Toto je řeka. Toto je potok. Toto je řeka. Toto se děje po celé zemi. Existují desítky tisíc kilometrů odvodněných toků ve Spojených státech. Na této mapě barevné plochy představují problémy s vodou. Podobné problémy se objevují také na východě. Příčiny se liší stát od státu, většinou však v detailech. Přes 6000 km odvodněných proudů najdeme jen v Montaně samotné. Normálně živí ryby a další volně žijící živočichy. Jsou to žíly ekosystému, stále častěji však žíly prázdné.
This is a river. This is a stream. This is a river. This is happening all over the country. There are tens of thousands of miles of dewatered streams in the United States. On this map, the colored areas represent water conflicts. Similar problems are emerging in the East as well. The reasons vary state to state, but mostly in the details. There are 4,000 miles of dewatered streams in Montana alone. They would ordinarily support fish and other wildlife. They're the veins of the ecosystem, and they're often empty veins.
Chci vám vyprávět příběh o jednom z těchto proudů, protože bude základnou pro další, větší příběh. Toto je Prickly Pear Creek. Line se přes obydlené oblasti od východní Heleny až k jezeru Helena. Žijí v něm volně žijící ryby včetně pstruha žlutohrdlého, potočního a pstruha duhového. Téměř každý rok po více než sto let to v létě vypadalo takhle. Jak jsme se sem dostali? No, začalo to koncem 19. století, kdy se lidé začali usazovat v místech jako je Montana. Stručně: bylo tam dost vody a nepříliš mnoho lidí. Když se však objevilo více lidí toužících po vodě, starousedlíci trochu dostali obavy a v roce 1865 Montana schválila svůj první vodní zákon. V podstatě říkal, že všichni poblíž vodního toku jej mohou využívat. Kupodivu se objevila spousta lidí toužících po přístupu k vodě a obyvatele, kteří tam byli dřív, to znejistilo natolik, že povolali své právníky. Došlo ke dvěma precedentním sporům v letech 1870 a 1872 a oba se týkaly Prickly Pear Creeku. A v roce 1921 Nejvyšší soud v Montaně rozhodl v případu týkajícím se Prickly Pear, že ti, kdo se tam usadili jako první, měli přednostní či seniorská vodní práva. Tato přednostní vodní práva jsou klíčová.
I want to tell you the story of just one of these streams, because it's an archetype for the larger story. This is Prickly Pear Creek. It runs through a populated area from East Helena to Lake Helena. It supports wild fish including cutthroat, brown and rainbow trout. Nearly every year for more than a hundred years ... it looked like this in the summer. How did we get here? Well, it started back in the late 1800s when people started settling in places like Montana. In short, there was a lot of water and there weren't very many people. But as more people showed up wanting water, the folks who were there first got a little concerned, and in 1865, Montana passed its first water law. It basically said, everybody near the stream can share in the stream. Oddly, a lot of people showed up wanting to share the stream, and the folks who were there first got concerned enough to bring out their lawyers. There were precedent-setting suits in 1870 and 1872, both involving Prickly Pear Creek. And in 1921, the Montana Supreme Court ruled in a case involving Prickly Pear that the folks who were there first had the first, or "senior water rights." These senior water rights are key.
Problém je, že všude na Západě to nyní vypadá nějak takto. Některé z těchto potoků nesou břemeno na 50 až 100krát více vody, než v nich vlastně proudí. Navíc vlastníkům přednostních práv hrozí, že když svá práva nebudou využívat, přijdou o ně spolu s ekonomickou hodnotou s nimi spojenou. Nemají tedy žádné pobídky chovat se šetrně. Takže to není jen problém počtu lidí; systém samotný odrazuje od šetrnosti, protože když své právo nevyužíváte, přijdete o něj. Takže po desetiletích sporů a se 140 lety zkušeností jsme se nikam nepohnuli. Je to nefunkční systém. Nevyplácí se šetřit, protože když své přednostní právo na vodu nevyužíváte, přijdete o něj. Předpokládám, že tušíte, že toto dalo vzniknout významným sporům mezi zemědělskými a enviromentálními komunitami.
The problem is that all over the West now it looks like this. Some of these creeks have claims for 50 to 100 times more water than is actually in the stream. And the senior water rights holders, if they don't use their water right, they risk losing their water right -- along with the economic value that goes with it. So they have no incentive to conserve. So it's not just about the number of people; the system itself creates a disincentive to conserve because you can lose your water right if you don't use it. So after decades of lawsuits and 140 years, now, of experience, we still have this. It's a broken system. There's a disincentive to conserve, because if you don't use your water right, you can lose your water right. And I'm sure you all know, this has created significant conflicts between the agricultural and environmental communities.
Tak… chystám se to teď změnit. Většina z vás ráda uslyší, že zbytek prezentace je zdarma. A někteří z vás uslyší ještě radši, že se jedná i o pivo. (Smích) Po celé zemi se něco děje: firmy se začínají zajímat o svou vodní stopu. Zajímají se o zabezpečení adekvátního přísunu vody, snaží se být opravdu efektivní při její spotřebě a starají se o to, jak jejich využívání vody ovlivňuje vnímání jejich značky. I když se jedná o národní problém, povím vám jinačí příběh z Montany, který zahrnuje pivo. Vsadím se, že jste netušili, že je potřeba asi 2,5 litru vody na výrobu půl litru piva. Když zahrnete i vysušování, je na půllitr piva potřeba hodně přes 50 litrů vody.
OK, now I'm going to change gears here. Most of you will be happy to know that the rest of the presentation's free ... (Laughter) and some of you'll be happy to know that it involves beer. (Laughter) There's another thing happening around the country, which is that companies are starting to get concerned about their water footprint. They're concerned about securing an adequate supply of water, they're trying to be really efficient with their water use, and they're concerned about how their water use affects the image of their brand. Well, it's a national problem, but I'm going to tell you another story from Montana ... and it involves beer. I bet you didn't know, it takes about 5 pints of water to make a pint of beer. If you include all the drain, it takes more than a hundred pints of water to make a pint of beer.
Pivovary v Montaně sice udělaly hodně ke snížení své spotřeby vody, ale stále jí potřebují miliony litrů. Chci říct, v pivu je voda. Co tedy mohou dělat ohledně toho zbytku vodní stopy, která má vážné dopady na ekosystém? Tyto ekosystémy jsou velmi důležité pro pivovary v Montaně a jejich zákazníky. Koneckonců, existuje silný vztah mezi vodou a rybařením. A pro některé zde existuje velmi silný vztah mezi rybařením a pivem. (Smích) Montanské pivovary a jejich zákazníci jsou tedy znepokojeni a hledají způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat.
Now the brewers in Montana have already done a lot to reduce their water consumption, but they still use millions of gallons of water. I mean, there's water in beer. So what can they do about this remaining water footprint that can have serious effects on the ecosystem? These ecosystems are really important to the Montana brewers and their customers. After all, there's a strong correlation between water and fishing, and for some, there's a strong correlation between fishing and beer. (Laughter) So the Montana brewers and their customers are concerned and they're looking for some way to address the problem.
Jak se tedy mohou vypořádat se zbývající vodní stopou? Vzpomeňte si na Prickly Pear. Dosud se kontrola komerčního využívání vody omezovala na měření a snižování; my navrhujeme, aby dalším krokem byla obnova. Vzpomeňte si na Prickly Pear. Je to nefunkční systém. Jste odrazováni od šetrné spotřeby, protože když své právo na vodu nevyužíváte, přijdete o něj. Rozhodli jsme se tedy spojit tyto dva světy – svět společností s jejich vodními stopami a svět farmářů s přednostními vodními právy na tyto potoky. V některých státech mohou držitelé přednostních práv nechat vodu prostě proudit, zatímco je legálně chráněna před ostatními, a udržet si přitom své právo. Koneckonců, je to jejich vodní právo a jestli to právo chtějí využít k tomu, aby pomohli rozmnožování ryb v potoce, je jejich právo tak učinit. nemají ovšem žádnou pobídku tak činit.
So how can they address this remaining water footprint? Remember Prickly Pear. Up until now, business water stewardship has been limited to measuring and reducing, and we're suggesting that the next step is to restore. Remember Prickly Pear. It's a broken system. You've got a disincentive to conserve, because if you don't use your water right, you risk losing your water right. Well, we decided to connect these two worlds -- the world of the companies with their water footprints and the world of the farmers with their senior water rights on these creeks. In some states, senior water rights holders can leave their water in the stream while legally protecting it from others, and maintaining their water right. After all, it is their water right, and if they want to use that water right to help the fish grow in the stream, it's their right to do so. But they have no incentive to do so.
Spoluprací s místními vodními kartely jsme vytvořili pobídku tak činit. Platíme jim za to, že nechají vodu v potoce. A tak se tomu tady děje. Jedinec učinil rozhodnutí a uzavírá své rameno, čímž ponechá vodu v potoce. Neztrácí své právo na vodu, jen se rozhoduje využít to právo, nebo nějakou jeho část, na potok místo na zavlažení své půdy. A protože je držitelem přednostního práva, může vodu v potoce chránit před ostatními uživateli. Rozumíme si? Dostává zaplaceno za ponechání vody v potoce.
So, working with local water trusts, we created an incentive to do so. We pay them to leave their water in stream. That's what's happening here. This individual has made the choice and is closing this water diversion, leaving the water in the stream. He doesn't lose the water right, he just chooses to apply that right, or some portion of it, to the stream, instead of to the land. Because he's the senior water-rights holder, he can protect the water from other users in the stream. OK? He gets paid to leave the water in the stream.
Tento chlapík měří vodu, která je tak ponechána v potoce. My pak tu naměřenou vodu vezmeme a rozdělíme ji na tisícilitrové části. Každá část dostane seriové číslo a certifikát a pivovary a další firmy si tyto certifikáty kupují jako způsob, jak vrátit vodu do těchto poškozených ekosystémů. Pivovary platí za obnovení proudu v potoku. Je to jednoduchý, nepříliš drahý a měřitelný způsob, jak navrátit vodu do těchto poškozených ekosystémů, který dává farmářům možnost ekonomické volby a podnikům znepokojeným jejich vodní stopou možnost snadno se s ní vypořádat.
This guy's measuring the water that this leaves in the stream. We then take the measured water, we divide it into thousand-gallon increments. Each increment gets a serial number and a certificate, and then the brewers and others buy those certificates as a way to return water to these degraded ecosystems. The brewers pay to restore water to the stream. It provides a simple, inexpensive and measurable way to return water to these degraded ecosystems, while giving farmers an economic choice and giving businesses concerned about their water footprints an easy way to deal with them.
Po 140 letech konfliktů a 100 letech vyschlých potoků, okolnostech, které soudy ani regulace nevyřešily, jsme přišli s tržním, kupce a prodejce spojujícím řešením – řešením, které se obejde bez soudů. Dáváme lidem znepokojeným jejich vodní stopou opravdovou příležitost přinést vodu tam, kde je nejvíce potřeba, do těchto poničených ekosystémů, zatímco současně dáváme farmářům smysluplnou ekonomickou volbu toho, jak bude jejich voda využita.
After 140 years of conflict and 100 years of dry streams, a circumstance that litigation and regulation has not solved, we put together a market-based, willing buyer, willing seller solution -- a solution that does not require litigation. It's about giving folks concerned about their water footprints a real opportunity to put water where it's critically needed, into these degraded ecosystems, while at the same time providing farmers a meaningful economic choice about how their water is used.
Tyto transakce vytváří spojence, nikoli nepřátele. Spojují lidi místo toho, aby je dělily. A dávají potřebnou ekonomickou podporu zemědělským komunitám. A co je hlavní, funguje to. Navrátili jsme více než 15 miliard litrů vody do těch zničených ekosystémů. Spojili jsme držitele přednostních práv s pivovary v Montaně, s hotely a producenty čaje v Oregonu a s hi-tech společnostmi, které využívají spousty vody v Southwestu. Když umožňujeme tato propojení, můžeme – a také to děláme – změnit toto v toto.
These transactions create allies, not enemies. They connect people rather than dividing them. And they provide needed economic support for rural communities. And most importantly, it's working. We've returned more than four billion gallons of water to degraded ecosystems. We've connected senior water-rights holders with brewers in Montana, with hotels and tea companies in Oregon, and with high-tech companies that use a lot of water in the Southwest. And when we make these connections, we can and we do turn this ... into this.
Mnohokrát vám děkuji.
(Applause)
(Potlesk)
Thank you very much.