Lidé chtějí od života mnoho věcí, já si však myslím, že víc než cokoliv jiného chtějí štěstí. Aristoteles nazýval štěstí něčím, k čemu všechny ostatní věci směřují. Podle něj netoužíme po velkém domě, hezkém autu nebo dobré práci proto, že by tyto věci měly vnitřní hodnotu. Toužíme po nich proto, že očekáváme, že nám přinesou štěstí.
So, people want a lot of things out of life, but I think, more than anything else, they want happiness. Aristotle called happiness "the chief good," the end towards which all other things aim. According to this view, the reason we want a big house or a nice car or a good job isn't that these things are intrinsically valuable. It's that we expect them to bring us happiness.
V posledních 50 letech jsme my, Američani, dostali mnoho věcí, které jsme chtěli. Jsme bohatší. Žijeme déle. Máme přístup k technologii, která by se ještě před několika málo lety zdála být science fiction. Paradoxem štěstí je to, že ačkoliv se objektivní podmínky našich životů dramaticky zlepšily, nestali jsme se v podstatě o nic šťastnějšími.
Now in the last 50 years, we Americans have gotten a lot of the things that we want. We're richer. We live longer. We have access to technology that would have seemed like science fiction just a few years ago. The paradox of happiness is that even though the objective conditions of our lives have improved dramatically, we haven't actually gotten any happier.
Možná tím, že nám tyto obvyklé ukazatele pokroku nepřinesly nikterak veliké výhody co do pocitu štěstí, objevil se v posledních letech zvýšený zájem o štěstí jako takové. Lidé již dlouho pátrají po příčinách štěstí, vlastně tisíce let, ale zdá se, že mnoho otázek týkajících se štěstí zůstává nezodpovězeno. Myslím si, že tak, jako pro mnoho jiných sfér života, věděcká metoda skýtá potencionál pro zodpovězení těchto otázek. Pravdou je, že v několika posledních letech probíhá exploze ve výzkumu štěstí. Například, naučili jsme se mnoho o jeho demografii, jak s ním souvisí věci jako příjem a vzdělání, pohlaví a manželství. Ale jednou ze záhad, kterou toto zkoumání odhalilo je, že tyto faktory nemají žádný konkrétní efekt. Ano, je lepší vydělávat víc peněz než méně nebo vystudovat vysokou místo toho, abyste to v půlce vzdali a odešli, ale rozdíly ve štěstí bývají malé.
Maybe because these conventional notions of progress haven't delivered big benefits in terms of happiness, there's been an increased interest in recent years in happiness itself. People have been debating the causes of happiness for a really long time, in fact for thousands of years, but it seems like many of those debates remain unresolved. Well, as with many other domains in life, I think the scientific method has the potential to answer this question. In fact, in the last few years, there's been an explosion in research on happiness. For example, we've learned a lot about its demographics, how things like income and education, gender and marriage relate to it. But one of the puzzles this has revealed is that factors like these don't seem to have a particularly strong effect. Yes, it's better to make more money rather than less, or to graduate from college instead of dropping out, but the differences in happiness tend to be small.
Čímž se znovu dostáváme k otázce, co jsou významné příčiny štěstí. Myslím si, že tohle je otázka na kterou jsme zatím doopravdy nenašli odpověď. Jednou z možných odpovědí může být to, že štěstí má možná neuvěřitelně mnoho co dočinění s tím, jak prožíváme zkušenosti teď a tady. Určitě se zdá, že to, jak se životem začínáme, co děláme, s kým jsme a o čem přemýšlíme, má na naše štěstí obrovský vliv, avšak tohle jsou přesně ty faktory, které jsou pro vědce nesmírně obtížné, vlastně, téměř nemožné studovat.
Which leaves the question, what are the big causes of happiness? I think that's a question we haven't really answered yet, but I think something that has the potential to be an answer is that maybe happiness has an awful lot to do with the contents of our moment-to-moment experiences. It certainly seems that we're going about our lives, that what we're doing, who we're with, what we're thinking about, have a big influence on our happiness, and yet these are the very factors that have been very difficult, in fact almost impossible, for scientists to study.
Před několika lety jsem přišel na způsob, jak studovat souhrnné lidské štěstí každodenního života po celém světě tak, jako nikdy předtím. Je jím projekt trackyourhappiness.org (sledujsvéštěstí.org), který za pomoci iPhonu monitoruje lidské štěstí v reálném čase. Jak to funguje? V zásadě tak, že posílám lidem signály v náhodných časech během dne a potom se jich ptám na několik otázek týkajících se jejich momentálních zkušeností v okamžiku těsně před zaslaným signálem. Hlavní myšlenkou je, že pokud můžeme sledovat lidské štěstí stoupat vzhůru a klesat během dne, v některých případech z minuty na minutu, a snažit se rozumět tomu jak a co lidé dělají, s kým jsou, o čem přemýšlejí a všechny ostatní faktory, kterými by se dal popsat náš den -- jak mohou souviset s těmi změnami ve štěstí -- budeme možná schopni objevit některé z věcí, které doopravdy mají velký vliv na štěstí. Tento projekt nám přinesl štěstí v tom, že jsme nashromáždili docela hodně údajů, myslím že mnohem víc, než bylo kdy předtím nashromážděno, přes 650 tisíc záznamů v reálném čase od více než 15 tisíc lidí. A není to jenom tak nějaká hromada lidí, je to skutečně rozmanitá skupina, lidé různého věku od 18 do 80 i výše, široká škála příjmů, úrovní vzdělání, lidé, kteří jsou vdaní či ženatí, rozvedení, ovdovělí, atd. Všichni společně reprezentují každou z 86 zaměstnaneckých kategorií a z více než 80 zemí.
A few years ago, I came up with a way to study people's happiness moment to moment as they're going about their daily lives on a massive scale all over the world, something we'd never been able to do before. Called trackyourhappiness.org, it uses the iPhone to monitor people's happiness in real time. How does this work? Basically, I send people signals at random points throughout the day, and then I ask them a bunch of questions about their moment-to-moment experience at the instant just before the signal. The idea is that, if we can watch how people's happiness goes up and down over the course of the day, minute to minute in some cases, and try to understand how what people are doing, who they're with, what they're thinking about, and all the other factors that describe our day, how those might relate to those changes in happiness, we might be able to discover some of the things that really have a big influence on happiness. We've been fortunate with this project to collect quite a lot of data, a lot more data of this kind than I think has ever been collected before, over 650,000 real-time reports from over 15,000 people. And it's not just a lot of people, it's a really diverse group, people from a wide range of ages, from 18 to late 80s, a wide range of incomes, education levels, people who are married, divorced, widowed, etc. They collectively represent every one of 86 occupational categories and hail from over 80 countries.
Chtěl bych s vámi ve zbývajícím čase této přednášky hovořit o jedné z oblastí, kterou zkoumáme, a tou je toulání mysli. Jakožto lidské bytosti máme unikátní schopnost nechat naše myšlenky odbíhat od přítomnosti. Můžete vidět chlápka pracovat na počítači, ale ve skutečnosti možná přemýšlí o dovolené, kterou měl minulý měsíc, nebo možná přemýšlí o tom, co bude mít k večeři. Možná se bojí, že brzo začne plešatět. (Smích) Tahle schopnost zaměřit naši pozornost na něco jiného, než je přítomnost, je úžasná. Dovoluje nám se učit, plánovat a posuzovat věci způsobem, který není vlastní žádnému jinému druhu, než člověku. A i přesto stále není jasné, jaký je vztah mezi naším užíváním této schopnosti a naším štěstím. Nejspíš jste zaslechli některé lidi navrhovat, že byste měli svou pozornost zaměřit na přítomnost. "Mysli na teď a tady" jste nejspíš slyšeli už stokrát. Možná, abychom byli skutečně šťastní, potřebujeme zůstat zcela ponořeni ve zkušenostech, které získáváme tady a teď. Možná mají tito lidé pravdu. Možná je toulání naší mysli špatná věc. Na druhou stranu, když se nám mysl zatoulá, děje se tak nenuceně. Nemůžeme změnit realitu tak, jak se před námi fyzicky nachází, ale v naší mysli můžeme jít kamkoliv. Víme, že lidé chtějí být štastní, takže možná že když se nám mysl toulá, chodí tito lidé na místo šťastnější než je to, ze kterého do svých fantazií odcházejí. To by dávalo smysl. Jinými slovy, možná že tímto způsobem, kdy necháme svou mysl se toulat, umožňujeme štěstí, aby se znásobovalo.
What I'd like to do with the rest of my time with you today is talk a little bit about one of the areas that we've been investigating, and that's mind-wandering. As human beings, we have this unique ability to have our minds stray away from the present. This guy is sitting here working on his computer, and yet he could be thinking about the vacation he had last month, wondering what he's going to have for dinner. Maybe he's worried that he's going bald. (Laughter) This ability to focus our attention on something other than the present is really amazing. It allows us to learn and plan and reason in ways that no other species of animal can. And yet it's not clear what the relationship is between our use of this ability and our happiness. You've probably heard people suggest that you should stay focused on the present. "Be here now," you've probably heard a hundred times. Maybe, to really be happy, we need to stay completely immersed and focused on our experience in the moment. Maybe these people are right. Maybe mind-wandering is a bad thing. On the other hand, when our minds wander, they're unconstrained. We can't change the physical reality in front of us, but we can go anywhere in our minds. Since we know people want to be happy, maybe when our minds wander, they're going to someplace happier than the place that they're leaving. It would make a lot of sense. In other words, maybe the pleasures of the mind allow us to increase our happiness with mind-wandering.
No, vzhledem k tomu, že jsem vědec, rád bych zkusil tuhle debatu vyřešit za pomoci nějakých dat a především bych vám rád přednesl některá data, která jsem získal z odpovědí na tři otázky, které pokládám v projektu Sledujte své štěstí. Nezapomeňte, tyto data jsou získána ze zkušeností reálných lidí v reálném čase. Nyní k těm třem otázkám. První je otázka týkající se štěstí: Na škále od velmi špatně po velmi dobře, jak se cítíte? Druhá otázka, týkající se aktivity: Ze seznamu 22 různých aktivit zahrnujících věci jako jezení, pracování a dívání se na televizi, co děláte? A konečně otázka týkající se toulání mysli: Myslíte teď na něco jiného, než na to, co zrovna v tuto chvíli děláte? Lidé mohli říct ne -- jinými slovy, soustředím se na svůj úkol -- nebo ano -- myslím na něco jiného -- a tématem těchto mých jiných myšlenek jsou věci příjemné, neutrální nebo nepříjemné. Jakákoliv kladná odpověď na tyto otázky je právě to, co nazýváme toulání mysli.
Well, since I'm a scientist, I'd like to try to resolve this debate with some data, and in particular I'd like to present some data to you from three questions that I ask with Track Your Happiness. Remember, this is from sort of moment-to-moment experience in people's real lives. There are three questions. The first one is a happiness question: How do you feel, on a scale ranging from very bad to very good? Second, an activity question: What are you doing, on a list of 22 different activities including things like eating and working and watching TV? And finally a mind-wandering question: Are you thinking about something other than what you're currently doing? People could say no -- in other words, I'm focused only on my task -- or yes -- I am thinking about something else -- and the topic of those thoughts are pleasant, neutral or unpleasant. Any of those yes responses are what we called mind-wandering.
Co jsme tedy zjistili? Tento graf ukazuje štěstí na svislé ose, která reprezentuje to, jak šťastní lidé jsou, když se soustředí na přítomnost, když nemyslí na něco zcela jiného. Jak se ukazuje, lidé jsou podstatně méně šťastní, když se toulají ve svých myšlenkách. Nyní se možná díváte na tento výsledek a říkáte si, jasně, fajn, v průměru jsou lidé méně šťastní, když myslí na něco jiného než na přítomnost, ale dozajista, když se jim mysl toulá od něčeho, co není příliš zábavné, alespoň tehdy by nám měly myšlenky na jiné věci prospívat. Kdepak. Jak se ukazuje, lidé jsou méně šťastni, když myslí na něco jiného, a to bez ohledu na to, co právě dělají. Například lidé moc nemají v lásce dojíždění do práce. Je to jedna z nejméně příjemných aktivit, a i přesto jsou podstatně šťastnějšími, když se soustředí výhradně na cestu do práce, než když se jim mysl zatoulá k něčemu jinému. To je úžasné.
So what did we find? This graph shows happiness on the vertical axis, and you can see that bar there representing how happy people are when they're focused on the present, when they're not mind-wandering. As it turns out, people are substantially less happy when their minds are wandering than when they're not. Now you might look at this result and say, okay, sure, on average people are less happy when they're mind-wandering, but surely when their minds are straying away from something that wasn't very enjoyable to begin with, at least then mind-wandering should be doing something good for us. Nope. As it turns out, people are less happy when they're mind-wandering no matter what they're doing. For example, people don't really like commuting to work very much. It's one of their least enjoyable activities, and yet they are substantially happier when they're focused only on their commute than when their mind is going off to something else. It's amazing.
Jak se tohle může dít? Myslím si, že je to částečně, vlastně z velké míry, způsobeno tím, že když se nám myšlenky zatoulají, často myslíme na nepříjemné věci a lidé jsou tak mnohem méně šťastní, když tak činí. Naše obavy, úzkosti a lítost z nevyužitých příležitostí a dokonce když lidé přemýšlí o něčem neutrálním, stále jsou podstatně méně šťastní, než když se zcela soustředí na současnost. Dokonce i když přemýšlejí o něčem, co by popsali jako příjemné, jsou jenom trošku méně šťastni, než když nemyslí na něco jiného. Kdyby toulání se myslí bylo jako hrací automat, bylo by to jako mít šanci ztratit 50 dolarů, 20 dolarů nebo jeden. Je to tak? Nikdy byste tuhle hru pak nechtěli hrát. (Smích)
So how could this be happening? I think part of the reason, a big part of the reason, is that when our minds wander, we often think about unpleasant things, and they are enormously less happy when they do that, our worries, our anxieties, our regrets, and yet even when people are thinking about something neutral, they're still considerably less happy than when they're not mind-wandering at all. Even when they're thinking about something they would describe as pleasant, they're actually just slightly less happy than when they aren't mind-wandering. If mind-wandering were a slot machine, it would be like having the chance to lose 50 dollars, 20 dollars or one dollar. Right? You'd never want to play. (Laughter)
Z toho, co jsem vám zatím říkal, můžete nabýt dojem, že toulání se v myšlenkách způsobuje nešťastné pocity, ale to, co jsem vám skutečně ukázal je, že tyto dvě věci spolu souvisí. Možná. Možná je to tak, že když jsou lidé nešťastní, mají tendenci nechávat své myšlenky se toulat. Možná je to skutečně tak. Jak bychom vůbec někdy mohli tyto dvě možnosti od sebe oddělit? Na čem se ale všichni shodneme je to, že čas běží kupředu, nikoliv dozadu. Je to tak? Nejdřív se něco musí stát, než spatříme následek této akce. V tomto případě máme štěstí, že máme mnoho odpovědí od lidí v našem výzkumu, a tedy se můžeme podívat a zkoumat, zda toulání se myslí má tendenci předcházet nešťastným pocitům, nebo zda neštěstí má tendenci předcházet toulání se myslí a tím tak získat vhled do příčinných souvislostí. Jak se ukazuje, existuje silná vazba mezi toulkami myslí a tím, že se vzápětí poté cítíme nešťastní, v souladu s myšlenkou, že toulky myslí navozují lidem pocity nešťěstí. Naproti tomu neexistuje žádná vazba mezi pocity neštěstí, které máme teď a tím, že se vzápětí uchýlíme k toulání se naší myslí. Jinými slovy, toulky myslí se s největší pravděpodobností zdají být pouze současným stavem, nikoliv důsledkem toho, že se cítíme neštastnými.
So I've been talking about this, suggesting, perhaps, that mind-wandering causes unhappiness, but all I've really shown you is that these two things are correlated. It's possible that's the case, but it might also be the case that when people are unhappy, then they mind-wander. Maybe that's what's really going on. How could we ever disentangle these two possibilites? Well, one fact that we can take advantage of, I think a fact you'll all agree is true, is that time goes forward, not backward. Right? The cause has to come before the effect. We're lucky in this data we have many responses from each person, and so we can look and see, does mind-wandering tend to precede unhappiness, or does unhappiness tend to precede mind-wandering, to get some insight into the causal direction. As it turns out, there is a strong relationship between mind-wandering now and being unhappy a short time later, consistent with the idea that mind-wandering is causing people to be unhappy. In contrast, there's no relationship between being unhappy now and mind-wandering a short time later. In other words, mind-wandering very likely seems to be an actual cause, and not merely a consequence, of unhappiness.
Před několika minutami jsem připodobnil toulky myslí k hracímu automatu, který byste nikdy nechtěli použít. Inu, jak často se lidská mysl zatoulá? Ukazuje se, že lidé myslí na něco jiného často. Ve skutečnosti velmi často. 47% času myslí lidé na něco jiného, než na to co, v té době zrovna dělají. Jak toto závisí na tom, co lidé dělají? Tady máme podíl toulavých myšlenek zasahujících do 22 aktivit dosahující výše 65% -- (Smích) -- když se lidé sprchují, když si čistí zuby, 50% když pracují, 40% když se věnují cvičení, až semhle dolů do tohoto krátkého sloupečku napravo, kterému se někteří z vás teď smějí. Deset procent zastupuje toulavé myšlenky, během sexu. Je tu však něco, o čem si myslím, že je na tomto grafu docela zajímavé. V zásadě s jedinou výjimkou, bez ohledu na to, co lidé dělají, myslí na něco zcela jiného alespoň 30% veškerého času, což nám podle mě naznačuje, že toulky myslí nejsou jenom časté, ale jsou všudypřítomné. Prostupují v zásadě do všeho, co děláme.
A few minutes ago, I likened mind-wandering to a slot machine you'd never want to play. Well, how often do people's minds wander? Turns out, they wander a lot. In fact, really a lot. Forty-seven percent of the time, people are thinking about something other than what they're currently doing. How does that depend on what people are doing? This shows the rate of mind-wandering across 22 activities ranging from a high of 65 percent — (Laughter) — when people are taking a shower, brushing their teeth, to 50 percent when they're working, to 40 percent when they're exercising, all the way down to this one short bar on the right that I think some of you are probably laughing at. Ten percent of the time people's minds are wandering when they're having sex. (Laughter) But there's something I think that's quite interesting in this graph, and that is, basically with one exception, no matter what people are doing, they're mind-wandering at least 30 percent of the time, which suggests, I think, that mind-wandering isn't just frequent, it's ubiquitous. It pervades basically everything that we do.
Ve svém dnešním příspěvku jsem vám řekl něco málo o toulání se myslí, proměnné, která se ukazuje býti dosti důležitým členem rovnice stěští. Mou nadějí je to, že pomocí sledování vývoje lidského štěstí a jejich zkušeností všedního života budeme moci odhalit mnoho důležitých příčin štěstí. Vědecké porozumění štěstí nám tak pomůže vytvořit budoucnost, která je nejenom bohatší a zdravější, ale také šťastnější. Děkuji. (Potlesk) (Potlesk)
In my talk today, I've told you a little bit about mind-wandering, a variable that I think turns out to be fairly important in the equation for happiness. My hope is that over time, by tracking people's moment-to-moment happiness and their experiences in daily life, we'll be able to uncover a lot of important causes of happiness, and then in the end, a scientific understanding of happiness will help us create a future that's not only richer and healthier, but happier as well. Thank you. (Applause) (Applause)