V roce 1962 prohlásil Charles Van Doren, pozdější hlavní editor Encyclopædie Britannicy, že ideální encyklopedie má být radikální – má přestat být bezpečná. Víte-li ale něco o historii Britannicy od roku 1962, je čímkoli, nikoliv však radikálním: stále naprosto bezpečná, nezáživná encyklopedie. Wikipedie naopak začíná s velmi radikální myšlenkou a sice, abychom si všichni představili svět, ve kterém je každému jednotlivci na zeměkouli dán volný přístup k sumě všeho lidského vědění. A to děláme. Takže Wikipedie - viděli jste jen její malou ukázku - je encyklopedie s volnou licencí. Píší ji tisícovky dobrovolníků po celém světě v mnoha, mnoha jazycích. Píší ji za použití Wiki softwaru - to je druh softwaru, který tu už někdo ukázal, takže kdokoli může rychle editovat a ukládat, a hned je to dostupné na Internetu. Vše kolem Wikipedie spravují fakticky samí dobrovolníci. Když mluví Yochai o nových metodách organizace, popisuje přesně Wikipedii. Já vám dnes povím trochu něco víc o tom, jak funguje zevnitř. Wikipedii vlastní nadace Wikimedia Foundation, kterou jsem založil, Tím hlavním cílem nadace je dostat encyklopedii, která je zdarma, ke každému jednotlivci na zemi. A když tak přemýšlíte o tom, co to znamená, tak to znamená mnohem víc, než jen vytvořit parádní webovku. Jde nám opravdu o všechny problémy digitální propasti, celosvětové chudoby a umožnit tak všude lidem, aby měli informace, které potřebují ke správným rozhodnutím. Budeme tak muset udělat hodně práce, která překračuje pouhý Internet. Hlavně proto jsme zvolili model volné licence, protože ta umožňuje lokálním podnikavcům - či komukoli, kdo chce, aby si vzal náš obsah a udělal s ním, cokoli se mu líbí - může ho zkopírovat, nově rozdělit a může to udělat komerčně nebo nekomerčně. Kolem Wikipedie tedy vznikne hodně příležitostí po celém světě. Financují nás dary od veřejnosti a zajímavější na tom je, jak málo peněz k provozu Wikipedie vlastně stačí. Yochai ukazoval graf, jaké jsou náklady tištěných médií. Já vám povím, jaké jsou náklady Wikipedie, ale nejdřív vám ukážu, jak je velká. Máme přes 600 000 článků v angličtině. Celkově máme 2 miliony článků v mnoha různých jazycích. Největšími jazyky jsou němčina, japonština, francouzština - všechny západoevropské jazyky jsou docela velké. Nicméně pouze asi třetinu přístupů na náš web na sebe namotává Wikipedia v angličtině, což hodně lidí překvapí. Mnoho lidí uvažuje o Internetu, jakože v něm dominuje angličtina, ale my jsme skutečně globální. Jsme v mnoha, mnoha jazycích. Jak jsme zatím oblíbení..? Jsme mezi top 50 a jsme oblíbenější než noviny New York Times. Tady navazuji na to, o čem mluvil Yochai. Tohle je růst Wikipedie - jsme tahle modrá čára - a tamhle je New York Times. Zajímavé na tom je, že webové stránky New York Times jsou obrovské, s enormní firemní správou - nemám vůbec tušení kolika stovek zaměstnanců. My máme přesně jednoho zaměstnance a tím je náš hlavní vývojář softwaru. Je naším zaměstnancem teprve od ledna 2005. Všechno ostatní rostlo předtím. Servery udržuje plebsová banda dobrovolníků; všechny úpravy a editace dělají dobrovolníci. Nejsme organizováni žádným tradičním způsobem organizace, který si dokážete představit. Lidé se vždy ptají 'No a kdo tomu velí?' nebo 'Kdo to dělá?' Odpovědí je: každý, kdo chce přiložit ruku k dílu. Je to velice neobvyklá a chaotická záležitost. Máme teď [2005] přes 90 serverů ve třech lokalitách. Spravují je dobrovolníci - systémoví administrátoři - kteří jsou online. Můžu se připojit kdykoli ve dne v noci a uvidím 8-10 lidí, kteří na mě čekají, až se zeptám nebo tak, cokoli kolem serverů... Ve firmě byste si tohle nikdy nemohli dovolit dělat. Nikdy byste si nemohli dovolit mít personál, který je k dispozici 24 hodin denně a dělá to, co děláme s Wikipedií. Máme asi 1,4 miliard zhlédnutí stránek za měsíc, opravdu se z toho stává něco velkého. A všechno spravují dobrovolníci. Celkové měsíční náklady za připojení a data se pohybují okolo 5000 dolarů. To je v zásadě naše hlavní nákladová položka. Obešli bychom se vlastně bez zaměstnance. Najali jsme vlastně Briana, protože 2 roky pracoval na poloviční úvazek a na plný ve Wikipedii, tak jsme ho najali, aby trochu žil a mohl si někdy zajít do kina. Velkou otázkou tak je, když máme takhle opravdu chaotickou organizaci, proč to všechno nestojí za starou belu? Proč je web tak dobrý jak je? Jak je tedy vůbec dobrý? No, dost dobrý. Není dokonalý, ale je mnohem, mnohem lepší, než byste v rámci našeho naprosto chaotického modelu čekali. Když vidíte někoho, jak absurdně upravuje stránku o mně, pomyslíte si 'Ouha, tohle jasně časem zdegeneruje do hovadností'. Když jsme ale viděli testy kvality - a ještě jich dost neproběhlo a opravdu pobízím lidi, aby jich dělali více, aby porovnávali Wikipedii s tradičními věcmi - vítězíme levou zadní. Německý časopis porovnával německou Wikipedii, která je opravdu mnohem, mnohem menší než anglická, s Microsoft Encarta a s Brockhaus Multimedia, a vyhráli jsme ve všech kategoriích. Najali si odborníky, aby se dívali na články a porovnávali kvalitu a ten výsledek nás velmi potěšil. Hodně lidí se doslechlo o sporu Bush-Kerry na Wikipedii. Média se tomu hodně zevrubně věnovala. Začalo to článkem v časopisu Red Herring. Volali mi reportéři a - musím říct, že hláskovali moje jméno správně, ale chtěli opravdu říct, že volby Bush-Kerry jsou tak kontroverzní, že trhají komunitu Wikipedie na půl. Citovali mě jak říkám: "Jsou nejkontroverznějšími v historii Wikipedie." Ve skutečnosti jsem řekl, že nejsou kontroverzní ani za mák. Nepatrně mě dezinterpretovali. (Smích) Články se upravovaly jak o život.
Charles Van Doren, who was later a senior editor of Britannica, said the ideal encyclopedia should be radical -- it should stop being safe. But if you know anything about the history of Britannica since 1962, it was anything but radical: still a very completely safe, stodgy type of encyclopedia. Wikipedia, on the other hand, begins with a very radical idea, and that's for all of us to imagine a world in which every single person on the planet is given free access to the sum of all human knowledge. And that's what we're doing. So Wikipedia -- you just saw the little demonstration of it -- it's a freely licensed encyclopedia. It's written by thousands of volunteers all over the world in many, many languages. It's written using wiki software -- which is the type of software he just demonstrated -- so anyone can quickly edit and save, and it goes live on the Internet immediately. And everything about Wikipedia is managed by virtually an all-volunteer staff. So when Yochai is talking about new methods of organization, he's exactly describing Wikipedia. And what I'm going to do today is tell you a little bit more about how it really works on the inside. So Wikipedia's owned by the Wikimedia Foundation, which I founded, a nonprofit organization. And our goal, the core aim of the Wikimedia Foundation, is to get a free encyclopedia to every single person on the planet. And so, if you think about what that means, it means a lot more than just building a cool website. We're really interested in all the issues of the digital divide, poverty worldwide, empowering people everywhere to have the information that they need to make good decisions. And so we're going to have to do a lot of work that goes beyond just the Internet. And so that's a big part of why we've chosen the free licensing model, because that empowers local entrepreneurs or anyone who wants to -- they can take our content and do anything they like with it -- you can copy it, redistribute it -- and you can do it commercially or non-commercially. So there's a lot of opportunities that are going to arise around Wikipedia all over the world. We're funded by donations from the public, and one of the more interesting things about that is how little money it actually takes to run Wikipedia. So Yochai showed you the graph of what the cost of a printing press was. And I'm going to tell you what the cost of Wikipedia is. But first, I'll show you how big it is. So we've got over 600,000 articles in English. We've got two million total articles across many, many different languages. The biggest languages are German, Japanese, French -- all the Western-European languages are quite big. But only around one-third of all of our traffic to our web clusters to the English Wikipedia, which is surprising to a lot of people. A lot of people think in a very English-centric way on the Internet, but for us, we're truly global. We're in many, many languages. How popular we've gotten to be -- we're a top-50 website and we're more popular than the New York Times. So this is where we get to Yochai's discussion. This shows the growth of Wikipedia -- we're the blue line there -- and this is the New York Times over there. And what's interesting about this is the New York Times website is a huge, enormous corporate operation with I have no idea how many hundreds of employees. We have exactly one employee, and that employee is our lead software developer. And he's only been our employee since January 2005, all the other growth before that ... So the servers are managed by a ragtag band of volunteers. All the editing is done by volunteers. And the way that we're organized is not like any traditional organization you can imagine. People are always asking, "Well, who's in charge of this?" or "Who does that?" And the answer is: anybody who wants to pitch in. It's a very unusual and chaotic thing. We've got over 90 servers now in three locations. These are managed by volunteer system administrators who are online. I can go online any time of the day or night and see eight to 10 people waiting for me to ask a question or something, anything about the servers. You could never afford to do this in a company. You could never afford to have a standby crew of people 24 hours a day and do what we're doing at Wikipedia. So we're doing around 1.4 billion page views monthly, so it's really gotten to be a huge thing. And everything is managed by the volunteers. And the total monthly cost for our bandwidth is about 5,000 dollars. And that's essentially our main cost. We could actually do without the employee. We hired Brian because he was working part-time for two years and full-time at Wikipedia, so we actually hired him, so he could get a life and go to the movies sometimes. So the big question when you've got this really chaotic organization is, why isn't it all rubbish? Why is the website as good as it is? First of all, how good is it? Well, it's pretty good. It isn't perfect, but it's much better than you would expect, given our completely chaotic model. So when you saw him make a ridiculous edit to the page about me, you think, "Oh, this is obviously just going to degenerate into rubbish." But when we've seen quality tests -- and there haven't been enough of these yet and I'm really encouraging people to do more, comparing Wikipedia to traditional things -- we win hands down. So a German magazine compared German Wikipedia, which is much, much smaller than English, to Microsoft Encarta and to Brockhaus multimedial, and we won across the board. They hired experts to come and look at articles and compare the quality, and we were very pleased with that result. So a lot of people have heard about the Wikipedia Bush-Kerry controversy. The media has covered this somewhat extensively. It started out with an article in Red Herring. The reporters called me up and they -- I mean, I have to say they spelled my name right, but they really wanted to say the Bush-Kerry election is so contentious, it's tearing apart the Wikipedia community. And so they quote me as saying, "They're the most contentious in the history of Wikipedia." What I actually said is they're not contentious at all. So it's a slight misquote.
(Laughter)
Je pravda, že jsme museli při pár událostech články uzamknout. Časopis Time nedávno psal o tom, že "Je třeba někdy přijmout mimořádná opatření a Wales uzamkl editaci článků na téma Kerry a Bush skoro na celý rok 2004." To se stalo poté, co jsem tomu reportérovi řekl, že jsme je museli zamknout - příležitostně tu a tam. Pravda je obecně taková, že kontroverze, které byste si asi mysleli, že panují v rámci komunity Wikipedie, nejsou ve skutečnosti vůbec kontroverzemi. Články na polemická témata se hodně upravují, ale nepůsobí přílišné spory v rámci komunity. A to proto, že většina lidí chápe potřebu neutrality. Opravdový zápas není mezi pravičáky a levičáky - jak většina lidí předpokládá - ale mezi stranou zodpovědně myslících a stranou pitomců. A žádná ze stran politického spektra nemá ani na jednu z nich monopol. Skutečná pravda o konkrétním případě Bush-Kerry je ta, že články Bush-Kerry byly uzamčeny na méně než 1% času [3 dny] v roce 2004 a nebylo to proto, že byly sporné; byl za tím zkrátka jen běžný vandalismus - což se někdy stává i na scéně, lidé -
The articles were edited quite heavily. And it is true that we did have to lock the articles on a couple of occasions. Time magazine recently reported that "Extreme action sometimes has to be taken, and Wales locked the entries on Kerry and Bush for most of 2004." This came after I told the reporter that we had to lock it for -- occasionally a little bit here and there. So the truth in general is that the kinds of controversies that you would probably think we have within the Wikipedia community are not really controversies at all. Articles on controversial topics are edited a lot, but they don't cause much controversy within the community. And the reason for this is that most people understand the need for neutrality. The real struggle is not between the right and the left -- that's where most people assume -- but it's between the party of the thoughtful and the party of the jerks. And no side of the political spectrum has a monopoly on either of those qualities. The actual truth about the specific Bush-Kerry incident is that the Bush-Kerry articles were locked less than one percent of the time in 2004, and it wasn't because they were contentious; it was just because there was routine vandalism -- which happens sometimes even on stage ...
někdy dokonce i reportéři mi hlásili, že zpustošili Wikipedii a velice se divili, že se to tak rychle dalo do pořádku. A já říkal: 'Víte, vždycky říkám, nedělejte to prosím; to se nedělá.' Jak to tedy děláme? Jak zvládáme kontrolovat kvalitu? Jak to funguje? Je tu pár prvků, většinou pojistky v komunitě a některé prvky softwaru. Největší a nejdůležitější je naše politika nestrannosti. Tu jsem stanovil od samého začátku jako základní princip komunity, o kterém se nedebatuje. Je to sociální pojetí spolupráce, takže moc nemluvíme o pravdě a objektivitě. A to proto, že když řekneme, že budeme psát jen "pravdu" o nějakém tématu, v nejmenším nám to nenapoví co psát, protože se s vámi neshodnu na tom, co je pravda. Máme ale tento žargonový pojem neutrality, který sám o sobě má v rámci komunity dlouhou historii. V podstatě říká, že kdykoli jde o kontroverzní otázku, neměla by Wikipedie nikomu stranit. Měli bychom pouze informovat o tom, co seriózní strany o tom uvedly. Tato politika neutrality je pro nás opravdu důležitá, protože dává komunitě, která je velmi rozmanitá, možnost spojit síly a nějakou práci udělat. Máme velice různorodé přispěvatele co do zkušeností s politikou, náboženstvím a kulturou. Touto pevnou politikou neutrality, od které se od samého počátku neustupuje, zajišťujeme, že lidé spolu mohou pracovat a že se z příspěvků zkrátka nestane válka tam a zpátky mezi levičáky a pravičáky. Setkáme-li se s takovýmto chováním, komunita vás požádá, abyste odešel. Recenze v reálném čase. Každá změna na stránce je zaznamenána na stránku posledních změn. Jakmile někdo něco změní, zaznamená se to na stránce posledních úprav. Stránka posledních úprav také plní IRC kanál, což je kanál internetového klábosení, který lidé pomocí různých softwarových nástrojů sledují. Mohou ho sledovat v RSS kanálech - mohou dostávat e-mailové notifikace změn. Uživatelé si pak mohou založit svůj vlastní seznam toho, co chtění sledovat. Takže na moji stránku dává pozor pár dobrovolníků, kteří ji mají na seznamu, protože ji někdy lidi zpustoší. Dojde tedy k tomu, že si změny někdo hodně rychle všimne a pak ji zkrátka vrátí zpět. Máme například i RSS vlákno nových stránek, takže můžete rozkliknout určitou stránku Wikipedie a uvidíte každou novou stránku, co právě někdo vytvořil. Ta je opravdu důležitá, protože hodně nových stránek, co se vytvoří, je jenom smetí, které se musí mazat, typu ASDFASDF. Je to ale také jedna z nejzajímavějších a legračních věcí na Wikipedii - některé nové články. Lidé začnou psát článek o nějakém zajímavém tématu, jiným přijde úchvatný, rychle zareagují, pomohou a rozvedou ho a udělají ho mnohem lepší. Anonymní uživatelé nám tak upravují články, což je jedna z nejkontroverznějších a nejvíce fascinujících věcí na Wikipedii. Takhle Chris něco změnil - nemusel se přihlašovat nebo něco takového; jen zabrouzdal na stránku a pozměnil ji. Ukázalo se však, že okolo 18 % všech úprav webu dělají anonymní uživatelé. A tomu je opravdu třeba rozumět: drtivá většina úprav webu Wikipedie pochází od velice semknuté komunity přibližně 600 až 1000 lidí, kteří jsou spolu v neustálém kontaktu. Máme přes 40 IRC kanálu, 40 seznamů mailových adres. Všichni tito lidé se vzájemně znají. Komunikují; máme setkání offline. To jsou ti, kteří dělají rozhodující část webu a jsou to tak trochu semi-profesionálové v tom, co dělají, protože standardy, které si stanovujeme, jsou stejné či vyšší než profesionální standardy kvality. Vždy jich nedosáhneme, ale usilujeme o ně. Je to tedy úzká komunita, která se o stránku stará a jsou to jedni z nejchytřejších lidí, které jsem kdy potkal. Je samozřejmě mou prací to říkat, ale je to vlastně tak. Tací lidé, které přitáhne psát encyklopedii pro zábavu, jsou obvykle dost chytří. (Smích) Nástroje a software: je tu celá řada nástrojů, které nám umožňují - myslím komunitě - sami se monitorovat a sledovat všechnu práci. Tohle je příklad historie stránky na téma "plochá země" a můžete vidět, že doznala několika změn. To je na té stránce pěkné - můžete se na ni podívat a okamžitě vidíte... 'Dobrá, chápu..' Když se na ni někdo podívá - uvidí, že někdo s anonymní IP adresou mou stránku upravil - zní to podezřele - kdo je ta osoba? Někdo se na to podívá a okamžitě vidí červeně všechny změny, vidí 'Dobrá, tahle slova se změnila' a takové věci. To je jeden nástroj, který můžeme velmi rychle použít ke sledování historie stránky. Dalším co v rámci komunity děláme je, že necháváme vše velmi otevřené, pevně nestanovené. Většina sociálních pravidel a metod práce je ponechána v softwaru naprosto otevřená. Všechen ten materiál je jen tak na Wiki stránkách. V softwaru tedy není nic, co by vnucovalo pravidla. Mám tu příklad stránky Hlasů pro smazání. Už jsem to zmínil, lidé napíší ASDFASDF - je třeba to smazat. Tyto případy administrátoři prostě smažou. O nich není třeba se moc dohadovat. Dovedete si ale představit, že je i spousta jiných oblastí, kde vyvstává otázka, zda je to dostatečně významné pro to, aby to vstoupilo do encyklopedie? Je ta informace ověřitelná? Je to žertík? Je pravdivá? Jaká je? Potřebovali jsme tedy sociální metodu, jak na to najít odpověď. A metodou, která organicky vzešla z komunity, je stránka Hlasy pro smazání. Konkrétní příklad: máme tu film Twisted Issues a první člověk říká: 'Je to údajně film. V Google testu vůbec neobstál.' Google test je, že se podíváte na Google a uvidíte, zda tam je, protože když něco není ani v Googlu, tak to patrně vůbec neexistuje. To pravidlo není dokonalé, ale dá se od něj odpíchnout ke krátkému zkoumání. Někdo řekne 'Smažte to, prosím. Smazat - nestojí za povšimnutí.' A pak přijde někdo: 'Počkat, počkat, našel jsem to. Našel jsem to v knize 'Videoprůvodce ohroženými filmy: 20 podzemních filmů, které musíte vidět.' Dobře. Někdo další napíše 'Smažte to.' Někdo řekne 'Našel jsem to na IMDB [internetová databáze filmů]. Nechat, nechat.' To je zajímavé, software je... tyhle hlasy jsou jen jako text napsané na stránku. Není to tak ani hlasování jako spíše dialog. Je fakt, že nakonec to administrátor projde, podívá se na to a řekne si Dobrá, 18x smazat, 2x ponechat --> smažeme to. V jiných případech to ale může být 18x smazat a 2x ponechat a necháme to, protože když ty poslední 2 hlasy pro ponechat řeknou 'Počkejte moment. Nikdo to neviděl, ale já jsem to našel v jedné knize a našel jsem odkaz na jednu stránku, co to popisuje; uklidím to zítra, nemažte to prosím,' pak to přežije. Záleží také na tom, kdo jsou ti hlasující lidé. Jak říkám, je to úzce spjatá komunita. Tady dole, 'Nechat, skutečný film,' Rick Kay Rick Kay je velmi známý Wikipedista, který dělá obrovskou práci v zápase s vandalismem, vtípky a hlasy na smazání. Jeho hlas má v rámci komunity velkou váhu, protože ví, co dělá. Jak se to tedy celé řídí? Lidé to chtějí vědět. Dobrá, administrátoři atp. Model řízení Wikipedie, řízení komunity je velice matoucí, ale fungující mix konsenzu. Nesnažíme se hlasovat o obsahu článků, protože pohled většiny není nutně neutrální; nějaké míry demokracie, všichni administrátoři což jsou lidé, kteří jsou způsobilí mazat stránky. Nutně to neznamená, že mají právo stránky mazat; stále podléhají všem pravidlům - jsou ale zvolení; jsou zvolení komunitou. Někdy lidé - náhodní provokatéři (trollové) na internetu - mě rádi obviňují z toho, že je pečlivě vybírám, abych zkreslil obsah encyklopedie. Vždy se tomu směju, protože vlastně vůbec nemám představu, jak jsou voleni. Je tam i jistá dávka aristokracie. Náznakem může být to, jak jsem zmínil Ricka Kaye, jehož hlas bude vážit mnohem víc než hlas někoho, koho neznáme. Mám čas od času řeč s Angelou, kterou právě znovuzvolili do výboru komunity - do výboru Nadace. Dostala 2x více hlasů než její protikandidát. Vždy ji přivedu do rozpaků, protože například Angele by prošlo v rámci Wikipedie téměř cokoli, jelikož ji tak obdivují a je tak významná. Ironií však je, že Angela by to mohla udělat proto, že ona jediná by za Boha nikdy neporušila ani jediné pravidlo Wikipedie. Rád vám také povím, že je jediným člověkem, který vlastně všechna pravidla Wikipedie zná. No a pak je monarcha, a to je moje úloha v komunitě.
(Laughter) Sometimes even reporters have reported to me that they vandalized Wikipedia and were amazed that it was fixed so quickly. And I said -- you know, I always say, please don't do that. That's not a good thing. So how do we do this? How do we manage the quality control? How does it work? So there's a few elements, mostly social policies and some elements of the software. So the biggest and the most important thing is our neutral point of view policy. This is something that I set down, from the very beginning, as a core principle of the community that's completely not debatable. It's a social concept of cooperation, so we don't talk a lot about truth and objectivity. The reason for this is if we say we're only going to write the "truth" about some topic, that doesn't do us a damn bit of good of figuring out what to write, because I don't agree with you about what's the truth. But we have this jargon term of neutrality, which has its own long history within the community, which basically says, any time there's a controversial issue, Wikipedia itself should not take a stand on the issue. We should merely report on what reputable parties have said about it. So this neutrality policy is really important for us because it empowers a community that is very diverse to come together and actually get some work done. So we have very diverse contributors in terms of political, religious, cultural backgrounds. By having this firm neutrality policy, which is non-negotiable from the beginning, we ensure that people can work together and that the entries don't become simply a war back and forth between the left and the right. If you engage in that type of behavior, you'll be asked to leave the community. So, real-time peer review. Every single change on the site goes to the "Recent changes" page. So as soon as he made his change, it went to the "Recent changes" page. That recent changes page was also fed into an IRC channel, which is an Internet chat channel that people are monitoring with various software tools. And people can get RSS feeds -- they can get email notifications of changes. And then users can set up their own personal watch list. So my page is on quite a few volunteers' watch lists, because it is sometimes vandalized. And therefore, what happens is someone will notice the change very quickly, and then they'll just simply revert the change. There's a "new pages feed," for example, so you can go to a certain page of Wikipedia and see every new page as it's created. This is really important because a lot of new pages are just garbage that has to be deleted, you know, "ASDFASDF." But also, that's some of the most interesting and fun things, some of the new articles. People will start an article on some interesting topic, other people will find that intriguing and jump in and help and make it much better. So we do have edits by anonymous users, which is one of the most controversial and intriguing things about Wikipedia. So, Chris was able to do his change -- he didn't have to log in or anything; he just went on the website and made a change. But it turns out that only about 18 percent of all the edits to the website are done by anonymous users. And that's a really important thing to understand: the vast majority of the edits that go on on the website are from a very close-knit community of maybe 600 to 1,000 people who are in constant communication. And we have over 40 IRC channels, 40 mailing lists. All these people know each other. They communicate. We have off-line meetings. These are the people who are doing the bulk of the site, and they are, in a sense, semi-professionals at what they're doing. The standards we set for ourselves are equal to or higher than professional standards of quality. We don't always meet those standards, but that's what we're striving for. And so that tight community is who really cares for the site, and these are some of the smartest people I've ever met. It's my job to say that, but it's actually true. The type of people who were drawn to writing an encyclopedia for fun tend to be pretty smart people. The tools and the software: there's lots of tools that allow us -- allow us, meaning the community -- to self-monitor and to monitor all the work. This is an example of a page history on "flat Earth," and you can see some changes that were made. What's nice about this page is you can immediately take a look at this and see, "OK, I understand now." When somebody goes and looks at -- they see that someone, an anonymous IP number, made an edit to my page. That sounds suspicious. Who is this person? Somebody looks at it -- they can immediately see highlighted in red all of the changes that took place -- to see, OK, well, these words have changed, things like this. So that's one tool that we can use to very quickly monitor the history of a page. Another thing that we do within the community is we leave everything very open-ended. Most of the social rules and the methods of work are left completely open-ended in the software. All of that stuff is just on Wiki pages. And so there's nothing in the software that enforces the rules. The example I've got up here is the Votes for Deletion page. So, I mentioned earlier, people type "ASDFASDF" -- it needs to be deleted. Cases like that, the administrators just delete it. There's no reason to have a big argument about it. But you can imagine there's a lot of other areas where the question is, is this notable enough to go in an encyclopedia? Is the information verifiable? Is it a hoax? Is it true? Is it what? So we needed a social method for figuring out the answer to this. And so the method that arose organically within the community is the Votes For Deletion page. And in the particular example we have here, it's a film, "Twisted Issues," and the first person says, "Now this is supposedly a film. It fails the Google test miserably." The Google test is you look in Google and see if it's there, because if something's not even in Google, it probably doesn't exist at all. It's not a perfect rule, but it's a nice starting point for quick research. So somebody says, "Delete it, please. Delete it -- it's not notable." And then somebody says, "Wait, I found it. I found it in a book, 'Film Threat Video Guide: the 20 Underground Films You Must See.'" So the next persons says, "Clean it up." Somebody says, "I've found it on IMDB. Keep, keep, keep." And what's interesting about this is that the software is -- these votes are just text typed into a page. This is not really a vote so much as it is a dialogue. Now it is true that at the end of the day, an administrator can go through here and take a look at this and say, "OK, 18 deletes, two keeps: we'll delete it." But in other cases, this could be 18 deletes and two keeps, and we would keep it, because if those last two keeps say, "Wait a minute. Nobody else saw this but I found it in a book, and I found a link to a page that describes it, and I'm going to clean it up tomorrow, so please don't delete it," then it would survive. And it also matters who the people are who are voting. Like I say, it's a tight-knit community. Down here at the bottom, "Keep, real movie," RickK. RickK is a very famous Wikipedian who does an enormous amount of work with vandalism, hoaxes and votes for deletion. His voice carries a lot of weight within the community because he knows what he's doing. So how is all this governed? People really want to know about administrators, things like that. So the Wikipedia governance model, the governance of the community, is a very confusing, but workable mix of consensus -- meaning we try not to vote on the content of articles, because the majority view is not necessarily neutral -- some amount of democracy -- all of the administrators -- these are the people who have the ability to delete pages. That doesn't mean that they have the right to delete pages. They still have to follow all the rules -- but they're elected by the community. Sometimes people -- random trolls on the Internet -- like to accuse me of handpicking the administrators to bias the content of the encyclopedia. I always laugh at this, because I have no idea how they're elected, actually. There's a certain amount of aristocracy. You got a hint of that when I mentioned, like, RickK's voice would carry a lot more weight than someone we don't know. I give this talk sometimes with Angela, who was just re-elected to the board from the community -- to the Board of the Foundation, with more than twice the votes of the person who didn't make it. And I always embarrass her because I say, "Well, Angela, for example, could get away with doing absolutely anything within Wikipedia, because she's so admired and so powerful." But the irony is, of course, that Angela can do this because she's the one person who you know would never, ever break any rules of Wikipedia. And I also like to say she's the only person who actually knows all the rules of Wikipedia, so ... And then there's monarchy, and that's my role on the community, so ...
Kdysi jsem to popisoval v Berlíně a příští den stálo v novinách: "Já jsem králem Anglie."
(Laughter) I was describing this in Berlin once, and the next day in the newspaper the headline said, "I am the Queen of England."
Není to úplně to, co jsem řekl (Smích), ale -
(Laughter) And that's not exactly what I said, but --
mojí úlohou v komunitě - v rámci světa svobodného softwaru panuje dlouholetá tradice modelu "benevolentního diktátora". Podíváte-li se na většinu hlavních projektů svobodného softwaru, mají jednu osobu v čele, se kterou každý souhlasí coby benevolentním diktátorem. Výraz "benevolentní diktátor" se mi nelíbí a nemyslím si, že je mým úkolem nebo mojí rolí ve světě myšlenek být diktátorem budoucnosti všelidského vědění, které svět shromáždil. Není to zkrátka adekvátní. Přesto tu ale je jistá potřeba určité míry monarchie, jisté míry - někdy se musí rozhodnout a nechceme se bořit do hlubokých bažin formálních rozhodovacích procesů. Jako příklad toho, proč to bylo nebo může být důležité: nedávno jsme řešili situaci, kdy neonacistický web objevil Wikipedii, a řekli si 'No teda, to je hrůza tenhle web židovskýho spiknutí, smažeme konkrétní články, co se nám nelíbí. Vidíme, že mají proces hlasování, takže tam pošleme - máme 40 000 členů, tak je tam pošleme ať zahlasují a ty stránky smažou.' No... Sehnali 18 lidí. Tak asi umějí neonacisti počítat, pro vaši představu. Vždy si mysleli, že mají 40 000 členů, když jich je 18. Zvládli ale dostat na náš web 18 lidí, kteří na něm hlasovali celkem absurdně pro smazání dokonale opodstatněného článku. Hlasování samozřejmě skončilo 85:18, takže žádné reálné nebezpečí pro naše demokratické procesy. Na druhou stranu lidé říkali 'Co si s tím ale počneme? Mohlo by se to stát, a co když se nějaká skupina opravdu vážně zorganizuje přijde k nám a bude chtít hlasovat?' Já na to: "Na to se vyse*te, změníme prostě pravidla." To je moje úloha v komunitě: říct, že nedovolíme, aby naše otevřenost a svoboda podkopala kvalitu obsahu. A pokud mi lidé budou v mé úloze důvěřovat, jsem na tom místě správně. Samozřejmě, kvůli volné licenci, když budu odvádět špatnou práci, dobrovolníci velice rádi odejdou jinam - nemohu nikomu říkat, co má dělat. Závěrem chci, aby bylo jasné, jak Wikipedia funguje. Je důležité pochopit, že náš Wiki model je způsob, jakým pracujeme, nejsme ale fanatičtí weboví anarchisté. Jsme velmi flexibilní co se týče metodologie práce s lidmi, protože komunita je především vášnivě zapálena pro kvalitu práce, nikoli nutně pro proces, kterým ji vytváříme.
(Laughter) the point is my role in the community -- Within the free software world, there's been a long-standing tradition of the "benevolent dictator" model. So if you look at most of the major free software projects, they have one single person in charge who everyone agrees is the benevolent dictator. Well, I don't like the term "benevolent dictator," and I don't think that it's my job or my role in the world of ideas to be the dictator of the future of all human knowledge compiled by the world. It just isn't appropriate. But there is a need still for a certain amount of monarchy, a certain amount of -- sometimes we have to make a decision and we don't want to get bogged down too heavily in formal decision-making processes. So as an example of how this can be important: we recently had a situation where a neo-Nazi website discovered Wikipedia, and they said, "Oh, well, this is horrible, this Jewish conspiracy of a website, and we're going to get certain articles deleted that we don't like. And we see they have a voting process, so we're going to send -- we have 40,000 members and we're going to send them over and they're all going to vote and get these pages deleted." Well, they managed to get 18 people to show up. That's neo-Nazi math for you. They always think they've got 40,000 members when they've got 18. But they managed to get 18 people to come and vote in a fairly absurd way to delete a perfectly valid article. Of course, the vote ended up being about 85 to 18, so there was no real danger to our democratic processes. On the other hand, people said, "But what are we going to do? I mean, this could happen. What if some group gets really seriously organized and comes in and wants to vote?" Then I said, "Well, fuck it, we'll just change the rules." That's my job in the community: to say we won't allow our openness and freedom to undermine the quality of the content. And so, as long as people trust me in my role, then that's a valid place for me. Of course, because of the free licensing, if I do a bad job, the volunteers are more than happy to take and leave -- I can't tell anyone what to do. So the final point here is that to understand how Wikipedia works, it's important to understand that our wiki model is the way we work, but we are not fanatical web anarchists. In fact, we're very flexible about the social methodology, because ultimately, the passion of the community is for the quality of the work, not necessarily for the process that we use to generate it.
Děkuji. (Potlesk) [Ben Saunders:] Ano, ahoj - Ben Saunders. Jimmy, zmínils nestrannost jako klíč k úspěchu Wikipedie. Napadá mě, že hodně učebnic, které vzdělávají naše děti, jsou ze své podstaty neobjektivní. Zjistil jsi, že Wikipedii používají učitelé. Jak vidíš Wikipedii v souvislosti se změnou vzdělávání? [Jimmy Wales:] Ano, hodně učitelů začíná Wikipedii používat. V médiích se píše o Wikipedii určitým způsobem a myslím, že špatně. Pojednávají ji v zarámování blogeři versus noviny. Mezi řádky se tam říká: Nějaká šílenost, Wikipedie nebo co, ale akademici ji nenávidí a učitelé také. Ukazuje se, že to není pravda. Posledně mi psal nějaký novinář: 'Proč akademici nenávidí Wikipedii?' Odepsal jsem mu z harvardské emailové adresy, protože jsem tam byl poslední dobou jako vědecký pracovník. Napsal jsem mu: "Ne všichni ji nenávidí." (Smích)
Thank you. (Applause) Ben Saunders: Yeah, hi, Ben Saunders. Jimmy, you mentioned impartiality being a key to Wikipedia's success. It strikes me that much of the textbooks that are used to educate our children are inherently biased. Have you found Wikipedia being used by teachers and how do you see Wikipedia changing education? Jimmy Wales: Yeah, so, a lot of teachers are beginning to use Wikipedia. There's a media storyline about Wikipedia, which I think is false. It builds on the storyline of bloggers versus newspapers. And the storyline is, there's this crazy thing, Wikipedia, but academics hate it and teachers hate it. And that turns out to not be true. The last time I got an email from a journalist saying, "Why do academics hate Wikipedia?" I sent it from my Harvard email address because I was recently appointed a fellow there. And I said, "Well, they don't all hate it."
Myslím si ale, že bude mít obrovský vliv. Pracujeme vlastně na projektu, z kterého jsem osobně vážně nadšený. Je to projekt Wiki knihy, což je snaha vytvořit učebnice ve všech jazycích. A to je mnohem větší projekt; potrvá přibližně 20 let, než ho uskutečníme. Část toho však naplní naše poslání dát encyklopedii každému člověku na zemi. Nemáme na mysli je spamovat reklamními CDéčky. Myslíme tím, že jim dáme nástroj, který mohou používat. Mnoha lidem na světě, když jim dám encyklopedii psanou na univerzitní úrovni, nebude jim k ničemu bez spousty gramotnostních materiálů, po kterých se dostanou až do úrovně, ve které ji můžete skutečně využít. A projekt Wiki knih je snahou o toto. Myslím si, že uvidíme opravdu velký skok - nemusí vzejít ani od nás; rodí se spousta inovací. Nicméně učebnice s volnou licencí jsou budoucím milníkem ve vzdělání.
(Laughter) But I think there's going to be huge impacts. And we actually have a project that I'm personally really excited about, which is the Wikibooks project, which is an effort to create textbooks in all the languages. And that's a much bigger project. It's going to take 20 years or so to come to fruition. But part of that is to fulfill our mission of giving an encyclopedia to every single person on the planet. We don't mean we're going to Spam them with AOL-style CDs. We mean we're going to give them a tool that they can use. And for a lot of people in the world, if I give you an encyclopedia that's written at a university level, it doesn't do you any good without a whole host of literacy materials to build you up to the point where you can actually use it. The Wikibooks project is an effort to do that. And I think that we're going to see -- it may not even come from us; there's all kinds of innovation going on. But freely licensed textbooks are the next big thing in education.