Představte si, že jste v televizní soutěži. V prvním kole jste vyhráli 1000 dolarů a pak jste si vytočili BONUS. Nyní máte na výběr. Můžete zvolit garantovaný bonus 500 dolarů nebo si hodit mincí. Když padne hlava, vyhrajete 1000 dolarů. Když padne orel, nevyhrajete nic. Ve druhém kole jste vyhráli 2000 dolarů a vytočili si ZTRÁTU. Nyní máte opět na výběr. Buď přijmete ztrátu 500 dolarů nebo zkusíte štěstí a hodíte mincí. Pokud padne hlava, o nic nepřijdete, ale pokud orel, přijdete o 1000 dolarů.
Let's say you're on a game show. You've already earned $1000 in the first round when you land on the bonus space. Now, you have a choice. You can either take a $500 bonus guaranteed or you can flip a coin. If it's heads, you win $1000 bonus. If it's tails, you get no bonus at all. In the second round, you've earned $2000 when you land on the penalty space. Now you have another choice. You can either take a $500 loss, or try your luck at the coin flip. If it's heads, you lose nothing, but if it's tails, you lose $1000 instead.
Jako většina lidí si asi vyberete v prvním kole garantovaný bonus a v druhém kole hod mincí. Když se nad tím ale zamyslíte, nedává to smysl. Pravděpodobnost i výsledky v obou kolech jsou naprosto stejné. Proč tedy druhé kolo vyvolává větší obavy?
If you're like most people, you probably chose to take the guaranteed bonus in the first round and flip the coin in the second round. But if you think about it, this makes no sense. The odds and outcomes in both rounds are exactly the same. So why does the second round seem much scarier?
Odpověď spočívá v principu zvaném averze ke ztrátě. Podle racionální ekonomické teorie by se naše rozhodnutí měla řídit jednoduchou rovnicí, porovnávající úroveň rizika s částkou, která je v sázce. Studie ale zjistily, že pro mnoho lidí je negativní psychologický dopad pocitu ztráty asi dvakrát silnější než pozitivní dopad získání stejné věci. Averze ke ztrátě je kognitivním zkreslením vycházejícím z heuristiky - přístupu k řešení problémů založeném na předchozí zkušenosti a intuici namísto pečlivé analýzy. A tyto myšlenkové zkratky mohou vést k iracionálním rozhodnutím, a to nikoli jako zamilování nebo skok ze skály na laně, ale k logickým klamům, které lze snadno vyvrátit.
The answer lies in a phenomenon known as loss aversion. Under rational economic theory, our decisions should follow a simple mathematical equation that weighs the level of risk against the amount at stake. But studies have found that for many people, the negative psychological impact we feel from losing something is about twice as strong as the positive impact of gaining the same thing. Loss aversion is one cognitive bias that arises from heuristics, problem-solving approaches based on previous experience and intuition rather than careful analysis. And these mental shortcuts can lead to irrational decisions, not like falling in love or bungee jumping off a cliff, but logical fallacies that can easily be proven wrong.
Situace zahrnující pravděpodobnost jsou nevhodné pro použití heuristik. Řekněme, že byste měli dvacetkrát hodit kostkou se čtyřmi zelenými a dvěma červenými stranami. Můžete si vybrat jedno z následujících pořadí hodů a pokud se trefíte, vyhrajete 25 dolarů. Které pořadí byste vybrali? 65 % vysokoškolských studentů v jedné studii vybralo pořadí B, přestože možnost A je kratší a je obsažena v možnosti B, tudíž je pravděpodobnější. Toto se nazývá chyba konjunkce. Předpokládáme, že zelená padne častěji, a proto náš mozek může mylně vybrat méně pravděpodobné možnosti.
Situations involving probability are notoriously bad for applying heuristics. For instance, say you were to roll a die with four green faces and two red faces twenty times. You can choose one of the following sequences of rolls, and if it shows up, you'll win $25. Which would you pick? In one study, 65% of the participants who were all college students chose sequence B even though A is shorter and contained within B, in other words, more likely. This is what's called a conjunction fallacy. Here, we expect to see more green rolls, so our brains can trick us into picking the less likely option.
Heuristiky jsou také špatné pro práci s čísly obecně. V jednom případě byli studenti rozděleni do dvou skupin. První skupina byla tázána, zda Mahátma Gándhí zemřel před nebo po dosažení věku 9 let, a druhá skupina, zda zemřel před nebo po dosažení věku 140 let. Obě čísla jsou na první pohled daleko od pravdy, ale když byli studenti požádáni, aby hádali věk, ve kterém skutečně zemřel, průměrná odpověď první skupiny byla 50 let, zatímco u druhé skupiny 67 let. Přestože očividně špatná informace v původní otázce měla být irelevantní, stále ovlivňovala odhady studentů. To je příklad efektu ukotvení, který se často využívá v marketingu a při vyjednávání ke zvýšení cen, které jsou lidé ochotni zaplatit.
Heuristics are also terrible at dealing with numbers in general. In one example, students were split into two groups. The first group was asked whether Mahatma Gandhi died before or after age 9, while the second was asked whether he died before or after age 140. Both numbers were obviously way off, but when the students were then asked to guess the actual age at which he died, the first group's answers averaged to 50 while the second group's averaged to 67. Even though the clearly wrong information in the initial questions should have been irrelevant, it still affected the students' estimates. This is an example of the anchoring effect, and it's often used in marketing and negotiations to raise the prices that people are willing to pay.
Jestliže tedy heuristiky vedou ke špatným rozhodnutím, proč je vůbec máme? To proto, že mohou být poměrně efektivní. Po většinu historie lidstva záviselo přežití na rychlém rozhodování s omezenými informacemi. Když není čas logicky analyzovat všechny možnosti, heuristiky nám někdy mohou zachránit život.
So, if heuristics lead to all these wrong decisions, why do we even have them? Well, because they can be quite effective. For most of human history, survival depended on making quick decisions with limited information. When there's no time to logically analyze all the possibilities, heuristics can sometimes save our lives.
Avšak dnešní prostředí vyžaduje mnohem komplexnější rozhodování a tato rozhodnutí jsou více ovlivněna nevědomými faktory, než si myslíme. Ovlivňují všechno od zdraví a vzdělávání až po finance a trestní právo. Heuristiky v našemu mozku nemůžeme jen tak vypnout, ale můžeme se naučit je vnímat. Když se ocitnete v situaci s čísly, pravděpodobností nebo více detaily, na vteřinu se zastavte a vezměte v úvahu, že intuitivní odpověď přece jen nemusí být tou správnou.
But today's environment requires far more complex decision-making, and these decisions are more biased by unconscious factors than we think, affecting everything from health and education to finance and criminal justice. We can't just shut off our brain's heuristics, but we can learn to be aware of them. When you come to a situation involving numbers, probability, or multiple details, pause for a second and consider that the intuitive answer might not be the right one after all.