كارى سەرەكى قەڵەوى خۆ كۆكردنەوەيە لە يەدەگى خۆراك. لە پێشتردا، هەڵبژاردنى سروشتى ماوەيى پەسەند كردووە كە بەرگەى بارودۆخە سەختەكان بە هەڵگرتنى قەڵەوي لە ڕادە بەدەر دەگرێت. چونكە بەدخۆراكى ستانداردى بەردەوام بووە بە درێژايى مێژووى مرۆڤايەتى، بۆماەىيى گەشەيان سەند بۆ ئەوەى چەورى كۆبكاتەوە. كەى قەڵەوى بووە بە كێشە؟ كاريگەرييە نەرێنيەكانى كێش لە ئەدەبياتى پزيشكيدا باس نەكراوە تا كۆتايى سەدەى ١٨. پێشكەوتنى تەكنەلۆجيا كە پەيوەستن بە پێوانەى تەندروستى گشتى بۆ باشتركردنى چەنديەتى و چۆنيەتى ژيان، جگە لە هەمەجۆرى خۆراك. بەردەوامى خواردنى باش خەڵكى تەندروست چالاك دەكات لە خۆشگوزەرانى ئابووريدا. بەرهەمدارى و كاتە خۆشەكان زيادى كرد و كێشى كەمەر زيادى كرد. لە ناوەڕاستى سەدەى ١٩ دا قەڵەوى يان كێشى لىەڕادەبەدەر زيادى كرد، وەك هۆكارى نائەمنى تەندروستى، سەدەيەك دواتر بە كوشندە پێناسە كرا. جياوازى لە نێوان قەڵەوبوون و قەڵەوى؟ ئەو ژمێريارەى پێى دەوترێت BMI فەرمانەكەمان نيشان دەدات. بۆ نموونە كەسێك كێشەكەى ٦٥ كيلەگرام بوو درێژيەكەى يەك مەتر و نيوە، و MBIى لەش نزيكەى ٢٩. قەڵەوى حاڵەتى زيادبوونى چەورى لەشە كاتێك ڕوودەدات كە BMI لە ٣٠ زياتر بێت، كێش زياد كردنەكە لەنێوان ٢٥ بۆ ٢٩.٩ بێت. لەكاتێكدا BMI بەسوودە لە هەڵسەنگاندنى كێشى تەندروستيدا، دەتوانرێ ناوەڕۆكى چەورى لەشى ڕاستەقينە بخەمڵێنرێ بە لەرچاو گرتنى داتاكانى وەك چێوەى كەمەر قەبارەى ماسەلكە. BMI جەستەى وەرزشوانان بەشێوەيەكى سروشتى بەرزە. چۆن كەسێك دەبێتە كەسێكى قەڵەو؟ زۆر بەئاسانى ، قەڵەوى لە ناهاوسەنگى وزەدا دروست دەبێت. ئەگەر وزە لە كالۆرى زياد بێت وزەيەكى زياتر لە چالاكى جەستەييدا بەكار دێت. جەستە وزە زيادەكان لەشێوەى چەوريدا كۆدەكاتەوە. لەزۆربەى حاڵەتەكاندا ناهاوسەنگى لەئەنجامى تێكەڵبوونى بارودۆخەوە ڕوودەدات و بژاردەيى كەسى. پێويستە هەنرزەكاران لە هەفتەيەكدا بۆماوەى دوو كاتژمێر و نيو لە ڕۆژێكدا وەرزش بكەن، منداڵانيش بۆماوەى كاتژمێرێك لە ڕۆژێكدا. لە ئاستى جيهانيدا، لەگەڵ ئەوەشدا لە ٤ كەس ١ كەس و لە ١٠ هەرزەكار ٨ كەس هەن چالاكى تەواو ئەنجام نادەن. خواردنى زۆر كالۆرى بەرهەمهێنرا و زياد كردنى بەشە خۆراكييەكان جگە لە بازاڕ كردنى چڕ بەرەو زۆر خواردنى نەرێنى. و نەبوونى سەرچاوەى بەردەست، تواناى كڕينى خۆراكى تەندروست و هەرزانە نەبێت مەترسى زياتر لە كۆمەڵگا هەژارەكان دروست دەكات. لەگەڵ ئەوەشدا تێكەڵكردنە بۆماوەياكان ڕۆڵ دەبينێت. لێكۆڵينەوەكان دەريان خستووە كە خێزان و دووانە لەيەكترى جيانەكراون بە ئاشكرا دەريدەخات منداڵ بوون هۆكارێكە بۆ قەڵەو. لێكۆڵينەوەكانى ئەو دوايانەش لينكێكى نێوان قەڵويان دۆزيتەوە لەنێوان جۆرەكانى زيندەوەرە بەكتريايەكاندا كە لە كۆئەندامى هەرسكردنمان دەژين. هەر هۆكارێك بێت قەڵەوى وەك پەتايەكى جيهانى گەشەسەندوو دەمێنێتەوە. بەشێوەيەكى بەرچاو ئەگەرى نەخۆشيەكان زياد دەكات، وەك شەكرە، نەخۆشە دڵ، و پەستانى خوێن، و قەلەقى، و شێرپەنجە. هەروەها كار دەكاتە سەر هەموو تەمەنێك و ڕەگەزێك و چينەكانى كۆمەڵگا لە جيهانى گەشەسەندوودا. قەڵەوى مناڵانى جيهان لە ماووەى دوو دەيەى ڕابردوو گەيشتە ٦٠%، ناكرێت چيتر كێشەيەكى وا گرينگ پەراوێز بخرێت. كاتێك كەسێك قەڵەو دەبێت، ڕێگەى چاكبوونەوەش بەپێى كات زياد لە پڕ دەبێت. گۆڕانكارى هۆڕمۆتى و ميتابۆلى وەڵامى جەستە بۆ زۆر خواردن كەم دەكاتەوە. دواى ئەوەى كێش لەدەست دەدات و كالۆرى كەمتر دەسووتێنێت لە كاتى ئەنجامدانى ڕاهێنانە هاوشێوەكان بۆ كەسێك كە بەسروشتى هەمان كێشى هەيە، ئەمە وادەكات لە چەورى لەڕادەبەدەر ڕزگارمان ببێت، كاتێك كێش زياد دەكات، زيان گەياندن بە ڕێڕەوەكانى ژماردن دژوارتر دەكات مێشك بڕى خواردنى خورا و چەورى هەڵگيراو دەژمێرێت. بەڵام هەندێك بەڵگە هەيە ئەوە دەردەخات كە گۆڕاكارى ڕەفتار بۆ ماوەيەكى درێژ و چاودێرييەكى باش دەتوانرێت ئەو كێشە تەندروستيەى پەيوەندى بە قەڵويەوە هەبێت. و دابەزاندنى كێش لەئەنجامى بەردەوامى گۆڕانكارى لە شێوازى ژيان، يان چارەسەرى دژە نەخۆشى وەك نەشتەرگەرى نەخۆشە بەرتريك، دەتوانێت بەرهەڵايى ئەنسۆلين باشتر بكات و سووتان كەم بكاتەوە. ئەوەى دوێنێ هێڵى ژيانى ئێمە بوو، ئەمڕۆ ئازار و مەينەتيمانە. لەگەڵ ئەوەى جوڵەى خەڵكى جيهان بەردەوام خاو دەبێتە و قەبارەيان زياد دەكات، جوڵە و هۆشياريمان لە خواردنى تەندروست يارمەتيمان دەدات بگەينە كێشى تەواو. بێگوومان بۆ تەندروستى گشتيمان پێويستە و كاريگەرى ئەم پەتايە لەسەر هەموو وڵاتانى جيهان و لەبەر هۆكارى جياوازى كۆمەڵايەتى و ئابوورى، ناتوانرێت قەڵەوى وەك كێشەيەكى دابڕاو دابندرێت. ڕێوشوێنە جيهانيەكان بۆ كەمكردنەوەى قەڵەوى بۆتە پێويستيەك تاوەكو جيهان ئەو كێشە ڕێكبخات.
The most basic function of bodily fat is self-storage of food reserves. In prehistoric times, natural selection favored genotypes that could endure harsh conditions by stocking the most fat. With chronic malnutrition being the norm for most of human history, genetics evolved to favor fat storage. So when did body fat become problematic? The negative impacts of being overweight were not even noted in medical literature until as late as the 18th century. Then, technological advances coupled with public health measures resulted in the betterment of the quantity, quality, and variety of food. Sustained abundance of good food enabled a healthier population to boom economically. Output increased, and with it, leisure time and waistlines. By the mid 19th century, being excessively overweight, or obese, was recognized as a cause of ill health, and another century later, declared deadly. What is the distinction between being overweight and being obese? A calculation called the BMI breaks it down for us. For example, if someone weighs 65 kilgorams and is 1.5 meters tall, they have a BMI of about 29. Obesity is a condition of excess body fat that occurs when a person's BMI is above 30, just over the overweight range of 25 to 29.9. While BMI can be a helpful estimate of healthy weight, actual body fat percentage can only really be determined by also considering information like waist circumference and muscle mass. Athletes, for instance, have a naturally higher BMI. So how does a person become obese? At its most basic, obesity is caused by energy imbalance. If the energy input from calories is greater than the energy output from physical activity, the body stores the extra calories as fat. In most cases, this imbalance comes from a combination of circumstances and choices. Adults should be getting at least 2.5 hours of exercise each week, and children a whole hour per day. But globally, one in four adults and eight out of ten adolescents aren't active enough. Calorie-dense processed foods and growing portion sizes coupled with pervasive marketing lead to passive overeating. And scarce resources, and a lack of access to healthy, affordable foods creates an even greater risk in disadvantaged communities. Yet, our genetic makeup also plays a part. Studies on families and on separated twins have shown a clear causal hereditary relationship to weight gain. Recent studies have also found a link between obesity and variations in the bacteria species that live in our digestive systems. No matter the cause, obesity is an escalating global epidemic. It substantially raises the probability of diseases, like diabetes, heart disease, stroke, high blood pressure, and cancer. It affects virtually all ages, genders, and socioeconomic groups in both developed and developing countries. With a 60% rise in child obesity globally over just two decades, the problem is too significant to ignore. Once a person is obese, the climb to recovery becomes progressively steeper. Hormonal and metabolic changes reduce the body's response to overeating. After losing weight, a formerly overweight person burns less calories doing the same exercises as a person who is naturally the same weight, making it much more difficult to shed the excess fat. And as people gain weight, damage to signaling pathways makes it increasingly difficult for the brain to measure food intake and fat storage. There is, however, some evidence that well-monitored, long-term changes in behavior can lead to improvements in obesity-related health issues. And weight loss from sustained lifestyle changes, or invasive treatments like bariatric surgery, can improve insulin resistance and decrease inflammation. What was once an advantage for survival is now working against us. As the world's population continues to slow down and get bigger, moving and consciously eating our way towards a healthier weight is essential to our overall well-being. And with the epidemic affecting every country in the world for different socioeconomic reasons, obesity cannot be seen as an isolated issue. More global measures for prevention are essential to manage the weight of the world.