Tam v New Yorku, řídím oddělení rozvoje jedné neziskovky jménem Robin Hood. Když nebojuji s chudobou, bojuji s plameny jako pomocný kapitán dobrovolných hasičů. V našem městě, kde dobrovolníci doplňují vysoce kvalifikované kariérní zaměstnance, se musíte na místo požáru dostat docela brzy, abyste se vůbec dostali do akce.
Back in New York, I am the head of development for a non-profit called Robin Hood. When I'm not fighting poverty, I'm fighting fires as the assistant captain of a volunteer fire company. Now in our town, where the volunteers supplement a highly skilled career staff, you have to get to the fire scene pretty early to get in on any action.
Vzpomínám si na svůj první požár. Byl jsem druhý dobrovolník na místě požáru, takže jsem měl slušnou šanci, že se k něčemu dostanu. Ale stejně to opravdový pěší závod proti ostatním dobrovolníkům, dostat se k veliteli zásahu, abychom zjistili, co nám přidělí. Když jsem velitele našel, byl právě zabraný vzrušeného do rozhovoru s majitelkou domu, která právě určitě prožívala jeden z nejhorších dnů svého života. Tady, uprostřed noci, stála venku, v hustém dešti, pod deštníkem, v pyžamu, bosá, zatímco její dům hořel.
I remember my first fire. I was the second volunteer on the scene, so there was a pretty good chance I was going to get in. But still it was a real footrace against the other volunteers to get to the captain in charge to find out what our assignments would be. When I found the captain, he was having a very engaging conversation with the homeowner, who was surely having one of the worst days of her life. Here it was, the middle of the night, she was standing outside in the pouring rain, under an umbrella, in her pajamas, barefoot, while her house was in flames.
Dobrovolník který dorazil těsně přede mnou -- říkejme mu Lex Luther -- (Smích) se dostal k veliteli zásahu dřív a byl požádán, aby šel dovnitř a zachránil psa majitelky domu. Psa! Byl jsem úplně ochromený žárlivostí. Tady byl nějaký právník, nebo finanční manažer, který po zbytek svého života bude lidem vyprávět, že se vydal do hořící budovy, aby zachránil živou bytost, jenom proto, že mě porazil o pět vteřin. No, já jsem byl další na řadě. Velitel zásahu na mě zamával. Řekl: "Bezosi, potřebuji, aby jsi šel do toho domu. Potřebuji, aby jsi vyšel po schodech, kolem ohně, a potřebuji, aby jsi přinesl této ženě pár bot." (Smích) Přísahám. Takže, ne úplně to, v co jsem doufal, ale šel jsem na to -- po schodech nahoru, dolů, do haly, kolem "opravovdých" hasičů. kteří už tou dobou téměř skončili s hašením, do ložnice paní majitelky, pro pár bot.
The other volunteer who had arrived just before me -- let's call him Lex Luther -- (Laughter) got to the captain first and was asked to go inside and save the homeowner's dog. The dog! I was stunned with jealousy. Here was some lawyer or money manager who, for the rest of his life, gets to tell people that he went into a burning building to save a living creature, just because he beat me by five seconds. Well, I was next. The captain waved me over. He said, "Bezos, I need you to go into the house. I need you to go upstairs, past the fire, and I need you to get this woman a pair of shoes." (Laughter) I swear. So, not exactly what I was hoping for, but off I went -- up the stairs, down the hall, past the 'real' firefighters, who were pretty much done putting out the fire at this point, into the master bedroom to get a pair of shoes.
Teď vím, co si myslíte, ale nejsem žádný hrdina. (Smích) Snesl jsem svůj náklad dolů, kde jsem potkal svou nemesis a milovaného psa u předních dveří. Vynesli jsme své poklady ven k majitelce domu, kde, není divu, si ten jeho vysloužil mnohem větší pozornost, než ten můj. O pár týdnů později, náš hasičský sbor dostal od majitelky domu dopis, ve kterém nám děkovala za statečné úsilí předvedené při záchraně jejího domu. Laskavý čin, který mezi ostatními vyzvedla: někdo mi dokonce přinesl pár bot.
Now I know what you're thinking, but I'm no hero. (Laughter) I carried my payload back downstairs where I met my nemesis and the precious dog by the front door. We took our treasures outside to the homeowner, where, not surprisingly, his received much more attention than did mine. A few weeks later, the department received a letter from the homeowner thanking us for the valiant effort displayed in saving her home. The act of kindness she noted above all others: someone had even gotten her a pair of shoes.
(Smích)
(Laughter)
V obou mých povoláních v Robinu Hoodovi i v mém vedlejším povolání dobrovolného hasiče, jsem svědkem štědrosti a laskavosti v obrovském měřítku, ale jsem také svědkem činů vděčných a odvážných, konaných jednotlivci. A víte, co jsem se naučil? Na všech z nich záleží. Takže jak se tak dívám po této místnosti na lidi, kteří buď dokázali, nebo jsou na cestě k dosažení, velmi významných úspěchů, rád bych připomněl toto: nečekejte. Nečekejte až vyděláte svůj první milion, abyste mohli změnit něčí život. Pokud máte něco, co můžete dát, dejte to teď. Podávejte polévku ve výdejně pro nemajetné, vyčistěte park ve své čtvrti, buďte mentorem.
In both my vocation at Robin Hood and my avocation as a volunteer firefighter, I am witness to acts of generosity and kindness on a monumental scale, but I'm also witness to acts of grace and courage on an individual basis. And you know what I've learned? They all matter. So as I look around this room at people who either have achieved, or are on their way to achieving, remarkable levels of success, I would offer this reminder: don't wait. Don't wait until you make your first million to make a difference in somebody's life. If you have something to give, give it now. Serve food at a soup kitchen. Clean up a neighborhood park. Be a mentor.
Ne každý den nám nabídne šanci, zachránit někomu život, ale každý den nám nabízí příležitost ho ovlivnit. Tak se do toho pusťte; zachraňte ty boty.
Not every day is going to offer us a chance to save somebody's life, but every day offers us an opportunity to affect one. So get in the game. Save the shoes.
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)
Bruno Giussani: Marku, Marku, vraťte se.
Bruno Giussani: Mark, Mark, come back.
(Potlesk)
(Applause)
Mark Bezos: Děkuji.
Mark Bezos: Thank you.