Musím se vám k něčemu přiznat, ale nejprve chci, abyste se k něčemu přiznali vy mně. Zvedněte ruku, pokud jste byli za uplynulý rok
I have a confession to make. But first, I want you to make a little confession to me. In the past year, I want you to just raise your hand
vystaveni malému množství stresu. Někdo takový?
if you've experienced relatively little stress. Anyone?
A co takhle přiměřené množství stresu?
How about a moderate amount of stress?
A kdo zažil opravdu velké množství stresu? Jasně. Já také.
Who has experienced a lot of stress? Yeah. Me too.
Ale tohle není mé doznání. Mé doznání je toto: jsem zdravotní psycholožka a mým posláním je pomáhat lidem být šťastnější a zdravější. Obávám se však, že něco z toho, co jsem učila posledních 10 let, páchá více škody než užitku, a týká se to stresu. Celá léta jsem lidem tvrdila, že ze stresu onemocní. Zvyšuje se díky němu riziko všech nemocí, od běžné rýmy až po kardiovaskulární onemocnění. Stres jsem v podstatě přetvořila v nepřítele. Svůj pohled na stres jsem ovšem změnila a dnes bych ráda změnila i ten váš.
But that is not my confession. My confession is this: I am a health psychologist, and my mission is to help people be happier and healthier. But I fear that something I've been teaching for the last 10 years is doing more harm than good, and it has to do with stress. For years I've been telling people, stress makes you sick. It increases the risk of everything from the common cold to cardiovascular disease. Basically, I've turned stress into the enemy. But I have changed my mind about stress, and today, I want to change yours.
Začnu studií, která mě přiměla přehodnotit můj celkový přístup ke stresu. Tato studie sledovala 30 000 dospělých ve Spojených státech po dobu osmi let a začalo se tím, že se jich zeptali: „Jak velké množství stresu jste podstoupili v minulém roce?“ Dále se zeptali: „Věříte, že je stres pro vaše zdraví škodlivý?“ A pak s pomocí veřejných záznamů o umrtí zjistili, kdo zemřel.
Let me start with the study that made me rethink my whole approach to stress. This study tracked 30,000 adults in the United States for eight years, and they started by asking people, "How much stress have you experienced in the last year?" They also asked, "Do you believe that stress is harmful for your health?" And then they used public death records to find out who died. (Laughter)
(Smích)
Takže, nejprve ty špatné zprávy. U lidí, kteří v uplynulém roce zažili velké množství stresu, bylo riziko úmrtí o 43 procent vyšší. To ovšem platilo pouze pro ty, kteří zároveň věřili, že stres je pro zdraví škodlivý. (Smích) U lidí, kteří sice zažili velký stres, ale nenahlíželi na něj jako na škodlivý, pravděpodobnost úmrtí vymizela. Ve skutečnosti u nich bylo riziko úmrtí nejmenší ze všech účastníků studie, včetně jedinců, kteří zažili relativně malé množství stresu.
Okay. Some bad news first. People who experienced a lot of stress in the previous year had a 43 percent increased risk of dying. But that was only true for the people who also believed that stress is harmful for your health. (Laughter) People who experienced a lot of stress but did not view stress as harmful were no more likely to die. In fact, they had the lowest risk of dying of anyone in the study, including people who had relatively little stress.
Vědci tedy učinili odhad, že během těch osmi let, kdy sledovali úmrtí, zemřelo 182 000 Američanů předčasně nikoliv následkem stresu, ale protože věřili, že stres je pro ně špatný. (Smích)
Now the researchers estimated that over the eight years they were tracking deaths, 182,000 Americans died prematurely, not from stress, but from the belief that stress is bad for you.
To je více jak 20 000 úmrtí ročně. Pokud je ten odhad správný, stává se víra ve škodlivost stresu patnáctou nejvýznamnější příčinou smrti ve Spojených státech za minulý rok, zabíjející lidi častěji než rakovina kůže, HIV/AIDS či vražda.
(Laughter) That is over 20,000 deaths a year. Now, if that estimate is correct, that would make believing stress is bad for you the 15th largest cause of death in the United States last year, killing more people than skin cancer, HIV/AIDS and homicide.
(Smích)
(Laughter)
Chápete, proč mě ta studie vyděsila. Vynakládala jsem tolik energie na to lidem sdělit, že stres škodí zdraví.
You can see why this study freaked me out. Here I've been spending so much energy telling people stress is bad for your health.
Ta studie mě tedy přiměla přemýšlet: Může změna pohledu na stres dopomoci k lepšímu zdraví? A zde věda tvrdí, že ano. Pokud změníte své smýšlení o stresu, změníte také reakci svého těla na stres.
So this study got me wondering: Can changing how you think about stress make you healthier? And here the science says yes. When you change your mind about stress, you can change your body's response to stress.
Abych vysvětlila, jak to funguje, potřebuji, abyste předstírali, že jste účastníky studie, jejímž cílem je vás vystresovat. Nazývá se to test společenského stresu. Přijdete do laboratoře a dozvíte se, že máte bez přípravy pronést pětiminutovou řeč o svých slabých stránkách před odbornou porotou sedící přímo před vámi, a pro umocnění pocitu, že jste pod tlakem, na vás přímo míří ostrá světla a kamery, asi jako zde.
Now to explain how this works, I want you all to pretend that you are participants in a study designed to stress you out. It's called the social stress test. You come into the laboratory, and you're told you have to give a five-minute impromptu speech on your personal weaknesses to a panel of expert evaluators sitting right in front of you, and to make sure you feel the pressure, there are bright lights and a camera in your face, kind of like this.
Porota je navíc proškolena tak, aby na vás reagovala odrazujícím, nonverbálním způsobem, asi nějak takhle.
(Laughter) And the evaluators have been trained to give you discouraging, non-verbal feedback, like this.
(Smích)
(Exhales)
A teď, když jste dostatečně demoralizováni,
(Laughter)
je čas na zkoušku z matematiky. Co ovšem nevíte, je, že zkoušející byl vyškolen tak, aby na vás během zkoušky dorážel. Zkusíme to teď společně. Bude to legrace. Pro mě.
Now that you're sufficiently demoralized, time for part two: a math test. And unbeknownst to you, the experimenter has been trained to harass you during it. Now we're going to all do this together. It's going to be fun. For me.
Fajn. Chci, abyste počítali pozpátku
Okay.
od 996 v krocích po 7. Budete počítat nahlas jak nejrychleji dovedete, od 996. Do toho! Publikum: (počítá) Rychleji. Rychleji, prosím. Počítáte moc pomalu. Stop. Stop, stop, stop.
(Laughter) I want you all to count backwards from 996 in increments of seven. You're going to do this out loud, as fast as you can, starting with 996. Go! (Audience counting) Go faster. Faster please. You're going too slow. (Audience counting)
Tamten pán udělal chybu. Musíme začít zase od začátku. (Smích) Vám tohle zrovna moc nejde, že? Dobrá, takže jste asi pochopili, o co jde. Kdybyste se skutečně účastnili této studie, zřejmě byste byli trochu ve stresu. Vaše srdce by pravděpodobně bušilo, váš dech by byl zrychlený, potili byste se. Běžně bychom tyto fyzické změny nazvali úzkostí či známkou toho, že se nedokážeme dobře vyrovnat s tlakem.
Stop. Stop, stop, stop. That guy made a mistake. We are going to have to start all over again. (Laughter) You're not very good at this, are you? Okay, so you get the idea. If you were actually in this study, you'd probably be a little stressed out. Your heart might be pounding, you might be breathing faster, maybe breaking out into a sweat. And normally, we interpret these physical changes as anxiety or signs that we aren't coping very well with the pressure.
Co kdybyste na ně ovšem nahlíželi jako na známky toho, že se vaše tělo napájelo energií, aby se připravilo na zvládnutí tohoto úkolu? Toto přesně bylo řečeno účastníkům studie provedené na Harvardově univerzitě. Před absolvováním testu společenského stresu se učili vnímat svou reakci na stres jako přínosnou. Bušící srdce vás připravuje k činu. Zrychlené dýchání je v pořádku. Dostává se tak více kyslíku do mozku. Účastníci, kteří se naučili vnímat svou reakci na stres jako přínos pro svůj výkon, byli méně vystresovaní, vykazovali menší úzkost, zato větší sebevědomí, ale pro mě nejvíc fascinující byl způsob, jakým se jejich stresová reakce změnila. Při běžné stresové reakci se zvýší tepová frekvence a cévy se takto zúží. A to je jeden z důvodů, proč chronický stres bývá spojován s kardiovaskulárními onemocněními. Skutečně není zdravé v takovém stavu setrvávat nepřetržitě. Ale během té studie, kdy účastnící vnímali svůj stres jako přínosný, jejich cévy zůstaly takto uvolněné. Jejich srdce stále bušila, ale tentokrát jde o mnohem zdravější kardiovaskulární profil. Ve skutečnosti to připomíná stav, jaký nastane ve chvílích radosti a odvahy. Za celá ta léta naplněná stresujícími zkušenostmi by tato jedna biologická změna mohla znamenat onen rozdíl mezi stresem vyvolaným infarktem v 50 letech a pohodovým životem až do 90. A toto je opravdu něco, co novodobá věda odhalila, a sice, že záleží na tom, jak o stresu smýšlíme.
But what if you viewed them instead as signs that your body was energized, was preparing you to meet this challenge? Now that is exactly what participants were told in a study conducted at Harvard University. Before they went through the social stress test, they were taught to rethink their stress response as helpful. That pounding heart is preparing you for action. If you're breathing faster, it's no problem. It's getting more oxygen to your brain. And participants who learned to view the stress response as helpful for their performance, well, they were less stressed out, less anxious, more confident, but the most fascinating finding to me was how their physical stress response changed. Now, in a typical stress response, your heart rate goes up, and your blood vessels constrict like this. And this is one of the reasons that chronic stress is sometimes associated with cardiovascular disease. It's not really healthy to be in this state all the time. But in the study, when participants viewed their stress response as helpful, their blood vessels stayed relaxed like this. Their heart was still pounding, but this is a much healthier cardiovascular profile. It actually looks a lot like what happens in moments of joy and courage. Over a lifetime of stressful experiences, this one biological change could be the difference between a stress-induced heart attack at age 50 and living well into your 90s. And this is really what the new science of stress reveals, that how you think about stress matters.
Coby zdravotní psycholožce se můj cíl změnil. Už vás nechci stresu zbavit. Chci vás naučit lépe s ním pracovat. Právě jsem provedli menší intervenci. Pokud jste zvedli ruku a přiznali, že jste v uplynulém roce zažili hodně stresu, možná jsme vám zachránili život, protože příště, jak doufám, až stres rozbuší vaše srdce, si vzpomenete na tuto přednášku a pomyslíte si, to mé tělo mi pomáhá zvládnout tuto výzvu. Jestliže takto stres vnímáte, vaše tělo vám věří a vaše reakce na stres bude prospěšnější.
So my goal as a health psychologist has changed. I no longer want to get rid of your stress. I want to make you better at stress. And we just did a little intervention. If you raised your hand and said you'd had a lot of stress in the last year, we could have saved your life, because hopefully the next time your heart is pounding from stress, you're going to remember this talk and you're going to think to yourself, this is my body helping me rise to this challenge. And when you view stress in that way, your body believes you, and your stress response becomes healthier. Now I said I have over a decade of demonizing stress
Říkala jsem, že mám za sebou více jak deset let démonizace stresu, z níž se potřebuji dostat, takže si uděláme ještě jednu intervenci. Chci vám povědět o jednom z nejvíce podceňovaných aspektů stresové reakce, a ta myšlenka je následující: stres vás dělá společenskými.
to redeem myself from, so we are going to do one more intervention. I want to tell you about one of the most under-appreciated aspects of the stress response, and the idea is this: Stress makes you social. To understand this side of stress,
Abychom této stránce stresu porozuměli, musíme si popovídat o hormonu, oxytocinu, a já vím, že oxytocinu už se dostalo tolik věhlasu, kolik jen hormon může unést. Má dokonce i svou roztomilou přezdívku, tulící se hormon, protože se uvolňuje, když někoho objímáte. Tohle je však jen zlomek toho, čeho všeho je oxytocin schopen. Oxytocin je nervový hormon. Dokáže vhodně naladit sociální instinkty ve vašem mozku. Ponouká vás dělat věci, které posilují blízké vazby. Díky oxytocinu toužíte po přímém kontaktu s přáteli a rodinou. Podněcuje empatii. Probouzí ve vás větší chuť pomoct lidem, na kterých vám záleží. Pár lidí už dokonce navrhovalo, že bychom oxytocin měli šňupat, abychom se stali více účastnými a pečujícími. Je tu ale něco, co mnoho lidí o oxytocinu neví. Je to hormon stresu. Podvěsek mozkový jej produkuje jako součást stresové reakce. Je stejně tak součástí stresové reakce, jako adrenalin, který dokáže rozbušit srdce. A když je během stresové reakce oxytocin vylučován, motivuje vás vyhledat pomoc. Váše biologická stresová reakce vás vybízí k tomu někomu o vašich pocitech říct, místo abyste je v sobě dusili. Vaše stresová reakce chce, abyste si všimli, že také někdo další ve vašem životě se trápí, tak abyste se mohli vzájemně podpořit. Vaše stresová reakce chce, abyste v těžkých časech byli obklopeni lidmi, kterým na vás záleží.
we need to talk about a hormone, oxytocin, and I know oxytocin has already gotten as much hype as a hormone can get. It even has its own cute nickname, the cuddle hormone, because it's released when you hug someone. But this is a very small part of what oxytocin is involved in. Oxytocin is a neuro-hormone. It fine-tunes your brain's social instincts. It primes you to do things that strengthen close relationships. Oxytocin makes you crave physical contact with your friends and family. It enhances your empathy. It even makes you more willing to help and support the people you care about. Some people have even suggested we should snort oxytocin... to become more compassionate and caring. But here's what most people don't understand about oxytocin. It's a stress hormone. Your pituitary gland pumps this stuff out as part of the stress response. It's as much a part of your stress response as the adrenaline that makes your heart pound. And when oxytocin is released in the stress response, it is motivating you to seek support. Your biological stress response is nudging you to tell someone how you feel, instead of bottling it up. Your stress response wants to make sure you notice when someone else in your life is struggling so that you can support each other. When life is difficult, your stress response wants you to be surrounded by people who care about you.
Jak vás tedy povědomí o této stránce stresu může učinit zdravějšími? Oxytocin nepůsobí pouze na mozek, ale také na tělo, přičemž jednou z jeho hlavních úloh v těle je chránit kardiovaskulární systém před následky stresu. Je přirozeně protizánětlivý. Mimoto pomáhá cévám zůstat během stresu uvolněné. Můj nejoblíbenější účinek je ovšem ten na srdce. Srdce má receptory pro tento hormon, přičemž oxytocin napomáhá regenerovat srdeční buňky a léčit jakákoliv poškození zapřičiněná stresem. Tento stresový hormon srdce posiluje a to nejlepší je, že všechen fyzický užitek oxytocinu je umocňován společenským kontaktem a podporou, takže pokud pod stresem vyhledáte druhé, ať už s cílem pomoci sobě, nebo druhým, vyprodukujete více tohoto hormonu, vaše stresová reakce bude zdravější a ve skutečnosti se ze stresu rychleji zotavíte. Zdá se mi skvělé, že stresová reakce má zabudovaný mechanismus pro odolnost vůči stresu, a tím mechanismem je lidské spojení.
Okay, so how is knowing this side of stress going to make you healthier? Well, oxytocin doesn't only act on your brain. It also acts on your body, and one of its main roles in your body is to protect your cardiovascular system from the effects of stress. It's a natural anti-inflammatory. It also helps your blood vessels stay relaxed during stress. But my favorite effect on the body is actually on the heart. Your heart has receptors for this hormone, and oxytocin helps heart cells regenerate and heal from any stress-induced damage. This stress hormone strengthens your heart. And the cool thing is that all of these physical benefits of oxytocin are enhanced by social contact and social support. So when you reach out to others under stress, either to seek support or to help someone else, you release more of this hormone, your stress response becomes healthier, and you actually recover faster from stress. I find this amazing, that your stress response has a built-in mechanism for stress resilience, and that mechanism is human connection.
Závěrem vám povím ještě o jedné studii. Poslouchejte pozorně, protože i tato studie by mohla zachránit život. Tato studie sledovala okolo 1 000 dospělých ve Spojených státech, bylo jim mezi 34 a 93 lety, a studie začala otázkou: „Jak velké množství stresu jste podstoupili v loňském roce?“ A dále: „Kolik času jste věnovali pomoci přátelům, sousedům, lidem ve vaší komunitě?“ A pak využili veřejné záznamy za posledních pět let, aby zjistili, kdo zemřel.
I want to finish by telling you about one more study. And listen up, because this study could also save a life. This study tracked about 1,000 adults in the United States, and they ranged in age from 34 to 93, and they started the study by asking, "How much stress have you experienced in the last year?" They also asked, "How much time have you spent helping out friends, neighbors, people in your community?" And then they used public records for the next five years to find out who died.
Takže, nejprve ty špatné zprávy: každá významná stresující životní zkušenost, jako jsou finanční problémy nebo rodinná krize, zvýšila riziko úmrtí o 30 procent. Ale, a já věřím, že nějaké ale očekáváte, nebylo to pravidlem pro každého. Lidé, kteří se věnovali péči o druhé nevykazovali vůbec žádný nárůst úmrtí následkem stresu. Nic. Péče vytvořila odolnost. Znovu tedy poznáváme, že škodlivé účinky stresu na zdraví nejsou nevyhnutelné. Jak přemýšlíte a jednáte, může přetvořit vaši zkušenost se stresem. Pokud se rozhodnete vnímat vaši stresovou reakci jako přínosnou, vytváříte biologii odvahy. A pokud si zvolíte být s lidmi, když jste ve stresu, můžete si vybudovat odolnost. Nežádám nutně o více stresujících zážitků ve svém životě, tato věda mi však poskytla zcela nové uznání pro stres. Stres otevírá cestu do našich srdcí. Milosrdné srdce, které nachází radost a smysl v kontaktu s ostatními, ano, vaše bušící srdce, tvrdě pracující, aby vám dodalo sílu a energii, zvolíte-li si vnímat stres tímto způsobem, nebudete pouze lepší ve zvládání stresu, ve skutečnosti činíte velice hluboké prohlášení. Říkáte, že si věříte natolik, že zvládnete životní výzvy s vědomím, že jim nemusíte čelit sami.
Okay, so the bad news first: For every major stressful life experience, like financial difficulties or family crisis, that increased the risk of dying by 30 percent. But -- and I hope you are expecting a "but" by now -- but that wasn't true for everyone. People who spent time caring for others showed absolutely no stress-related increase in dying. Zero. Caring created resilience. And so we see once again that the harmful effects of stress on your health are not inevitable. How you think and how you act can transform your experience of stress. When you choose to view your stress response as helpful, you create the biology of courage. And when you choose to connect with others under stress, you can create resilience. Now I wouldn't necessarily ask for more stressful experiences in my life, but this science has given me a whole new appreciation for stress. Stress gives us access to our hearts. The compassionate heart that finds joy and meaning in connecting with others, and yes, your pounding physical heart, working so hard to give you strength and energy. And when you choose to view stress in this way, you're not just getting better at stress, you're actually making a pretty profound statement. You're saying that you can trust yourself to handle life's challenges. And you're remembering that you don't have to face them alone.
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)
Chris Anderson: To, co nám zde říkáte, je svým způsobem úžasné. Připadá mi skvělé, že jen to, jak o stresu smýšlíme, může tolik ovlivnit očekávanou délku života člověka. Jak by se z toho mohla vyvinout rada, třeba když se někdo rozhoduje o rytmu svého života, volí například mezi stresujícím a pohodovým povoláním, záleží na tom, pro co se rozhodnou? Je moudré rozhodnout se pro stresující povolání, pokud věříte, že to v určitém smyslu zvládnete?
Chris Anderson: This is kind of amazing, what you're telling us. It seems amazing to me that a belief about stress can make so much difference to someone's life expectancy. How would that extend to advice, like, if someone is making a lifestyle choice between, say, a stressful job and a non-stressful job, does it matter which way they go? It's equally wise to go for the stressful job so long as you believe that you can handle it, in some sense?
Kelly McGonigal: Ano, a co víme určitě je, že hledat smysl je zdraví prospěšnější, než pokoušet se vyhnout nepohodlí. Řekla bych tedy, že nejlepší způsob, jak dělat rozhodnutí, je jít za tím, co vašemu životu přinese smysl, a pak si věřit v tom, že zvládnete přidružený stres.
KM: Yeah, and one thing we know for certain is that chasing meaning is better for your health than trying to avoid discomfort. And so I would say that's really the best way to make decisions, is go after what it is that creates meaning in your life and then trust yourself to handle the stress that follows.
CA: Velice děkujeme, Kelly. Je to fakt báječné. KM: Děkuji vám.
CA: Thank you so much, Kelly. It's pretty cool.
(Potlesk)
(Applause)