Dobrý den, ráda bych se s vámi pobavila o důležitosti pochvaly, obdivu a poděkování a o tom, aby výše zmíněné byly konkrétní a upřímné.
Hi. I'm here to talk to you about the importance of praise, admiration and thank you, and having it be specific and genuine.
Toto téma mě začalo zajímat postupně, jak jsem rostla všímala jsem si sama na sobě a všimla jsem si toho ještě dokonce před pár lety, že bych chtěla říct někomu děkuji, že bych chtěla někoho pochválit, že bych chtěla, aby někdo pochválil mě a prostě jsem s tím přestala. A ptala jsem se sama sebe proč? Styděla jsem se, cítila jsem se rozpačitě. A tak mě napadla otázka, zda jsem jediná, kdo toto dělá? Tak jsem se rozhodla prozkoumat to.
And the way I got interested in this was, I noticed in myself, when I was growing up, and until about a few years ago, that I would want to say thank you to someone, I would want to praise them, I would want to take in their praise of me and I'd just stop it. And I asked myself, why? I felt shy, I felt embarrassed. And then my question became, am I the only one who does this? So, I decided to investigate.
Mám štěstí, že pracuji v rehabilitačním zařízení, takže mám možnost vidět jedince, kteří urputně čelí životu a smrti. A někdy dojde na tak jednoduchou věc jakou je, že jejich největším zraněním je, že jejich otec umřel bez toho, aniž by jim kdy řekl, že je na ně pyšný. Potom ale od celé rodiny a přátel slyší, že otec všem ostatním říkal, jak byl na něj pyšný, jen to nikdy něřekl svému synovi. Neřekl mu to, protože nevěděl, že to syn potřebuje slyšet.
I'm fortunate enough to work in the rehab facility, so I get to see people who are facing life and death with addiction. And sometimes it comes down to something as simple as, their core wound is their father died without ever saying he's proud of them. But then, they hear from all the family and friends that the father told everybody else that he was proud of him, but he never told the son. It's because he didn't know that his son needed to hear it.
Takže má otázka zní, proč si o to, co potřebujeme, něřekneme? Znám jednoho muže, který je 25 let ženatý a který touží po tom, aby mu jeho žena řekla: "Děkuji Ti za to, že jsi živitelem rodiny a že já mohu zůstat doma s dětmi," ale nikdy si o to neřekne. Znám jednu ženu, která tohle umí. Jednou za týden se sejde se svým manželem a řekne: "Vážně bych chtěla, abys mi poděkoval za to, jak se strarám o domácnost a o děti." A on řekne: "Oh, tohle je skvělé, tohle je skvělé." A pochvala musí být skutečně upřímná, ale ona si o ni řekne. A moje kamarádka April, kterou znám od mateřské školky, děkuje svým dětem za domácí práce. A říká k tomu: "Proč bych jim nepoděkovala, a to i přesto, že to mají dělat."
So my question is, why don't we ask for the things that we need? I know a gentleman, married for 25 years, who's longing to hear his wife say, "Thank you for being the breadwinner, so I can stay home with the kids," but won't ask. I know a woman who's good at this. She, once a week, meets with her husband and says, "I'd really like you to thank me for all these things I did in the house and with the kids." And he goes, "Oh, this is great, this is great." And praise really does have to be genuine, but she takes responsibility for that. And a friend of mine, April, who I've had since kindergarten, she thanks her children for doing their chores. And she said, "Why wouldn't I thank it, even though they're supposed to do it?"
Takže otázka zní, proč já jsem to blokovala? Proč to ostatní lidé blokovali? Proč dokážu říct: "Ten steak si dám středně propečený, potřebuji botu číslo šest.", ale nedokážu říct: "Můžeš mě pochválit tímto způsobem?" A je to proto, že ti o sobě říkám citlivé informace. Říkám Ti, kde se cítím nejistě. Říkám Ti, kde potřebuji Tvoji pomoc. A já se chovám k vám, okruhu mých blízkých, jako byste byli nepřátelé. Protože co můžete udělat s těmi informacemi? Můžete mě přehlížet. Můžete je zneužít. Nebo můžete vlastně uspokojit moje potřeby.
So, the question is, why was I blocking it? Why were other people blocking it? Why can I say, "I'll take my steak medium rare, I need size six shoes," but I won't say, "Would you praise me this way?" And it's because I'm giving you critical data about me. I'm telling you where I'm insecure. I'm telling you where I need your help. And I'm treating you, my inner circle, like you're the enemy. Because what can you do with that data? You could neglect me. You could abuse it. Or you could actually meet my need.
A tak jsem vzala svoje kolo do cyklistického obchodu-- tohle miluji-- to stejné kolo a oni udělají něco, co se jmenuje seřízení kol. Ten chlápek řekl:"To víte, když seřídíte kola, tak to kolo se stane lepším." Zpátky jsem dostala stejné kolo, ale oni vyčistili všechny malé nánosy na těch starých kolech, které mám dva a půl roku a moje kolo je jako nové. Takže mám pro vás všechny výzvu. Chtěla bych, abyste si seřídili vaše kola: buďte upřímní o tom, jakou pochvalu chcete slyšet. Co potřebujete slyšet? Jděte domů za svou ženou, a zeptejte se jí, co potřebuje? Jděte domů za svým manželem -- co on potřebuje? Jděte domů a zeptejte se na tyto otázky a potom pomožte lidem okolo vás.
And I took my bike into the bike store-- I love this -- same bike, and they'd do something called "truing" the wheels. The guy said, "You know, when you true the wheels, it's going to make the bike so much better." I get the same bike back, and they've taken all the little warps out of those same wheels I've had for two and a half years, and my bike is like new. So, I'm going to challenge all of you. I want you to true your wheels: be honest about the praise that you need to hear. What do you need to hear? Go home to your wife -- go ask her, what does she need? Go home to your husband -- what does he need? Go home and ask those questions, and then help the people around you.
A je to jednoduché. A proč bychom se o toto měli starat? Mluvíme o světovém míru. Jak můžeme mít světový mír, pokud máme rozdílné kultury, rozdílné jazyky? Já myslím, že to začíná dům od domu, pod stejnou střechou. Udělejme to tedy správně na našem vlastním dvorku. A chtěla bych poděkovat vám všem v publiku za to, že jste tak výbornými manželi, výbornými matkami, přáteli, dcerami, syny. A možná, že vám tohle nikdo zatím neřekl, ale děláte to skutečně, skutečně dobře. A děkuji, že jste tu byli, že jste přišli a měníte svět svými nápady.
And it's simple. And why should we care about this? We talk about world peace. How can we have world peace with different cultures, different languages? I think it starts household by household, under the same roof. So, let's make it right in our own backyard. And I want to thank all of you in the audience for being great husbands, great mothers, friends, daughters, sons. And maybe somebody's never said that to you, but you've done a really, really good job. And thank you for being here, just showing up and changing the world with your ideas.
Děkuji vám. (Potlesk)
Thank you. (Applause)