Chtěl bych začít takovým imaginárním pokusem. Představte si, že jsme se posunuli o čtyři tisíce let do budoucnosti. Civilizace v podobě, jakou známe, přestala existovat - nejsou knihy, není elektronika, není Facebook ani Twitter. Veškerá znalost angličtiny a anglické abecedy byla ztracena. A teď si představte archeology, jak se prokopávají troskami jednoho z našich měst. Co tam mohou najít? Možná nějaké plastové obdélníčky se zvláštními symboly na povrchu. Možná nějaké kulaté kousky kovu. Možná nějaké válcovité nádoby s několika symboly na povrchu. A možná se jedna archeoložka najednou proslaví, když objeví - zahrabané v kopcích někde v Severní Americe - stejné symboly, jen mnohokrát větší. Položme sami sobě otázku, co by mohly takovéto artefakty o nás říci lidem žijícím o čtyři tisíce let později v budoucnosti.
I'd like to begin with a thought experiment. Imagine that it's 4,000 years into the future. Civilization as we know it has ceased to exist -- no books, no electronic devices, no Facebook or Twitter. All knowledge of the English language and the English alphabet has been lost. Now imagine archeologists digging through the rubble of one of our cities. What might they find? Well perhaps some rectangular pieces of plastic with strange symbols on them. Perhaps some circular pieces of metal. Maybe some cylindrical containers with some symbols on them. And perhaps one archeologist becomes an instant celebrity when she discovers -- buried in the hills somewhere in North America -- massive versions of these same symbols. Now let's ask ourselves, what could such artifacts say about us to people 4,000 years into the future?
Není to pouze hypotetická otázka. Je to stejný druh otázky, které čelíme, když se snažíme porozumět protoindické civilizaci povodí Indu, která existovala před čtyřmi tisíci roky. Protoindická civilizace existovala zhruba ve stejné době jako mnohem lépe známá egyptská a mezopotámská civilizace, ale byla mnohem větší než obě tyto civilizace. Rozkládala se na ploše zhruba jednoho miliónu čtverečních kilometrů na území dnešního Pákistánu, severozápadní Indie a částí Afghánistánu a Íránu. Vzhledem k tomu, že to byla tak rozsáhlá civilizace, by se dalo očekávat, že se najdou mocní panovníci, králové, a veliké památníky oslavující tyto mocné krále. Ve skutečnosti archeologové našli něco zcela jiného. Našli malé předměty, jako jsou tyhle.
This is no hypothetical question. In fact, this is exactly the kind of question we're faced with when we try to understand the Indus Valley civilization, which existed 4,000 years ago. The Indus civilization was roughly contemporaneous with the much better known Egyptian and the Mesopotamian civilizations, but it was actually much larger than either of these two civilizations. It occupied the area of approximately one million square kilometers, covering what is now Pakistan, Northwestern India and parts of Afghanistan and Iran. Given that it was such a vast civilization, you might expect to find really powerful rulers, kings, and huge monuments glorifying these powerful kings. In fact, what archeologists have found is none of that. They've found small objects such as these.
Tohle je ukázka jednoho takového předmětu. Je to samozřejmě replika. Ale kdo je ta osoba? Král? Bůh? Kněz? Nebo možná obyčejný člověk jako vy nebo já? Nevíme. Lidé z povodí Indu však po sobě rovněž zanechali artefakty s nápisy. Nejsou to kousky plastu, ale kamenná pečetidla, měděné tabulky, keramika, a překvapivě, jedna veliká deska s nápisem, která byla nalezena zakopaná poblíž městské brány. Nevíme, jestli je na ní napsáno Hollywood, nebo v tomhle případě Bollywood. Ve skutečnosti vlastně nevíme, co je napsáno na kterémkoli z těchto předmětů. Protoindické písmo totiž není rozluštěno. U žádného z těchto symbolů nevíme, co znamená.
Here's an example of one of these objects. Well obviously this is a replica. But who is this person? A king? A god? A priest? Or perhaps an ordinary person like you or me? We don't know. But the Indus people also left behind artifacts with writing on them. Well no, not pieces of plastic, but stone seals, copper tablets, pottery and, surprisingly, one large sign board, which was found buried near the gate of a city. Now we don't know if it says Hollywood, or even Bollywood for that matter. In fact, we don't even know what any of these objects say, and that's because the Indus script is undeciphered. We don't know what any of these symbols mean.
Tyhle symboly jsou nejčastěji nacházeny na pečetidlech. Tady vidíte jeden podobný předmět. Je to čtvercový předmět se zvířetem podobným jednorožci. Je to mistrovské umělecké dílo. Jak myslíte, že je veliké? Takhle veliké? Nebo možná takhle veliké? Ukáži vám to. Tady je replika jednoho takového pečetidla. Je veliké jen asi palec krát palec - takže docela malé. K čemu se ta pečetidla používala? Víme, že se obtiskovala do hliněných štítků připevněných k balíkům zboží, které se posílaly z jednoho místa na druhé. Znáte ty zásilkové lístky, které jsou na krabicích doručovaných FedExem? Tak tahle pečetidla se používala k výrobě podobných zásilkových lístků. Možná si říkáte, co asi obsahují nápisy na těchto předmětech. Možná to je jméno posílajícího nebo nějaká informace o zboží, které se posílalo z jednoho místa na druhé - nevíme. Musíme rozluštit písmo, abychom na tuto otázku mohli odpovědět.
The symbols are most commonly found on seals. So you see up there one such object. It's the square object with the unicorn-like animal on it. Now that's a magnificent piece of art. So how big do you think that is? Perhaps that big? Or maybe that big? Well let me show you. Here's a replica of one such seal. It's only about one inch by one inch in size -- pretty tiny. So what were these used for? We know that these were used for stamping clay tags that were attached to bundles of goods that were sent from one place to the other. So you know those packing slips you get on your FedEx boxes? These were used to make those kinds of packing slips. You might wonder what these objects contain in terms of their text. Perhaps they're the name of the sender or some information about the goods that are being sent from one place to the other -- we don't know. We need to decipher the script to answer that question.
Rozluštění písma není jen logickým rébusem - stala se z něj otázka, která je úzce propojena s politikou a kulturní historií jižní Asie. Toto písmo se vlastně stalo jakýmsi bitevním polem, na němž se utkávají tři různé skupiny lidí. Zaprvé je tu skupina lidí, kteří velmi odhodlaně hájí svůj názor, že protoindické písmo vůbec nezaznamenává jazyk. Tito lidé věří, že ony symboly jsou velice podobné symbolům, které můžete najít na dopravních značkách či heraldickým znakům, které najdete na štítech. Podle další skupiny lidí zaznamenává protoindické písmo indoevropský jazyk. Pokud se podíváte na dnešní mapu Indie, uvidíte, že většina jazyků, jimiž se hovoří v severní Indii, patří do rodiny indoevropských jazyků. Někteří lidé tedy věří, že protoindické písmo zachycuje starobylý indoevropský jazyk, jakým je kupříkladu sanskrt.
Deciphering the script is not just an intellectual puzzle; it's actually become a question that's become deeply intertwined with the politics and the cultural history of South Asia. In fact, the script has become a battleground of sorts between three different groups of people. First, there's a group of people who are very passionate in their belief that the Indus script does not represent a language at all. These people believe that the symbols are very similar to the kind of symbols you find on traffic signs or the emblems you find on shields. There's a second group of people who believe that the Indus script represents an Indo-European language. If you look at a map of India today, you'll see that most of the languages spoken in North India belong to the Indo-European language family. So some people believe that the Indus script represents an ancient Indo-European language such as Sanskrit.
Pak je tu poslední skupina lidí, kteří věří, že lidé civilizace povodí Indu byli předky lidí, kteří dnes žijí v jižní Indii. Tato třetí skupina věří, že písmo povodí Indu zaznamenává starověkou podobu řeči z rodiny drávidských jazyků, což jsou jazyky, kterými se dnes mluví ve většině jižní Indie. Zastánci této teorie upozorňují na malou enklávu drávidsky hovořících lidí na severu, poblíž Afghánistánu, a říkají, že se možná, někdy v minulosti, drávidskými jazyky hovořilo po celé Indii, což by mohlo znamenat, že protoindická civilizace byla taktéž drávidská.
There's a last group of people who believe that the Indus people were the ancestors of people living in South India today. These people believe that the Indus script represents an ancient form of the Dravidian language family, which is the language family spoken in much of South India today. And the proponents of this theory point to that small pocket of Dravidian-speaking people in the North, actually near Afghanistan, and they say that perhaps, sometime in the past, Dravidian languages were spoken all over India and that this suggests that the Indus civilization is perhaps also Dravidian.
Která z těchto hypotéz je pravdivá? Nevíme, ale kdybyste rozluštili ono písmo, možná byste na tuto otázku nalezli odpověď. Rozluštění tohoto písma je však velmi náročným úkolem. V prvé řadě neexistuje žádná Rosettská deska. Nemyslím tím stejnojmenný počítačový program. Myslím tím starověký artefakt, který by obsahoval stejný text napsaný jak známým, tak neznámým písmem. Pro protoindické písmo takový artefakt nemáme. Navíc ani nevíme, jakou řečí tito lidé hovořili. A aby to bylo ještě horší, většina nápisů, které máme k dispozici, je velice krátká. Jak jsem vám ukazoval, většinou se najdou na pečetidlech, která jsou velice, velice malá.
Which of these hypotheses can be true? We don't know, but perhaps if you deciphered the script, you would be able to answer this question. But deciphering the script is a very challenging task. First, there's no Rosetta Stone. I don't mean the software; I mean an ancient artifact that contains in the same text both a known text and an unknown text. We don't have such an artifact for the Indus script. And furthermore, we don't even know what language they spoke. And to make matters even worse, most of the text that we have are extremely short. So as I showed you, they're usually found on these seals that are very, very tiny.
Když člověk vezme v úvahu tyhle zásadní překážky, může si říkat a může se strachovat o to, zda vůbec někdy protoindické písmo rozluštíme. Ve zbytku svého vystoupení bych vám chtěl říci, jak jsem se naučil přestat se strachovat a jak jsem se naučil milovat výzvu, kterou protoindické písmo představuje. Protoindické písmo mě fascinovalo odjakživa, už od doby, kdy jsem si o něm četl v učebnici na základní škole. Proč mě fascinovalo? Je to poslední důležité písmo starověkého světa, které zůstává nerozluštěno. Výběr povolání mě nakonec přivedl k tomu, že jsem se stal počítačovým neurologem, takže obvykle v práci vytvářím počítačové modely mozku a snažím se porozumět tomu, jak mozek předvídá, jak se mozek rozhoduje, jak se mozek učí a tak podobně.
And so given these formidable obstacles, one might wonder and worry whether one will ever be able to decipher the Indus script. In the rest of my talk, I'd like to tell you about how I learned to stop worrying and love the challenge posed by the Indus script. I've always been fascinated by the Indus script ever since I read about it in a middle school textbook. And why was I fascinated? Well it's the last major undeciphered script in the ancient world. My career path led me to become a computational neuroscientist, so in my day job, I create computer models of the brain to try to understand how the brain makes predictions, how the brain makes decisions, how the brain learns and so on.
V roce 2007 mi však protoindické písmo opět zkřížilo cestu. Byl jsem tehdy v Indii a měl jsem skvělou příležitost setkat se s několika indickými vědci, kteří se s pomocí počítačových modelů snažili právě o analýzu tohoto písma. Tehdy jsem si uvědomil, že se mi zde nabízí příležitost ke spolupráci s těmito vědci, a této příležitosti jsem využil. Chtěl bych zde prezentovat některé z výsledků, k nimž jsme došli. Nebo, ještě lepší bude, když budeme luštit společně. Jste připraveni?
But in 2007, my path crossed again with the Indus script. That's when I was in India, and I had the wonderful opportunity to meet with some Indian scientists who were using computer models to try to analyze the script. And so it was then that I realized there was an opportunity for me to collaborate with these scientists, and so I jumped at that opportunity. And I'd like to describe some of the results that we have found. Or better yet, let's all collectively decipher. Are you ready?
První věc, kterou musíte udělat, když máte před sebou nerozluštěné písmo, je pokusit se zjistit, jakým směrem bylo psáno. Máme zde dva nápisy obsahující několik symbolů. Dokážete mi říct, zda jsou psány směrem zprava doleva nebo zleva doprava? Dám vám pár vteřin. Dobře. Kolik z vás říká zprava doleva? Dobře. Dobře. Zleva doprava? Hm, je to skoro přesně půl na půl. Dobře. Odpověď je - pokud se podíváte na levou stranu těch dvou nápisů, všimnete si, že jsou tam znaky namačkané, takže se zdá, že před čtyřmi tisíci roky, když písař psal zprava doleva, došlo mu místo. A tak tam musel ten znak natlačit. Jeden znak je napsán rovněž pod nápisem nad ním. Jsou to náznaky toho, že směr písma byl pravděpodobně zprava doleva. Jedna ze základních věcí, kterou víme, je to, že pevně daný směr psaní je velice důležitou charakteristikou jazykových písem. Protoindické písmo nyní tedy má tuto konkrétní vlastnost.
The first thing that you need to do when you have an undeciphered script is try to figure out the direction of writing. Here are two texts that contain some symbols on them. Can you tell me if the direction of writing is right to left or left to right? I'll give you a couple of seconds. Okay. Right to left, how many? Okay. Okay. Left to right? Oh, it's almost 50/50. Okay. The answer is: if you look at the left-hand side of the two texts, you'll notice that there's a cramping of signs, and it seems like 4,000 years ago, when the scribe was writing from right to left, they ran out of space. And so they had to cram the sign. One of the signs is also below the text on the top. This suggests the direction of writing was probably from right to left, and so that's one of the first things we know, that directionality is a very key aspect of linguistic scripts. And the Indus script now has this particular property.
Jaké další vlastnosti jazyka toto písmo vykazuje? Jazyky obsahují vzorce. Kdybych vám dal písmeno Q a řekl vám, abyste odhadli, jaké písmeno bude následovat po něm, co by vás napadlo? Většina z vás řekla U, což je správně. Kdybych vás vyzval, abyste si tipli ještě jedno písmeno, co myslíte, že by to bylo? Teď tu máme několik možností. Máme tady E. Mohlo by to být I. Mohlo by to být A, ale určitě ne B, C nebo D, že ne? Protoindické písmo také vykazuje podobné vzorce. Řada nápisů začíná tímto symbolem ve tvaru diamantu. Ten je pak často následován tímhle symbolem, který připomíná uvozovky. Je to velice podobné příkladu s písmeny Q a U. Tento symbol může být pro změnu následován těmito symboly připomínajícími rybu a některými dalšími znaky, ale nikdy žádným z těch ostatních znaků, které vidíme dole. Navíc existují znaky, které se skutečně často vyskytují na konci nápisů, jako třeba tenhle znak ve tvaru džbánu. Tento znak je vlastně znakem, který se v celém písmu vyskytuje nejčastěji.
What other properties of language does the script show? Languages contain patterns. If I give you the letter Q and ask you to predict the next letter, what do you think that would be? Most of you said U, which is right. Now if I asked you to predict one more letter, what do you think that would be? Now there's several thoughts. There's E. It could be I. It could be A, but certainly not B, C or D, right? The Indus script also exhibits similar kinds of patterns. There's a lot of text that start with this diamond-shaped symbol. And this in turn tends to be followed by this quotation marks-like symbol. And this is very similar to a Q and U example. This symbol can in turn be followed by these fish-like symbols and some other signs, but never by these other signs at the bottom. And furthermore, there's some signs that really prefer the end of texts, such as this jar-shaped sign, and this sign, in fact, happens to be the most frequently occurring sign in the script.
Vzhledem k existenci podobných vzorců jsme dostali následující nápad. Napadlo nás využít počítač k tomu, abychom odhalili tyto vzorce, a proto jsme do počítače zadali dostupné texty. Počítač vytvořil statistický model ukazující, které symboly se obvykle objevují společně a které symboly zpravidla následují za sebou. Když máme k dispozici počítačový model, můžeme jej otestovat tak, že jej podrobíme zkoušce. Můžeme záměrně některé ze symbolů vymazat a můžeme zadat počítači úkol, aby odhadl, které symboly chybějí. Tady je několik příkladů. Můžete to považovat za možná nejstarší verzi hry kolo štěstí.
Given such patterns, here was our idea. The idea was to use a computer to learn these patterns, and so we gave the computer the existing texts. And the computer learned a statistical model of which symbols tend to occur together and which symbols tend to follow each other. Given the computer model, we can test the model by essentially quizzing it. So we could deliberately erase some symbols, and we can ask it to predict the missing symbols. Here are some examples. You may regard this as perhaps the most ancient game of Wheel of Fortune.
Zjistili jsme, že počítač v 75 procentech případů uspěl a odhadl symbol správně. V ostatních případech byl zpravidla správnou odpovědí v pořadí druhý nebo třetí tip počítače. Tento konkrétní postup má rovněž svoje praktické využití. Existuje řada nápisů, které jsou poškozené. Tady vidíme jeden příklad. My nyní můžeme využít tohoto počítačového modelu a pokusit se ten nápis doplnit stanovením nejpravděpodobnější možné odpovědi. Tady je kupříkladu symbol, který by tam dle předpokladů měl být. Tohle by mohlo být velmi užitečné při snaze o rozluštění písma, protože touto cestou bude vygenerováno více údajů, které budeme moci analyzovat.
What we found was that the computer was successful in 75 percent of the cases in predicting the correct symbol. In the rest of the cases, typically the second best guess or third best guess was the right answer. There's also practical use for this particular procedure. There's a lot of these texts that are damaged. Here's an example of one such text. And we can use the computer model now to try to complete this text and make a best guess prediction. Here's an example of a symbol that was predicted. And this could be really useful as we try to decipher the script by generating more data that we can analyze.
Tady je další věc, kterou lze dělat s tímhle počítačovým modelem. Představte si opici sedící u klávesnice. Myslím, že výsledkem bude asi náhodná změť písmen, která bude vypadat takhle. Taková náhodná změť písmen vykazuje velice vysokou entropii. To je pojem, který se používá ve fyzice a v teorii informace. Představte si nicméně, že je to skutečně náhodná změť písmen. Kolik z vás si někdy vylilo do klávesnice kávu? Možná jste se pak setkali s problémem, že se vám klávesnice zasekla - takže se vlastně pořád dokola opakoval stejný symbol. O podobné sekvenci platí, že má velice nízkou entropii, protože v ní zcela schází různorodost. Jazyk má na druhou stranu středně vysokou míru entropie - není ani příliš rigidní, ani příliš náhodně uspořádaný. Jak je na tom protoindické písmo? Tady máme graf, který zachycuje entropii celé množiny sekvencí. Úplně nahoře vidíte rovnoměrně nahodilou sekvenci, což je náhodná změť písmen - je zajímavé, že tady rovněž najdeme DNA sekvenci lidského genomu a instrumentální hudbu. Obě tyto řady jsou velice, velice proměnlivé, a proto je v rámci grafu najdete velice vysoko. Na spodním konci žebříčku najdete velice rigidní sekvenci, řadu sestavenou pouze z písmen A, a rovněž zde najdete počítačový program, v tomto případě naprogramovaný v jazyce Fortran, který se řídí skutečně velice pevnými pravidly. Jazyková písma se nacházejí uprostřed.
Now here's one other thing you can do with the computer model. So imagine a monkey sitting at a keyboard. I think you might get a random jumble of letters that looks like this. Such a random jumble of letters is said to have a very high entropy. This is a physics and information theory term. But just imagine it's a really random jumble of letters. How many of you have ever spilled coffee on a keyboard? You might have encountered the stuck-key problem -- so basically the same symbol being repeated over and over again. This kind of a sequence is said to have a very low entropy because there's no variation at all. Language, on the other hand, has an intermediate level of entropy; it's neither too rigid, nor is it too random. What about the Indus script? Here's a graph that plots the entropies of a whole bunch of sequences. At the very top you find the uniformly random sequence, which is a random jumble of letters -- and interestingly, we also find the DNA sequence from the human genome and instrumental music. And both of these are very, very flexible, which is why you find them in the very high range. At the lower end of the scale, you find a rigid sequence, a sequence of all A's, and you also find a computer program, in this case in the language Fortran, which obeys really strict rules. Linguistic scripts occupy the middle range.
Jak je na tom protoindické písmo? Zjistili jsme, že se protoindické písmo nachází ve stejném pásmu jako jazyková písma. Když byl tento výsledek poprvé zveřejněn, vyvolal značnou kontroverzi. Našli se lidé, kteří začali hlasitě protestovat, a byli to právě ti lidé, kteří věřili, že protoindické písmo nezaznamenává žádný jazyk. Začal jsem dokonce dostávat výhružné dopisy. Moji studenti říkali, že bych měl vážně uvažovat o tom, že bych si obstaral nějakou ochranu. Kdo by si byl pomyslel, že luštění může být nebezpečné povolání? Co ten výsledek skutečně ukazuje? Ukazuje, že protoindické písmo sdílí jednu důležitou vlastnost jazyka. Jak se tedy říká, pokud něco vypadá jako jazykové písmo a funguje to jako jazykové písmo, pak je to možná opravdu jazykové písmo. Jaké další důkazy máme pro tvrzení, že toto písmo je možná skutečně zápisem jazyka?
Now what about the Indus script? We found that the Indus script actually falls within the range of the linguistic scripts. When this result was first published, it was highly controversial. There were people who raised a hue and cry, and these people were the ones who believed that the Indus script does not represent language. I even started to get some hate mail. My students said that I should really seriously consider getting some protection. Who'd have thought that deciphering could be a dangerous profession? What does this result really show? It shows that the Indus script shares an important property of language. So, as the old saying goes, if it looks like a linguistic script and it acts like a linguistic script, then perhaps we may have a linguistic script on our hands. What other evidence is there that the script could actually encode language?
Jazyková písma mohou posloužit k zápisu více různých jazyků. Tady je například věta napsaná v angličtině a stejná věta napsaná holandsky za použití stejných písmen abecedy. Kdybyste neuměli holandsky a hovořili pouze anglicky a já bych vám dal nějaká slova v holandštině, řekli byste mi, že ta slova obsahují některé velice neobvyklé vzorce. Některé věci se vám nebudou zdát a tak řeknete, že ta slova pravděpodobně nejsou anglická. To samé platí v případě protoindického písma. Počítač našel několik nápisů - dva z nich zde vidíme - které obsahují velice neobvyklé vzorce. Například ten první nápis - je tu dvakrát za sebou tenhle znak ve tvaru džbánu. Je to znak, který se v protoindickém písmu vyskytuje vůbec nejčastěji, a pouze v tomto jediném nápisu se objevuje zdvojeně hned za sebou.
Well linguistic scripts can actually encode multiple languages. So for example, here's the same sentence written in English and the same sentence written in Dutch using the same letters of the alphabet. If you don't know Dutch and you only know English and I give you some words in Dutch, you'll tell me that these words contain some very unusual patterns. Some things are not right, and you'll say these words are probably not English words. The same thing happens in the case of the Indus script. The computer found several texts -- two of them are shown here -- that have very unusual patterns. So for example the first text: there's a doubling of this jar-shaped sign. This sign is the most frequently-occurring sign in the Indus script, and it's only in this text that it occurs as a doubling pair.
Proč tomu tak je? Podívali jsme se zpětně na to, kde byly tyto konkrétní nápisy nalezeny, a ukázalo se, že se našly velice, velice daleko od oblasti povodí Indu. Našly se v dnešním Iráku a Íránu. A proč se tam našly? Ještě jsem vám neřekl, že lidé civilizace povodí Indu byli velice, velice podnikaví. Obchodovali s lidmi, kteří od nich žili docela daleko. V tomto konkrétním případě se plavili po moři až do Mezopotámie, dnešního Iráku. A zdá se, že došlo k tomu, že obchodníci z oblasti povodí Indu, kupci, použili tohoto písma k zapsání cizího jazyka. Je to přesně stejné jako náš příklad s angličtinou a holandštinou. Tím by se vysvětlovalo, proč se tu vyskytují ty zvláštní vzorce, které jsou velice odlišné od vzorců v nápisech pocházejících z oblasti povodí Indu. Z toho lze odvodit, že to samé písmo, protoindické písmo, mohlo být využito k zapsání různých jazyků. Výsledky, které doposud máme, se zdají nasvědčovat tomu, že protoindické písmo je pravděpodobně záznamem jazyka.
Why is that the case? We went back and looked at where these particular texts were found, and it turns out that they were found very, very far away from the Indus Valley. They were found in present day Iraq and Iran. And why were they found there? What I haven't told you is that the Indus people were very, very enterprising. They used to trade with people pretty far away from where they lived, and so in this case, they were traveling by sea all the way to Mesopotamia, present-day Iraq. And what seems to have happened here is that the Indus traders, the merchants, were using this script to write a foreign language. It's just like our English and Dutch example. And that would explain why we have these strange patterns that are very different from the kinds of patterns you see in the text that are found within the Indus Valley. This suggests that the same script, the Indus script, could be used to write different languages. The results we have so far seem to point to the conclusion that the Indus script probably does represent language.
Pokud je záznamem jazyka, jak máme jeho symboly přečíst? To pro nás představuje další velkou výzvu. Všimněte si, že mnoho těch symbolů vypadá jako obrázky lidí, hmyzu, ryb, ptáků. Většina starověkých písem funguje na principu rébusu, což znamená, že obrázky představují slova. Tady máme například slovo. Dokážete ho napsat pomocí obrázků? Dám vám pár vteřin. Máte to? Dobře. Skvělé. Tohle je moje řešení. Můžete použít obrázek včely [anglicky bee] následovaný obrázkem listu [anglicky leaf] - a dohromady je z toho slovo "belief" [anglicky víra, přesvědčení]. Mohou existovat i další řešení. V případě protoindického písma je problém opačný. Musíte najít zvukový ekvivalent každého z těchto obrázků, aby celá sekvence dávala smysl. Je to tedy jako křížovka, až na to, že tohle je křížovka všech křížovek, protože pokud byste ji vyluštili, získáte opravdu hodně.
If it does represent language, then how do we read the symbols? That's our next big challenge. So you'll notice that many of the symbols look like pictures of humans, of insects, of fishes, of birds. Most ancient scripts use the rebus principle, which is, using pictures to represent words. So as an example, here's a word. Can you write it using pictures? I'll give you a couple seconds. Got it? Okay. Great. Here's my solution. You could use the picture of a bee followed by a picture of a leaf -- and that's "belief," right. There could be other solutions. In the case of the Indus script, the problem is the reverse. You have to figure out the sounds of each of these pictures such that the entire sequence makes sense. So this is just like a crossword puzzle, except that this is the mother of all crossword puzzles because the stakes are so high if you solve it.
Moji spolupracovníci Iravatham Mahádévan a Asko Parpola dosáhli při řešení tohoto konkrétního problému jistého pokroku. Chtěl bych vám předvést rychlou ukázku Parpolovy práce. Máme zde velice krátký text. Obsahuje sedm svislých tahů následovaných tímto rybě podobným znakem. Chtěl bych zmínit, že ta pečetidla se používala k obtiskování do hliněných štítků, které se připevňovaly k balíkům zboží, takže je docela pravděpodobné, že ty štítky, alespoň některé z nich, obsahují jména obchodníků. Obecně platí, že v Indii existuje dlouhá tradice vytváření jmen na základě horoskopů a přítomnosti různých souhvězdí v okamžiku narození. V drávidských jazycích je slovo pro rybu "mín", které náhodou zní stejně jako slovo pro hvězdu. Sedm hvězd by tedy mohlo představovat "élu mín", což je drávidské slovo pro souhvězdí Velký vůz. Podobně zde máme další sekvenci šesti hvězd, kterou lze přeložit jako "áru mín", což je staré drávidské jméno pro souhvězdí Plejády. Konečně jsou tu i další kombinace, jako tento rybí znak spolu s něčím, co vypadá jako stříška nad ním. To by šlo přeložit jako "mej mín", což je staré drávidské jméno pro planetu Saturn. Tohle bylo tedy docela zajímavé. Vypadá, že se posouváme někam dál.
My colleagues, Iravatham Mahadevan and Asko Parpola, have been making some headway on this particular problem. And I'd like to give you a quick example of Parpola's work. Here's a really short text. It contains seven vertical strokes followed by this fish-like sign. And I want to mention that these seals were used for stamping clay tags that were attached to bundles of goods, so it's quite likely that these tags, at least some of them, contain names of merchants. And it turns out that in India there's a long tradition of names being based on horoscopes and star constellations present at the time of birth. In Dravidian languages, the word for fish is "meen" which happens to sound just like the word for star. And so seven stars would stand for "elu meen," which is the Dravidian word for the Big Dipper star constellation. Similarly, there's another sequence of six stars, and that translates to "aru meen," which is the old Dravidian name for the star constellation Pleiades. And finally, there's other combinations, such as this fish sign with something that looks like a roof on top of it. And that could be translated into "mey meen," which is the old Dravidian name for the planet Saturn. So that was pretty exciting. It looks like we're getting somewhere.
Je to ale důkaz toho, že ta pečetidla obsahují drávidská jména založená na planetách a souhvězdích? Zatím ještě ne. Nemáme způsob, jak si ověřit to, co jsme tímto způsobem přečetli, avšak pokud začne při čtení dávat smysl víc a víc věcí, a pokud se delší a delší sekvence začnou jevit jako správné, poznáme, že jsme na dobré cestě. Dnes dokážeme napsat slovo jako třeba TED v egyptských hieroglyfech a v klínopisu, protože obojí bylo rozluštěno v devatenáctém století. Rozluštění těchto dvou písem dalo těmto civilizacím možnost znovu k nám přímo promlouvat. Mayové k nám začali mluvit ve dvacátém století, avšak civilizace povodí Indu zůstává němá.
But does this prove that these seals contain Dravidian names based on planets and star constellations? Well not yet. So we have no way of validating these particular readings, but if more and more of these readings start making sense, and if longer and longer sequences appear to be correct, then we know that we are on the right track. Today, we can write a word such as TED in Egyptian hieroglyphics and in cuneiform script, because both of these were deciphered in the 19th century. The decipherment of these two scripts enabled these civilizations to speak to us again directly. The Mayans started speaking to us in the 20th century, but the Indus civilization remains silent.
Proč by nám na tom mělo záležet? Civilizace povodí Indu nepatří jen obyvatelům severní či jižní Indie nebo Pákistáncům - patří nám všem. Jsou to naši předci - vaši a moji. Byli umlčeni nešťastnou náhodou v historickém vývoji. Pokud rozluštíme písmo, umožníme jim znovu k nám hovořit. Co by nám řekli? Co bychom se o nich dozvěděli? A co o nás? Nemohu se dočkat, až to zjistíme.
Why should we care? The Indus civilization does not belong to just the South Indians or the North Indians or the Pakistanis; it belongs to all of us. These are our ancestors -- yours and mine. They were silenced by an unfortunate accident of history. If we decipher the script, we would enable them to speak to us again. What would they tell us? What would we find out about them? About us? I can't wait to find out.
Děkuji vám.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)