřených dětí, a porodnost radikálně klesá.
Now, for us environmentalists, maybe the greenest thing about the cities is they diffuse the population bomb. People get into town. The immediately have fewer children. They don't even have to get rich yet. Just the opportunity of coming up in the world means they will have fewer, higher-quality kids, and the birthrate goes down radically.
Pozorujeme zde velmi zajímavý vedlejší efekt. Tato projekční fólie Phillipa Longmana. ukazuje, co se děje. Jak máme stále více a více starých lidí, jako jsem já, a méně a méně dětí, regionálně oddělených, dostáváte svět, kde staří lidé, ve starých městech, dělají věci postaru, na severu. A kde mladí lidé ve zbrusu nových městech, kteří vynalézají, dělají nové věci, na jihu. Kde, myslíte, bude ta hlavní aktivita?
Very interesting side effect here, here's a slide from Phillip Longman. Shows what is happening. As we have more and more old people, like me, and fewer and fewer babies. And they are regionally separated. What you're getting is a world which is old folks, and old cities, going around doing things the old way, in the north. And young people in brand new cities they're inventing, doing new things, in the south. Where do you think the action is going to be?
Změna tématu. Věnujme se změně klimatu. Nové zprávy o klimatu bohužel říkají, že se to zhoršuje víc než si myslíme a rychleji než si myslíme. Podnebí je hluboce složitý, nelineární systém, plné nevyzpytatelných kladných zpětných vazeb, se skrytými kritickými body a nevratnými body zvratu. Zde je pár příkladů. Budeme opakovaně překvapováni, a skoro všechna překvapení budou špatná.
Shift of subject. Quickly drop by climate. The climate news, I'm sorry to say, is going to keep getting worse than we think, faster than we think. Climate is a profoundly complex, nonlinear system, full of runaway positive feedbacks, hidden thresholds and irrevocable tipping points. Here's just a few samples. We're going to keep being surprised. And almost all the surprises are going to be bad ones.
Z Vašeho pohledu to bude velký nárůst počtu klimatických uprchlíků v příštích desetiletích. A s tím přijdou boje o přírodní zdroje, a války z chaosu, jak to vidíme v Dárfúru. To je to, co velké sucho může způsobit, zmenší výnosnost oblasti. A když není dostatečná výnosnost, aby se mohli všichni uživit, máte průšvih.
From your standpoint this means a great increase in climate refugees over the coming decades, and what goes along with that, which is resource wars and chaos wars, as we're seeing in Darfur. That's what drought does. It brings carrying capacity down, and there's not enough carrying capacity to support the people. And then you're in trouble.
Podívejme se teď na situaci s energií. Spotřeba elektrické energie je to, co pohání město anebo město-planetu. Zatím existují pouze čtyři zdroje trvale dodávané elektrické energie: uhlí, s trochou zemního plynu, jaderná energie a hydroelektrárny. Z těch pouze jaderná a vodní energie jsou zelené. Uhlí je to, co je příčinou klimatických problémů. A všichni je budou spalovat, protože bude levné, dokud jej vlády neudělají nákladným. Větrná a solární nepomohou, protože zatím neumíme jejich energii uskladňovat.
Shift to the power situation. Baseload electricity is what it takes to run a city, or a city planet. So far there is only three sources of baseload electricity: coal, some gas, nuclear and hydro. Of those, only nuclear and hydro are green. Coal is what is causing the climate problems. And everyone will keep burning it because it's so cheap, until governments make it expensive. Wind and solar can't help, because so far we don't have a way to store that energy.
Takže, s vodní energií již plně využitou, zbývá uhlí a prohrát klima, nebo jaderné elektrárny, které jako zdroj energie neprodukují CO2, a pak snad můžeme klima zachránit. A pokud se nám podaří vyvinout SPS (satelity sbírající sluneční energii) to by také mohlo pomoci. Protože, vzpomeňte si, energie je motorem prosperity ve vesnicích a městech.
So with hydro maxed out, coal and lose the climate, or nuclear, which is the current operating low-carbon source, and maybe save the climate. And if we can eventually get good solar in space, that also could help. Because remember, this is what drives the prosperity in the developing world in the villages and in the cities.
Takže, rozhodnutí je mezi elektrárnou na uhlí nebo jadernou. Porovnejte jejich odpad. Kdyby všechna elektrická energie, kterou jste ve svém životě spotřebovali, byla jaderná, celkové množství odpadu, by se vešlo do plechovky od coca-coly. Zatímco elektrárna na uhlí, typická 1 GW elektrárna na uhlí spálí 80 vagónů uhlí denně. Každý vagón pojme 100 tun. A z toho vznikne 18.000 tun oxidu uhličitého, uniklého do atmosféry. Takže, když srovnáte množství emisí, které způsobíte během svého života užíváním různých druhů energie, jaderná energie je srovnatelná se sluneční a větrnou a lepší než sluneční. Och, promiňte. Chtěl jsem říci: srovnatelná s vodní a větrnou a lepší než sluneční.
So, between coal and nuclear, compare their waste products. If all of the electricity you used in your lifetime was nuclear, the amount of waste that would be added up would fit in a Coke can. Whereas a coal-burning plant, a normal one gigawatt coal plant, burns 80 rail cars of coal a day, each car having 100 tons. And it puts 18 thousand tons of carbon dioxide in the air. So and then when you compare the lifetime emissions of these various energy forms, nuclear is about even with solar and wind, and ahead of solar -- oh, I'm sorry -- with hydro and wind, and ahead of solar.
Může jádro opravdu konkurovat uhlí? Jen se zeptejte horníků v Austrálii. Tam dostanete informace z jiného zdroje, než od mých kolegů, ekologů, ale od lidí, kteří se cítí ohroženi jadernou energií. OK. Dobrá zpráva je, že rozvojový svět, ale upřímně řečeno, celý svět se zabývá budováním, a přípravami na budování jaderných reaktorů. To je dobré pro atmosféru Je to dobré pro jejich prosperitu.
And does nuclear really compete with coal? Just ask the coal miners in Australia. That's where you see some of the source, not from my fellow environmentalists, but from people who feel threatened by nuclear power. Well the good news is that the developing world, but frankly, the whole world, is busy building, and starting to build, nuclear reactors. This is good for the atmosphere. It's good for their prosperity.
Chci poukázat na jednu zajímavou věc, kterou my, ekologové, nazýváme MicroPower. Mělo by se jednat, co já vím, o místní solární panely, vítr a kogenerace, a takovéto dobré věci. Ale, popravdě řečeno, mikro-reaktory, které začínají přicházet, by mohly sloužit ještě lépe.
I want to point out one interesting thing, which is that environmentalists like the thing we call micropower. It's supposed to be, I don't know, local solar and wind and cogeneration, and good things like that. But frankly micro-reactors which are just now coming on, might serve even better.
Rusové, kteří s tím začali, staví plovoucí reaktory, s nimi na severu rozehřívají led, aby měli přístup k moři. A prodávají tyto plovoucí reaktory, pouhých 35 megawattů, do rozvojových zemí. Zde je návrh jednoho z prvních od společnosti Toshiba. Je to zajímavé, takovýchto 25 MW, 25 milionů wattů, ve srovnání s klasickou (velkou) elektrárnou, jako jsou ty obyčejné Westinghouse nebo Ariva, které mívají 1,2 až 1,6 GW. Tyto (25 MW) elektrárničky jsou o hodně menší. Jsou mnohem přizpůsobivější. Zde je americká verze z Lawrence Livermore Lab. Tady je další americký design, navržený v Los Alamos, který se již prodává.
The Russians, who started this, are building floating reactors, for their new passage, where the ice is melting, north of Russia. And they're selling these floating reactors, only 35 megawatts, to developing countries. Here's the design of an early one from Toshiba. It's interesting, say, to take a 25-megawatt, 25 million watts, and you compare it to the standard big iron of an ordinary Westinghouse or Ariva, which is 1.2, 1.6 billion watts. These things are way smaller. They're much more adaptable. Here's an American design from Lawrence Livermore Lab. Here's another American design that came out of Los Alamos, and is now commercial.
Převážně jsou nejen malé, ale odolné proliferaci (neumožňuje výrobu zbraní). Obvykle jsou zapuštěné do země. Vyvíjejí se velmi rychle. Myslím si, že mikro-reaktory budou důležité pro budoucnost. Pokud jde o jaderné zbraně, jaderná energie udělala více pro likvidaci atomových bomb, než jakákoli jiná činnost. A to je důvod, proč 10% elektřiny v této místnosti, možná 20% elektřiny v této místnosti je pravděpodobně z jaderných elektráren. Polovina z toho pochází z rozebraných jaderných hlavic z Ruska. Brzy se k nim připojí naše (USA) rozebrané hlavice. A tak bych si přál, aby program GNEP (Globální Nukleární Energie Partnerství) vzniklý za Bushe, urychleně pokračoval. A byl jsem rád, že prezident Obama podpořil strategii bank jaderného paliva, když nedávno (duben 2009) mluvil v Praze.
Almost all of these are not only small, they are proliferation-proof. They're typically buried in the ground. And the innovation is moving very rapidly. So I think microreactors is going to be important for the future. In terms of proliferation, nuclear energy has done more to dismantle nuclear weapons than any other activity. And that's why 10 percent of the electricity in this room, 20 percent of electricity in this room is probably nuclear. Half of that is coming from dismantled warheads from Russia, soon to be joined by our dismantled warheads. And so I would like to see the GNEP program, that was developed in the Bush administration, go forward aggressively. And I was glad to see that president Obama supported the nuclear fuel bank strategy when he spoke in Prague the other week.
Ještě jedno téma. Geneticky upravené potravinářské plodiny. Podle mého názoru, názoru biologa, zde není žádný důvod ke sporům na toto téma. Mí kolegové environmentalisté byli iracionální, proti-vědečtí, a nadělali mnoho škody, i když to mysleli dobře. Geneticky modifikované plodiny jsou nejúspěšnější zemědělskou inovací v historii. Jsou dobré pro přírodní prostředí, protože umožňují zemědělství bez orání. Ponechávají půdu neporušenou a půda je rok od roku zdravější. Půda pak rovněž uvolňuje méně CO2 do atmosféry. Také to snižuje používání pesticidů. A zvyšuje výnos. To umožní zmenšit zemědělskou oblast a tím zvětšit oblast nekultivované přírody.
One more subject. Genetically engineered food crops, in my view, as a biologist, have no reason to be controversial. My fellow environmentalists, on this subject, have been irrational, anti-scientific, and very harmful. Despite their best efforts, genetically engineered crops are the most rapidly successful agricultural innovation in history. They're good for the environment because they enable no-till farming, which leaves the soil in place, getting healthier from year to year -- slso keeps less carbon dioxide going from the soil into the atmosphere. They reduce pesticide use. And they increase yield, which allows you to have your agricultural area be smaller, and therefore more wild area is freed up.
Mimochodem, tato mapa z roku 2006 je zastaralá, protože ukazuje Afriku stále ještě pod vlivem Greenpeace a Přátel země z Evropy. Ale konečně se z toho vlivu vymaňují. A biotechnologie se v Africe rychle rozvíjejí.
By the way, this map from 2006 is out of date because it shows Africa still under the thumb of Greenpeace, and Friends of the Earth from Europe, and they're finally getting out from under that. And biotech is moving rapidly in Africa, at last.
Je to otázka etiky. Nuffield Council, výbor pro bioetiku tuto otázku diskutoval dvakrát a do detailů a řekl, že je to morální imperativ aby geneticky modifikované plodiny byly k sehnání. Když už mluvíme o imperativech, geoengineering je teď tabu zejména ve vládních kruzích (v USA), ale myslím, že zasedání rady DARPA se této otázce věnovalo. A tak to bude na vašem talíři, ne letos, ale docela brzy. protože přicházejí zprávy o 'tvrdé realitě'. Toto je jejich seznam
This is a moral issue. The Nuffield Council on Bioethics met on this issue twice in great detail and said it is a moral imperative to make genetically engineered crops readily available. Speaking of imperatives, geoengineering is taboo now, especially in government circles, though I think there was a DARPA meeting on it a couple of weeks ago, but it will be on your plate -- not this year but pretty soon, because some harsh realizations are coming along. This is a list of them.
a v zásadě mají tyto správy tendenci se zhoršovat. Stanou se jevem, jako 35.000 lidí umírajících na vlnu horka, což se již stalo. Cyklony, které postihují Bangladéš. Jako války o vodu, jako ta o řeku Indus. A tyto procesy budou pokračovat, a řekneme si "OK, co s tím můžeme opravdu udělat?"
Basically the news is going to keep getting more scary. There will be events, like 35,000 people dying of a heat wave, which happened a while back. Like cyclones coming up toward Bangladesh. Like wars over water, such as in the Indus. And as those events keep happening we're going to say, "Okay, what can we do about that really?"
Máme tento "malý" problém s geoinženýringem. Která agentura bude rozhodovat? Kdo bude tím 'inženýrem', jak moc a kde? Protože všichni jsme 'po proudu a po větru' a budeme ovlivněni každým zásahem. A když to prostě prohlásíme tabu můžeme přijít o celou civilizaci. Pokud ale řekneme "OK, Číno, ty si děláš starosti, tak jděte do toho, Vy budete geoinženýrovat Vaším způsobem, my zase naším, což by obě země považovaly za zahájení války. Takže začíná éra velmi zajímavé diplomacie. Řekl bych, praktičtější, než si lidé myslí.
But there's this little problem with geoengineering: what body is going to decide who gets to engineer? How much they do? Where they do it? Because everybody is downstream, downwind of whatever is done. And if we just taboo it completely we could lose civilization. But if we just say "OK, China, you're worried, you go ahead. You geoengineer your way. We'll geoengineer our way." That would be considered an act of war by both nations. So this is very interesting diplomacy coming along. I should say, it is more practical than people think.
Zde je příklad: metody, která se klimatologům líbí, jedna z tuctů geoinženýrských metod. Tato metoda užívá oxidu siřičitého. V roce 1991 sopečný výbuch hory Pinatubo na Filipínách ochladil Zemi o 0.5 st. Celsia. následující rok, tedy 1992, byl rekordní přírůstek mláďat ledních medvědů říkalo se jim Pinatubo medvídci. Přidávat oxid siřičitý do stratosféry by stálo asi miliardu dolarů ročně To je nic, ve srovnání se všemi ostatními náklady na to, jak získat čistou energii.
Here is an example that climatologists like a lot, one of the dozens of geoengineering ideas. This one came from the sulfur dioxide from Mount Pinatubo in 1991 -- cooled the earth by half a degree. There was so much ice in 1992, the following year, that there was a bumper crop of polar bear cubs who were known as the Pinatubo cubs. To put sulfur dioxide in the stratosphere would cost on the order of a billion dollars a year. That's nothing, compared to all of the other things we may be trying to do about energy.
Ještě jeden příklad. Toto je plán jak zvýšit odrazivost mraků nad oceánem, rozprašováním mořské vody. To by zvýšilo albedo (odrazivost) celé planety. To by bylo hezké, protože tohle se může uskutečnit. Mnoho malých triků, v mnoha malých oblastech, se můžeme naučit od indiánů z Amazonie, kteří vylepšovali zemědělskou půdu tepelným rozkladem, nakuřováním, kompostováním rostlin. Biouhlík váže velké množství uhlíku a současně vylepšuje půdu.
Just to run by another one: this is a plan to brighten the reflectance of ocean clouds, by atomizing seawater; that would brighten the albedo of the whole planet. A nice one, because it can happen lots of little ways in lots of little places, is by copying the ancient Amazon Indians who made good agricultural soil by pyrolizing, smoldering, plant waste, and biochar fixes large quantities of carbon while it's improving the soil.
Takže tady jsme. Nobelista a klimatolog Paul Crutzen nazývá naši geologickou éru Antropocén, éra dominovaná člověkem. Musíme se vyrovnat s povinnostmi, které z toho plynou. Moje úvodní slova v knize Whole Earth Catalog byla: "Jsme jako bohové, a tak bychom se měli naučit dělat to dobře". První slova Whole Earth Discipline (nauky o celé zemi) "Jsme jako bohové, a tak se musíme naučit dělat to dobře". Děkuji. (Potlesk)
So here is where we are. Nobel Prize-winning climatologist Paul Crutzen calls our geological era the Anthropocene, the human-dominated era. We are stuck with its obligations. In the Whole Earth Catalog, my first words were, "We are as Gods, and might as well get good at it." The first words of Whole Earth Discipline are, "We are as Gods, and have to get good at it." Thank you. (Applause)