Nejprve bych se vám všem rád omluvil, protože nemám žádnou PowerPointovou prezentaci. Co hodlám udělat je to, že pokaždé, když udělám toto gesto, v duchu PowerPoint demokracie, si můžete představit cokoliv, co by jste rádi viděli.
I'd like to apologize, first of all, to all of you because I have no form of PowerPoint presentation. So what I'm going to do is, every now and again, I will make this gesture, and in a moment of PowerPoint democracy, you can imagine what you'd like to see.
Uvádím rozhlasový pořad. Tento pořad se jmenuje "Nekonečná Opičí Klec." Je to pořad o vědě, o racionalismu. Díky čemuž dostáváme spoustu stížností -- každičký týden -- stížností zahrnujících jednu, kterou dostáváme velice často, která říká, že samotný název "Nekonečná Opičí Klec" oslavuje myšlenku vivisekce. Jasně jsme těmto lidem vysvětlili, že nekonečná opičí klec je prostorná.
I do a radio show. The radio show is called "The Infinite Monkey Cage." It's about science, it's about rationalism. So therefore, we get a lot of complaints every single week -- complaints including one we get very often, which is to say the very title, "Infinite Monkey Cage," celebrates the idea of vivisection. We have made it quite clear to these people that an infinite monkey cage is roomy.
(Smích)
(Laughter)
Dostali jsme také jednu stížnost, ve které stálo: "Myšlenka "Nekonečné Opičí Klece" je směšná. Nekonečný počet opic by nikdy nemohl napsat práci hodnou Shakespeara. Víme to, protože na toto téma udělali experiment." Ano, dali na týden 12-ti opicím psací stroj, a po tomto týdnu jej opice použily pouze jako záchod.
We also had someone else who said, "'The Infinite Monkey Cage' idea is ridiculous. An infinite number of monkeys could never write the works of Shakespeare. We know this because they did an experiment." Yes, they gave 12 monkeys a typewriter for a week, and after a week, they only used it as a bathroom.
(Smích)
(Laughter)
Ale ta nejvážnější stížnost, kterou jsme dostali - a kterou považuji za nejvíce znepokojivou - je tato: "Oh, proč stále trváte na ničení toho kouzla? Vnesete sem vědu, a ta to kouzlo zničí." Jsem absolvent humanitních věd; miluji mýty a magii, a existencionalismus a sebepohrdání. To je to, co dělám. Ale na druhou stranu nerozumím, jak to ničí kouzlo. Já si mylsím, že všechno to kouzlo, které může být zničeno vědou, je nahrazeno něčím stejně tak úžasným.
So the main element though, the main complaint we get -- and one that I find most worrying -- is that people say, "Oh, why do you insist on ruining the magic? You bring in science, and it ruins the magic." Now I'm an arts graduate; I love myth and magic and existentialism and self-loathing. That's what I do. But I also don't understand how it does ruin the magic. All of the magic, I think, that may well be taken away by science is then replaced by something as wonderful.
Astrologie, například: jako většina racionalistů, jsem Ryba. (Smích) Takže astrologie -- odstraňme tu banální myšlenku, že by váš život mohl být předpovězen; že možná dnes potkáte šťastného může v klobouku a vše se změ... To je pryč. Ale jestli se chceme podívat do oblak a vidět předpovědi, stále můžeme. Můžeme vidět předpovědi formujících se galaxií, galaxií narážejících jedna do druhé, předpovědi nových slunečních soustav. To je úžasná věc. Kdyby jednoho dne Slunce - vlastně Země - pokud by Země mohla číst svou vlastní astrologickou, astronomickou předpověď, tak by tam jednoho dne mohlo stát: "Dnešek pro vás není dobrý den pro plánování. Budete pohlceni rudým obrem."
Astrology, for instance: like many rationalists, I'm a Pisces. (Laughter) Now astrology -- we remove the banal idea that your life could be predicted; that you'll, perhaps today, meet a lucky man who's wearing a hat. That is gone. But if we want to look at the sky and see predictions, we still can. We can see predictions of galaxies forming, of galaxies colliding into each other, of new solar systems. This is a wonderful thing. If the Sun could one day -- and indeed the Earth, in fact -- if the Earth could read its own astrological, astronomical chart, one day it would say, "Not a good day for making plans. You'll been engulfed by a red giant."
A pro mě také ne, pokud si myslíte, že se strachuji o zánik světů ... ano, Teorie Mnoha světů -- jedna z nejkrásnějších, nejfascinujícejších, někdy nejděsivějších myšlenek kvantové interpretace -- je úžasná věc. Každý člověk tady, každé rozhodnutí, které jste dnes udělali, každé rozhodnutí, které jsme udělali ve svém životě, jste vlastně neudělali, ale ve skutečnosti s každou kombinací těchto rozhodnutí vzniká nový vesmír. To je úžasná myšlenka. Pokud si někdy říkáte, že váš život nestojí za nic, vzpomeňte si, že je zde vaše jiné já, které je na tom mnohem hůře než vy. (Smích) Pokud jste si někdy říkali, "Ah, nejraději bych to všechno ukončil." nedělejte to. Vzpomeňte si, že ve většině vesmírů vlastně vůbec neexistujete. To je pro mě - svým vlastním zvláštním způsobem - velmi, velmi uklidňující.
And that to me as well, that if you think I'm worried about losing worlds, well Many Worlds theory -- one of the most beautiful, fascinating, sometimes terrifying ideas from the quantum interpretation -- is a wonderful thing. That every person here, every decision that you've made today, every decision you've made in your life, you've not really made that decision, but in fact, every single permutation of those decisions is made, each one going off into a new universe. That is a wonderful idea. If you ever think that your life is rubbish, always remember there's another you that's made much worse decisions than that. (Laughter) If you ever think, "Ah, I want to end it all," don't end it all. Remember that in the majority of universes, you don't even exist in the first place. This to me, in its own strange way, is very, very comforting.
Nyní reinkarnace, to je další věc, která je pryč -- posmrtný život. Ale ne tak úplně. Popravdě věda říká, že budeme žít věčně. No, je tu jeden háček. Ve skutečnosti nebudeme. Vy nebudete. Vaše vědomí - podstata vašeho já, podstata mého já - to bude pryč. Ale každičká věc, která nás tvoří, každý atom v nás, již stvořil mračna různých věcí a ještě vytvoří spoustu nových věcí. Byli jsme horami a jablky, pulsary a koleny jiných lidí. Kdo ví, třeba jeden z vašich atomů byl jednou Napoleonovo koleno. To je pozitivní věc. Narozdíl od ostatních obyvatel vesmíru, vesmír sám není marnotratný. My všichni jsme kompletně recyklovatelní. A když umřeme, nemusíme být ani umístěni v různých odpadkových pytlích. To je úžasná věc.
Now reincarnation, that's another thing gone -- the afterlife. But it's not gone. Science actually says we will live forever. Well, there is one proviso. We won't actually live forever. You won't live forever. Your consciousness, the you-ness of you, the me-ness of me -- that gets this one go. But every single thing that makes us, every atom in us, has already created a myriad of different things and will go on to create a myriad of new things. We have been mountains and apples and pulsars and other people's knees. Who knows, maybe one of your atoms was once Napoleon's knee. That is a good thing. Unlike the occupants of the universe, the universe itself is not wasteful. We are all totally recyclable. And when we die, we don't even have to be placed in different refuse sacs. This is a wonderful thing.
Porozumění, podle mého, neničí údiv ani potěšení. Například má žena by se ke mě mohla otočit a zeptat se "Proč mě miluješ?" A já bych se mohl se vší upřímností podívat do jejich očí a říct "Kvůli tomu, že se naše feromony spárovaly s našimi čichovými receptory." (Smích) I když bych asi taky řekl něco o jejich vlasech a osobnosti. A to je ta nádhera. A kvůli tomu láska neumírá.
Understanding, to me, does not remove the wonder and the joy. For instance, my wife could turn to me and she may say, "Why do you love me?" And I can with all honesty look her in the eye and say, "Because our pheromones matched our olfactory receptors." (Laughter) Though I'll probably also say something about her hair and personality as well. And that is a wonderful thing there. Love does not die because of that thing.
Bolest také ne. Bolest je strašná věc - i když ji rozumíte. Když mě někdo praští - a kvůli mé osobnosti je to v poslední době poměrně časté - chápu, odkud se všechna ta bolest bere. Je to v podstatě zákon čtyřhybnosti, kde je čtyřvektor konstantní -- to je bolest. V žádném případě ale nezareaguji takto: "Ha! To je nejlepší konstantní čtyřvektor čtyřhybnosti, který máš?" Ne, jenom vyplivnu zub.
Pain doesn't go away either. This is a terrible thing, even though I understand pain. If someone punches me -- and because of my personality, this is recently a regular occurrence -- I understand where the pain comes from. It is basically momentum to energy where the four-vector is constant -- that's what it is. But at no point can I react and go, "Ha! Is that the best momentum-to-energy fourth vector constant you've got?" No, I just spit out a tooth.
(Smích)
(Laughter)
A teď odbočíme -- láska k dětem. Mám syna. Jmenuje se Archie. Jsem velmi šťastný, protože je lepší, než všechny ostatní děti. Vím, že vy si to nemyslíte. Můžete také mít vlastní děti a myslet si "Kdepak, mé dítě je to nejlepší." To je na evoluci ta skvělá věc -- sklon věřit, že naše dítě je to nejlepší. Ve spoustě věcí jde vlastně pouze o věc přežití. Ve skutečnosti je vidíme jako nositele našich genů, a proto je milujeme. Ale tohle si neuvědomujeme; prostě jen bezpodmínečně milujeme. To je úžasná věc. I když bych mohl říct, že můj syn je nejlepší a je lepší, než vaše děti. Dělal jsem pár testů.
And that is all of these different things -- the love for my child. I have a son. His name is Archie. I'm very lucky, because he's better than all the other children. Now I know you don't think that. You may well have your own children and think, "Oh no, my child's best." That's the wonderful thing about evolution -- the predilection to believe that our child is best. Now in many ways, that's just a survival thing. The fact we see here is the vehicle for our genes, and therefore we love it. But we don't notice that bit; we just unconditionally love. That is a wonderful thing. Though I should say that my son is best and is better than your children. I've done some tests.
A všechny tyto věci mi dávají takovou radost, nadšení a údiv. Kvantová mechanika vás dokonce může omluvit například za špatnou údržbu domácnosti. Možná jste někdy byli sami týden doma. Váš dům je v hrozivém stavu. Váš partner se má zanedlouho vrátit. Říkáte si: "Co bych měl dělat?" Nedělejte nic. Jediné, co musíte udělat je - jakmile vejde dovnitř - použít kvantovou interpretaci. řeknete "Je mi to tak líto. Na chvilku jsem přestal sledovat dům, a když jsem se ohlédl zpět, všechno se stalo." (Smích) To je silný antropický princip vysávání.
And all of these things to me give such joy and excitement and wonder. Even quantum mechanics can give you an excuse for bad housework, for instance. Perhaps you've been at home for a week on your own. You house is in a terrible state. Your partner is about to return. You think, what should I do? Do nothing. All you have to do is, when she walks in, using a quantum interpretation, say, "I'm so sorry. I stopped observing the house for a moment, and when I started observing again, everything had happened." (Laughter) That's the strong anthropic principle of vacuuming.
Pro mě je to velice, velice důležitá záležitost. Dokonce při mé cestě sem nahoru -- radost, kterou mám pokaždé, když kráčím sem nahoru. Pokud skutečně myslíte, odstraníte tím mýtus a přece tu zůstane něco úžasného. Sedím ve vlaku. Pokaždé když se nadechnu, tak vdechnu miliardy a miliardy atomů kyslíku. Sedím na židli. I přesto, že vím, že se židle skládá z atomů, a tudíž vlastně z prázdného prostoru, i tak se cítím pohodlně. Podívám se z okna a uvědomím si, že pokaždé, když se zastavíme a podívám se ven z okna, tak v tom oknem ohraničeném prostoru, ať už jsme kdekoliv, pozoruji více života než ho je ve zbytku známého vesmíru mimo planetu Zemi. Pokud půjdete do safari na Saturn nebo Jupiter, budete zklamaní. A uvědomuji si, že tohle vše pozoruji mým mozkem, lidským mozkem, tou nejkomplexnejší věcí v celém známém vesmíru. To je pro mě zcela neuvěřitelné. A víte co? To by mohlo stačit.
For me, it's a very, very important thing. Even on my journey up here -- the joy that I have on my journey up here every single time. If you actually think, you remove the myth and there is still something wonderful. I'm sitting on a train. Every time I breathe in, I'm breathing in a million-billion-billion atoms of oxygen. I'm sitting on a chair. Even though I know the chair is made of atoms and therefore actually in many ways empty space, I find it comfortable. I look out the window, and I realize that every single time we stop and I look out that window, framed in that window, wherever we are, I am observing more life than there is in the rest of the known universe beyond the planet Earth. If you go to the safari parks on Saturn or Jupiter, you will be disappointed. And I realize I'm observing this with the brain, the human brain, the most complex thing in the known universe. That, to me, is an incredible thing. And do you know what, that might be enough.
Steven Weinberg - nositel Nobelovy ceny - jednou řekl, "Čím více se zdá vesmír býti přístupným, tím více nám připadá zbytečným." Některým lidem připadá, že tato myšlenka vede k nihilismu. Ale pro mě ne. Je to úžasná věc. Jsem rád, že vesmír je nesmyslný. To znamená, že až dojdu ke konci svého života, vesmír se ke mě nemůže otočit a říct: "Cos to celý život dělal, ty idiote? Bylo to bezvýznamné." (Smích) Já si můžu vybrat svůj účel. Vy si můžete sami vybrat svůj účel. Máme tu vlastní moc říci si: "To je to, co chci dělat." A v nesmyslném vesmíru je to - podle mého - úžasná věc. Já jsem si vybral dělaní hloupých vtipů o kvantové mechanice a Kodaňské interpretaci. Vy, myslím si, můžete ve svém čase dělat spoustu lepších věcí.
Steven Weinberg, the Nobel laureate, once said, "The more the universe seems comprehensible, the more it seems pointless." Now for some people, that seems to lead to an idea of nihilism. But for me, it doesn't. That is a wonderful thing. I'm glad the universe is pointless. It means if I get to the end of my life, the universe can't turn to me and go, "What have you been doing, you idiot? That's not the point." I can make my own purpose. You can make your own purpose. We have the individual power to go, "This is what I want to do." And in a pointless universe, that, to me, is a wonderful thing. I have chosen to make silly jokes about quantum mechanics and the Copenhagen interpretation. You, I imagine, can do much better things with your time.
Díky moc. Nashledanou.
Thank you very much. Goodbye.
(Potlesk)
(Applause)