¿Hablas español? Parlez-vous français? 你会说中文吗? Pokud jste odpověděli „sí“, „oui“ nebo „会“ a díváte se na video v angličtině, je pravděpodobné, že jste součástí světové bilingvní či multilingvní většiny. A kromě toho, že je pro vás snadnější cestování nebo sledování filmů bez titulků, znalost dvou nebo více jazyků znamená, že váš mozek nejspíš vypadá a funguje jinak než mozek vašich jednojazyčných přátel. Co tedy ve skutečnosti znamená ovládat jazyk? Jazykové schopnosti se běžně posuzují ve dvou aktivních – mluvení a psaní – a dvou pasivních oblastech – poslechu a čtení. Zatímco člověk s vyváženým bilingvismem zvládá v obou jazycích všechny oblasti skoro stejně, většina bilingvních lidí na světě ovládá a používá své jazykové schopnosti různě. Podle jejich situace a způsobu, jak si osvojili oba jazyky, je můžeme rozdělit do tři obecných typů. Například Gabriela, jejíž rodina se z Peru přestěhovala do USA, když jí byly dva roky. Gabriela je příkladem složeného bilingvismu, rozvíjí zároveň dva jazykové kódy a používá jedinou sadu konceptů. Tím, jak současně poznává svět kolem sebe, učí se zároveň anglicky i španělsky. Její náctiletý bratr je oproti tomu nejspíš koordinovaně bilingvní a pracuje se dvěma sadami konceptů. Ve škole se učí anglicky, doma a s kamarády ale mluví dál španělsky. Gabrielini rodiče jsou pravděpodobně subordinovaně bilingvní a učí se druhý jazyk na základě svého mateřského jazyka. Protože všechny druhy bilingvních lidí mohou plně ovládat jazyk, a to bez ohledu na přízvuk nebo výslovnost, pro běžného pozorovatele nemusí být rozdíl mezi nimi zřejmý. Ale nedávné pokroky v technologii snímání aktivity mozku daly neurologům nahlédnout, jak specifické aspekty učení jazyka ovlivňují bilingvní mozek. Je dobře známo, že levá mozková hemisféra je dominantnější a analytičtější v logických procesech, zatímco pravá hemisféra je aktivnější v emocionálních a sociálních procesech, i když jde především o míru zapojení, nikoli o absolutní rozdělení. Skutečnost, že součástí jazyka jsou oba dva typy funkcí, zatímco lateralizace se vyvíjí spolu s věkem, vedla k hypotéze o kritickém období. Podle této teorie se děti jazykům učí snáze, protože jejich mozek je během vývoje plastičtější a při jazykovém učení se uplatňují obě hemisféry, ovšem u dospělých je jazyk lateralizován v jedné z nich, obvykle v levé. Pokud to tak je, pak vám učení se jazyku v dětství může poskytnout ucelenější pochopení jeho sociálních a emocionálních souvislostí. Nedávný výzkum naopak ukázal, že lidé, kteří se druhý jazyk učili v dospělosti, projevují oproti své mateřštině racionálnější přístup a méně emocionální zaujatosti při konfrontaci s problémy ve druhém jazyce. Ale bez ohledu na to, kdy ovládnete další jazyk, dává vícejazyčnost vašemu mozku některé pozoruhodné výhody. Některé jsou dokonce viditelné, jako třeba vyšší hustota šedé mozkové hmoty, v níž je většina neuronů a synapsí vašeho mozku, a větší aktivita v určitých oblastech při používání druhého jazyka. Více tréninku, který během života dopřejete bilingvnímu mozku, může také pomoci až o pět let oddálit nástup nemocí, jako jsou Alzheimerova choroba a demence. Myšlenka velkých kognitivních přínosů bilingvismu se nyní může zdát intuitivní, ale dřívější odborníky by překvapila. Do 60. let byl bilingvismus považován za handicap, který zpomaloval vývoj dítěte tím, že jej nutil vynakládat příliš mnoho energie na rozlišování jazyků, což je názor založený převážně na chybných studiích. A i když novější studie prokázala, že reakční časy a chyby v testech napříč jazyky se u některých bilingvních studentů zvyšují, ukázala také, že úsilí a pozornost potřebné k přepínání mezi jazyky vyvolala větší aktivitu a potenciálně posílila dorzolaterální prefrontální kortex. To je ta část mozku, která hraje velkou roli ve výkonných funkcích, řešení problémů, přepínání mezi úkoly a soustředění se na odfiltrování nepodstatných informací. Takže bilingvismus vás nutně nemusí udělat chytřejšími, ale váš mozek bude zdravější, komplexnější a aktivně zapojený. Dokonce i když nebudete mít to štěstí a nebudete se učit druhý jazyk jako dítě, nikdy není pozdě prokázat si laskavost a udělat lingvistický skok od „ahoj“ k „hola“, „bonjour“ nebo „你好“, protože pokud jde o náš mozek, trocha cvičení může hodně pomoci.
¿Hablas español? Parlez-vous français? 你会说中文吗? If you answered, "sí," "oui," or "会" and you're watching this in English, chances are you belong to the world's bilingual and multilingual majority. And besides having an easier time traveling or watching movies without subtitles, knowing two or more languages means that your brain may actually look and work differently than those of your monolingual friends. So what does it really mean to know a language? Language ability is typically measured in two active parts, speaking and writing, and two passive parts, listening and reading. While a balanced bilingual has near equal abilities across the board in two languages, most bilinguals around the world know and use their languages in varying proportions. And depending on their situation and how they acquired each language, they can be classified into three general types. For example, let's take Gabriella, whose family immigrates to the US from Peru when she's two-years old. As a compound bilingual, Gabriella develops two linguistic codes simultaneously, with a single set of concepts, learning both English and Spanish as she begins to process the world around her. Her teenage brother, on the other hand, might be a coordinate bilingual, working with two sets of concepts, learning English in school, while continuing to speak Spanish at home and with friends. Finally, Gabriella's parents are likely to be subordinate bilinguals who learn a secondary language by filtering it through their primary language. Because all types of bilingual people can become fully proficient in a language regardless of accent or pronunciation, the difference may not be apparent to a casual observer. But recent advances in brain imaging technology have given neurolinguists a glimpse into how specific aspects of language learning affect the bilingual brain. It's well known that the brain's left hemisphere is more dominant and analytical in logical processes, while the right hemisphere is more active in emotional and social ones, though this is a matter of degree, not an absolute split. The fact that language involves both types of functions while lateralization develops gradually with age, has lead to the critical period hypothesis. According to this theory, children learn languages more easily because the plasticity of their developing brains lets them use both hemispheres in language acquisition, while in most adults, language is lateralized to one hemisphere, usually the left. If this is true, learning a language in childhood may give you a more holistic grasp of its social and emotional contexts. Conversely, recent research showed that people who learned a second language in adulthood exhibit less emotional bias and a more rational approach when confronting problems in the second language than in their native one. But regardless of when you acquire additional languages, being multilingual gives your brain some remarkable advantages. Some of these are even visible, such as higher density of the grey matter that contains most of your brain's neurons and synapses, and more activity in certain regions when engaging a second language. The heightened workout a bilingual brain receives throughout its life can also help delay the onset of diseases, like Alzheimer's and dementia by as much as five years. The idea of major cognitive benefits to bilingualism may seem intuitive now, but it would have surprised earlier experts. Before the 1960s, bilingualism was considered a handicap that slowed a child's development by forcing them to spend too much energy distinguishing between languages, a view based largely on flawed studies. And while a more recent study did show that reaction times and errors increase for some bilingual students in cross-language tests, it also showed that the effort and attention needed to switch between languages triggered more activity in, and potentially strengthened, the dorsolateral prefrontal cortex. This is the part of the brain that plays a large role in executive function, problem solving, switching between tasks, and focusing while filtering out irrelevant information. So, while bilingualism may not necessarily make you smarter, it does make your brain more healthy, complex and actively engaged, and even if you didn't have the good fortune of learning a second language as a child, it's never too late to do yourself a favor and make the linguistic leap from, "Hello," to, "Hola," "Bonjour" or "你好’s"