V několika posledních dnech jsem slýchal lidi mluvit o Číně. A taky jsem mluvil s přáteli o Číně a internetu v Číně. Jedna věc je pro mě velmi náročná. Chci, aby mí přátelé pochopili, že Čína je komplikovaná. Takže jim vždycky říkám obě strany, na jednu stranu je to tak, na druhou takhle. Nedá se na to dívat jenom z jednoho úhlu pohledu. Dám příklad. Čína je zemí BRIC. Země BRIC jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína. Tyto nově vznikající ekonomiky skutečně napomáhají oživení světové ekonomiky. Ale zároveň na druhou stranu je Čína zemí SICK. Tento termín byl použit v dokumentech Facebooku při jejich vstupu na burzu. Tam se psalo, že země SICK jsou Sýrie, Írán, Čína a Severní Korea. Tyto čtyři země nemají přístup k Facebooku. Takže Čína je vlastně země SICK BRIC. (doslova "nemocná cihla")
In the past several days, I heard people talking about China. And also, I talked to friends about China and Chinese Internet. Something is very challenging to me. I want to make my friends understand: China is complicated. So I always want to tell the story, like, one hand it is that, the other hand is that. You can't just tell a one sided story. I'll give an example. China is a BRIC country. BRIC country means Brazil, Russia, India and China. This emerging economy really is helping the revival of the world economy. But at the same time, on the other hand, China is a SICK country, the terminology coined by Facebook IPO papers -- file. He said the SICK country means Syria, Iran, China and North Korea. The four countries have no access to Facebook. So basically, China is a SICK BRIC country.
(smích)
(Laughter)
Byl vytvořen další projekt na sledování Číny a čínského internetu. A dnes se s vámi chci podělit o své vlastní postřehy z posledních několika let, zpoza této zdi. Pokud jste fanoušky Hry o trůny, určitě víte, jak důležitá je zeď pro království. Zabraňuje příchodu podivných věcí ze severu.
Another project was built up to watch China and Chinese Internet. And now, today I want to tell you my personal observation in the past several years, from that wall. So, if you are a fan of the Game of Thrones, you definitely know how important a big wall is for an old kingdom. It prevents weird things from the north.
To samé platilo pro Čínu. Na severu byla Velká čínská zeď, Čchang Čcheng. Chránila Čínu před nájezdníky po 2000 let. Čína má ale také Velkou firewallovou zeď. Ta je největší digitalní hranicí na celém světě. Není jenom na obranu Čínského režimu před zámořím, před univerzálními hodnotami, ale také zabránit vlastním občanům v přístupu k celosvětovému svobodnému Internetu, a taky je chce rozdělit do skupin, aby nemohli být spojeni.
Same was true for China. In the north, there was a great wall, Chang Cheng. It protected China from invaders for 2,000 years. But China also has a great firewall. That's the biggest digital boundary in the whole world. It's not only to defend the Chinese regime from overseas, from the universal values, but also to prevent China's own citizens to access the global free Internet, and even separate themselves into blocks, not united.
Takže "Internet" má vlastně dva Internety. Jedním je Internet, ten druhý je Čínanet. Pokud si ale myslíte, že Čínanet je nějaká pustina, myslím, že tak to není. Taky ale používáme jednoduchou metaforu, hru kočky s myší. Tak můžeme popsat posledních 15 let trvající boj mezi čínskou cenzurou, vládní cenzurou, což je kočka, a čínskými uživateli internetu. To jsme my, ta myš. Někdy je ale taková metafora příliš zjednodušující.
So, basically the "Internet" has two Internets. One is the Internet, the other is the Chinanet. But if you think the Chinanet is something like a deadland, wasteland, I think it's wrong. But we also use a very simple metaphor, the cat and the mouse game, to describe in the past 15 years the continuing fight between Chinese censorship, government censorship, the cat, and the Chinese Internet users. That means us, the mouse. But sometimes this kind of a metaphor is too simple.
Dneska ji tedy vylepším na verzi 2.0. V Číně je 500 milionů internetových uživatelů. To je největší populace netizenů, internetových uživatelů, na celém světě. Takže i když má Čína naprosto cenzurovaný internet, i tak je čínská internetová společnost na vzestupu. Jak se to může stát? Jednoduše. Vy máte Google, my máme Baidu. Vy máte Twitter, my máme Weibo. Vy máte Facebook, my máme Renren. Vy máte Youtube, my máme Youku a Tudou. Čínská vláda zablokovala každou jednu službu Webu 2.0 a my Číňani jsme každou okopírovali.
So today I want to upgrade it to 2.0 version. In China, we have 500 million Internet users. That's the biggest population of Netizens, Internet users, in the whole world. So even though China's is a totally censored Internet, but still, Chinese Internet society is really booming. How to make it? It's simple. You have Google, we have Baidu. You have Twitter, we have Weibo. You have Facebook, we have Renren. You have YouTube, we have Youku and Tudou. The Chinese government blocked every single international Web 2.0 service, and we Chinese copycat every one.
(Smích)
(Laughter)
Něčemu takovému říkám chytrá cenzura. Nemá za úkol vás jenom cenzurovat. Někdy je čínská národní internetová politika velice jednoduchá. Blokovat a klonovat. Na jedné straně chtějí uspokojit lidskou touhu po sociálních sítích, což je velmi důležité, protože lidé sociální sítě milují. Na druhou stranu, chtějí mít server v Pekingu, aby měli kdykoli přístup ke všem datům. Právě proto byl taky Google stáhnut z Číny, protože nemohli přijmout skutečnost, že si chce Čínská vláda ponechat server.
So, that's the kind of the thing I call smart censorship. That's not only to censor you. Sometimes this Chinese national Internet policy is very simple: Block and clone. On the one hand, he wants to satisfy people's need of a social network, which is very important; people really love social networking. But on the other hand, they want to keep the server in Beijing so they can access the data any time they want. That's also the reason Google was pulled out from China, because they can't accept the fact that Chinese government wants to keep the server.
Například arabští diktátoři tyto dvě stránky věci nepochopili. Například Mubarak odstavil internet. Chtěl zabránit tomu, aby ho netizeni kritizovali. Ale jakmile netizeni nemůžou na internet, tak jdou do ulic. A výsledek je nasnadě. Všichni víme, že Mubarak je technicky po smrti. Ale ani Ben Ali, Tuniský prezident, se neřídil tím druhým pravidlem. To říká držte server ve svých rukou. Dovolil, aby Facebook, americká služba, zůstal uvnitř Tuniska. Takže nemůže zabránit tomu, aby jeho vlastní lid zvěřejňoval videa kritizující jeho korupci. A skončil stejně. Během arabského jara byl svržen jako první.
Sometimes the Arab dictators didn't understand these two hands. For example, Mubarak, he shut down the Internet. He wanted to prevent the Netizens [from criticizing] him. But once Netizens can't go online, they go in the street. And now the result is very simple. We all know Mubarak is technically dead. But also, Ben Ali, Tunisian president, didn't follow the second rule. That means keep the server in your hands. He allowed Facebook, a U.S.-based service, to continue to stay on inside of Tunisia. So he can't prevent it, his own citizens to post critical videos against his corruption. The same thing happend. He was the first to topple during the Arab Spring.
Přesto tyto dvě velmi chytré strategie mezinárodní cenzury nezabránily tomu, aby se čínské sociální sítě staly veřejnou sférou, branou pro veřejné mínění a noční můrou pro čínské představitele. Protože v Číně máme 300 milionů mikroblogerů. To je jako populace celých Spojených států. Takže když těchto 300 milionů mikroblogerů zveřejní tweet na naší cenzurované platformě, to samo o sobě, sám "Čínanet", může vytvořit velmi silnou energii, což se nikdy předtím v dějinách Číny nedělo.
But those two very smart international censorship policies didn't prevent Chinese social media [from] becoming a really public sphere, a pathway of public opinion and the nightmare of Chinese officials. Because we have 300 million microbloggers in China. It's the entire population of the United States. So when these 300 million people, microbloggers, even they block the tweet in our censored platform. But itself -- the Chinanet -- but itself can create very powerful energy, which has never happened in the Chinese history.
V červenci roku 2011 se srazily sva vlaky ve Wenzhou, ve městě na jihu země. Hned po nehodě chtěli úředníci vlaky odstranit, pohřbít je. A to naštvalo čínské netizeny. Pět dní po této vlakové nehodě se na sociálních sítích objevilo 10 milionů kritik této zprávy, což se ještě nikdy předtím nestalo. A později toto roku vyhodili ředitele železnic a odsoudili ho k 10 letům vězení.
2011, in July, two [unclear] trains crashed, in Wenzhou, a southern city. Right after the train crash, authorities literally wanted to cover up the train, bury the train. So it angered the Chinese Netizens. The first five days after the train crash, there were 10 million criticisms of the posting on social media, which never happened in Chinese history. And later this year, the rail minister was sacked and sentenced to jail for 10 years.
Nedávno se taky odehrála vtipná diskuze mezi pekingským ministerstvem životního prostředí a americkou ambasádou v Pekingu. MInisterstvo totiž obvinilo americkou ambasádu z toho, že zasahuje do vnitřní politiky Číny tím, že odhaluje údaje o kvalitě vzduchu v Pekingu. To nahoře jsou údaje Ambasády, PM 2,5. Čísla ukazovala 148, což je nebezpečné pro ohroženou skupinu. Doporučením bylo nevycházet z domu. Toto jsou ale údaje ministerstva. Ukazují číslo 50. Podle nich je vzduch v pořádku. Ven jít můžete. Ale 99 procent čínských mikroblogerů stojí pevně na straně ambasády. Já žiju v Pekingu. Každý den sleduju data americké ambasády, abych věděl, jestli můžu otevřít okna.
And also, recently, very funny debate between the Beijing Environment Ministry and the American Embassy in Beijing because the Ministry blamed the American Embassy for intervening in Chinese internal politics by disclosing the air quality data of Beijing. So, the up is the Embassy data, the PM 2.5. He showed 148, they showed it's dangerous for the sensitive group. So a suggestion, it's not good to go outside. But that is the Ministry's data. He shows 50. He says it's good. It's good to go outside. But 99 percent of Chinese microbloggers stand firmly on the Embassy's side. I live in Beijing. Every day, I just watch the American Embassy's data to decide whether I should open my window.
Jak je možné, že čínské sociální sítě, i za takové cenzury, nadále rostou? Jedním z důvodu je samotná čínština. Víme, že Twitter a klony Twitteru jsou limitovány počtem 140 znaků. V angličtině to je jenom 20 slov nebo věta s krátkým odkazem. Možná, že v Německu, v němčině je to jenom "Aha!"
Why is Chinese social networking, even within the censorship, so booming? Part of the reason is Chinese languages. You know, Twitter and Twitter clones have a kind of a limitation of 140 characters. But in English it's 20 words or a sentence with a short link. Maybe in Germany, in German language, it may be just "Aha!"
(Smích)
(Laughter)
V čínštině je to ale opravdu 140 znaků, což je odstavec, celý příběh. Najdete tam skoro všechny prvky žurnalistiky. Například, toto je Hamlet od Shakespeara. Úplně stejný obsah. Můžete vidět, že jeden čínský tweet odpovídá 3,5 anglickým tweetům. Čínština vždycky podvádí, že? A právě proto je pro číňany mikroblogování médium, ne jenom titulek médií.
But in Chinese language, it's really about 140 characters, means a paragraph, a story. You can almost have all the journalistic elements there. For example, this is Hamlet, of Shakespeare. It's the same content. One, you can see exactly one Chinese tweet is equal to 3.5 English tweets. Chinese is always cheating, right? So because of this, the Chinese really regard this microblogging as a media, not only a headline to media.
A stejně tak klon, společnost Sina, která naklonovala Twitter. Má své vlastní jméno, Weibo. "Weibo" v čínštině zmanená "mikroblog". Mají vlastní inovace. Co se týče komentářů, tak to má čínské Weibo spíše jako Facebook, než jako původní Twitter. Když v roce 2009 vznikly v Číně tyto inovace a klony, jako weibo a mikroblogování, hned se staly platformou pro média. Staly se mediální platformou pro 300 milionů čtenářů. Staly se médiem. Cokoli, co není zmíněno na Weibu, jakoby pro čínskou veřejnost neexistovalo.
And also, the clone, Sina company is the guy who cloned Twitter. It even has its own name, with Weibo. "Weibo" is the Chinese translation for "microblog". It has its own innovation. At the commenting area, [it makes] the Chinese Weibo more like Facebook, rather than the original Twitter. So these innovations and clones, as the Weibo and microblogging, when it came to China in 2009, it immediately became a media platform itself. It became the media platform of 300 million readers. It became the media. Anything not mentioned in Weibo, it does not appear to exist for the Chinese public.
Čínská sociální média ale také mění smýšlení a životní postoje číňanů. Například lidé bez hlasu tak mají cestu, kterou mohou být vyslyšeni. Měli jsme petiční systém. Je to nápravné řešení mimo justiční systém, protože čínská centrální vláda chce udržovat mýtus, že vládce je dobrý a místní úředníci jsou zločinci. Proto signatáři, oběti, venkované chtěji ohledně toho vlaku podat petici k centrální vládě v Pekingu. Chtějí, ať vládce vyřeší problém. Ale čím více lidí jde do Pekingu, tím zvyšují riziko revoluce. Proto byli v posledních letech posíláni zpátky. A některé z nich dokonce zavřeli do "černých věznic". Teď ale máme Weibo, a tak tomu říkám Weibo petice. Lidi jednoduše tweetují ze svých mobilů.
But also, Chinese social media is really changing Chinese mindsets and Chinese life. For example, they give the voiceless people a channel to make your voice heard. We had a petition system. It's a remedy outside the judicial system, because the Chinese central government wants to keep a myth: The emperor is good. The old local officials are thugs. So that's why the petitioner, the victims, the peasants, want to take the train to Beijing to petition to the central government, they want the emperor to settle the problem. But when more and more people go to Beijing, they also cause the risk of a revolution. So they send them back in recent years. And even some of them were put into black jails. But now we have Weibo, so I call it the Weibo petition. People just use their cell phones to tweet.
Váš dojemný příběh může být vybrán některým z reportérů, profesorů nebo celebritou. Jednou z nich je Yao Chen, nejpopulárnější mikroblogerka v Číně, která má okolo 21 milionů následovníků. Je to skoro jako národní TV stanice. Když si vybere nějaký dojemný příběh. Takže Weibo jako sociální médium, i s cenzurou, umožnilo Číňanům, 300 milionům lidí, aby spolu každý den hovořili a diskutovali. Je to jako velký TED, že? Ale taky je to poprvé, kdy se v Číně objevila veřejná sféra. Číňané se začínají učit vyjednávat a mluvit s lidmi.
So your sad stories, by some chance your story will be picked up by reporters, professors or celebrities. One of them is Yao Chen, she is the most popular microblogger in China, who has about 21 million followers. They're almost like a national TV station. If you -- so a sad story will be picked up by her. So this Weibo social media, even in the censorship, still gave the Chinese a real chance for 300 million people every day chatting together, talking together. It's like a big TED, right? But also, it is like the first time a public sphere happened in China. Chinese people start to learn how to negotiate and talk to people.
Kočka, ta cenzura, ale nikdy nespí. Je velmi těžké zmínit na Weibu nějaká citlivá slova. Nemůžete například zmínit jméno prezidenta - Hu Jintao - a taky nemůžete napsat název města Chongqing. Donedávna jste nemohli vyhledávat příjmení předních představitelů. Proto jsou Číňani experti na různé slovní hříčky, alternativní názvy a taky memy. I sami sebe pojmenovávají slangovými výrazy jako "grass-mud horse" a "river crab". Grass-mud horse se řekne Cǎonímǎ, což je fonogram pro slovo zkurvysyn. tak si netizeni říkají. River crab se řekne héxié, to je fonogram pro harmonizaci, pro cenzuru. Takže proti sobě stojí caoníma a héxié, to je dobré. Takže když dojde k nějaké zajímavé politické události, najdete na Weibu mnoho zvláštních příběhů. Zvláštní fráze a slova. I kdyby jste měli doktorát z čínštiny, tak tomu nebudete rozumět.
But also, the cat, the censorship, is not sleeping. It's so hard to post some sensitive words on the Chinese Weibo. For example, you can't post the name of the president, Hu Jintao, and also you can't post the city of Chongqing, the name, and until recently, you can't search the surname of top leaders. So, the Chinese are very good at these puns and alternative wording and even memes. They even name themselves -- you know, use the name of this world-changing battle between the grass-mud horse and the river crab. The grass-mud horse is caoníma, is the phonogram for motherfucker, the Netizens call themselves. River crab is héxiè, is the phonogram for harmonization, for censorship. So that's kind of a caoníma versus the héxiè, that's very good. So, when some very political, exciting moments happened, you can see on Weibo, you see a lot of very weird stories happened. Weird phrases and words, even if you have a PhD of Chinese language, you can't understand them.
Ale dál už nemůžete zajít, protože čínský Sina Weibo byl založen jen měsíc po oficiálním zablokování Twiiteru. To znamená, že Weibo od počátku přesvědčilo čínskou vládu, že se nestane dějištěm žádného ohrožení režimu. Napříkad pokud chcete napsat něco jako "sejdeme se", "srazit se" nebo "projít se", automaticky se to zaznamená a uchová pro další politickou analýzu. I když chcete uspořádat shromáždění, ještě než se tam dostanete, už na vás čeká policie. Proč? Protože mají data. Všechno mají ve svých rukou. Mohou dolovat data z disidentů ve stylu Orwellova 1984. Zásahy jsou velmi vážné.
But you can't even expand more, no, because Chinese Sina Weibo, when it was founded was exactly one month after the official blocking of Twitter.com. That means from the very beginning, Weibo has already convinced the Chinese government, we will not become the stage for any kind of a threat to the regime. For example, anything you want to post, like "get together" or "meet up" or "walk," it is automatically recorded and data mined and reported to a poll for further political analyzing. Even if you want to have some gathering, before you go there, the police are already waiting for you. Why? Because they have the data. They have everything in their hands. So they can use the 1984 scenario data mining of the dissident. So the crackdown is very serious.
Chci, abyste si všimli zajímavé věci ohledně té kočky a myši. Kočka je cenzura, ale v Číně není kočka jenom jedna. Má ale také místní kočky. Hlavní kočka a místní kočky.
But I want you to notice a very funny thing during the process of the cat-and-mouse. The cat is the censorship, but Chinese is not only one cat, but also has local cats. Central cat and local cats.
(Smích)
(Laughter)
Server je v rukou hlavní kočky, takže i když netizeni kritizují místní vládu, místní vláda nemá přístup k datům v Pekingu. Pokud by nepodplatili hlavní kočku, tak nezmůžou nic, můžou se leda tak omluvit.
You know, the server is in the [central] cats' hands, so even that -- when the Netizens criticize the local government, the local government has not any access to the data in Beijing. Without bribing the central cats, he can do nothing, only apologize.
V posledních třech letech společenská hnutí okolo mikroblogů změnila místní vlády. Ty jsou čím dál tím transparentnější, protože nemají přístup k datům. Server je v Pekingu. U té události vlakové nehody možná není otázkou proč se vyskylo 10 milionu kritiků v pěti dnech, ale proč čínská centrální vláda dovolila těchto pět dní svobody projevu na internetu. To se nikdy předtím nestalo. Je to jednoduché, protože i vysocí představitelé už měli dost tohoto nezávislého království. A tak potřebovali najít důvod - a názor veřejnosti je velmi dobrý důvod, proč centrální vládu potrestat.
So these three years, in the past three years, social movements about microblogging really changed local government, became more and more transparent, because they can't access the data. The server is in Beijing. The story about the train crash, maybe the question is not about why 10 million criticisms in five days, but why the Chinese central government allowed the five days of freedom of speech online. It's never happened before. And so it's very simple, because even the top leaders were fed up with this guy, this independent kingdom. So they want an excuse -- public opinion is a very good excuse to punish him.
A taky nedávný případ Bo Xilaie, což byla velká novina, že se stal princátkem. Od února do dubna tohoto roku se Weibo stalo inzercí drbů. Z těchto princátek si můžete dělat legraci téměř podle libosti. Skoro jakoby jste žili ve Spojených státech. Pokud se ale opovážíte retweetovat nebo zmínit nějakou falešnou zprávu o převratu v Pekingu, jistojistě vás zavřou. Takže tato svoboda je cílená. Je to přesně vymezené okénko.
But also, the Bo Xilai case recently, very big news, he's a princeling. But from February to April this year, Weibo really became a marketplace of rumors. You can almost joke everything about these princelings, everything! It's almost like you're living in the United States. But if you dare to retweet or mention any fake coup about Beijing, you definitely will be arrested. So this kind of freedom is a targeted and precise window.
V Číně je cenzura normální. Brzy zjistíte, že na svobodě je něco divného. Něco za ní určitě stojí. Protože byl velmi populární levicový vůdce, tak se ho centrální vláda chtěla zbavit. A bylo roztomilé, jak přesvědčila všechny čínské obyvatele, že je opravdu ten špatný. Takže Weibo, 300 milionová veřejná platforma, se stala velmi dobrým nástrojem pro politický boj.
So Chinese in China, censorship is normal. Something you find is, freedom is weird. Something will happen behind it. Because he was a very popular Leftist leader, so the central government wanted to purge him, and he was very cute, he convinced all the Chinese people, why he is so bad. So Weibo, the 300 million public sphere, became a very good, convenient tool for a political fight.
Tato technologie je velmi nová, ale technicky je vlastně stará. Proslavil ji známý tajemník Mao Ce-tung, protože zmobilizoval miliony Číňanů během Kulturní revoluce, aby zničili každou místní vládu. Je to jednoduché, protože čínská centrální vláda ani nepotřebuje kočírovat veřejné mínění. Stačí jim dát cílené okénko, ve kterém nebudou lidé cenzurováni. Necenzurování se stalo v Číně politickým nástrojem.
But this technology is very new, but technically is very old. It was made famous by Chairman Mao, Mao Zedong, because he mobilized millions of Chinese people in the Cultural Revolution to destroy every local government. It's very simple, because Chinese central government doesn't need to even lead the public opinion. They just give them a target window to not censor people. Not censoring in China has become a political tool.
Takže tohle je na hře kočky s myší nové. Sociální média změnila nastavení mysli Číňanů. Číňané stále více přijímají svobodu projevu a lidská práva jako své vrozené právo, ne jako importované americké privilegium. Taky to ale číňanům poskytlo národní veřejnou sféru, která je pro lidi trénink jejich občanství, aby se připravili na budoucí demokracii. Nezměnilo to ale čínský politický systém a navíc čínská centrální vláda použila tuto strukturu centralizovaného serveru k posílení své moci a k odporu vůči místní vládě a dalším frakcím.
So that's the update about this game, cat-and-mouse. Social media changed Chinese mindset. More and more Chinese intend to embrace freedom of speech and human rights as their birthright, not some imported American privilege. But also, it gave the Chinese a national public sphere for people to, it's like a training of their citizenship, preparing for future democracy. But it didn't change the Chinese political system, and also the Chinese central government utilized this centralized server structure to strengthen its power to counter the local government and the different factions.
Jaká je tedy budoucnost? Koneckonců, my jsme ta myš. Ať už je budoucnost jakákoli, měli bychom bojovat s kočkou. Ta není jenom v Číně, ale taky ve Spojených státech jsou nějaké malé, sice roztomilé, ale zlé kočky.
So, what's the future? After all, we are the mouse. Whatever the future is, we should fight against the [cat]. There is not only in China, but also in the United States there are some very small, cute but bad cats.
(Smích)
(Laughter)
SOPA, PIPA, ACTA, TPP a ITU. A taky jako Facebook a Google tvrdí, že jsou přáteli myši, ale někdy je vidíme randit s kočkama. Můj závěr je jednoduchý. My číňané budeme bojovat za svoji svobodu, vy ale dávejte pozor na své vlastní zlé kočky. Nedovolte, ať se spolčí s těmi čínskými. Jenom takhle v budoucnu dosáhneme snů, které myš má: že budeme tweetovat kdykoli, kdekoli a beze strachu.
SOPA, PIPA, ACTA, TPP and ITU. And also, like Facebook and Google, they claim they are friends of the mouse, but sometimes we see them dating the cats. So my conclusion is very simple. We Chinese fight for our freedom, you just watch your bad cats. Don't let them hook [up] with the Chinese cats. Only in this way, in the future, we will achieve the dreams of the mouse: that we can tweet anytime, anywhere, without fear.
(Potlesk)
(Applause)
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)