Beineckova knihovna vzácných tisků a rukopisů na Yalově univerzitě ukrývá jediný exemplář unikátního 240stránkovéto rukopisu. Jeho vznik je uhlíkovou metodou datován kolem roku 1420 a jeho pergamenové stránky zobrazují ručně psané texty a obrázky, které jako by pocházely z říše snů. Skutečné i imaginární rostliny, plovoucí hrady, koupající se ženy, astrologické nákresy, prstence zvěrokruhu či slunce a měsíce s lidskými tvářemi ilustrují text. Tato kniha o rozměrech 24x16 cm se jmenuje Voynichův rukopis a představuje jednu z největších nevyřešených záhad historie. Proč? Nikdo ji zatím nedokázal přečíst. Je pojmenována po Wilfridu Voynichovi, polském knihkupci, který ji získal na jezuitské koleji v Itálii v roce 1912. Byla to pro něj záhada. Kdo ji napsal? Kde byla vyrobena? Co ta zvláštní slova a obrazy plné života vlastně znamenají? Jaká tajemství skrývají tyto stránky? Voynich koupil rukopis od chudého mnicha a následně dovezl do Spojených států, kde se jej odborníci snaží rozluštit již více než 100 let. Kryptologové tvrdí, že písmo má všechny vlastnosti skutečného jazyka, který však dosud nikdo neviděl. Skutečným se zdá být proto, že ve skutečných jazycích se písmena a skupiny písmen objevují s konzistentní pravidelností a jazyk Voynichova rukopisu má systém, který nelze vytvořit náhodným generováním písmen. Kromě toho víme o trochu více, než můžeme vidět. Písmena se liší svým stylem a výškou. Některá jsou vypůjčená z jiných rukopisů, ale mnohá jsou jedinečná. Vyšší písmena se nazývají šibenice. Celý rukopis je bohatě zdobený po okrajích směrem shora dolů. Zdá se, že jej psali minimálně dva lidé a ilustrace doplnil ještě další autor. V průběhu let vznikly tři hlavní teorie o textu tohoto rukopisu. První říká, že text byl napsán jako šifra, tajný kód záměrně navržený tak, aby skryl skutečný význam textu. Druhá tvrdí, že rukopis je podvrh napsaný nesrozumitelným jazykem s cílem získat peníze od důvěřivého kupce. Pro některé zastánce této teorie je autorem středověký podvodník, pro jiné sám Voynich. Třetí teorie říká, že rukopis byl napsán ve skutečném jazyce, avšak neznámým písmem. Středověcí učenci se možná pokoušeli vytvořit abecedu pro jazyk, který existoval jen v mluvené podobě. V tom případě by mohlo jít o podobnost s písmem rongorongo pocházejícím z Velikonočního ostrova, které nedokážeme číst, protože kultura, která je stvořila, již neexistuje. I když Voynichův rukopis nikdo nedokáže přečíst, mnozí nevzdali snahu zjistit, co nám chce sdělit. Ti, kdo věří, že rukopis usiloval o vytvoření nové formy psaného jazyka, uvažují, že by to mohla být encyklopedie shrnující znalosti kultury svých tvůrců. Jiní si myslí, že autorem je filozof ze 13. století Roger Bacon, který se snažil pochopit univerzální zákonitosti gramatiky, nebo alžbětinský mystik John Dee, který žil v 16. století a zabýval se alchymií a věštěním. Okrajové teorie tvrdí, že rukopis vznikl při sletu italských čarodějnic nebo že jej napsali mimozemšťané. Po století frustrace však vědci nedávno poodhalili alespoň část této záhady. První průlom přineslo uhlíkové datování. Současní historikové dále vystopovali původ rukopisu zpět skrze Řím a Prahu až do roku 1612, kdy jej římský císař Rudolf II. pravděpodobně věnoval svému lékaři Jacobusi Sinapiovi. Vedle těchto historických objevů dokázali jazykovědci rozluštit prozatím několik slov z rukopisu. Mohou písmena mezi těmito sedmi hvězdami tvořit slovo “Tauran” odvozené od latinského jména “Taurus”, což je označení pro souhvězdí býka, které zahrnuje 7 hvězd zvaných Plejády? Mohlo by tohle slovo být “Centaurun” podle latinského názvu pro chrpu, kterou vidíme na obrázku? Možná, ale výzkum postupuje pomalu. Když dokážeme rozluštit kód rukopisu, co můžeme objevit? Deník se sny ilustrátora z 15. století? Hromadu nesmyslů? Nebo ztracené znalosti zapomenuté kultury? Co myslíte, že to je?
Deep inside Yale University's Beinecke Rare Book and Manuscript Library lies the only copy of a 240-page tome. Recently carbon dated to around 1420, its vellum pages features looping handwriting and hand-drawn images seemingly stolen from a dream. Real and imaginary plants, floating castles, bathing women, astrology diagrams, zodiac rings, and suns and moons with faces accompany the text. This 24x16 centimeter book is called the Voynich manuscript, and its one of history's biggest unsolved mysteries. The reason why? No one can figure out what it says. The name comes from Wilfrid Voynich, a Polish bookseller who came across the document at a Jesuit college in Italy in 1912. He was puzzled. Who wrote it? Where was it made? What do these bizarre words and vibrant drawings represent? What secrets do its pages contain? He purchased the manuscript from the cash-strapped priest at the college, and eventually brought it to the U.S., where experts have continued to puzzle over it for more than a century. Cryptologists say the writing has all the characteristics of a real language, just one that no one's ever seen before. What makes it seem real is that in actual languages, letters and groups of letters appear with consistent frequencies, and the language in the Voynich manuscript has patterns you wouldn't find from a random letter generator. Other than that, we know little more than what we can see. The letters are varied in style and height. Some are borrowed from other scripts, but many are unique. The taller letters have been named gallows characters. The manuscript is highly decorated throughout with scroll-like embellishments. It appears to be written by two or more hands, with the painting done by yet another party. Over the years, three main theories about the manuscript's text have emerged. The first is that it's written in cypher, a secret code deliberately designed to hide secret meaning. The second is that the document is a hoax written in gibberish to make money off a gullible buyer. Some speculate the author was a medieval con man. Others, that it was Voynich himself. The third theory is that the manuscript is written in an actual language, but in an unknown script. Perhaps medieval scholars were attempting to create an alphabet for a language that was spoken but not yet written. In that case, the Voynich manuscript might be like the rongorongo script invented on Easter Island, now unreadable after the culture that made it collapsed. Though no one can read the Voynich manuscript, that hasn't stopped people from guessing what it might say. Those who believe the manuscript was an attempt to create a new form of written language speculate that it might be an encyclopedia containing the knowledge of the culture that produced it. Others believe it was written by the 13th century philosopher Roger Bacon, who attempted to understand the universal laws of grammar, or in the 16th century by the Elizabethan mystic John Dee, who practiced alchemy and divination. More fringe theories that the book was written by a coven of Italian witches, or even by Martians. After 100 years of frustration, scientists have recently shed a little light on the mystery. The first breakthrough was the carbon dating. Also, contemporary historians have traced the provenance of the manuscript back through Rome and Prague to as early as 1612, when it was perhaps passed from Holy Roman Emperor Rudolf II to his physician, Jacobus Sinapius. In addition to these historical breakthroughs, linguistic researchers recently proposed the provisional identification of a few of the manuscript's words. Could the letters beside these seven stars spell Tauran, a name for Taurus, a constellation that includes the seven stars called the Pleiades? Could this word be Centaurun for the Centaurea plant in the picture? Perhaps, but progress is slow. If we can crack its code, what might we find? The dream journal of a 15th-century illustrator? A bunch of nonsense? Or the lost knowledge of a forgotten culture? What do you think it is?