(Hudba)
(Music)
(Music ends)
(Potlesk)
(Applause)
(Applause ends)
Ahoj všichni. Jmenuji se Sirena. Je mi 11 let a jsem z Connecticutu.
Hi, everyone. I'm Sirena. I'm 11 years old and from Connecticut. (Audience cheers)
(Potlesk)
(Applause)
No, nejsem si moc jistá, proč tu jsem. (Smích) Totiž, co má tohle společného s technologií, zábavou a designem? Tak můj iPod, mobil a počítač řadím mezi technologie, ale toto s tím nemá nic společného.
Well, I'm not really sure why I'm here. (Laughter) I mean, what does this have to do with technology, entertainment and design? Well, I count my iPod, cellphone and computer as technology, but this has nothing to do with that.
Takže jsem udělala malý průzkum. No a na tohle jsem přišla. Samozřejmě doufám, že mě paměť nezklame.
So I did a little research on it. Well, this is what I found. Of course, I hope I can memorize it.
(Clears throat)
Housle jsou v podstatě tvořeny dřevěným tělem a čtyřmi hlavními strunami. Struny při hraní vibrují a tvoří zvukovou vlnu. Zvuk projde skrz dřevěnou část nazvanou kobylka a vejde dovnitř dřevěného těla, kde je zesílen, ale ... nechte mě zamyslet se. (Smích)
The violin is made of a wood box and four metal strings. By pulling a string, it vibrates and produces a sound wave, which passes through a piece of wood called a bridge, and goes down to the wood box and gets amplified, but ... let me think. (Laughter)
Jo. Na druhou stranu umístěním prstu na různých místech hmatníku se mění délka struny a to mění frekvenci zvukové vlny. Božíčku! (Smích)
Placing your finger at different places on the fingerboard changes the string length, and that changes the frequency of the sound wave. (Sighs) Oh, my gosh! (Laughter) OK, this is sort of technology,
Jo. Tohle je druh technologie, ale mohu ji nazvat technologií 16. století. Vlastně nejvíce fascinující věc, co jsem našla, že i audio systémy nebo vlnové přenašeče ze současnosti jsou v podstatě stále založeny na stejném principu vyvolání a projekce zvuku. No není to bezva? (Smích)
but I can call it a 16th-century technology. But actually, the most fascinating thing that I found was that even the audio system or wave transmission nowadays are still based on the same principle of producing and projecting sound. Isn't that cool? (Laughter) (Applause)
(Potlesk)
Design -- I love its design.
Design, miluji jejich design. Pamatuji si, že když jsem byla malá, mamka se mě zeptala: Chtěla bys hrát na housle nebo na piano? Podívala jsem se na to obrovské monstrum a řekla si – neuvězním se k té lavici na celý den. Tohle je malé a lehké. Mohu hrát ve stoje, v sedě, nebo při chůzi. A víte co? Nejlepší ze všeho je, že když nechci cvičit, můžu je schovat.
I remember when I was little, my mom asked me, "Would you like to play the violin or the piano?" I looked at that giant monster and said to myself -- "I am not going to lock myself on that bench the whole day!" (Laughter) This is small and lightweight. I can play from standing, sitting or walking. And, you know what? The best of all is that if I don't want to practice, (Whispering) I can hide it.
(Smích)
(Laughter)
Housle jsou překrásné. Někteří lidé je přirovnávají k tvaru dámy, ale, ať se vám to líbí nebo ne, je to tak už víc jak 400 let, na rozdíl od moderních věcí, jejichž vzhled snadno zastará. Ale myslím si, že je velmi osobní a jedinečné, že ačkoliv každé housle vypadají dost podobně, tak žádný pár houslí nezní stejně. I od stejného výrobce nebo stejného modelu.
The violin is very beautiful. Some people relate it as the shape of a lady. But whether you like it or not, it's been so for more than 400 years, unlike modern stuff [that] easily looks dated. But I think it's very personal and unique that, although each violin looks pretty similar, no two violins sound the same -- even from the same maker or based on the same model. Entertainment -- I love the entertainment.
Zábava, miluji zábavu, ale vlastně samotný nástroj není velmi zábavný. Totiž, když jsem poprvé dostala housle a zkusila si na ně zahrát, bylo to vlastně opravdu hrozné, protože to neznělo tak, jak jsem slyšela hrát jiné děti, bylo to strašné a tak skřípavé, takže to vůbec nebylo zábavné. Ale kromě toho, mému bratrovi přišlo tohle velmi vtipné. Juk, juk, juk.
But actually, the instrument itself isn't very entertaining. I mean, when I first got my violin and tried to play around on it, it was actually really bad, because it didn't sound the way I'd heard from other kids -- it was so horrible and so scratchy. So, it wasn't entertaining at all. But besides, my brother found this very funny: Yuk! Yuk! Yuk!
(Smích)
(Laughter)
O několik let později jsem slyšela vtip o nejvýznamnějším houslistovi, Jaschovi Heifetzovi. Po koncertu pana Heifetze přišla dáma a udělila mu kompliment, "Ach, pane Heifetzi, vaše housle zněly dnes večer tak úžasně." A pan Heifetz byl opravdu senzační osobou, takže zvedl své housle a řekl, "Vtipné, nic neslyším."
A few years later, I heard a joke about the greatest violinist, Jascha Heifetz. After Mr. Heifetz's concert, a lady came over and complimented him: "Oh, Mr. Heifetz, your violin sounded so great tonight!" And Mr. Heifetz was a very cool person, so he picked up his violin and said, "Funny -- I don't hear anything."
(Smích)
(Laughter)
A teď si uvědomuji, že jako hudebníci, my, lidské bytosti, máme úžasnou mysl, umělecké srdce a schopnosti, které mohou změnit technologii 16. století a legendární design v báječnou zábavu. Teď vím, proč tu jsem.
Now I realize that as the musician, we human beings, with our great mind, artistic heart and skill, can change this 16th-century technology and a legendary design to a wonderful entertainment. Now I know why I'm here. (Music)
(Hudba)
(Music ends)
(Potlesk)
(Applause)
Nejdřív jsem si myslela, že tu budu jen proto, abych zahrála, ale nečekaně jsem se naučila a užila si mnohem víc. Tedy až na to, že některé řeči byly nad mé chápání. (Smích) Jako mnohorozměry. Totiž upřímně, budu dostatečně šťastná, když ve škole dokážu zvládnout své dva rozměry.
At first, I thought I was just going to be here to perform, but unexpectedly, I learned and enjoyed much more. But ... although some of the talks were quite up there for me. (Laughter) Like the multi-dimension stuff. I mean, honestly, I'd be happy enough if I could actually get my two dimensions correct in school.
(Smích)
(Laughter)
Ale vlastně pro mě nejobdivuhodnější je, že... vlastně bych ráda ve jménu všech dětí řekla: Děkujeme všem dospělým, že se o nás tolik staráte a že tvoříte o dost lepší budoucí svět. Děkuji.
But actually, the most impressive thing to me is that -- well, actually, I would also like to say this for all children is to say thank you to all adults, for actually caring for us a lot, and to make our future world much better. Thank you. (Applause)
(Potlesk)
(Hudba)
(Music)
(Music ends)
(Potlesk)
(Applause)
(Applause ends)
(Hudba)
(Music)
(Music ends)
(Potlesk)
(Applause)