Ekonomika prochází neveselým obdobím drazí přátelé z TEDu, skutečně neveselým. A proto bych Vám rád zvedl náladu příběhem jednoho velkého, ačkoliv nepříliš známého, komerčního úspěchu posledních dvaceti let. Úspěchu svým způsobem srovnatelného s úspěchy Microsoftu nebo Googlu. Jde o průmysl, kterého se, jak se zdá, současná recese vůbec netýká. Mluvím o organizovaném zločinu.
These are grim economic times, fellow TEDsters, grim economic times indeed. And so, I would like to cheer you up with one of the great, albeit largely unknown, commercial success stories of the past 20 years. Comparable, in its own very peculiar way, to the achievements of Microsoft or Google. And it's an industry which has bucked the current recession with equanimity. I refer to organized crime.
Ale organizovaný zločin tu přece je už velmi dlouhou dobu, říkáte a jistě máte pravdu. Jenže v posledních dvou desetiletích dosáhl naprosto nevídaného rozmachu. V současné době představuje zhruba 15% světového hrubého domácího produktu. Říkám tomu Globální stínová ekonomika, anebo ve zkratce McMafia.
Now organized crime has been around for a very long time, I hear you say, and these would be wise words, indeed. But in the last two decades, it has experienced an unprecedented expansion, now accounting for roughly 15 percent of the world's GDP. I like to call it the Global Shadow Economy, or McMafia, for short.
Takže, co spustilo tento neobyčejný vzestup mezinárodního zločinu? No, je tu samozřejmě globalizace, technologie, komunikace a další věci, o kterých si povíme za chvíli. Nejdříve se ale musíme vrátit k této události. Pád komunismu. V celé Východní Evropě, nejdůležitejší okamžik v naší poválečné historii.
So what triggered this extraordinary growth in cross-border crime? Well, of course, there is globalization, technology, communications, all that stuff, which we'll talk about a little bit later. But first, I would like to take you back to this event: the collapse of communism. All across Eastern Europe, a most momentous episode in our post-war history.
Přišel čas k úplnému odhalení. Tato událost pro mě osobně hodně znamenala. Začal jsem pašovat knihy přes železnou oponu demokratickým opozičním hnutím ve Východní Evropě, jako byla polská Solidarita, ještě než mi bylo dvacet. Později jsem o Východní Evropě začal psát, a nakonec jsem se stal hlavním korespondentem BBC pro tento region. A právě to jsem dělal v roce 1989. Takže když 425 milionů lidí konečně získalo právo svobodně si volit své zástupce a vlády, byl jsem nadšený. Ale také jsem se trochu obával těch ošklivějších věcí schovaných ve stínech za onou zdí.
Now it's time for full disclosure. This event meant a great deal to me personally. I had started smuggling books across the Iron Curtain to Democratic opposition groups in Eastern Europe, like Solidarity in Poland, when I was in my teens. I then started writing about Eastern Europe, and eventually I became the BBC's chief correspondent for the region, which is what I was doing in 1989. And so when 425 million people finally won the right to choose their own governments, I was ecstatic, but I was also a touch worried about some of the nastier things lurking behind the wall.
Například netrvalo dlouho, než etnický nacionalismus naplno ukázal svou ničivou sílu v Jugoslávii. V tom nastalém chaosu a demokratické euforii mi chvíli trvalo než jsem si uvědomil, že někteří lidé, kteří měli v rukou moc ve Východní Evropě před rokem '89, jsou po všech těch revolucích stále u moci. Samozřejmě šlo o postavy jako je tato. Ale byly tu i daleko překvapivější případy, které v tom, co se dělo ve Východní Evropě, sehrály významnou roli.
It wasn't long, for example, before ethnic nationalism reared its bloody head in Yugoslavia. And amongst the chaos, amidst the euphoria, it took me a little while to understand that some of the people who had wielded power before 1989, in Eastern Europe, continued to do so after the revolutions there. Obviously there were characters like this. But there were also some more unexpected people who played a critical role in what was going on in Eastern Europe.
Jako tento chlapík. Určitě si jeho a jemu podobné pamatujete. Sbírali zlaté medaile ve vzpírání a v řeckořímském zápasu každé čtyři roky na Olympiádách. A byly to pro komunistický režim velké celebrity, s čímž se pojil luxusní životní styl. Dostávali obrovské byty v centrech měst, nevázaný sex, jenom luskli prsty. A mohli velmi svobodně cestovat na Západ, což byl tehdy velký luxus. Možná Vás to překvapí, ale právě tihle lidé sehráli klíčovou roli při výstavbě tržní ekonomiky ve Východní Evropě. Neboli, jak jim říkám já, byly to porodní báby kapitalismu. Tady máme některé z těch samých vzpěračů po jejich proměně v roce '89.
Like this character. Remember these guys? They used to win the gold medals in weightlifting and wrestling, every four years in the Olympics, and they were the great celebrities of communism, with a fabulous lifestyle to go with it. They used to get great apartments in the center of town, casual sex on tap, and they could travel to the West very freely, which was a great luxury at the time. It may come as a surprise, but they played a critical role in the emergence of the market economy in Eastern Europe. Or as I like to call them, they are the midwives of capitalism. Here are some of those same weightlifters after their 1989 makeover.
No a v Bulharsku, mimochodem tato fotka pochází z Bulharska, poté, co v celé Východní Evropě padl komunismus, nezhroutil se jenom komunismus, spolu s režimem se zhroutil celý stát. To znamená, že policie nefungovala. Ani soudní systém nepracoval tak, jak by měl. Takže jaké záruky měl podnikatel v úžasném novém světě východoevropského kapitalismu, že jeho partneři budou ctít smlouvy, které uzavřeli? No samozřejmě mu nezbylo než se obrátit na lidi, pro které mají sociologové prozaické označení "soukromá uskupení prosazující právo". My je spíše známe pod pojmem mafie. A v Bulharsku se mafie velmi brzy rozrostla o čtrnáct tisíc lidí kteří byli propuštěni z různých bezpečnostních složek mezi lety 1989 a 1991.
Now in Bulgaria -- this photograph was taken in Bulgaria -- when communism collapsed all over Eastern Europe, it wasn't just communism; it was the state that collapsed as well. That means your police force wasn't working. The court system wasn't functioning properly. So what was a business man in the brave new world of East European capitalism going to do to make sure that his contracts would be honored? Well, he would turn to people who were called, rather prosaically by sociologists, privatized law enforcement agencies. We prefer to know them as the mafia. And in Bulgaria, the mafia was soon joined with 14,000 people who were sacked from their jobs in the security services between 1989 and 1991.
Když se vaše země hroutí, vaše ekonomika padá jako kámen, tak to poslední co chcete na trhu práce je čtrnáct tisíc mužů a žen, jejichž hlavními dovednostmi jsou sledování, pašování, budování podzemních sítí, a zabíjení lidí. Jenže přesně toto se stalo po celé Východní Evropě. Při své práci v devadesátých letech jsem většinu času věnoval té děsivé válce v Jugoslávii.
Now, when your state is collapsing, your economy is heading south at a rate of knots, the last people you want coming on to the labor market are 14,000 men and women whose chief skills are surveillance, are smuggling, building underground networks and killing people. But that's what happened all over Eastern Europe. Now, when I was working in the 1990s, I spent most of the time covering the appalling conflict in Yugoslavia.
A nemohlo mi uniknout, že ti, kteří se dopouštěli těch nejděsivějších zrůdností, to jest polovojenské organizované skupiny, byli ti samí lidé, kteří řídili zločinecké syndikáty. A uvědomil jsem si, že za vším tím násilím se ukrývá nekalý byznys. A tak jsem se rozhodl vyrazit do světa a prozkoumat globální zločinecké podsvětí skrz rozhovory s policisty, s oběťmi a se spotřebiteli ilegálního zboží a služeb. Ale především jsem musel mluvit přímo se zločinci.
And I couldn't help notice that the people who were perpetrating the appalling atrocities, the paramilitary organizations, were actually the same people running the organized criminal syndicates. And I came to think that behind the violence lay a sinister criminal enterprise. And so I resolved to travel around the world examining this global criminal underworld by talking to policemen, by talking to victims, by talking to consumers of illicit goods and services. But above all else, by talking to the gangsters themselves.
A Balkán byl skvělou startovní pozicí. Proč? No samozřejmě, docházelo zde k naprostému zhroucení práva a pořádku. Rovněž ale, jak se říká v maloobchodě, důležitá je poloha, poloha, poloha. Už na počátku svého výzkumu jsem si všiml, že Balkán se stal obří tranzitní zónou pro ilegální zboží a služby pocházející z celého světa. Heroin, kokain, obchod s bílým masem i s drahými nerosty.
And the Balkans was a fabulous place to start. Why? Well of course there was the issue of law and order collapsing, but also, as they say in the retail trade, it's location, location, location. And what I noticed at the beginning of my research that the Balkans had turned into a vast transit zone for illicit goods and services coming from all over the world. Heroin, cocaine, women being trafficked into prostitution and precious minerals.
A kam to všechno směřovalo? Do Evropské Unie, která v té době začínala sklízet plody globalizace a přetvářela se v nejzámožnější spotřební trh v dějinách, který nyní čítá zhruba 500 milionů lidí. A významná menšina z těchto 500 milionů lidí ráda utrácí část svého volného času a peněz za spaní s prostitutkami, strkání si padesátieurovek do nosních dírek a zaměstnávání nelegálních přistěhovalců.
And where were they heading? The European Union, which by now was beginning to reap the benefits of globalization, transforming it into the most affluent consumer market in history, eventually comprising some 500 million people. And a significant minority of those 500 million people like to spend some of their leisure time and spare cash sleeping with prostitutes, sticking 50 Euro notes up their nose and employing illegal migrant laborers.
Nuže, organizovaný zločin v globalizovaém světě funguje jako jakékoliv jiné obchodní odvětví. Má výrobní zóny, jako jsou Afghánistán a Kolumbie. Má distribuční zóny, jako jsou Mexiko a Balkán. A má samozřejmě i spotřební zóny, jako jsou Evropská Unie, Japonsko a, jak jinak, Spojené státy americké. Výrobní a distribuční zóny se většinou nacházejí v rozvojovém světě a jsou často sužovány děsivými násilnostmi a krveprolitím.
Now, organized crime in a globalizing world operates in the same way as any other business. It has zones of production, like Afghanistan and Columbia. It has zones of distribution, like Mexico and the Balkans. And then, of course, it has zones of consumption, like the European Union, Japan and of course, the United States. The zones of production and distribution tend to lie in the developing world, and they are often threatened by appalling violence and bloodshed.
Vezměte si takové Mexiko. Za posledních osmnáct měsíců bylo zabito 6.000 lidí v přímé souvislosti s obchodem s kokainem. Ale co taková Demokratická Republika Kongo? Od roku 1998 tam zemřelo pět milionů lidí. Není to konflikt, o kterém se hodně dočtete v novinách, ale je to ten největší konflikt na téhle planetě od konce druhé světové války. A proč je tomu tak? Protože mafie z celého světa spolupracují s místními milicemi s cílem ovládnout bohatá ložiska nerostných zdrojů v regionu.
Take Mexico, for example. Six thousand people killed there in the last 18 months as a direct consequence of the cocaine trade. But what about the Democratic Republic of Congo? Since 1998, five million people have died there. It's not a conflict you read about much in the newspapers, but it's the biggest conflict on this planet since the Second World War. And why is it? Because mafias from all around the world cooperate with local paramilitaries in order to seize the supplies of the rich mineral resources of the region.
V roce 2000 osmdesát procent světové produkce koltanu pocházelo z vražedných polí na východě Demokratické Republiky Kongo. Koltan dnes najdete skoro v každém mobilním telefonu, skoro v každém laptopu nebo herní konzoli. Velitelé konžských bojůvek dodávali koltan mafii výměnou za zbraně a mafie potom koltan prodávala na západních trzích. A je to právě hlad západních zemí po spotřebě, který je primární hnací silou mezinárodního organizovaného zločinu.
In the year 2000, 80 percent of the world's coltan was sourced to the killing fields of the eastern Democratic Republic of Congo. Now, coltan you will find in almost every mobile phone, in almost every laptop and games console. The Congolese war lords were selling this stuff to the mafia in exchange for weapons, and the mafia would then sell it on to Western markets. And it is this Western desire to consume that is the primary driver of international organized crime.
Nyní se podívejme na některé z mých přátel v akci, tak jak je příhodně natočila italská policie při pašování neproclených cigaret. Věc se má tak, že cigarety přímo z výroby jsou velice levné. Evropská Unie je ovšem zatěžuje nejvyššími daněmi a cly na světě. Takže pokud se Vám je podaří propašovat do EU, máte zajištěny velmi zajímavé zisky. Na těchto záběrech vám chci ukázat, jakými zdroji organizovaný zločin disponuje.
Now, let me show you some of my friends in action, caught conveniently on film by the Italian police, and smuggling duty-not-paid cigarettes. Now, cigarettes out the factory gate are very cheap. The European Union then imposes the highest taxes on them in the world. So if you can smuggle them into the E.U., there are very handsome profits to be made, and I want to show you this to demonstrate the type of resources available to these groups.
Takovýhle člun stojí jeden milion Euro. A je to to nejrychlejší, co pluje v evropských vodách. Od roku 1994, celých sedm let, dvacet těchto člunů přeplouvalo přes Jaderské moře z Černé Hory do Itálie každou noc. Následkem tohoto obchodu jenom samotná Británie přišla o osm miliard dolarů příjmů. Tyto peníze místo toho posloužily k financování válek v Jugoslávii a k tomu, aby si jistí bezohlední jedinci nacpali kapsy.
This boat is worth one million Euros when it's new. And it's the fastest thing on European waters. From 1994, for seven years, 20 of these boats made the trip across the Adriatic, from Montenegro to Italy, every single night. And as a consequence of this trade, Britain alone lost eight billion dollars in revenue. And instead that money went to underwrite the wars in Yugoslavia and line the pockets of unscrupulous individuals.
Když mafie s tímto obchodem začala, měla italská policie jenom dva čluny schopné dosáhnout stejné rychlosti. A to je velice důležité, protože jediný způsob, jak ty pašeráky můžete chytit je, když jim dojde palivo. Někdy s sebou ti gangsteři vozili ženy, které měly skončit jako prostitutky, a když se objevila policie, prostě ty ženy hodili přes palubu, aby je policisté museli zachraňovat před utonutím namísto pronásledování pašeráků.
Now Italian police, when this trade started, had just two boats which could go at the same speed. And this is very important, because the only way you can catch these guys is if they run out of gas. Sometimes the gangsters would bring with them women being trafficked into prostitution, and if the police intervened, they would hurl the women into the sea so that the police had to go and save them from drowning, rather than chasing the bad guys.
Ukázal jsem vám tyto záběry pro ilustraci kolik člunů, kolik lodí je potřeba k chycení jednoho takového zločince. Odpověď zní šest lodí. A vzpomeňte si, dvacet těchto rychlých člunů plulo přes Jadran každou noc. No a co tito mafiáni dělali se všemi těmi penězmi, které vydělávali?
So I have shown you this to demonstrate how many boats, how many vessels it takes to catch one of these guys. And the answer is six vessels. And remember, 20 of these speed boats were coming across the Adriatic every single night. So what were these guys doing with all the money they were making?
Nuže, tady se dostáváme ke globalizaci, protože ta nepřinesla jen deregulaci světového obchodu. Přinesla i liberazaci mezinárodních finančních trhů. A páni! Jak tohle zjednodušilo praní špinavých peněz! Poslední dvě dekády byly zlatou érou špinavých peněz.
Well, this is where we come to globalization, because that was not just the deregulation of global trade. It was the liberalization of international financial markets. And boy, did that make it easy for the money launderers. The last two decades have been the champagne era for dirty lucre.
V devadesátých letech se finanční centra po celém světě přetahovala o byznys. A jednoduše neexistoval žádný efektivní mechanismus, jak praní peněz zabránit. I řada zákona dbalých bank s radostí přijímala vklady z velmi pochybných zdrojů a na nic se neptala.
In the 1990s, we saw financial centers around the world competing for their business, and there was simply no effective mechanism to prevent money laundering. And a lot of licit banks were also happy to accept deposits from very dubious sources without questions being asked.
Jádrem problému ale je offshoreové bankovnictví. To je naprosto zásadní součást celého toho kolotoče. Pokud chcete něco udělat s daňovými úniky a mezinárodním organizovaným zločinem a legalizací jeho zisků, musíte se zbavit offshoreového bankovnictví. Dobrá zpráva je, že konečně máme v Bílém domě někoho, kdo vytrvale vystupuje proti těmto zhoubným vlivům.
But at the heart of this, is the offshore banking network. Now these things are an essential part of the money laundering parade, and if you want to do something about illegal tax evasion and transnational organized crime, money laundering, you have to get rid of them. On a positive note, we at last have someone in the White House who has consistently spoken out against these corrosive entities.
A pokud někoho zajímá to, o čem si myslím, že je naprosto nezbytné, a to jsou nové zákony, regulace, efektivní regulace, tak si vezměme třeba takového Bernieho Madoffa, který stráví zbytek života za mřížemi. Bernie Madoff zpronevěřil 65 miliard dolarů. To ho řadí na gangsterský Olymp ke kolumbijským kartelům a největším ruským zločineckým syndikátům. Jenže on celé desítky let kradl přímo v srdci Wall Streetu a žádný regulátor mu na to nepřišel. Kolik dalších Madoffů ještě máme na Wall Street, nebo v londýnském City, obírajících obyčejné lidi a peroucích špinavé peníze? Můžu Vám říct, že jich je víc než pár.
And if anyone is concerned about what I believe is the necessity for new legislation, regulation, effective regulation, I say, let's take a look at Bernie Madoff, who is now going to be spending the rest of his life in jail. Bernie Madoff stole 65 billion dollars. That puts him up there on the Olympus of gangsters with the Colombian cartels and the major Russian crime syndicates, but he did this for decades in the very heart of Wall Street, and no regulator picked up on it. So how many other Madoffs are there on Wall Street or in the city of London, fleecing ordinary folk and money laundering? Well I can tell you, it's quite a few of them.
Teď přejdu k základu mezinárodního organizovaného zločinu a tím jsou drogy. Naše druhá dnešní fotka marihuanové farmy. Nicméně tato farma se nachází uprostřed Britské Kolumbie kde jsem si ji vyfotil. Je to jedna z desítek tisíc domácích pěstíren v Britské Kolumbii, což ve výsledku znamená, že přes 5% HDP této provincie pochází z obchodu s marihuanou.
Let me go on to the 101 of international organized crime now. And that is narcotics. Our second marijuana farm photograph for the morning. This one, however, is in central British Columbia where I photographed it. It's one of the tens of thousands of mom-and-pop grow-ops in B.C. which ensure that over five percent of the province's GDP is accounted for by this trade.
Byl jsem také s inspektorem Brianem Canterou z Královské kanadské jízdní policie v obřím skladišti východně od Vancouveru, abych si prohlédl některé kousky toho, co se pravidelně daří zabavovat při zátazích Jízdní policie pašerákům, kteří svoje "zboží" posílají, jak jinak, na jih do USA, kde je nenasytná poptávka po, jak oni říkají, "kolumbijském poupěti", částečně proto, že je prodáváno jako organické, což v Kalifonii samozřejmě frčí. (Smích) (Potlesk)
Now, I was taken by inspector Brian Cantera, of the Royal Canadian Mounted Police, to a cavernous warehouse east of Vancouver to see some of the goods which are regularly confiscated by the RCMP from the smugglers who are sending it, of course, down south to the United States where there is an insatiable market for B.C. Bud, as it's called, in part because it's marketed as organic, which of course goes down very well in California. (Laughter) (Applause)
Jak policie dokonce sama připouští, to, co vidíte, se ani v nejmenším neprojeví na ziscích hlavních vývozců. Od počátku globalizace se světový obchod s drogami neskutečně rozrostl. Na druhé straně ale nedošlo ke srovnatelnému navýšení zdrojů dostupných policejním složkám.
Now, even by the police's admission, this makes not a dent in the profits, really, of the major exporters. Since the beginning of globalization, the global narcotics market has expanded enormously. There has, however, been no concomitant increase in the resources available to police forces.
To se však může velmi brzy změnit. Děje se totiž cosi zvláštního. OSN zveřejnilo zprávu počátkem tohoto, vlastně už minulý měsíc, ve které Kanadu označuje za klíčovou oblast distribuce a výroby extáze a dalších syntetických drog.
This, however, may all be about to change, because something very strange is going on. The United Nations recognized earlier this -- it was last month actually -- that Canada has become a key area of distribution and production of ecstasy and other synthetic drugs.
Zajímavé je, že tržní podíl heroinu a kokainu se snižuje, protože pilulky mají stále lepší a lepší účinky. To ovšem mění hru, protože to přesouvá výrobu z rozvojového světa na "západ." Až se to stane, bude to trend, který naprosto zahltí naši policejní kapacitu v západním světě. Politika boje s narkotiky, kterou uplatňujeme po čtyřicet let si už dlouho žádá zásadní přehodnocení, alespoň si to myslím.
Interestingly, the market share of heroin and cocaine is going down, because the pills are getting ever better at reproducing their highs. Now that is a game changer, because it shifts production away from the developing world and into the Western world. When that happens, it is a trend which is set to overwhelm our policing capacity in the West. The drugs policy which we've had in place for 40 years is long overdue for a very serious rethink, in my opinion.
A teď k recesi. Organizovaný zločin se už krizi velmi dobře přizpůsobil. To nás od nejoportunističtějšího byznysu na světě určitě nepřekvapí. Navíc nemusí dodržovat žádná pravidla. Jsou tu jenom, jak už to tak bývá, dvě obchodní rizika, zatčení a uvěznění, čehož se, upřímně, obávají až na posledním místě, a konkurenční boj s dalšími skupinami, což značí kulku do zátylku.
Now, the recession. Well, organized crime has already adapted very well to the recession. Not surprising, the most opportunistic industry in the whole world. And it has no rules to its regulatory system. Except, of course, it has two business risks: arrest by law enforcement, which is, frankly, the least of their worries, and competition from other groups, i.e. a bullet in the back of the head.
Stalo se to, že mafie změnila svoje působiště. Lidi tolik nefetují a nechodí tak často za prostitutkami během recese. Takže místo toho se soustředili na finanční a korporátní zločin ve velkém stylu a to především ve dvou oblastech: padělání zboží a kybernetický zločin. A to má obrovské úspěchy. Dovolte, abych Vám představil pana Pringla, nebo přesněji řečeno señora Pringla.
What they've done is they've shifted their operations. People don't smoke as much dope, or visit prostitutes quite so frequently during a recession. And so instead, they have invaded financial and corporate crime in a big way, but above all, two sectors, and that is counterfeit goods and cybercrime. And it's been terribly successful. I would like to introduce you to Mr. Pringle. Or perhaps I should say, more accurately, Señor Pringle.
Tuhle věcičku jsem poprvé viděl u jednoho brazilského kyberzločince. Seděli jsme v autě na Avenue Paulista v São Paulo, společně. On to připojil k mému laptopu a během pěti minut prolomil počítačový bezpečnostní systém jedné velké brazilské banky. Opravdu to není moc složité a je to ještě daleko snazší, protože fascinující na kybernetickém zločinu je, že nejde ani tak o technologii.
I was introduced to this bit of kit by a Brazilian cybercriminal. We sat in a car on the Avenue Paulista in São Paulo, together. Hooked it up to my laptop, and within about five minutes he had penetrated the computer security system of a major Brazilian bank. It's really not that difficult. And it's actually much easier because the fascinating thing about cybercrime is that it's not so much the technology.
Klíčem ke kyberzločinu je to, čemu říkáme sociální inženýrství. Technicky řečeno, každou minutu se rodí další. Nevěřili byste jak je jednoduché přesvědčit lidi, aby se svým počítačem dělali věci, které zcela objektivně nejsou v jejich zájmu. Trvalo velmi krátce než kyberzločinci pochopili, že nejsnazší způsob jak dosáhnout cíle, tedy najít co nejkratší cestu do něčí peněženky je slib sexu a lásky.
The key to cybercrime is what we call social engineering. Or to use the technical term for it, there's one born every minute. You would not believe how easy it is to persuade people to do things with their computers which are objectively not in their interest. And it was very soon when the cybercriminals learned that the quickest way to do this, of course, the quickest way to a person's wallet is through the promise of sex and love.
Někteří z Vás si určitě pamatují virus I-Love-You, původce jedné z největších počítačových nákaz, které svět postihly. Ja jsem tenkrát měl velké štěstí, protože první člověk, od kterého mi ten virus přišel, byla má bývalá přítelkyně. Ta vůči mně sice v té době chovala řadu emocí a pocitů, ale láska mezi nimi nebyla. (Smích) Takže jakmile jsem to uviděl ve své doručené poště, spěšně jsem to odstranil do koše a ušetřil si tak hodně ošklivou nákazu.
I expect some of you remember the ILOVEYOU virus, one of the very great worldwide viruses that came. I was very fortunate when the ILOVEYOU virus came out, because the first person I received it from was an ex-girlfriend of mine. Now, she harbored all sorts of sentiments and emotions towards me at the time, but love was not amongst them. (Laughter) And so as soon as I saw this drop into my inbox, I dispatched it hastily to the recycle bin and spared myself a very nasty infection.
Tak, to byl kybernetický zločin, pozor na něj. O internetu víme, že je pro zločince pomůckou a prostředkem. Toto jsou komáři přenášející malarického parazita, který se nám dostane do krve, jakmile si komár dá první rundu na náš účet.
So, cybercrime, do watch out for it. One thing that we do know that the Internet is doing is the Internet is assisting these guys. These are mosquitos who carry the malarial parasite which infests our blood when the mosy has had a free meal at our expense.
Artesunát je lék, který velmi účinně zabíjí malarického parazita v prvních dnech po nakažení. Jenže v posledních letech vědci v Kambodži objevili, že malarický parazit si vytváří rezistenci. A obávají se toho, že důvodem vzniku rezistence je to, že si Kambodžané nemohou dovolit léky dostupné na domácím trhu, a tak si je kupují přes internet. Jenže to, co dostanou, obsahuje nízké dávky účinné látky. A díky tomu se pak parazit stane rezistentním.
Now, Artesunate is a very effective drug at destroying the parasite in the early days of infection. But over the past year or so, researchers in Cambodia have discovered that what's happening is the malarial parasite is developing a resistance. And they fear that the reason why it's developing a resistance is because Cambodians can't afford the drugs on the commercial market, and so they buy it from the Internet. And these pills contain only low doses of the active ingredient. Which is why the parasite is beginning to develop a resistance.
Říkám to proto, že si musíme uvědomit, že organizovaný zločin zasahuje do všech oblastí našeho života. Nemusíte spát s prostitutkami nebo brát drogy, abyste byli ve spojení s organizovaným zločinem. Mají vliv na naše bankovní účty, mají vliv na naše komunikace, na naše penzijní fondy. Dokonce mají vliv na jídlo, které jíme a na naše vlády.
The reason I say this is because we have to know that organized crime impacts all sorts of areas of our lives. You don't have to sleep with prostitutes or take drugs in order to have a relationship with organized crime. They affect our bank accounts. They affect our communications, our pension funds. They even affect the food that we eat and our governments.
Tohle už není záležitost Sicilanů z Palerma a New Yorku. Být gangster už není žádná romantika v našem jednadvacátém století. Tohle je obrovský byznys vyvolávající nestabilitu a násilí kamkoliv vkročí. Je to velká ekonomická síla a my ji musíme brát velmi, velmi vážně. Bylo mi ctí k Vám mluvit. Velice Vám děkuji. (Potlesk)
This is no longer an issue of Sicilians from Palermo and New York. There is no romance involved with gangsters in the 21st Century. This is a mighty industry, and it creates instability and violence wherever it goes. It is a major economic force and we need to take it very, very seriously. It's been a privilege talking to you. Thank you very much. (Applause)