(Potlesk)
(Applause)
(Video) Hlasatel: Hrozby za Bin Ládinovu smrt se vyhrotily. Druhý hlasatel: Hlad v Somálsku. Třetí hlasatel: Policie použila slzný plyn. Čtvrtý hlasatel: Zločinecké kartely. Pátý hlasatel: Havárie trajektů. Šestý hlasatel: Rozpad společnosti. Sedmý hlasatel: 65 mrtvých. Osmý hlasatel: Nebezpečí tsunami. Devátý hlasatel: Kyberútoky. Další hlasatelé: Drogová válka. Hromadné ničení. Tornádo. Recese. Bankrot. Soudný den. Egypt. Sýrie. Krize. Smrt. Katastrofa. Panebože.
(Video) Announcer: Threats, in the wake of Bin Laden's death, have spiked. Announcer Two: Famine in Somalia. Announcer Three: Police pepper spray. Announcer Four: Vicious cartels. Announcer Five: Caustic cruise lines. Announcer Six: Societal decay. Announcer Seven: 65 dead. Announcer Eight: Tsunami warning. Announcer Nine: Cyberattacks. Multiple Announcers: Drug war. Mass destruction. Tornado. Recession. Default. Doomsday. Egypt. Syria. Crisis. Death. Disaster. Oh, my God.
Peter Diamandis: To je jen několik klipů, které jsem posbíral za posledních šest měsíců -- Klidně to mohlo být posledních šest dnů nebo posledních šest let. Z toho plyne, že nás zpravodajská média přednostně krmí negativními zprávami, protože to přitahuje naši pozornost. A mají pro to velmi dobrý důvod. Každou vteřinu každý den naše smysly dostávají tak mnoho informací, že není v našich silách je zpracovat v mozku.
Peter Diamandis: So those are just a few of the clips I collected over the last six months -- could have easily been the last six days or the last six years. The point is that the news media preferentially feeds us negative stories because that's what our minds pay attention to. And there's a very good reason for that. Every second of every day, our senses bring in way too much data than we can possibly process in our brains.
A protože nic není pro nás důležitější než přežití, nejprve putují všechna data do prastaré části spánkového laloku který se nazývá amygdala. Amygdala je naše první varovná kontrolka, náš detektor nebezpečí. Třídí a prohledává všechny informace, ve snaze najít v okolí cokoliv, co by nám mohlo ublížit. Takže mezi desítkami novinových zpráv se budeme přednostně dívat na ty negativní. Existuje staré novinářské rčení: "Krev rovná se titulní strana." A je pravdivé. Když máme všechna ta digitální zařízení, která nám přinášejí všechny ty negativní zprávy, sedm dní v týdnu, 24 hodin denně, není divu, že jsme pesimističtí. Není divu, že si lidé myslí, že to ze světem jde z kopce.
And because nothing is more important to us than survival, the first stop of all of that data is an ancient sliver of the temporal lobe called the amygdala. Now the amygdala is our early warning detector, our danger detector. It sorts and scours through all of the information looking for anything in the environment that might harm us. So given a dozen news stories, we will preferentially look at the negative news. And that old newspaper saying, "If it bleeds it leads," is very true. So given all of our digital devices that are bringing all the negative news to us seven days a week, 24 hours a day, it's no wonder that we're pessimistic. It's no wonder that people think that the world is getting worse.
Ale možná že to není ten případ. Možná, že místo toho, je to, co se opravdu děje a co je nám předkládáno, zkreslené. Možná, že ten ohromný pokrok, který jsme udělali během posledního století společnými silami, ve skutečnosti narůstá do té míry, že máme potenciál v dalších třech desetiletích vytvořit svět hojnosti. Netvrdím, že nemáme svoje problémy -- globální oteplování, vymírání druhů, nedostatek vody a energie -- to je jistě pravda. Ale jako lidé jsme na tom daleko lépe, dokážeme předvídat problémy dlouho dopředu, ale nakonec je pokoříme.
But perhaps that's not the case. Perhaps instead, it's the distortions brought to us of what's really going on. Perhaps the tremendous progress we've made over the last century by a series of forces are, in fact, accelerating to a point that we have the potential in the next three decades to create a world of abundance. Now I'm not saying we don't have our set of problems -- climate crisis, species extinction, water and energy shortage -- we surely do. And as humans, we are far better at seeing the problems way in advance, but ultimately we knock them down.
Podívejme se na to, jaké bylo poslední století, abychom pochopili, kam to spěje. Za posledních sto let, se průměrná délka lidského života víc než zdvojnásobila, průměrný příjem na hlavu, když bereme v potaz inflaci, se na celém světě ztrojnásobil. Dětská úmrtnost se zmenšila desetkrát. K tomu navíc se ceny jídla, elektřiny, dopravy, komunikace, snížily 10-ti až 1000-násobně. Steve Pinker nám ukázal, že ve skutečnosti žijeme v nejmírumilovnějším období v historii lidstva. A Charles Kenny, že globální gramotnost se zvýšila z 25 procent na víc než 80 procent za posledních 130 let. Opravdu žijeme ve výjimečné době. A spousta lidí na to zapomíná.
So let's look at what this last century has been to see where we're going. Over the last hundred years, the average human lifespan has more than doubled, average per capita income adjusted for inflation around the world has tripled. Childhood mortality has come down a factor of 10. Add to that the cost of food, electricity, transportation, communication have dropped 10 to 1,000-fold. Steve Pinker has showed us that, in fact, we're living during the most peaceful time ever in human history. And Charles Kenny that global literacy has gone from 25 percent to over 80 percent in the last 130 years. We truly are living in an extraordinary time. And many people forget this.
Posunujeme svá očekávání stále výš a výš. Vlastně redefinujeme, co znamená chudoba. Musíme si uvědomit, že v Americe dnes většina lidí pod hranicí chudoby má pořád elektřinu, vodu, záchody, ledničky, televize, mobilní telefony, klimatizaci a auta. Nejbohatším zlodějským baronům posledního století, císařům této planety, se o takovém luxusu ani nesnilo.
And we keep setting our expectations higher and higher. In fact, we redefine what poverty means. Think of this, in America today, the majority of people under the poverty line still have electricity, water, toilets, refrigerators, television, mobile phones, air conditioning and cars. The wealthiest robber barons of the last century, the emperors on this planet, could have never dreamed of such luxuries.
Mnoho z toho je možné díky technologii a pokročilým exponenciálně rostoucím technologiím. Můj dobrý přítel Ray Kurzweil ukázal, že každý nástroj, ze kterého se stane informační technologie, zapadá do této křivky, do Moorova zákona, a cena za výkon se dvojnásobně sníží každých 12 až 24 měsíců. Proto mobil, co máte v kapse, je doslova milionkrát levnější a tisíckrát rychlejší než superpočítač ze 70. let. Podívejte se na tuto křivku. Je to Moorův zákon za posledních sto let. Chci, abyste si všimli dvou věcí. Zaprvé, jak je plynulá -- ať jsou časy dobré nebo zlé, válka nebo mír, recese, krize nebo boom. To je práce rychlých počítačů, které jsme využili k tomu, aby postavily rychlejší počítače. Nezpomalí před žádnou překážkou. A přesto, že je zanesena na křivce vlevo, směřuje vzhůru. Tempo, jakým se technologie zrychluje, se samo také zrychluje.
Underpinning much of this is technology, and of late, exponentially growing technologies. My good friend Ray Kurzweil showed that any tool that becomes an information technology jumps on this curve, on Moore's Law, and experiences price performance doubling every 12 to 24 months. That's why the cellphone in your pocket is literally a million times cheaper and a thousand times faster than a supercomputer of the '70s. Now look at this curve. This is Moore's Law over the last hundred years. I want you to notice two things from this curve. Number one, how smooth it is -- through good time and bad time, war time and peace time, recession, depression and boom time. This is the result of faster computers being used to build faster computers. It doesn't slow for any of our grand challenges. And also, even though it's plotted on a log curve on the left, it's curving upwards. The rate at which the technology is getting faster is itself getting faster.
A na této křivce v závislosti na Moorovu zákonu, je řada neuvěřitelně výkonných technologií, které jsou nám všem dostupné. Cloud computing, kterému moji přátelé z Autodesku říkají nekonečný computing; senzory a sítě; robotika; 3D tisk, což je schopnost demokratizovat a šířit osobitou produkci po celé planetě; syntetická biologie; paliva, vakcíny a jídlo; digitální medicína; nanomateriály; a umělá inteligence. Chci říct, kolik z vás vidělo, jak Jeopardy vyhrál IBM počítač Watson? Tedy, to bylo úžasné. Vlastně jsem prohledával titulky ve snaze najít nejlepší novinový titulek ze všech. A tento zbožňuji: "Watson položil lidské protivníky na lopatky." Jeopardy není jednoduchá hra. Je to o drobných odstínech lidského jazyka. A představte si, že bychom měli podobnou umělou inteligenci na cloudu přístupnou každému z mobilního telefonu.
And on this curve, riding on Moore's Law, are a set of extraordinarily powerful technologies available to all of us. Cloud computing, what my friends at Autodesk call infinite computing; sensors and networks; robotics; 3D printing, which is the ability to democratize and distribute personalized production around the planet; synthetic biology; fuels, vaccines and foods; digital medicine; nanomaterials; and A.I. I mean, how many of you saw the winning of Jeopardy by IBM's Watson? I mean, that was epic. In fact, I scoured the headlines looking for the best headline in a newspaper I could. And I love this: "Watson Vanquishes Human Opponents." Jeopardy's not an easy game. It's about the nuance of human language. And imagine if you would A.I.'s like this on the cloud available to every person with a cellphone.
Před čtyřmi lety tady na TEDu, jsme Ray Kurzweil a já založili novou univerzitu s názvem Singularity University. Učíme naše studenty o všech těchto technologiích, a hlavně to, jak je mohou využít, aby vyřešili velké problémy lidstva. A každý rok je žádáme, aby vytvořili společnost nebo produkt nebo službu, která může pozitivně ovlivnit životy miliard lidí v tomto desetiletí. Zamyslete se nad tím, že skupina studentů dnes může doslova ovlivnit životy miliard lidí. Před třiceti lety by to znělo pošetile. Dnes můžeme vyjmenovat desítky společností, které takto vznikly.
Four years ago here at TED, Ray Kurzweil and I started a new university called Singularity University. And we teach our students all of these technologies, and particularly how they can be used to solve humanity's grand challenges. And every year we ask them to start a company or a product or a service that can affect positively the lives of a billion people within a decade. Think about that, the fact that, literally, a group of students can touch the lives of a billion people today. 30 years ago that would have sounded ludicrous. Today we can point at dozens of companies that have done just that.
Když mluvím o vytváření hojnosti, nemám na mysli vytvořit život v luxusu pro každého na této planetě; myslím tím vytváření života možností. Je to o tom, vzít to, čeho byl nedostatek, a udělat toho hojné množství. Nedostatek je kontextuální, a technologie šetří zdroje. Dám vám příklad.
When I think about creating abundance, it's not about creating a life of luxury for everybody on this planet; it's about creating a life of possibility. It is about taking that which was scarce and making it abundant. You see, scarcity is contextual, and technology is a resource-liberating force. Let me give you an example.
Bude to o Napoleonovi III. v polovině 19. století. To je ten chlápek vlevo. Pozval na večeři krále ze Siamu. Všechny Napoleonovy jednotky dostaly stříbrné příbory, Napoleon si dopřál zlatý příbor. Ale král ze Siamu jedl pomocí hliníkového příboru. Uvědomte si, že hliník byl tehdy nejcennější kov na planetě, cennější než zlato nebo platina. To je také důvod, proč je špička Washingtonského památníku vyrobena z hliníku. I přesto, že hliník tvoří 8,3 procent zemské hmoty, nevyskytuje se jako ryzí kov. Je všechen vázán v oxidech a křemičitanech. Ale když byla objevena elektrolýza, hliník se stal doslova tak levný, že ho máme tendenci používat jako spotřební materiál.
So this is a story of Napoleon III in the mid-1800s. He's the dude on the left. He invited over to dinner the king of Siam. All of Napoleon's troops were fed with silver utensils, Napoleon himself with gold utensils. But the King of Siam, he was fed with aluminum utensils. You see, aluminum was the most valuable metal on the planet, worth more than gold and platinum. It's the reason that the tip of the Washington Monument is made of aluminum. You see, even though aluminum is 8.3 percent of the Earth by mass, it doesn't come as a pure metal. It's all bound by oxygen and silicates. But then the technology of electrolysis came along and literally made aluminum so cheap that we use it with throw-away mentality.
Takže si pojďme tuto analogii rozšířit. Přemýšlíme o nedostatku energie. Dámy a pánové, nacházíme se na planetě, která se koupe v 5000 násobku energie, kterou za rok spotřebujeme. 16 terawattů energie dopadá na povrch Země každých 88 minut. Takže to není o nedostatku, ale o dostupnosti. A máme tu dobré zprávy. Poprvé tento rok se cena solární energie v Indii dostala na polovinu energie z nafty -- 8,8 rupií versus 17 rupií. Cena solární energie se vloni snížila o 50 procent. Minulý měsíc MIT publikoval studii, která ukazuje, že na konci tohoto desetiletí, ve slunných částech Spojených států, solární elektřina bude stát šest centů za kilowatthodinu v porovnání s 15 centy, což je národní průměr.
So let's project this analogy going forward. We think about energy scarcity. Ladies and gentlemen, we are on a planet that is bathed with 5,000 times more energy than we use in a year. 16 terawatts of energy hits the Earth's surface every 88 minutes. It's not about being scarce, it's about accessibility. And there's good news here. For the first time, this year the cost of solar-generated electricity is 50 percent that of diesel-generated electricity in India -- 8.8 rupees versus 17 rupees. The cost of solar dropped 50 percent last year. Last month, MIT put out a study showing that by the end of this decade, in the sunny parts of the United States, solar electricity will be six cents a kilowatt hour compared to 15 cents as a national average.
A pokud máme hojnost energie, máme také hojnost vody. Mluvíme o vodních válkách. Pamatujete si, když Carl Sagan obrátil vesmírnou loď Voyager směrem k Zemi, v roce 1990, poté, co proletěla kolem Saturnu? Vyfotil slavnou fotku. Jak se jmenovala? "Bleděmodrá tečka." Proto, že žijeme na vodní planetě. Žijeme na planetě, která je ze 70 procent pokryta vodou. Ano, 97,5 procent je slaná voda, dvě procenta tvoří led, a my bojujeme kvůli půl procentu vody na této planetě, ale i zde je naděje. Právě nyní se začínají využívat technologie, ne za 10, 20 let, právě teď. Zavádí se nanotechnologie, nanomateriály.
And if we have abundant energy, we also have abundant water. Now we talk about water wars. Do you remember when Carl Sagan turned the Voyager spacecraft back towards the Earth, in 1990 after it just passed Saturn? He took a famous photo. What was it called? "A Pale Blue Dot." Because we live on a water planet. We live on a planet 70 percent covered by water. Yes, 97.5 percent is saltwater, two percent is ice, and we fight over a half a percent of the water on this planet, but here too there is hope. And there is technology coming online, not 10, 20 years from now, right now. There's nanotechnology coming on, nanomaterials.
A dnes ráno, po rozhovoru s Deanem Kamenem, jedním z velkých nezávislých inovátorů, bych se s vámi rád podělil -- dal mi k tomu svolení -- o jeho technologii s názvem Slingshot, o které možná mnozí z vás slyšeli, je to velké jako malá studentská lednička. Dokáže generovat tisíc litrů čisté pitné vody denně z jakéhokoliv zdroje -- slané voda, znečištěné, močůvky -- za méně než dva centy za litr. Ředitel Coca-Coly souhlasil s velkým testem stovek těchto jednotek v rozvojových zemích. A jestli to přinese ovoce, a jsem si naprosto jistý, že ano, Coca-Cola je dodá celosvětově do 206 zemí na celé planetě. To je přesně ta inovace, založená na technologii, která je dnes dostupná.
And the conversation I had with Dean Kamen this morning, one of the great DIY innovators, I'd like to share with you -- he gave me permission to do so -- his technology called Slingshot that many of you may have heard of, it is the size of a small dorm room refrigerator. It's able to generate a thousand liters of clean drinking water a day out of any source -- saltwater, polluted water, latrine -- at less than two cents a liter. The chairman of Coca-Cola has just agreed to do a major test of hundreds of units of this in the developing world. And if that pans out, which I have every confidence it will, Coca-Cola will deploy this globally to 206 countries around the planet. This is the kind of innovation, empowered by this technology, that exists today.
A viděli jsme to už na mobilních telefonech. Propánakrále, vždyť budeme na dosah 70 procentnímu průlomu mobilních telefonů v rozvojových zemích na konci roku 2013. Zamyslete se nad tím, že Masajský válečník s mobilem uprostřed Keni má lepší mobilní spojení než prezident Reagan před 25 lety. A pokud můžou mít na smartphonu Google, mají přístup k více vědomostem a informacím, než měl prezident Clinton před 15 lety. Žijí ve světe informační a komunikační hojnosti, kterou nikdo ani nepředpokládal. A ještě lépe, věci, za které jste vy i já zaplatili desítky a stovky tisíc dolarů -- GPS, HD video a fotky, knihovny plné knih a hudby, lékařská diagnostická technologie -- jsou nyní doslova odhmotněny a zbaveny ceny ve vašem telefonu.
And we've seen this in cellphones. My goodness, we're going to hit 70 percent penetration of cellphones in the developing world by the end of 2013. Think about it, that a Masai warrior on a cellphone in the middle of Kenya has better mobile comm than President Reagan did 25 years ago. And if they're on a smartphone on Google, they've got access to more knowledge and information than President Clinton did 15 years ago. They're living in a world of information and communication abundance that no one could have ever predicted. Better than that, the things that you and I spent tens and hundreds of thousands of dollars for -- GPS, HD video and still images, libraries of books and music, medical diagnostic technology -- are now literally dematerializing and demonetizing into your cellphone.
Nejspíš to nejlepší na tom je to, co se událo v oblasti zdraví. Minulý měsíc, jsem měl to potěšení oznámit s Qualcomm Foundation soutěž s názvem $10 milionová Qualcomm Tricoder X Prize. Vyzvali jsme týmy z celého světa, aby v zásadě zkombinovaly tyto technologie do mobilního zařízení, do kterého můžete mluvit, protože má umělou inteligenci, můžete do něj kašlat, můžete odebrat vzorek krve z prstu. K získání ceny je třeba, aby to diagnostikovalo lépe než tým atestovaných doktorů. Takže doslova, představte si toto zařízení uprostřed rozvojového světa, kde nejsou žádní doktoři, 25 procent všech nemocných a 1,3 procent zdravotních pracovníků. Když toto zařízení objeví RNA nebo DNA virus, který nerozpozná, oznámí to CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) a zabrání pandemii, ještě než vypukne.
Probably the best part of it is what's coming down the pike in health. Last month, I had the pleasure of announcing with Qualcomm Foundation something called the $10 million Qualcomm Tricorder X Prize. We're challenging teams around the world to basically combine these technologies into a mobile device that you can speak to, because it's got A.I., you can cough on it, you can do a finger blood prick. And to win, it needs to be able to diagnose you better than a team of board-certified doctors. So literally, imagine this device in the middle of the developing world where there are no doctors, 25 percent of the disease burden and 1.3 percent of the health care workers. When this device sequences an RNA or DNA virus that it doesn't recognize, it calls the CDC and prevents the pandemic from happening in the first place.
Ale zde, zde leží největší síla k dosažení světa hojnosti. Říkám tomu rostoucí miliarda. Ty bílé sloupce jsou celková populace. Zrovna jsme překročili sedmimiliardovou hranici. A mimochodem, nejlepší ochrana před populační explozí je vytvořit svět vzdělaný a zdravý. V roce 2010 jsme měli pouze dvě miliardy lidí online, připojených. Do roku 2020 to vzroste ze dvou miliard na pět miliard uživatelů internetu. Tři miliardy nových názorů, které předtím nebyly slyšet, se připojují do celosvětové konverzace. Co tito lidé chtějí? Co budou konzumovat? Co si budou přát? A spíš než ekonomické zastavení, dojde k největší ekonomické injekci všech dob. Tito lidé představují desítky bilionů dolarů investovaných do globální ekonomiky. A také budou zdravější díky používání Tricorderu, a budou lépe vzdělaní díky Khan Academy. a budou bez přehánění mít přístup k 3D tisku a nekonečnému computingu, díky čemuž budou produktivnější než kdy předtím.
But here, here is the biggest force for bringing about a world of abundance. I call it the rising billion. So the white lines here are population. We just passed the seven billion mark on Earth. And by the way, the biggest protection against a population explosion is making the world educated and healthy. In 2010, we had just short of two billion people online, connected. By 2020, that's going from two billion to five billion Internet users. Three billion new minds who have never been heard from before are connecting to the global conversation. What will these people want? What will they consume? What will they desire? And rather than having economic shutdown, we're about to have the biggest economic injection ever. These people represent tens of trillions of dollars injected into the global economy. And they will get healthier by using the Tricorder, and they'll become better educated by using the Khan Academy, and by literally being able to use 3D printing and infinite computing [become] more productive than ever before.
Co nám mohou nové tři miliardy zdravých, vzdělaných, produktivních členů společnosti přinést? Co třeba skupinu hlasů, které před tím nebyly slyšet. Co třeba dát utlačovaným, ať jsou kdekoli, hlas, aby byli slyšet, a hlas, aby mohli jednat vůbec poprvé? Co nám tyto tři miliardy lidí přinesou? Co třeba příspěvky, které nemůžeme předvídat? Na X Prize jsem se naučil jednu věc, a to, že malé týmy, poháněné svým zanícením a jasným cílem, mohou dokázat výjimečné věci, věci, které jen velké korporace a vlády mohly dělat v minulosti.
So what could three billion rising, healthy, educated, productive members of humanity bring to us? How about a set of voices that have never been heard from before. What about giving the oppressed, wherever they might be, the voice to be heard and the voice to act for the first time ever? What will these three billion people bring? What about contributions we can't even predict? The one thing I've learned at the X Prize is that small teams driven by their passion with a clear focus can do extraordinary things, things that large corporations and governments could only do in the past.
A na konec se chci podělit o příběh, který mě nadchnul. Existuje program, o kterém možná někteří z vás slyšeli. Je to hra s názvem Foldit. Byla spuštěna na University of Washington v Seattlu. A je to hra, kde si jednotlivci mohou vzít sekvenci aminokyselin a zkusit přijít na to, jak z ní poskládat bílkovinu. To, jak se poskládá, určuje její strukturu a funkci. A je to velmi důležité pro výzkum medicíny. Až do teď tento problém mohly řešit jen superpočítače.
Let me share and close with a story that really got me excited. There is a program that some of you might have heard of. It's a game called Foldit. It came out of the University of Washington in Seattle. And this is a game where individuals can actually take a sequence of amino acids and figure out how the protein is going to fold. And how it folds dictates its structure and its functionality. And it's very important for research in medicine. And up until now, it's been a supercomputer problem.
Tuto hru hráli univerzitní profesoři a jim podobní. A doslova stovky tisíc lidí ji začali hrát online. A ukázalo se vlastně, že dnes, lidská rozpoznávací schopnost je ve skládání bílkovin lepší než nejlepší počítače. A když se tito jedinci podívali na to, kdo byl nejlepší stavitel proteinů na světě, nebylo to profesor MIT, nebyl to student CalTechu, byla to osoba z Anglie, z Manchesteru, žena, která přes den pracovala jako výkonná asistentka na rehabilitační klinice a v noci byla nejlepší stavitelka bílkovin na světě.
And this game has been played by university professors and so forth. And it's literally, hundreds of thousands of people came online and started playing it. And it showed that, in fact, today, the human pattern recognition machinery is better at folding proteins than the best computers. And when these individuals went and looked at who was the best protein folder in the world, it wasn't an MIT professor, it wasn't a CalTech student, it was a person from England, from Manchester, a woman who, during the day, was an executive assistant at a rehab clinic and, at night, was the world's best protein folder.
Dámy a pánové, tím, co mi dává ohromnou důvěru v budoucnost, je skutečnost, že jsme daleko mocnější jako jedinci, abychom se chopili velkých úkolů této planety. Máme oporu v této exponenciální technologii. Máme vášeň kutila-inovátora. Máme prostředky techno-filantropa. A máme tři miliony nových mozků, které s námi mohou pracovat online na vyřešení těchto úkolů, abychom udělali to, co musíme. Máme před sebou mimořádná desetiletí.
Ladies and gentlemen, what gives me tremendous confidence in the future is the fact that we are now more empowered as individuals to take on the grand challenges of this planet. We have the tools with this exponential technology. We have the passion of the DIY innovator. We have the capital of the techno-philanthropist. And we have three billion new minds coming online to work with us to solve the grand challenges, to do that which we must do. We are living into extraordinary decades ahead.
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)