Asi se vám zdá, stejně jako většině lidí, že se polarizace v naší zemi zhoršuje, že propast mezi levicí a pravicí je nejhorší, jaká kdy byla za našich životů. Ale můžete se právem ptát, jestli ten pocit potvrzují výzkumy. A stručně řečeno, výzkumy to bohužel skutečně potvrzují. Celá řada studií ukazuje, že liberálové a konzervativci se od sebe čím dál tím víc vzdalují. Čím dál tím více se uzavírají do ideologických bublin, čtou různé zprávy, mluví jen s lidmi se stejnými názory a také si čím dál tím víc vybírají život v různých částech USA.
So you probably have the sense, as most people do, that polarization is getting worse in our country, that the divide between the left and the right is as bad as it's been in really any of our lifetimes. But you might also reasonably wonder if research backs up your intuition. And in a nutshell, the answer is sadly yes. In study after study, we find that liberals and conservatives have grown further apart. They increasingly wall themselves off in these ideological silos, consuming different news, talking only to like-minded others and more and more choosing to live in different parts of the country.
A mně se z toho všeho zdá nejvíc znepokojivé, že se zvyšuje míra nepřátelství na obou stranách. Liberálové a konzervativci, Demokraté a Republikáni se prostě čím dál tím víc nemají rádi. Je to poznat na různých věcech. Nechtějí se kamarádit. Nechtějí spolu chodit. A když zjistí, že spolu chodí, přijdou si méně atraktivní, a čím dál tím víc si nepřejí, aby se jejich děti ženili s někým, kdo podporuje druhou stranu, což je zvlášť šokující.
And I think that most alarming of all of it is seeing this rising animosity on both sides. Liberals and conservatives, Democrats and Republicans, more and more they just don't like one another. You see it in many different ways. They don't want to befriend one another. They don't want to date one another. If they do, if they find out, they find each other less attractive, and they more and more don't want their children to marry someone who supports the other party, a particularly shocking statistic.
Se studenty v mojí laboratoři mluvíme o sociálních vzorcích ... Já jsem filmový nadšenec a tak někdy přemýšlím, v jakém filmu najdeme tyto sociální vzorce? Takže v jakém filmu jsme s politickou polarizací? Mohl by to být katastrofický film. Vypadá to jako katastrofa. Mohl by to být válečný film. To taky sedí. Ale vlastně si myslím, že jsme v zombie hororu.
You know, in my lab, the students that I work with, we're talking about some sort of social pattern -- I'm a movie buff, and so I'm often like, what kind of movie are we in here with this pattern? So what kind of movie are we in with political polarization? Well, it could be a disaster movie. It certainly seems like a disaster. Could be a war movie. Also fits. But what I keep thinking is that we're in a zombie apocalypse movie.
(smích)
(Laughter)
Znáte ten žánr, že jo? Lidi se potácejí v tlupách, nemyslí sami za sebe, jsou v zajetí davové mentality, snaží se nakazit ostatní a zničit společnost. A asi si myslíte, stejně jako já, že jste v tom zombie hororu ten kladný hrdina, a že všechna ta nenávist a polarizace přichází od těch druhých, protože my jsme jako Brad Pitt, že jo? Svobodomyslní, spravedliví, jenom se snažíme držet se toho, co je nám drahé, určitě nejsme pěšáci v armádě nemrtvých. To ne. To nikdy.
Right? You know the kind. There's people wandering around in packs, not thinking for themselves, seized by this mob mentality trying to spread their disease and destroy society. And you probably think, as I do, that you're the good guy in the zombie apocalypse movie, and all this hate and polarization, it's being propagated by the other people, because we're Brad Pitt, right? Free-thinking, righteous, just trying to hold on to what we hold dear, you know, not foot soldiers in the army of the undead. Not that. Never that.
Položím vám ale otázku: ti druzí, v jakém filmu si asi myslí, že jsou? Chápete? Oni si určitě také myslí, že jsou ty klaďasové v tom zombie hororu. A věřte mi, že i oni si myslí, že jsou Brad Pitt a že my jsme ty zombie. A kdo ví, jestli se mýlí? Myslím, že pravda je ta, že jsme všichni součástí problému. A dobrá zpráva je, že můžeme být součástí řešení.
But here's the thing: what movie do you suppose they think they're in? Right? Well, they absolutely think that they're the good guys in the zombie apocalypse movie. Right? And you'd better believe that they think that they're Brad Pitt and that we, we are the zombies. And who's to say that they're wrong? I think that the truth is that we're all a part of this. And the good side of that is that we can be a part of the solution.
Takže co budeme dělat? Co můžeme dělat pro oslabení polarizace v každodenním životě? Jak se můžeme propojit a komunikovat s našimi politickými protějšky? To jsou ty otázky, které nás s kolegou Mattem Feinbergem začaly fascinovat před pár lety, a začali jsme toto téma studovat. Jedna z prvních věcí, které jsme objevili a která opravdu pomáhá pochopit polarizaci, je pochopit, že politické rozdíly jsou založeny na ještě hlubších morálních rozdílech.
So what are we going to do? What can we do to chip away at polarization in everyday life? What could we do to connect with and communicate with our political counterparts? Well, these were exactly the questions that I and my colleague, Matt Feinberg, became fascinated with a few years ago, and we started doing research on this topic. And one of the first things that we discovered that I think is really helpful for understanding polarization is to understand that the political divide in our country is undergirded by a deeper moral divide.
Jeden z nejrobustnějších poznatků v historii politické psychologie je vzorec, který popsali Jon Haidt a Jesse Graham, dva psychologové, že liberálové a konzervativci inklinují k podpoře různých hodnot různě silně. Například liberálové inklinují k hodnotám jako je rovnost, férovost, péče o slabé a ochrana před ubližováním více než konzervativci. A konzervativci inklinují k oddanosti skupině, patriotismu, respektu k autoritám a morální čistotě více než liberálové. Spolu s Mattem jsme si říkali, že možná tyto morální rozdíly mohou pomoci pochopit jak spolu liberálové a konzervativci mluví a proč tak často mluví jeden o voze a druhý o koze když spolu hovoří.
So one of the most robust findings in the history of political psychology is this pattern identified by Jon Haidt and Jesse Graham, psychologists, that liberals and conservatives tend to endorse different values to different degrees. So for example, we find that liberals tend to endorse values like equality and fairness and care and protection from harm more than conservatives do. And conservatives tend to endorse values like loyalty, patriotism, respect for authority and moral purity more than liberals do. And Matt and I were thinking that maybe this moral divide might be helpful for understanding how it is that liberals and conservatives talk to one another and why they so often seem to talk past one another when they do.
Takže jsme provedli studii ve které jsme požádali liberály, aby napsali přesvědčivý esej který by byl přesvědčil konzervativce k podpoře sňatků lidí stejného pohlaví. A zjistili jsme, že liberálové argumentují pomocí liberálních morálních hodnot, tedy rovností a férovostí. Takže říkali věci jako: "Každý by měl mít právo milovat toho, koho chce" a "Oni" - američtí homosexuálové - "si zaslouží stejná práva jako ostatní Američané". Celkově jsme zjistili, že 69 % liberálů použilo jednu z liberálních morálních hodnot při psaní eseje a jenom 9 % použilo jednu z konzervativnějších hodnot, i když měli za úkol snažit se přesvědčit konzervativce. A když jsme požádali konzervativce, aby napsali přesvědčivou argumentaci na podporu angličtiny jako oficiálního jazyka USA, což je klasický konzervativní politický postoj, zjistili jsme, že jim to taky moc nejde. 59 % z nich argumentovalo za pomoci jedné z konzervativních morálních hodnot a jednom osm procent použilo liberální hodnotu, i když jejich úkolem bylo zaměřit svoji argumentaci na liberály.
So we conducted a study where we recruited liberals to a study where they were supposed to write a persuasive essay that would be compelling to a conservative in support of same-sex marriage. And what we found was that liberals tended to make arguments in terms of the liberal moral values of equality and fairness. So they said things like, "Everyone should have the right to love whoever they choose," and, "They" -- they being gay Americans -- "deserve the same equal rights as other Americans." Overall, we found that 69 percent of liberals invoked one of the more liberal moral values in constructing their essay, and only nine percent invoked one of the more conservative moral values, even though they were supposed to be trying to persuade conservatives. And when we studied conservatives and had them make persuasive arguments in support of making English the official language of the US, a classically conservative political position, we found that they weren't much better at this. 59 percent of them made arguments in terms of one of the more conservative moral values, and just eight percent invoked a liberal moral value, even though they were supposed to be targeting liberals for persuasion.
Takže teď je vám jasné, proč máme problém. Morální hodnoty jsou hluboko zakořeněné. Lidé jsou ochotni bojovat a umřít za své hodnoty. Proč by se toho vzdávali, jen aby s vámi souhlasili na něčem, na čem se jim stejně nechce se s vámi shodnout? Pokud vaše snaha přesvědčit vašeho republikánského strejdu znamená, že musí změnit nejenom svůj názor, ale musí změnit i své základní hodnoty, tak se asi daleko nedostanete.
Now, you can see right away why we're in trouble here. Right? People's moral values, they're their most deeply held beliefs. People are willing to fight and die for their values. Why are they going to give that up just to agree with you on something that they don't particularly want to agree with you on anyway? If that persuasive appeal that you're making to your Republican uncle means that he doesn't just have to change his view, he's got to change his underlying values, too, that's not going to go very far.
Tak co funguje lépe? My si myslíme, že to je technika "morálního přerámování", kterou jsme studovali v sérii experimentů. V jednom z nich jsme požádali liberály a konzervativce, aby si přečetli jeden ze tří esejů a poté jsme měřili jejich postoje k životnímu prostředí. První z těchto esejů byla relativně obvyklá pro-ekologická esej, která se odkazovala na liberální hodnoty péče a ochrany před poškozením. Byly v ní věty jako, "Různými způsoby způsobujeme opravdovou škodu místům, kde žijeme" a "Je důležité ihned podniknout kroky k tomu, abychom přestali ničit naši Zemi." Jiná skupina účastníků četla úplně jinou esej, jejímž cílem bylo napojit se na konzervativní hodnotu morální čistoty. Byla také pro-ekologická a byly v ní věci jako: "Udržet naše lesy, pitnou vodu a nebe čisté je životně důležité" "Měli bychom nazírat znečištění míst, ve kterých žijeme, jako odporné." A "Snížení míry znečistění nám pomůže uchovat to, co je čisté a krásné v místech, kde žijeme." Třetí skupina měla za úkol číst nepolitickou esej. S touto skupinou jsme mohli ty dvě ostatní srovnávat.
So what would work better? Well, we believe it's a technique that we call moral reframing, and we've studied it in a series of experiments. In one of these experiments, we recruited liberals and conservatives to a study where they read one of three essays before having their environmental attitudes surveyed. And the first of these essays was a relatively conventional pro-environmental essay that invoked the liberal values of care and protection from harm. It said things like, "In many important ways we are causing real harm to the places we live in," and, "It is essential that we take steps now to prevent further destruction from being done to our Earth." Another group of participants were assigned to read a really different essay that was designed to tap into the conservative value of moral purity. It was a pro-environmental essay as well, and it said things like, "Keeping our forests, drinking water, and skies pure is of vital importance." "We should regard the pollution of the places we live in to be disgusting." And, "Reducing pollution can help us preserve what is pure and beautiful about the places we live." And then we had a third group that were assigned to read just a nonpolitical essay. It was just a comparison group so we could get a baseline.
Při následném měření postojů k životnímu prostředí jsme zjistili, že liberálům bylo jedno, kterou esej četli. Měli tendenci být pro-ekologičtí ve všech případech. Jsou zastánci ochrany životního prostředí. Ale konzervativci podporovali mnohem více progresivní ekologická opatření a ochranu životního prostředí pokud četli esej o morální čistotě, než když četli některou jinou esej. Konzervativci, kteří četli esej o morální čistotě podstatně častěji říkali, že věří v globální oteplování a že jim leží na srdci, i když tato esej globální oteplování ani nezmiňovala. Je to jen související téma. Efekt morálního přerámování byl tedy velmi silný.
And what we found when we surveyed people about their environmental attitudes afterwards, we found that liberals, it didn't matter what essay they read. They tended to have highly pro-environmental attitudes regardless. Liberals are on board for environmental protection. Conservatives, however, were significantly more supportive of progressive environmental policies and environmental protection if they had read the moral purity essay than if they read one of the other two essays. We even found that conservatives who read the moral purity essay were significantly more likely to say that they believed in global warming and were concerned about global warming, even though this essay didn't even mention global warming. That's just a related environmental issue. But that's how robust this moral reframing effect was.
Studovali jsme takto celou řadu politických témat. Takže jestli chcete přesvědčit konzervativce ke změně na téma sňatku lidí stejného pohlaví nebo zdravotního pojištění, pomůže vám navázat tato liberální témata na konzervativní hodnoty jako je vlastenectví a morální čistota. Studovali jsme to samé i druhým směrem. Pokud chcete posunout liberály doprava na konzervativní témata jako jsou vojenské výdaje a angličtina jako oficiální jazyk USA budete přesvědčivější, když navážete tyto konzervativní témata na liberální morální hodnoty jako je rovnost a férovost.
And we've studied this on a whole slew of different political issues. So if you want to move conservatives on issues like same-sex marriage or national health insurance, it helps to tie these liberal political issues to conservative values like patriotism and moral purity. And we studied it the other way, too. If you want to move liberals to the right on conservative policy issues like military spending and making English the official language of the US, you're going to be more persuasive if you tie those conservative policy issues to liberal moral values like equality and fairness.
Všechny tyto studie mají stejné jasné závěry: pokud chcete někoho přesvědčit o určitém tématu je užitečné toto téma propojit s jejich morálními hodnotami. A když se to takhle řekne, tak to vypadá úplně zjevné. Jako, proč jsme dneska večer tady? Proč --
All these studies have the same clear message: if you want to persuade someone on some policy, it's helpful to connect that policy to their underlying moral values. And when you say it like that it seems really obvious. Right? Like, why did we come here tonight? Why --
(smích)
(Laughter)
Je to neuvěřitelně jasné. A i přes tu zjevnost je to něco, s čím opravdu zápasíme. Ukazuje se, že když se snažíme někoho přesvědčit o politice, mluvíme jako bychom mluvili do zrcadla. Nepřesvědčujeme, ale spíše si nacvičujeme naše vlastní argumenty, proč jsme zastánci nějakého politického názoru. Když jsme dávali dohromady ty přerámované morální argumenty, říkali jsme si "empatie a respekt, empatie a respekt". Pokud toto využijete, můžete se propojit a můžete přesvědčit někoho v této zemi.
It's incredibly intuitive. And even though it is, it's something we really struggle to do. You know, it turns out that when we go to persuade somebody on a political issue, we talk like we're speaking into a mirror. We don't persuade so much as we rehearse our own reasons for why we believe some sort of political position. We kept saying when we were designing these reframed moral arguments, "Empathy and respect, empathy and respect." If you can tap into that, you can connect and you might be able to persuade somebody in this country.
Takže když se znova zamyslím, v jakém to jsme filmu, možná jsem to předtím přehnal. Možná nejsme v zombie hororu. Spíš je to film o policajtech-parťácích.
So thinking again about what movie we're in, maybe I got carried away before. Maybe it's not a zombie apocalypse movie. Maybe instead it's a buddy cop movie.
(smích)
(Laughter)
Jen si to zkuste představit.
Just roll with it, just go with it please.
(smích)
(Laughter)
Znáte ty filmy: je tam bílej a černej policajt, nebo možná bordelář a puntičkář. Prostě si moc nerozumějí, protože jsou každý jiný. Ale když se jim na konci filmu podaří spolupracovat, cítí obrovskou solidaritu, možná i proto, že museli překonat tu propast mezi sebou. A v těch filmech je situace většinou nejhorší v druhém jednání, kdy jsou naši hrdinové od sebe úplně nejdál. Možná, že zrovna tam jsme dneska v naší zemi, na konci druhého jednání filmu o policajtech,
You know the kind: there's a white cop and a black cop, or maybe a messy cop and an organized cop. Whatever it is, they don't get along because of this difference. But in the end, when they have to come together and they cooperate, the solidarity that they feel, it's greater because of that gulf that they had to cross. Right? And remember that in these movies, it's usually worst in the second act when our leads are further apart than ever before. And so maybe that's where we are in this country, late in the second act of a buddy cop movie --
(smích)
(Laughter)
kteří jsou od sebe daleko, ale za chvíli se zase sblíží. Zní to dobře, ale pokud chceme, aby se to stalo, myslím, že zodpovědnost začíná u každého z nás.
torn apart but about to come back together. It sounds good, but if we want it to happen, I think the responsibility is going to start with us.
Takže tady je moje výzva pro vás: pojďme dát tuto zemi zpátky dohromady. Pojďme to udělat navzdory politikům a médiím a Facebooku a Twitteru a reorganizaci volebních okrsků a navzdory všemu, co nás rozděluje. Pojďme to udělat, protože to je správné. A pojďme to udělat, protože nenávist a pohrdání, které námi všemi prochází každý den, nás dělá ošklivými a ničí nás, a ohrožuje samotnou strukturu naši společnosti. Dlužíme jeden druhému a naší zemi snahu propojit se s druhými. Nemůžeme si už dovolit je nenávidět a nemůžeme si dovolit, aby nás nenáviděli. Empatie a respekt. Empatie a respekt. Je to to nejmenší, co dlužíme našim spoluobčanům.
So this is my call to you: let's put this country back together. Let's do it despite the politicians and the media and Facebook and Twitter and Congressional redistricting and all of it, all the things that divide us. Let's do it because it's right. And let's do it because this hate and contempt that flows through all of us every day makes us ugly and it corrupts us, and it threatens the very fabric of our society. We owe it to one another and our country to reach out and try to connect. We can't afford to hate them any longer, and we can't afford to let them hate us either. Empathy and respect. Empathy and respect. If you think about it, it's the very least that we owe our fellow citizens.
Děkuji.
Thank you.
(potlesk)
(Applause)