Představte si místo, kde sousedé zdraví vaše děti jménem; místo se skvělými vyhlídkami; místo, kde ujedete jen 20 minut a můžete vyplout s plachetnicí na vodu. Je to lákavé místo, že ano?
Imagine a place where your neighbors greet your children by name; a place with splendid vistas; a place where you can drive just 20 minutes and put your sailboat on the water. It's a seductive place, isn't it?
Nežiji tam. (Smích) Ale cestoval jsem 27 tisíc mil po dobu 2 let, do těch nejrychleji rostoucích a nejbělejších krajů Ameriky.
I don't live there. (Laughter) But I did journey on a 27,000-mile trip for two years, to the fastest-growing and whitest counties in America.
Co je to Whitopie? Já definuji Whitopii podle třech kritérií: Zaprvé, Whitopie vykázala alespoň 6% nárůst populace od roku 2000. Zadruhé, valná většina tohoto nárůstu jsou migranti bílého původu. A zatřetí, Whitopie má nevýslovný šarm, příjemný vzhled a dojem, takové "je ne sais quoi". (Smich)
What is a Whitopia? I define Whitopia in three ways: First, a Whitopia has posted at least six percent population growth since 2000. Secondly, the majority of that growth comes from white migrants. And third, the Whitopia has an ineffable charm, a pleasant look and feel, a je Ne sais quoi. (Laughter)
Abych se dozvěděl, jak a proč Whitopie klapou, ponořil jsem se po dobu několika měsíců postupně do tří z nich: první, St. George, Utah; druhá, Coeur d'Alene, Idaho; a třetí, Forsyth County, Georgia.
To learn how and why Whitopias are ticking, I immersed myself for several months apiece in three of them: first, St. George, Utah; second, Coeur d'Alene, Idaho; and third, Forsyth County, Georgia.
První zastávka, St. George -- krásné město červeno-skalických krajin. V 50. letech 19 století vyslal Birgham Young rodiny do St. George, aby zde pěstovaly bavlnu díky zdejšímu horkému, vyschlému klimatu. A tak mu říkali Dixie Utahu, a to jméno se udrželo do dnešních dnů. Zacházel jsem se svým časem v každé Whitopii jako antropolog. Dělal jsem si detailní tabulky všech makléřů v těch komunitách; s kým jsem se musel setkat; kde jsem musel být; a s chutí jsem jsem se vrhl do těchto komunit. Chodil jsem na územní schůze, chodil jsem do klubů demokratů a klubů republikánů. Chodil jsem na večery pokeru. V St. George jsem si pronajal dům v Entradě, jedné z předních komunit města opatřených bránou. Nebyly zde pro mě žádné Motely 6 ani Howardi Johnsoni. Žil jsem ve Whitopii ne jako návštěvník, ale jako usedlík.
First stop, St. George -- a beautiful town of red rock landscapes. In the 1850s, Brigham Young dispatched families to St. George to grow cotton because of the hot, arid climate. And so they called it Utah's Dixie, and the name sticks to this day. I approached my time in each Whitopia like an anthropologist. I made detailed spreadsheets of all the power brokers in the communities, who I needed to meet, where I needed to be, and I threw myself with gusto in these communities. I went to zoning board meetings, I went to Democratic clubs and Republican clubs. I went to poker nights. In St. George, I rented a home at the Entrada, one of the town's premier gated communities. There were no Motel 6's or Howard Johnsons for me. I lived in Whitopia as a resident, and not like a visitor.
Pronajal jsem si tento dům přes telefon. (Smích) (Potlesk)
I rented myself this home by phone. (Laughter) (Applause)
Golf je perfektní svůdný symbol Whitopie. Když jsem se vydal na svoji cestu, sotva jsem kdy držel golfovou hůl. Než jsem odjel, už jsem hrál golf nejméně třikrát do týdne. (Smích)
Golf is the perfect seductive symbol of Whitopia. When I went on my journey, I had barely ever held a golf club. By the time I left, I was golfing at least three times a week. (Laughter)
Golf pomáhá lidem sbližovat se. Jedny z těch nejlepších rozhovorů na mé cestě se odehrály na golfových hřištích. Například, jeden spekulant mě pozval na golf do svého soukromého klubu, který neměl žádné příslušníky menšin.
Golf helps people bond. Some of the best interviews I ever scored during my trip were on the golf courses. One venture capitalist, for example, invited me to golf in his private club that had no minority members.
Také jsem chodil rybařit. (Smích) Protože jsem nikdy předtím nerybařil, tenhle chlapík mě musel naučit, jak nahazovat a jakou použít návnadu.
I also went fishing. (Laughter) Because I had never fished, this fellow had to teach me how to cast my line and what bait to use.
Také jsem každý víkend hrál poker. Byl to Texas Hold 'em s $10 buy-in. Moji pokeroví spoluhráči mohli blafovat o rukách, které si nalízali, ale neblafovali o svých sociálních přesvědčeních. Jedny z těch nejsyrovějších, nejdrsnějších konverzací, co jsem měl během své cesty, byly u stolu pokeru.
I also played poker every weekend. It was Texas Hold 'em with a $10 buy-in. My poker mates may have been bluffing about the hands that they drew, but they weren't bluffing about their social beliefs. Some of the most raw, salty conversations I ever had during my journey were at the poker table.
Jsem zapálený bavič. Miluji vaření; pořádal jsem spoustu banketů, a na oplátku mě lidé zvali na své bankety, a na své grilovačky, a na své bazénové párty, a na své narozeninové oslavy.
I'm a gung ho entertainer. I love to cook, I hosted many dinner parties, and in return, people invited me to their dinner parties, and to their barbecues, and to their pool parties, and to their birthday parties.
Ale ne všechno to byla zábava. Imigrace se ukázala jako velký problém v této Whitopii. St. Georgovská občanská rada na ilegální imigraci pořádala pravidelné a aktivní protesty proti imigraci, takže co jsem si z této Whitopie odnesl je, jak moc žhavá debata se vyvine. Byl to náhled v reálném čase, takže se vyvinula.
But it wasn't all fun. Immigration turned out to be a big issue in this Whitopia. The St. George's Citizens Council on Illegal Immigration held regular and active protests against immigration, and so what I gleaned from this Whitopia is what a hot debate this would become. It was a real-time preview, and so it has become.
Další zastávka; Almost Heaven, chatka, kterou jsem si pronajal v Coeur d'Alene, v krásném výběžku severního Idaho. Pronajal jsem si pro sebe toto místo taky po telefonu. (Smích)
Next stop: Almost Heaven, a cabin I rented for myself in Coeur d'Alene, in the beautiful North Idaho panhandle. I rented this place for myself, also by phone. (Laughter)
Kniha "1000 míst, která musíte vidět než zemřete" uvádí Coeur d'Alene -- přenádherné místo, ráj pro lovce, loďkaře a rybáře.
The book "A Thousand Places To See Before You Die" lists Coeur d'Alene -- it's a gorgeous paradise for huntsmen, boatmen and fishermen.
Mé rozvíjecí se golfové dovednosti mi v Coeur d'Alene přišly vhod. Hrál jsem s vysloužilými poldy z LAPD. Roku 1993, okolo 11 000 rodin a policistů uteklo z Los Angeles po rasových nepokojích do severního Idaha a zde vybudovalo utečeneckou komunitu. Když vezmeme v potaz konzervatismus těchto policistů, tak není žádným překvapením, že severní Idaho má silně zakořeněnou kulturu zbraní. Dokonce se říká, že v severním Idahu je víc dealerů zbraní než čerpacích stanic. Takže, co musí nový usedlík udělat, aby zapadl? Zašel jsem si na střelnici. Když jsem si půjčil zbraň, pán za pultem byl velice milý a laskavý, až do chvíle, kdy jsem mu ukázal svůj New Yorkský řidičský průkaz. Pak znervózněl. Neměl jsem tak špatnou mušku, než jakou jsem si myslel, že mám.
My growing golf skills came in handy in Coeur d'Alene. I golfed with retired LAPD cops. In 1993, around 11,000 families and cops fled Los Angeles after the L.A. racial unrest, for North Idaho, and they've built an expatriated community. Given the conservatism of these cops, there's no surprise that North Idaho has a strong gun culture. In fact, it is said, North Idaho has more gun dealers than gas stations. So what's a resident to do to fit in? I hit the gun club. When I rented a gun, the gentleman behind the counter was perfectly pleasant and kind, until I showed him my New York City driver's license. That's when he got nervous. I'm not as bad a shot as I thought I might have been.
Co jsem poznal v severním Idaho, je ten zvláštní typ paranoii, který může pronikat komunitou, když je okolo tolik poldů a zbraní.
What I learned from North Idaho is the peculiar brand of paranoia that can permeate a community when so many cops and guns are around.
V severním Idaho, v mé červené dodávce, jsem měl poznámkový blok. A do toho bloku jsem napočítal víc vlajek Konfederace než lidí černošského původu. V severním Idaho jsem našel vlajky Konfederace na přívěscích od klíčů, na příslušenství telefonů a na autech.
In North Idaho, in my red pickup truck, I kept a notepad. And in that notepad I counted more Confederate flags than black people. In North Idaho, I found Confederate flags on key chains, on cellphone paraphernalia, and on cars.
Asi sedm minut jízdy od mé schované chatky u jezera se nacházel shluk Árijských Národů, skupiny nadřazující bělochy. America's Promise Ministries, náboženské odvětví Árijských Narodů, mělo během mé návštěvy tří denní výjezd. A tak jsem se ho rozhodl narušit. (Smích) Jsem jediným neárijským novinářem, o kterém vím, který se tohoto odvážil. (Smích) Jedna z mnoha pamětihodných historek z tohoto výjezdu... (Smích) .... bylo, když se Abe, Árijec, ke mně přitočil. Plácl mě přes koleno a povídá: "Hele Richi, chci jen aby si věděl jednu věc. My nejsme bělošští šovinisté Jsme bělošští separatisté. Nemyslíme si, že jsme lepší než vy, jen se od vás chceme držet dál." (Smích)
About a seven-minute drive from my hidden lake cabin was the compound of Aryan Nations, the white supremacist group. America's Promise Ministries, the religious arm of Aryan Nations, happened to have a three-day retreat during my visit. So I decided to crash it. (Laughter) I'm the only non-Aryan journalist I'm aware of ever to have done so. (Laughter) Among the many memorable episodes of that retreat... (Laughter) ...is when Abe, an Aryan, sidled up next to me. He slapped my knee, and he said, "Hey Rich, I just want you to know one thing. We are not white supremacists. We are white separatists. We don't think we're better than you, we just want to be away from you." (Laughter)
Ve skutečnosti, většina bělochů ve Whitopiích nejsou ani bělošští šovinisté ani bělošští separisté; dokonce zde vůbec nežijí z výslovně rasistických důvodů. Spíše sem emigrovali kvůli přívětivosti, komfortu, zabezpečení, bezpečnosti -- z důvodů, které si implicitně spojují se samotným bělošstvím.
Indeed, most white people in Whitopia are neither white supremacists or white separatists; in fact, they're not there for explicitly racial reasons at all. Rather, they emigrate there for friendliness, comfort, security, safety -- reasons that they implicitly associate to whiteness in itself.
Další zastávkou byla Georgia. V Georgii, jsem přebýval v satelitním městečku severně od Atlanty. V Utahu, jsem objevil poker; V Idaho, jsem objevil zbraně; v Georgii, jsem objevil Boha. (Smích) Způsob, jakým jsem se ponořil do této Whitopie, byl takový, že jsem se stal aktivním v Kostele Prvního Spasitele, v megakostele tak velikém, že má vlastní golfové vozíky, kterými se dopravují jeho členové po mnohých parkovištích na kampusu. Byl jsem aktivní v duchovenstvu mládeže. A já, osobně, jsem se cítil pohodlněji v této Whitopii než řekněme v Coloradu, nebo v Idaho, nebo dokonce i v příměstském Bostonu. To protože, [tam] v Georgii, běloši a černoši jsou si z hlediska historie více přibuzní. V této Whitopii jsem byl méně exotický. (Smích)
Next stop was Georgia. In Georgia, I stayed in an exurb north of Atlanta. In Utah, I found poker; in Idaho, I found guns; in Georgia, I found God. (Laughter) The way that I immersed myself in this Whitopia was to become active at First Redeemer Church, a megachurch that's so huge that it has golf carts to escort the congregants around its many parking lots on campus. I was active in the youth ministry. And for me, personally, I was more comfortable in this Whitopia than say, in a Colorado, or an Idaho, or even a suburban Boston. That is because [there], in Georgia, white people and black people are more historically familiar to one another. I was less exotic in this Whitopia. (Laughter)
Ale co to všechno vlastně znamená? Whitopijské snění, Whitopijská migrace je fenomén typu odpuzování-přitahování, plný alarmujících odpuzovačů, a lákavých přitahovačů. Whitopie operuje na úrovni vědomé a nevědomé předjatosti. Je možné, aby lidé žili ve Whitopii, ne z rasistických důvodů, i když to má rasistické výsledky. Mnoho Whitopianů se cítí, že jsou utlačováni ilegálními uprchlíky, zneuživateli sociální péče, menšinami, hustotou, přeplněnými školami. Mnoho Whitopianů láká kvalita, svoboda, kouzlo privatizmu -- privatizovaná místa, lidé, věci. A ve Whitopii jsem zjistil, jak může v zemi být rasismus bez rasistů.
But what does it all mean? Whitopian dreaming, Whitopia migration, is a push-pull phenomenon, full of alarming pushes and alluring pulls, and Whitopia operates at the level of conscious and unconscious bias. It's possible for people to be in Whitopia not for racist reasons, though it has racist outcomes. Many Whitopians feel pushed by illegals, social welfare abuse, minorities, density, crowded schools. Many Whitopians feel pulled by merit, freedom, the allure of privatism -- privatized places, privatized people, privatized things. And I learned in Whitopia how a country can have racism without racists.
Mnozí z mých samolibých, městských, liberálních přátel nemohli uvěřit, že bych se vydal na takové dobrodružství. Realita je taková, že mnozí bílí Američané jsou přívětiví a milí. Mezilidské rasové vztahy -- jak se chováme jeden ke druhému jako lidské bytosti -- se nesmírně zlepšily od doby generace mých rodičů. Dokážete si mě představit, jak jdu do Whitopie před 40 lety? To by teda bylo dobrodružství. (Smích) A přesto, některé věci se nezměnily. Amerika je sídelně a vzdělanostně stejně segregovaná dnes, jako byla v roce 1970.
Many of my smug urban liberal friends couldn't believe I would go on such a venture. The reality is that many white Americans are affable and kind. Interpersonal race relations -- how we treat each other as human beings -- are vastly better than in my parents' generation. Can you imagine me going to Whitopia 40 years ago? What a journey that would have been. (Laughter) And yet, some things haven't changed. America is as residentially and educationally segregated today as it was in 1970.
Jako Američané, často hledáme způsoby jak si jeden pro druhého uvařit, jak si jeden s druhým zatancovat, jak jeden druhého pohostit, ale proč to nelze přenést na to, jak se chováme jeden k druhému jako komunity? Je to zdrcující ironie, jak daleko jsme se posunuli dopředu jako jednotlivci, a jak dozadu jako komunity.
As Americans, we often find ways to cook for each other, to dance with each other, to host with each other, but why can't that translate into how we treat each other as communities? It's a devastating irony, how we have gone forward as individuals, and backwards as communities.
Jeden z Whitopijských pohledů na život, který mě opravdu zasáhl, bylo takové rčení: "Jeden černoch je skvělý host u večeře; 50 černochů je ghetto."
One of the Whitopian outlooks that really hit me was a proverbial saying: "One black man is a delightful dinner guest; 50 black men is a ghetto."
Jeden z velkých kontextů, který mi oživil mojí výpravu po Whitopiích byl rok 2042. Od roku 2042 běloši už nadále nebudou americkou většinou. A tudíž, budou stále existovat Whitopie? Při pohledu na tuto věc, nebezpečí Whitopií spočívá v tom, že čím více se segregujeme, tím méně můžeme vidět a čelit vědomé a nevědomé předjatosti.
One of the big contexts animating my Whitopian journey was the year 2042. By 2042, white people will no longer be the American majority. As such, will there be more Whitopias? In looking at this, the danger of Whitopia is that the more segregation we have, the less we can look at and confront conscious and unconscious bias.
Vydal jsem na svou dvouletou, 27 tisíc mil dlouhou cestu, abych zjistil kam, kdy a jak běloši utíkají, ale nečekal jsem, že moje cesta bude taková zábava. (Smích) Nečekal jsem, že se toho o sobě tolik dovím. Nečekal jsem, že budu bydlet ve Whitopii nebo v Blacktopii, když na to přijde. Mám v plánu pokračovat v hrání golfu pokaždé, když se mi naskytne příležitost (Smích) A budu prostě muset nechat zbraně a megakostely ve Whitopii.
I ventured on my two-year, 27,000 mile journey to learn where, why, and how white people are fleeing, but I didn't expect to have so much fun on my journey. (Laughter) I didn't expect to learn so much about myself. I don't expect I'll be living in a Whitopia -- or a Blacktopia, for that matter. I do plan to continue golfing every chance I get. (Laughter) And I'll just have to leave the guns and megachurches back in Whitopia.
Děkuji vám.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)