Jednoho dne, když mi bylo 24, byl jsem studentem St. John's Medical College v Bengalúru. Byl jsem hostujícím studentem po dobu jednoho měsíce kurzu veřejného zdravotnictví. A to navždy změnilo můj pohled na věc. Kurz byl dobrý, ale nebyl to jeho obsah co změnilo můj pohled na věc. Bylo to kruté zjištění, první ráno, že indičtí studenti byli lepší než já.
Once upon a time, at the age of 24, I was a student at St. John's Medical College in Bangalore. I was a guest student during one month of a public health course. And that changed my mindset forever. The course was good, but it was not the course content in itself that changed the mindset. It was the brutal realization, the first morning, that the Indian students were better than me.
(smích)
(Laughter)
Víte, byl jsem zapálený do učení. Měl jsem statistiku rád již od mládí. A ve Švédsku jsem studoval velmi mnoho. Byl jsem zvyklý pohybovat se v horní čtvrtině studentů na všech kurzech, které jsem navštěvoval. Ale v St. John's jsem byl v dolní čtvrtině. A faktem bylo, že indičtí studenti studovali pilněji, než my ve Švédsku. Oni četli učebnice dvakrát, nebo třikrát nebo čtyřikrát. My ve Švédsku jsme je přečetli jednou a pak jsme šli flámovat.
You see, I was a study nerd. I loved statistics from a young age. And I studied very much in Sweden. I used to be in the upper quarter of all courses I attended. But in St. John's, I was in the lower quarter. And the fact was that Indian students studied harder than we did in Sweden. They read the textbook twice, or three times or four times. In Sweden we read it once and then we went partying.
(smích)
(Laugher)
A to pro mě, tato osobní zkušenost, byla prvním momentem v mém životě, kdy se pohled na věc, s nímž jsem vyrostl změnil. A uvědomil jsem si, že možná západní svět nebude pokračovat svou světovou dominanci navždy. A myslím, že mnoho z vás má podobnou osobní zkušenost. Je to pochopení někoho, koho jste potkali, které skutečně změní vaše názory na svět. Není to statistika, přestože se snažím dělat ji zábavnou.
And that, to me, that personal experience was the first time in my life that the mindset I grew up with was changed. And I realized that perhaps the Western world will not continue to dominate the world forever. And I think many of you have the same sort of personal experience. It's that realization of someone you meet that really made you change your ideas about the world. It's not the statistics, although I tried to make it funny.
A nyní, zde, na scéně, se pokusím předpovědět, kdy se stane to, že Asie znovu získá své dominantní postavení jako vedoucí část světa, jak tomu bylo po tisíce let. A udělám to způsobem, kdy se pokusím předpovědět přesně v jakém roce průměrný příjem na obyvatele v Indii a Číně dosáhne úrovně západu. A nemyslím tím celou ekonomiku, protože zvýšit úroveň ekonomiky Indie na úroveň Spojeného království - to je s miliardou lidí velice jednoduché. Já chci vidět, kdy bude průměrný peněžní příjem, peníze na osobu na měsíc, v Indii a Číně, kdy dosáhne úrovně Spojeného království a Spojených států.
And I will now, here, onstage, try to predict when that will happen -- that Asia will regain its dominant position as the leading part of the world, as it used to be, over thousands of years. And I will do that by trying to predict precisely at what year the average income per person in India, in China, will reach that of the West. And I don't mean the whole economy, because to grow an economy of India to the size of U.K. -- that's a piece of cake, with one billion people. But I want to see when will the average pay, the money for each person, per month, in India and China, when will that have reached that of U.K. and the United States?
Ale začnu historickým základem. A můžete vidět mou mapu, když nám ji pustím sem nahoru. Začal bych rokem 1858. 1858 byl rok velkého technologického pokroku na západě. Byl to rok, kdy královna Viktorie mohla poprvé komunikovat s presidentem Buchananem, prostřednictvím transatlantického telegrafického kabelu. A oni byli první, kdo mohl "štěbetat" ("Twitterovat") přes Atlantik. (smích) (potlesk) A já jsem byl schopen, prostřednictvím skvělého Googlu a internetu, najít text telegramu poslaného presidentem Buchananem královně Viktorii. A končí takto: "Tento telegraf je fantastický nástroj k rozšíření náboženství, civilizace, svobody a práva po celém světě."
But I will start with a historical background. And you can see my map if I get it up here. You know? I will start at 1858. 1858 was a year of great technological advancement in the West. That was the year when Queen Victoria was able, for the first time, to communicate with President Buchanan, through the Transatlantic Telegraphic Cable. And they were the first to "Twitter" transatlantically. (Laughter) (Applause) And I've been able, through this wonderful Google and Internet, to find the text of the telegram sent back from President Buchanan to Queen Victoria. And it ends like this: "This telegraph is a fantastic instrument to diffuse religion, civilization, liberty and law throughout the world."
To jsou hezká slova. Ale jaksi jsem byl zvědavý co myslel pojmem svoboda, a svoboda pro koho? A budeme nad tím přemýšlet, když se podíváme na širší obraz světa v roce 1858. Protože 1858 byl rovněž předělový rok v historii Asie. 1858 byl rok, kdy odvážná vzpoura proti cizím okupantům Indie byla poražena Britskými silami. A Indie byla po 89 dalších let pod cizí nadvládou.
Those are nice words. But I got sort of curious of what he meant with liberty, and liberty for whom. And we will think about that when we look at the wider picture of the world in 1858. Because 1858 was also watershed year in the history of Asia. 1858 was the year when the courageous uprising against the foreign occupation of India was defeated by the British forces. And India was up to 89 years more of foreign domination.
Rok 1858 v Číně byl rokem vítězstvím Britských sil v Opiové válce. A to znamenalo, že cizinci, jak bylo řečeno v dohodě, mohli volně obchodovat v Číně. Znamenalo to platit opiem za Čínské zboží.
1858 in China was the victory in the Opium War by the British forces. And that meant that foreigners, as it said in the treaty, were allowed to trade freely in China. It meant paying with opium for Chinese goods.
Rok 1858 v Japonsku, byl rok, kdy Japonsko muselo podepsat Harrisovu dohodu a akceptovat obchod za podmínek příznivých pro Spojené státy. A byli ohrožováni těmi černými loděmi, které byly v Tokijském zálivu celý předcházející rok. Avšak Japonsko, na rozdíl od Indie a Číny, si zachovalo svou národní suverenitu.
And 1858 in Japan was the year when Japan had to sign the Harris Treaty and accept trade on favorable condition for the U.S. And they were threatened by those black ships there, that had been in Tokyo harbor over the last year. But, Japan, in contrast to India and China, maintained its national sovereignty.
A podívejme se, jak velký rozdíl to může způsobit. A udělám to přenesením těchto bublin zpět do Gapminder grafu zde, kde můžete vidět, že každá bublina je stát. Velikost bubliny zde představuje populaci. Na této ose, jako jsem zvyklý, je příjem na osobu v porovnatelném dolaru. A na této ose mám očekávanou délku života, tedy zdraví obyvatelstva. A také zde přináším inovaci. Transformoval jsem laserové ukazovátko na ekologickou, recyklovatelnou verzi zde, v zelené Indii.
And let's see how much difference that can make. And I will do that by bringing these bubbles back to a Gapminder graph here, where you can see each bubble is a country. The size of the bubble here is the population. On this axis, as I used to have income per person in comparable dollar. And on that axis I have life expectancy, the health of people. And I also bring an innovation here. I have transformed the laser beam into an ecological, recyclable version here, in green India.
(potlesk)
(Applause)
A nyní uvidíme. Podívejte se sem, 1858, Indie byla zde, Čína byla zde, Japonsko bylo tady. Spojené státy a Spojené království byly bohatší tady. A já začnu světem, jak ho zde vidíte. Indie nebyla vždy na této úrovni. Skutečně, když se podíváte do historických záznamů, byla asi před 100 lety doba, kdy příjem na osobu v Indii a Číně byl dokonce vyšší než v Evropě. Ale roku 1850 již byla Indie mnoho let pod cizí nadvládou a byla deindustrializovaná. A můžete vidět, že země, jejichž ekonomika rostla, byly Spojené státy a Spojené království. A rovněž, ke konci století, byli zdravější, a Japonsko je začalo dohánět. Indie se tady dole snažila. Vidíte, jak se to zde začalo hýbat? Ale skutečně, národní suverenita byla pro Japonsko dobrá. A Japonsko se snaží pohnout nahoru.
And we will see, you know. Look here, 1858, India was here, China was here, Japan was there, United States and United Kingdom was richer over there. And I will start the world like this. India was not always like this level. Actually if we go back into the historical record, there was a time hundreds of years ago when the income per person in India and China was even above that of Europe. But 1850 had already been many, many years of foreign domination, and India had been de-industrialized. And you can see that the countries who were growing their economy was United States and United Kingdom. And they were also, by the end of the century, getting healthy, and Japan was starting to catch up. India was trying down here. Can you see how it starts to move there? But really, really natural sovereignty was good for Japan. And Japan is trying to move up there.
A nyní máme nové století. Zdraví se zlepšuje, Spojené království, Spojené státy. Ale nyní opatrně - blížíme se k první světové válce. A první světová válka, však víte, uvidíme mnoho mrtvých a ekonomických problémů. Spojené království jde dolů. A nyní přichází také španělská chřipka. A pak po první světové pokračují směrem vzhůru. Stále pod cizí nadvládou a bez suverenity jsou Čína a Indie dolů v rohu. Moc se nestalo. Narostla jejich populace, ale ne o mnoho. Ve třicátých letech můžete vidět, jak se Japonsko blíží do období války, s nižší očekávanou délkou života. A druhá světová válka byla skutečně hrozná událost, rovněž z ekonomického hlediska pro Japonsko. Avšak vzmohli se poté docela rychle. A my se přesouváme do nového světa. Roku 1947 Indie konečně získala nezávislost. A mohli vyvěsit indickou vlajku a stát se suverénním národem, ale s velkými nesnázemi tady dole.
And it's the new century now. Health is getting better, United Kingdom, United States. But careful now -- we are approaching the First World War. And the First World War, you know, we'll see a lot of deaths and economical problems here. United Kingdom is going down. And now comes the Spanish flu also. And then after the First World War, they continue up. Still under foreign domination, and without sovereignty, India and China are down in the corner. Not much has happened. They have grown their population but not much more. In the 1930's now, you can see that Japan is going to a period of war, with lower life expectancy. And the Second World War was really a terrible event, also economically for Japan. But they did recover quite fast afterwards. And we are moving into the new world. In 1947 India finally gained its independence. And they could raise the Indian flag and become a sovereign nation, but in very big difficulties down there.
(potlesk)
(Applause)
Roku 1949 vidíme vývoj moderní Číny způsobem, který ohromil svět. A co se stalo? Co se stalo po nezávislosti? Můžete vidět, že zdraví se začalo zlepšovat. Děti začaly chodit do školy. Byly poskytovány zdravotnické služby. Tohle je velký skok vpřed, kdy Čína spadla dolů. Bylo to Mao Tse Tungovo centrální plánování. Čína se vzpamatovala. Pak řekli: "Nikdy více pitomé centrální plánování." Šli sem nahoru a Indie se snažila je následovat. A samozřejmě se dotahovaly. A obě země měly lepší zdraví, ale stále velmi slabou ekonomiku.
In 1949 we saw the emergence of the modern China in a way which surprised the world. And what happened? What happens in the after independence? You can see that the health started to improve. Children started to go to school. Health services were provided. This is the Great Leap Forward, when China fell down. It was central planning by Mao Tse Tung. China recovered. Then they said, "Nevermore, stupid central planning." But they went up here, and India was trying to follow. And they were catching up indeed. And both countries had the better health, but still a very low economy.
A přišli jsme do roku 1978 a Mao Tse Tung zemřel, a nový muž se objevil z leva. A byl to Deng Xiaoping, kterého máme tady. A ten řekl: "Nezáleží na tom, jestli je kočka bílá nebo černá, dokud chytá myši." Protože chytání myší je to, co kočky chtějí dělat. A můžete zde vidět 2 kočky, Čínu a Indii, snažící se tady chytat myši. A rozhodli se, nejít pouze za lepším zdravím a vzděláním, ale rovněž nastartovat růst jejich ekonomik. A tržní reformátor zde byl úspěšný, Roku 1992 Indie s tržní reformou následovala. A šli spolu poměrně těsně, a můžete vidět, že podobnost Indie a Číny, je v mnoha ohledech větší než jejich rozdíly.
And we came to 1978, and Mao Tse Tung died, and a new guy turned up from the left. And it was Deng Xiaoping coming out here. And he said, "Doesn't matter if a cat is white or black, as long as it catches mice." Because catching mice is what the two cats wanted to do. And you can see the two cats being here, China and India, wanting to catch the mices over there, you know. And they decided to go not only for health and education, but also starting to grow their economy. And the market reformer was successful there. In '92 India follows with a market reform. And they go quite closely together, and you can see that the similarity with India and China, in many ways, are greater than the differences with them.
A postupují dále. Dostihnou západ?
And here they march on. And will they catch up?
To je dnes velkou otázkou. Tady jsou dnes.
This is the big question today. There they are today.
Co to znamená - (potlesk) - průměry zde - tohle je průměr Číny. Pokud rozdělím Čínu, podívejte, Šanghaj už je dostihla. Šanghaj už je tam. A je zdravější než Spojené státy. Ale na druhou stranu, Guizhou, jedna z nejchudších vnitrozemních provincií v Číně, je zde. A pokud rozdělím Guizhou na městskou a venkovskou, venkovská část jde sem dolů. V Číně můžete vidět velkou nespravedlnost, uprostřed rychlého ekonomického růstu.
Now what does it mean that the -- (Applause) the averages there -- this is the average of China. If I would split China, look here, Shanghai has already catched up. Shanghai is already there. And it's healthier than the United States. But on the other hand, Guizhou, one of the poorest inland provinces of China, is there. And if I split Guizhou into urban and rural, the rural part of Guizhou goes down there. You see this enormous inequity in China, in the midst of fast economic growth.
A pokud se podívám i na Indii, máte zde jiný typ nespravedlnosti. Geografické, makrogeografické rozdíly nejsou tak velké. Uttar Pradesh, největší stát, je chudší a méně zdravý než zbytek Indie. Kerala letí tady nahoře, srovnatelně se Spojenými státy v oblasti zdraví, ale ne ekonomiky. A zde, Maharashtra s Mumbai, vyčnívají dopředu. Větší nevyrovnanosti jsou nyní v Indii v rámci států, než mezi jednotlivými státy. A to samo o sobě není špatné. Pokud máte velkou nerovnováhu, makrogeografické nerovnováhy mohou být v dlouhém období horší na zvládnutí, než kdyby byla nerovnost ve stejné oblasti, kde máte centrum růstu relativně blízko míst, kde žijí chudí lidé.
And if I would also look at India, you have another type of inequity, actually, in India. The geographical, macro-geographical difference is not so big. Uttar Pradesh, the biggest of the states here, is poorer and has a lower health than the rest of India. Kerala is flying on top there, matching United States in health, but not in economy. And here, Maharashtra, with Mumbai, is forging forward. Now in India, the big inequities are within the state, rather than between the states. And that is not a bad thing, in itself. If you have a lot inequity, macro-geographical inequities can be more difficult in the long term to deal with, than if it is in the same area where you have a growth center relatively close to where poor people are living.
Je zde ještě jedna nevyrovnanost. Podívejte se, Spojené státy. (smích) Ó, rozbili můj rámeček. Washington, D.C. tady vyběhl ven. Můj přítel v Gapminder chtěl, abych to ukázal, protože ve Washingtonu mají nového lídra, který je velmi zainteresovaný kolem zdravotnictví. A já mu rozumím, protože Washington, D.C. je bohatý, ale není tak zdravý jako Kerala. Docela zajímavé, že? (potlesk) Já vidím obchodní příležitost pro Keralu, pomáhat napravit zdravotnictví ve Spojených státech.
No, there is one more inequity. Look there, United States. (Laughter) Oh, they broke my frame. Washington, D.C. went out here. My friends at Gapminder wanted me to show this because there is a new leader in Washington who is really concerned about the health system. And I can understand him, because Washington, D.C. is so rich over there but they are not as healthy as Kerala. It's quite interesting, isn't it? (Applause) I can see a business opportunity for Kerala, helping fix the health system in the United States.
(smích)
(Laughter)
(potlesk)
(Applause)
Teď zde máme celý svět. Legendu máte tady dole. A když vidíte dvě obrovské kočky, ženoucí se dopředu, vidíte, že mezi nimi a před nimi, jsou všechny rozvojové ekonomiky světa, které Thomas Friedman tak správně nazval "plochý svět". Vidíte, že ve zdraví a vzdělání se velká část světa hýbe kupředu, ale v Africe a jiných částech, jako je venkovské Guizhou v Číně, jsou stále lidé s horším zdravím a velmi slabou ekonomikou. Máme na světě obrovský nepoměr. Avšak většina světa uprostřed se velmi rychle tlačí kupředu.
Now here we have the whole world. You have the legend down there. And when you see the two giant cats here, pushing forward, you see that in between them and ahead of them, is the whole emerging economies of the world, which Thomas Friedman so correctly called the "flat world." You can see that in health and education, a large part of the world population is putting forward, but in Africa, and other parts, as in rural Guizhou in China, there is still people with low health and very low economy. We have an enormous disparity in the world. But most of the world in the middle are pushing forwards very fast.
Nyní zpět k mé projekci. Kdy dostihnou západ? Musím se vrátit zpět k velmi obecnému grafu. Ukážu příjem na osobu raději na této ose, chudí dole, bohatí tam nahoře. A čas tady, od roku 1858 spouštím svět. A uvidíme, co se s těmito zeměmi stane. Vidíte, Čína pod cizí nadvládou v podstatě snížila příjem a posunula se dolů na úroveň Indie. Kdežto Spojené království a Spojené státy bohatnou a bohatnou. A po 2. světové válce jsou Spojené státy bohatší než Spojené království. Ale tady přichází nezávislost Začíná růst, ekonomická reforma. Růst je rychlejší a s projekcí mezinárodního měnového fondu můžete vidět, kde se očekává, že budou v roce 2014.
Now, back to my projections. When will it catch up? I have to go back to very conventional graph. I will show income per person on this axis instead, poor down here, rich up there. And then time here, from 1858 I start the world. And we shall see what will happen with these countries. You see, China under foreign domination actually lowered their income and came down to the Indian level here. Whereas U.K. and United States is getting richer and richer. And after Second World War, United States is richer than U.K. But independence is coming here. Growth is starting, economic reform. Growth is faster, and with projection from IMF you can see where you expect them to be in 2014.
Otázkou je, kdy přijde moment dostižení. Podívejte se na Spojené státy. Vidíte tu bublinu? Bubliny, ne moje bubliny, ale finanční bubliny. To je "tečka com" bublina. Toto je pád Lehman Brothers (banka). Vidíte, že se to pohnulo dolů. A vypadá to, že tohle je další balvan mířící sem dolů. Takže se nezdá, že tyto země půjdou touto cestou. Zdá se, že půjdou cestou skromnějšího růstu. A lidé, které zajímá růst, obrací své zraky k Asii.
Now, the question is, "When will the catch up take place?" Look at, look at the United States. Can you see the bubble? The bubbles, not my bubbles, but the financial bubbles. That's the dot com bubble. This is the Lehman Brothers doorstep there. You see it came down there. And it seems this is another rock coming down there, you know. So they doesn't seem to go this way, these countries. They seem to go in a more humble growth way, you know. And people interested in growth are turning their eyes towards Asia.
Ve srovnání s Japonskem. Tohle je Japonsko mířící vzhůru. Vidíte, Japonsko šlo tímto způsobem. Přidali jsme Japonsko. A není pochyb, že rychlé dotahování se může uskutečnit. Vidíte, co udělalo Japonsko? Japonsko šlo tímto způsobem až do úplného dotažení, a pak už následují s jinými vysoko příjmovými ekonomikami. Ale reálnou projekci pro tyto země, bych rád dal následovně. Může být hůře, může být lépe. Je vždy těžké předpovídat, zvláště o budoucnosti. Teď mi historik říká, že je ještě složitější předpovídat minulost.
I can compare to Japan. This is Japan coming up. You see, Japan did it like that. We add Japan to it. And there is no doubt that fast catch up can take place. Can you see here what Japan did? Japan did it like this, until full catch up, and then they follow with the other high-income economies. But the real projections for those ones, I would like to give it like this. Can be worse, can be better. It's always difficult to predict, especially about the future. Now, a historian tells me it's even more difficult to predict about the past.
(smích)
(Laughter)
Myslím, že jsem teď ve složité pozici. Nerovnosti v Číně a Indii považuji za velkou překážku, jelikož přivést celé obyvatelstvo k růstu a prosperitě, je to, co by vytvořilo domácí trh, co by zabránilo sociální nestabilitě, a co by přimělo využít veškerou kapacitu populace. Takže sociální investice do zdravotnictví, školství a infrastruktury, a elektrifikace, jsou skutečně tím, co je v Indii a Číně potřebné.
I think I'm in a difficult position here. Inequalities in China and India I consider really the big obstacle because to bring the entire population into growth and prosperity is what will create a domestic market, what will avoid social instability, and which will make use of the entire capacity of the population. So, social investments in health, education and infrastructure, and electricity is really what is needed in India and China.
Víte o klimatu. Máme skvělé mezinárodní odborníky v rámci Indie, kteří nám říkají, že klima se mění, a něco se musí udělat, jinak Čína a Indie budou země nejvíce postiženy změnami klimatu. A já považuji Indii a Čínu za nejlepší partnery na světě co se týče politiky světového klimatu. Ale oni nebudou platit za něco, co druzí, kteří mají více peněz, již udělali, a já s tím souhlasím.
You know the climate. We have great international experts within India telling us that the climate is changing, and actions has to be taken, otherwise China and India would be the countries most to suffer from climate change. And I consider India and China the best partners in the world in a good global climate policy. But they ain't going to pay for what others, who have more money, have largely created, and I can agree on that.
Čeho se ale opravdu bojím, je válka. Budou bývalé bohaté země skutečně akceptovat kompletně změněnou ekonomiku světa, a posun moci jinam, než kde byla posledních 50, 100, 150 let, zpět do Asie? A bude Asie schopna zvládnout novou pozici být nejmocnější a vládnout světu? Vždy se vyhýbejme válce, jelikož ta vždy posouvá lidstvo zpět. Pokud se těmto nerovnostem, klimatu a válce dá vyhnout, připravte se na svět v rovnováze. Protože to, co se zdá, že se stane.
But what I'm really worried about is war. Will the former rich countries really accept a completely changed world economy, and a shift of power away from where it has been the last 50 to 100 to 150 years, back to Asia? And will Asia be able to handle that new position of being in charge of being the most mighty, and the governors of the world? So, always avoid war, because that always pushes human beings backward. Now if these inequalities, climate and war can be avoided, get ready for a world in equity, because this is what seems to be happening.
A to zjištění, které jsem učinil jako mladý student, roku 1972, že indičtí studenti jsou lepší než Švédi, právě to se stane. A stane se to přesně roku 2048 v pozdější části léta, v červenci, přesněji řečeno 27. července. (potlesk) 27. července 2048 je den mých 100. narozenin. (smích) A já očekávám, že budu hovořit v první části 39. konference TED Indie. Rezervujte si místa včas. Moc vám děkuji.
And that vision that I got as a young student, 1972, that Indians can be much better than Swedes, is just about to happen. And it will happen precisely the year 2048 in the later part of the summer, in July, more precisely, the 27th of July. (Applause) The 27th of July, 2048 is my 100th birthday. (Laughter) And I expect to speak in the first session of the 39th TED India. Get your bookings in time. Thank you very much.
(potlesk)
(Applause)