Mé projekty jakožto arabské fotografky byly vždy hojně inspirovány mými vlastními zážitky. Vášeň pro vědění, kterou jsem v sobě objevila a která mi umožnila překonat bariéry, jež mě dělily od lepšího života, mi byla také motivací pro projekt Umím číst a psát. Vedena svou vlastní zkušeností,
As an Arab female photographer, I have always found ample inspiration for my projects in personal experiences. The passion I developed for knowledge, which allowed me to break barriers towards a better life was the motivation for my project I Read I Write. Pushed by my own experience,
jelikož ani mně nebylo nejprve umožněno dále studovat, jsem se rozhodla prozkoumat a zdokumentovat příběhy dalších žen, které své životy změnily vzděláním; odkryly a zpochybnily překážky, které jim stály v cestě. Zabývala jsem se mnoha problémy vzdělávání žen, s ohledem na rozdíly mezi arabskými zeměmi, založené na ekonomických a sociálních faktorech. Jsou mezi nimi negramotnost žen, v této oblasti poměrně vysoká; vzdělávací reformy; programy pro studentky, které školu nedokončí; i politické aktivity univerzitních studentek. Na začátku nebylo vždy lehké ženy k účasti na projektu přesvědčit. Teprve když jsem jim vysvětlila, jak jejich příběh může ovlivnit životy dalších žen a že ve své vlastní komunitě budou pro ostatní vzorem, některé z nich přikývly. Snažila jsem se o společný, reflexivní přístup, proto jsem je požádala, aby na své fotografie napsaly svými vlastními slovy vzkaz. Fotografie jsme potom vystavily v některých třídách, aby inspirovaly a motivovaly další ženy, které procházejí podobným vzděláním a situacemi. Jemenská učitelka Aisha napsala: „Chtěla jsem se vzdělávat, abych byla nezávislá a nemusela se ve všem spoléhat na muže.“ Jedna z prvních účastnic byla Umm El-Saad z Egypta.
as I was not allowed initially to pursue my higher education, I decided to explore and document stories of other women who changed their lives through education, while exposing and questioning the barriers they face. I covered a range of topics that concern women's education, keeping in mind the differences among Arab countries due to economic and social factors. These issues include female illiteracy, which is quite high in the region; educational reforms; programs for dropout students; and political activism among university students. As I started this work, it was not always easy to convince the women to participate. Only after explaining to them how their stories might influence other women's lives, how they would become role models for their own community, did some agree. Seeking a collaborative and reflexive approach, I asked them to write their own words and ideas on prints of their own images. Those images were then shared in some of the classrooms, and worked to inspire and motivate other women going through similar educations and situations. Aisha, a teacher from Yemen, wrote, "I sought education in order to be independent and to not count on men with everything." One of my first subjects was Umm El-Saad from Egypt.
Když jsme se seznámily, neuměla se skoro ani podepsat. Absolvovala devítiměsíční kurz čtení vedený místní neziskovou organizací na předměstí Káhiry. Po několika měsících už vtipkovala, že manžel vyhrožuje zákazem dalších hodin, protože zjistil, že jeho nyní gramotná žena mu čte smsky. (Smích) To od ní nebylo pěkné. Kvůli tomu se ale Umm El-Saad do programu samozřejmě nepřihlásila. Viděla jsem na ní, jak si chce sama zařídit jednoduché každodenní úkoly, maličkosti, které považujeme za samozřejmost, od přepočítání peněz na trhu až po pomáhání dětem s úkoly. I přes svou chudobu a omezené názory komunity, která vzdělávání žen znevažuje, Umm El-Saad a její egyptské spolužačky po čtení a psaní dychtily. V Tunisku jsem potkala Asmu,
When we first met, she was barely able to write her name. She was attending a nine-month literacy program run by a local NGO in the Cairo suburbs. Months later, she was joking that her husband had threatened to pull her out of the classes, as he found out that his now literate wife was going through his phone text messages. (Laughter) Naughty Umm El-Saad. Of course, that's not why Umm El-Saad joined the program. I saw how she was longing to gain control over her simple daily routines, small details that we take for granted, from counting money at the market to helping her kids in homework. Despite her poverty and her community's mindset, which belittles women's education, Umm El-Saad, along with her Egyptian classmates, was eager to learn how to read and write. In Tunisia, I met Asma,
jednu ze čtyř aktivistek, se kterými jsem dělala rozhovor. Tato ateistka a studentka bioinženýrství je hodně aktivní na sociálních sítích. O své zemi, která se pyšní tzv. Arabským jarem, říká: „Vždycky jsem snila o tom, že objevím novou bakterii. Teď po revoluci se tu jedna objeví každý den.“ Asma tím myslela vzestup náboženského fanatismu v regionu, který zejména pro ženy představuje další překážku. Ze všech žen, které jsem poznala, mě nejvíc zasáhla Fayza z Jemenu.
one of the four activist women I interviewed. The secular bioengineering student is quite active on social media. Regarding her country, which treasured what has been called the Arab Spring, she said, "I've always dreamt of discovering a new bacteria. Now, after the revolution, we have a new one every single day." Asma was referring to the rise of religious fundamentalism in the region, which is another obstacle to women in particular. Out of all the women I met, Fayza from Yemen affected me the most.
Fayza musela odejít ze školy, když se v osmi letech vdala. Toto manželství trvalo rok. Ve 14 se stala třetí ženou 60letého muže, a když jí bylo 18, byla z ní rozvedená matka tří dětí. I přes svou chudobu, společenské postavení rozvedené ženy v ultrakonzervativní společnosti, a přes nesouhlas rodičů se Fayza rozhodla vrátit do školy. Věděla, že nad svým životem může získat kontrolu jen pomocí vzdělání. Teď je jí 26. Získala grant od místní neziskové organizace, aby si mohla zaplatit obchodní studia na univerzitě. Chce si najít práci, pronajmout si byt a vzít si k sobě zpět své děti. V arabských zemích teď probíhají ohromné změny,
Fayza was forced to drop out of school at the age of eight when she was married. That marriage lasted for a year. At 14, she became the third wife of a 60-year-old man, and by the time she was 18, she was a divorced mother of three. Despite her poverty, despite her social status as a divorcée in an ultra-conservative society, and despite the opposition of her parents to her going back to school, Fayza knew that her only way to control her life was through education. She is now 26. She received a grant from a local NGO to fund her business studies at the university. Her goal is to find a job, rent a place to live in, and bring her kids back with her. The Arab states are going through tremendous change,
boje, které musejí ženy svádět jsou nesmírné. Tak jako ženy, které jsem fotila, jsem i já musela překonat mnoho překážek, abych se mohla stát fotografkou. Hodně lidí mi přitom říkalo, co smím a nesmím. Umm El-Saad, Asma a Fayza, ale i mnoho dalších žen v arabském světě nám ukazují, že je možné překonat překážky na cestě za vzděláním, jež, jak vědí, je nejlepším prostředkem k lepší budoucnosti. Nyní bych ráda skončila citátem Yasminy, jedné ze čtyř aktivistek, se kterými jsem mluvila v Tunisku. Yasmina napsala: „Zpochybňujte svá přesvědčení. Buďte tím, kým chcete být, ne tím, koho z vás chtějí mít. Nenechte se zotročovat, narodily jste se přece svobodné.“ Děkuji.
and the struggles women face are overwhelming. Just like the women I photographed, I had to overcome many barriers to becoming the photographer I am today, many people along the way telling me what I can and cannot do. Umm El-Saad, Asma and Fayza, and many women across the Arab world, show that it is possible to overcome barriers to education, which they know is the best means to a better future. And here I would like to end with a quote by Yasmine, one of the four activist women I interviewed in Tunisia. Yasmine wrote, "Question your convictions. Be who you to want to be, not who they want you to be. Don't accept their enslavement, for your mother birthed you free." Thank you.
(Potlesk)
(Applause)