Toto je komiks z Los Angeles Times. Jaká je pointa? "Na druhé straně, nemusím vstávat ve čtyři hodiny každé ráno, abych podojil svého labradora." Toto je obálka nedávného vydání New York Magazine. Nejlepší nemocnice, kam by sami doktoři šli s rakovinou, porody, nemoci srdce, výměny kyčelních kloubů nebo problémy ve 4 ráno." Tohle je mix písniček, který jsem udělal -
This is a recent comic strip from the Los Angeles Times. The punch line? "On the other hand, I don't have to get up at four every single morning to milk my Labrador." This is a recent cover of New York Magazine. Best hospitals where doctors say they would go for cancer treatment, births, strokes, heart disease, hip replacements, 4 a.m. emergencies. And this is a song medley I put together --
(Hudba - písničky o čtvrté hodině ráno)
(Music)
Všimli jste si, že čtrtá hodina ráno se stala nějakým symbolem či zkratkou? Znamená to něco jako, že jste vzhůru v tu nejhorší možnou dobu.
Did you ever notice that four in the morning has become some sort of meme or shorthand? It means something like you are awake at the worst possible hour.
(Smích)
(Laughter)
To je čas pro potíže, nehody, truchlení. Čas k plánování toho, jak oddělat vedoucího policie jako v této klasické scéně z "Kmotra". Ve scénáři jsou tito chlápci popsání jako "vyčerpaní a v košilích. Jsou 4 hodiny ráno."
A time for inconveniences, mishaps, yearnings. A time for plotting to whack the chief of police, like in this classic scene from "The Godfather." Coppola's script describes these guys as, "exhausted in shirt sleeves. It is four in the morning."
(Smích)
(Laughter)
Chvíle k ještě chmurnějším věcem než toto, jako k pitvám a balzamování těl v knize Isabel Allendové "Dům duchů". Po tom, co je úchvatná zelenovlasá Rosa zabita, doktoři balzamují její tělo mastmi a krémy k pohřbu. Toto vše dělají až do 4 hodin do rána.
A time for even grimmer stuff than that, like autopsies and embalmings in Isabel Allende's "The House of the Spirits." After the breathtaking green-haired Rosa is murdered, the doctors preserve her with unguents and morticians' paste. They worked until four o'clock in the morning.
Je to ale chvíle pro ještě chmurnější věci než toto, jako v posledním dubnovém čísle New York magazínu, kde vyšla tahle povídka od Martina Amise, která začíná takto: "11. září 2001, probudil se ve 4 hodiny ráno v Portlandu v Maine a poslední den Mohameda Atty začal." Chvíle, kterou považuji za nejklidnější a nerušenou hodinu dne, 4 hodiny ráno dostávají až příliš nehezkého prostoru v tisku --
A time for even grimmer stuff than that, like in last April's New Yorker magazine. This short fiction piece by Martin Amis starts out, "On September 11, 2001, he opened his eyes at 4 a.m. in Portland, Maine, and Mohamed Atta's last day began." For a time that I find to be the most placid and uneventful hour of the day, four in the morning sure gets an awful lot of bad press --
(Smích)
(Laughter)
napříč velkého spektra médií a od různých význačných jmen. Toto ve mně zbudilo podezření. Napadlo mě, že tyto jedny z nejkreativnějších uměleckých osob na světě se k této jednoduché frázi asi nevracejí jen tak, jako by ji sami vymysleli, že? Mohlo by za tím být něco více? Něco promyšleného, něco tajemného a kdo vlastně roztočil tu spirálu se 4 hodinami ráno uprostřed? Já tvrdím, že to byl tento člověk -- Alberto Giacometti, tady na švýcarské 100 frankové bankovce i s jeho sochami. Začal to vše s jeho slavnou sochou z New Yorského muzea moderního umění. Její název -- "Palác ve 4 hodiny ráno --
across a lot of different media from a lot of big names. And it made me suspicious. I figured, surely some of the most creative artistic minds in the world, really, aren't all defaulting back to this one easy trope like they invented it, right? Could it be there is something more going on here? Something deliberate, something secret, and who got the four in the morning bad rap ball rolling anyway? I say this guy -- Alberto Giacometti, shown here with some of his sculptures on the Swiss 100 franc note. He did it with this famous piece from the New York Museum of Modern Art. Its title -- "The Palace at Four in the Morning --
(Smích)
(Laughter)
1932. Nejen, že je to nejstarší odkaz na 4 hodiny ráno, jaký jsem našel, ale věřím taky, že tato takzvaná první surrealistická socha může být klíčem také ke všem dalším uměleckým odkazům na 4 hodiny ráno. Říkám tomu Šifra mistra Giacomettiho, speciálně pro TED. Teď mě klidně můžete kontrolovat na svých Blackberry nebo iPhonech, pokud je s sebou máte.
1932. Not just the earliest cryptic reference to four in the morning I can find. I believe that this so-called first surrealist sculpture may provide an incredible key to virtually every artistic depiction of four in the morning to follow it. I call this The Giacometti Code, a TED exclusive. No, feel free to follow along on your Blackberries or your iPhones if you've got them.
Vypadá to asi takto -- toto je výsledek z hledání na Googlu na téma čtyři hodiny ráno. Výsledky se samozřejmě trochu liší, to je běžné. Mezi prvními 10 výsledky na vás čekají čtyři odkazy na píseň Faron Younga "Jsou 4 hodiny ráno", tři odkazy na film Judi Denchové "4 hodiny ráno", a jeden odkaz na báseň Wislawy Szymborské "4 hodiny ráno." Ale, mohli byste se ptát, mají polská básnířka, britská dáma a člen síně slávy country muziky společného kromě tohoto úžasného hodnocení na Googlu?
It works a little something like -- this is a recent Google search for four in the morning. Results vary, of course. This is pretty typical. The top 10 results yield you four hits for Faron Young's song, "It's Four in the Morning," three hits for Judi Dench's film, "Four in the Morning," one hit for Wislawa Szymborska's poem, "Four in the Morning." But what, you may ask, do a Polish poet, a British Dame, a country music hall of famer all have in common besides this totally excellent Google ranking?
Inu, začněme s Faronem Youngem -- který se narodil, náhodou, v roce 1932.
Well, let's start with Faron Young -- who was born incidentally in 1932.
(Smích)
(Laughter)
V roce 1996, 9. prosince se sám střelil do hlavy -- což je náhodou na narozeniny Judi Dench.
In 1996, he shot himself in the head on December ninth -- which incidentally is Judi Dench's birthday.
(Smích)
(Laughter)
Ale nezemřel hned na narozeniny Judi Denchové. Byl v kómatu až do následujícího odpoledne, kdy nakonec podlehl ve věku 64 let následkům rány po střele, která byla označena jako sebevražda -- což je náhodou i věk Alberta Giacomettiho, když zemřel.
But he didn't die on Dench's birthday. He languished until the following afternoon when he finally succumbed to a supposedly self-inflicted gunshot wound at the age of 64 -- which incidentally is how old Alberto Giacometti was when he died.
A kde byla Wislawa Szymborská po celou tu dobu? Ta má snad to nejvíce neprůstřelné alibi na světě. Toho dne, 10. prosince 1996, kdy pan "čtyři hodiny ráno", Faron Young, se v Nahville v Tennessee přesouval mezi duchy, madam "čtyři hodniny ráno" -- teda -- Wislawa Szymborská byla ve Stockholmu ve Švédsku, kde přebírala Nobelovu cenu za literaturu. 100 let po tom, co sám Alfred Nobel zemřel. Náhoda? Ne, je to děsivé.
Where was Wislawa Szymborska during all this? She has the world's most absolutely watertight alibi. On that very day, December 10, 1996 while Mr. Four in the Morning, Faron Young, was giving up the ghost in Nashville, Tennessee, Ms. Four in the Morning -- or one of them anyway -- Wislawa Szymborska was in Stockholm, Sweden, accepting the Nobel Prize for Literature. 100 years to the day after the death of Alfred Nobel himself. Coincidence? No, it's creepy.
(Smích)
(Laughter)
Náhoda je podle mě mnohem jednodušší. Třeba jako to, že vám řeknu "Hele, věděli jste, že Nobela cena vznikla v roce 1901, což je náhodou také rok, kdy se narodil Alberto Giacometti?" Ne, ne vše tak dokonale zapadá do tohoto paradigma, ale to neznamená, že se tady něco neodehrává třeba až na nejvyšších možných místech. Ve skutečnosti jsou možná tady v místnosti lidé, kteří by nechtěli abych vám pustil video, které za chvíli uvidíte.
Coincidence to me has a much simpler metric. That's like me telling you, "Hey, you know the Nobel Prize was established in 1901, which coincidentally is the same year Alberto Giacometti was born?" No, not everything fits so tidily into the paradigm, but that does not mean there's not something going on at the highest possible levels. In fact there are people in this room who may not want me to show you this clip we're about to see.
(Smích)
(Laughter)
Video: Máme tenisové hřiště, bazén, promítací místnost -- Takže, když chci vepřovou kotletu, dokonce i uprostřed noci, tvůj člověk ji pro mě udělá?
Video: Homer Simpson: We have a tennis court, a swimming pool, a screening room -- You mean if I want pork chops, even in the middle of the night, your guy will fry them up?
Jasně, je za to placený. Takže, potřebujete ručníky, vyprat prádlo, obstarat služky?
Herbert Powell: Sure, that's what he's paid for. Now do you need towels, laundry, maids?
Počkat, počkat, počkat, počkat, počkat -- tak si to shrnem. Je Štědrý večer, 4 hodiny ráno, v břiše mi kručí.
HS: Wait, wait, wait, wait, wait, wait -- let me see if I got this straight. It is Christmas Day, 4 a.m. There's a rumble in my stomach.
Homere, prosím.
Marge Simpson: Homer, please.
Počkat, počkat, počkat, počkat, počkat. Takže si to shrneme, Matte.
Rives: Wait, wait, wait, wait, wait, wait, wait. Let me see if I got this straight, Matt.
(Smích)
(Laughter)
Když si Homer Simpson potřebuje představit tu nejvíce nevhodnou chvíli nejen časově, ale i s proklatý datem, vyrukuje s časem 04:00 v den, kdy se malý Ježíšek narodil. A ne, nechápu, jak to celé zapadá to této skládačky všech věcí, ale každopádně, když narazím na kódovanou zprávu, tak ji poznám!
When Homer Simpson needs to imagine the most remote possible moment of not just the clock, but the whole freaking calendar, he comes up with 0400 on the birthday of the Baby Jesus. And no, I don't know how it works into the whole puzzling scheme of things, but obviously I know a coded message when I see one.
(Smích)
(Laughter)
Jak říkám, poznám, když narazím na kódovanou zprávu. A přátelé, výtisk knihy Billa Clintona "Můj život" si můžete koupit i tady v knihkupectví v TED. Prolistujte ji stránku po stránce a hledejte skryté zprávy, pokud chcete. Nebo můžete jít na webové stránky Random House a tam najdete tento extrakt. A jak moc budete muset sjet, než narazíte na zlato? Věřili byste, asi tucet odstavců? Toto je strana 474 ve vašich knihách, jestli listujete se mnou. "I když už to bylo lepší, stále jsem nebyl spokojen s mým proslovem při jmenování do funkce. Lidé, kteří pro mě proslov psali už museli mít ruce celé vypsané, protože jak jsme tak pracovali mezi jednou a čtvrtou hodinou ráno v den jmenování do funkce, stále jsou to měnil."
I said, I know a coded message when I see one. And folks, you can buy a copy of Bill Clinton's "My Life" from the bookstore here at TED. Parse it cover to cover for whatever hidden references you want. Or you can go to the Random House website where there is this excerpt. And how far down into it you figure we'll have to scroll to get to the golden ticket? Would you believe about a dozen paragraphs? This is page 474 on your paperbacks if you're following along: "Though it was getting better, I still wasn't satisfied with the inaugural address. My speechwriters must have been tearing their hair out because as we worked between one and four in the morning on Inauguration Day, I was still changing it."
Jasně, žes to měnil, protože jsi se celý život připravoval na tuhle historickou chvíli, konající se jednou za 4 roky, který ti tak nějak spadl do klína. A dále --
Sure you were, because you've prepared your entire life for this historic quadrennial event that just sort of sneaks up on you. And then --
(Smích)
(Laughter)
o tři odstavce níže máme tuhle malou nádheru: "Šli jsme zpátky do Blair House podívat se naposledy na ten proslov. Od 4 od rána se o hodně zlepšil." Jak je to možné? Dle jeho vlastních slov, tento muž buď spal, nebo na motlidbě s Al a Tipper Gorovými nebo se učl, jak aktivovat jaderné rakety z kufříku. Co se děje s americkými prezidenty ve 04:00 v den jmenování do funkce? Co se přihodilo Williamu Jeffersonovi Clintonovi? To se možná nikdy nedozvíme. Všiml jsem si také, že zde dnes s námi není, aby čelil nějakým záludným otázkám.
three paragraphs later we get this little beauty: "We went back to Blair House to look at the speech for the last time. It had gotten a lot better since 4 a.m." Well, how could it have? By his own writing, this man was either asleep, at a prayer meeting with Al and Tipper or learning how to launch a nuclear missile out of a suitcase. What happens to American presidents at 0400 on inauguration day? What happened to William Jefferson Clinton? We might not ever know. And I noticed, he's not exactly around here today to face any tough questions.
(Smích)
(Laughter)
To by bylo asi dost nepříjemné, že? Nakonec, vlastně, tohle všechno se stalo, když byl u moci. Ale kdyby tu byl --
It could get awkward, right? I mean after all, this whole business happened on his watch. But if he were here --
(Smích)
(Laughter)
nejspíše by nám připomněl, tak jak to dělá v této celistvé autobiografii, že toho dne, Bill Clinton vyrazil na cestu -- cestu, která ho dovedla k tomu, že se stal prvním demokratickým prezidentem zvoleným po dvě funkční období za sebou po desetiletích. Po dlouhé době poprvé. Prvním od tohoto muže, Fanklina Delano Roosevelta, který začal svou vlastní cestu v době svého prvního zvolení, v době, kdy vše bylo snazší, v době roku 1932 -- (Smích)
he might remind us, as he does in the wrap-up to his fine autobiography, that on this day Bill Clinton began a journey -- a journey that saw him go on to become the first Democrat president elected to two consecutive terms in decades. In generations. The first since this man, Franklin Delano Roosevelt, who began his own unprecedented journey way back at his own first election, way back in a simpler time, way back in 1932 -- (Laughter)
v roce, kdy Alberto Giacometti
the year Alberto Giacometti
(Smích)
(Laughter)
dokončil "Palác ve 4 hodiny ráno." V tom roce, pojďme vzpomenout, kdy tento hlas, který už mezi námi více není, poprvé začal křičet do toho našeho velkého bláznivého světa.
made "The Palace at Four in the Morning." The year, let's remember, that this voice, now departed, first came a-cryin' into this big old crazy world of ours.
(Hudba)
(Music)
(Potlesk)
(Applause)