Vítejte na "Pěti nebezpečných věcech, které byste své děti měli nechat dělat". Já nemám děti. Půjčuji si děti mých přátel... takže (smích) Berte všechny tyhle rady s troškou vtipu. Jsem Gever Tulley. Pracuji jako počítačový vědec, ale jsem zakladatelem něčeho, zvaného Tinkering School (škola hraním). Je to letní program, jehož cílem je pomoci dětem naučit se, jak postavit věci, nad kterými přemýšlejí. Takže jsme postavili spoustu věcí. A já dávám do rukou druháků elektrické nářadí. Takže pokud přemýšlíte, že byste poslali své dítě do Tinkering school, vrátí se zpátky pohmožděné, doškrábané a od krve.
Welcome to "Five Dangerous Things You Should Let Your Children Do." I don't have children. I borrow my friends' children, so -- (Laughter) take all this advice with a grain of salt. I'm Gever Tulley. I'm a contract computer scientist by trade, but I'm the founder of something called the Tinkering School. It's a summer program which aims to help kids learn how to build the things that they think of. So we build a lot of things, and I do put power tools into the hands of second-graders. So if you're thinking about sending your kid to Tinkering School, they do come back bruised, scraped and bloody.
Víte, že žijeme ve světě, který je podrobený stále přísnějším předpisům týkajících se bezepčnosti dětí. Nezdá se, že by byl nějaký limit, jak šílené bezpečnostní předpisy mohou být. Dáváme svazující varování na každý kousek plastové folie, vyrobené ve Spojených státech nebo na prodej s nějakou položkou ve Spojených státech. Dáváme varování na kelímky kávy, aby nám pověděly, že obsah může být horký. A zdá se, že si myslíme, že každá věc ostřejší než golfový míček je příliš ostrá pro děti do 10 let.
(Laughter) You know, we live in a world that's subjected to ever more stringent child safety regulations. There doesn't seem to be any limit on how crazy child safety regulations can get. We put suffocation warnings on every piece of plastic film manufactured in the United States, or for sale with an item in the United States. We put warnings on coffee cups to tell us that the contents may be hot. And we seem to think that any item sharper than a golf ball is too sharp for children under the age of 10.
Kde tedy tento trend končí? Když zaoblíme každý roh a odstraníme všechny ostré předměty, každý malý kousek na světě, pak když přijdou děti poprvé do kontaktu s čímkoli ostrým, nebo s něčím, co není z oblého plastu, poraní se. Jak se hranice toho, co vymezujeme bezpečnou zónou změnšují, odřezáváme tím naše děti od cenných příležitostí naučit se, jak zacházet se světem kolem nich. A navzdory všem našim snahám a nejlepším úmyslům, děti vždy vymyslí, jak udělat tu nejnebezpečnější věc, co mohou, v jakémkoli prostředí, kde mohou. Navzdory provokativnímu názvu, tato prezentace je skutečně o bezpěčnosti
So where does this trend stop? When we round every corner and eliminate every sharp object, every pokey bit in the world, then the first time that kids come in contact with anything sharp, or not made out of round plastic, they'll hurt themselves with it. So, as the boundaries of what we determine as the safety zone grow ever smaller, we cut off our children from valuable opportunities to learn how to interact with the world around them. And despite all of our best efforts and intentions, kids are always going to figure out how to do the most dangerous thing they can, in whatever environment they can. (Laughter)
a o jednoduchých věcech, které můžeme udělat, abychom vychovali naše děti kreativní, sebejisté a schopné ovládat prostředí kolem nich. A co vám nyní prezentuji je výňatek z právě vznikající knihy. Ta kniha se jmenuje "50 nebezpečných věcí." Toto je pět nebezpečných věcí.
So despite the provocative title, this presentation is really about safety, and about some simple things that we can do to raise our kids to be creative, confident and in control of the environment around them. And what I now present to you is an excerpt from a book in progress. The book is called "50 Dangerous Things." This is "Five Dangerous Things."
Věc číslo jedna: Hrejte si s ohněm. Naučit se ovládat jeden z nejmocnějších živlů přírody je klíčovým okamžikem ve vývoji každého dítěte. Ať už si to pamatujeme nebo ne, je to poprvé, co skutečně můžeme kontrolovat jednu z těch záhadných věcí. Tyto záhady jsou odhaleny jen tomu, kdo dostane příležitost hrát si s nimi. Takže, hraní s ohněm. Je to jako jedna z užasných věcí, které jsme kdy objevili - oheň. Při hraní s ohněm se děti učí základní zásady, co se týče ohně, o sání, o spalování a exhalacích. To jsou tři pracující prvky ohně které musíte mít, abyste měli dobře kontrolovaný oheň. A můžete otevřený oheň považovat za laboratoř. Nevíte, co se se hraním s ohněm všechno naučí. Nechte je pohrávat si s ním za jejich vlastních podmínek a věřte mi, že se naučí věci, které by se hraním s "hračkami pro malé průzkumníky" nenaučili.
Thing number one: Play with fire. Learning to control one of the most elemental forces in nature is a pivotal moment in any child's personal history. Whether we remember it or not, it's the first time we really get control of one of these mysterious things. These mysteries are only revealed to those who get the opportunity to play with it. So, playing with fire. This is like one of the great things we ever discovered, fire. From playing with it, they learn some basic principles about fire, about intake, combustion, exhaust. These are the three working elements of fire that you have to have for a good, controlled fire. And you can think of the open-pit fire as a laboratory. You don't know what they're going to learn from playing with it. Let them fool around with it on their own terms and trust me, they're going to learn things that you can't get out of playing with Dora the Explorer toys.
Číslo dvě: "Mít kapesní nůž"
(Laughter)
Kapesní nože se jakoby vytrácející z našeho kulturního povědomí, což považuji za hroznou věc. (smích) Kapesní nůže je jako první univerzální nástroj, který vám byl dán. Však víte, je to špachtle, je to páčidlo, je to šroubovák a je to čepel. A je to mocný a posilující nástroj. A v mnoha kulturách dávají nože už rovnou batolatům. Tohle jsou děti eskymáků krájející velrybí tuk. Poprvé jsem tohle viděl v kanadském filmu když mi bylo 10, a zanechalo to ve mě trvalý dojem, vidět malé děti, hrající si s jejich noži. A ukazuje se, že děti dokáží vyvinout rozšířený smysl osobnosti prostřednictvím nástroje ve velmi mladém věku. Položíte několik velmi jednoduchých pravidel - vždy řežte směrem od těla, udržujte čepel ostrou, nikdy na ni netlačte, - a těmto věcem děti rozumí a procvičují se v nich. A ano, pořežou se. Já mám hrozné jizvy na nohou, jak jsem se pobodal. Ale víte co - jsou mladí, rychle se jim to hojí. (smích)
Number two: Own a pocketknife. Pocketknives are kind of drifting out of our cultural consciousness, which I think is a terrible thing. (Laughter) Your first pocketknife is like the first universal tool that you're given. You know, it's a spatula, it's a pry bar, it's a screwdriver and it's a blade, yeah. And it's a powerful and empowering tool. And in a lot of cultures they give knives -- like, as soon as they're toddlers, they have knives. These are Inuit children cutting whale blubber. I first saw this in a Canadian Film Board film when I was 10, and it left a lasting impression, to see babies playing with knives. And it shows that kids can develop an extended sense of self through a tool at a very young age. You lay down a couple of very simple rules -- always cut away from your body, keep the blade sharp, never force it -- and these are things kids can understand and practice with. And yeah, they're going to cut themselves. I have some terrible scars on my legs from where I stabbed myself. But you know, they're young. They heal fast. (Laughter)
Číslo tři: "Házet oštěpem" Ukazuje se, že jejich mozky jsou v podstatě naprogramované na házení věcí a podobně jako svaly, když nepoužíváte části svého mozku, mají tendenci zakrnět. Ale když je procvičujete, každý daný sval přidává sílu celému systému a totéž platí i pro mozek. Cvičení házení věcí bylo ukázáno ke stimulaci čelních a temenních laloků, které mají co do činění s vizuální ostrostí, pochopením trojrozměrného prostoru a strukturálním řešením problémů, takže to dává smysl - rozvíjí to jejich schopnost vizualizovat a předvídat věci. A házení je kombinací analytických a fyzických dovedností, takže je to dobré pro trénink celého těla. Tyto druhy úkolů zaměřených na cíl rovněž pomáhají dětem rozvinout pozornost a schopnost koncentrace. Takže jsou skvělé.
Number three: Throw a spear. It turns out that our brains are actually wired for throwing things, and like muscles, if you don't use parts of your brain, they tend to atrophy over time. But when you exercise them, any given muscle adds strength to the whole system, and that applies to your brain, too. So practicing throwing things has been shown to stimulate the frontal and parietal lobes, which have to do with visual acuity, 3D understanding, and structural problem solving, so it helps develop their visualization skills and their predictive ability. And throwing is a combination of analytical and physical skill, so it's very good for that kind of whole-body training. These kinds of target-based practices also help kids develop attention and concentration skills, so those are great.
Číslo čtyři: "Rozebrat stroje" Vnitřek vaší myčky na nádobí, to je svět zajímavých věcí. Příště, až budete chtít vyhodit nějaký přístroj, nedělejte to. Rozeberte jej se svým dítětem nebo jej pošlete do mé školy a my jej rozebereme. I když nevíte, k čemu jednotlivé části jsou, luštění k čemu mohou být je pro děti velmi dobré cvičení, jak pochopit smysl toho, že mohou věci rozebrat a bez ohledu na to, jak jsou složité, mohou porozumět jejich částem a to znamená, že časem mohou rozumět všem. Je to vědomí toho, že něco je možné poznat. Tyto černé skříňky, se kterými žijeme a které považujeme za samozřejmé, jsou vlastně komplexní věci, vytvořené jinými lidmi a vy jim můžete porozumět.
Number [four]: Deconstruct appliances. There is a world of interesting things inside your dishwasher. Next time you're about to throw out an appliance, don't throw it out. Take it apart with your kid, or send him to my school, and we'll take it apart with them. Even if you don't know what the parts are, puzzling out what they might be for is a really good practice for the kids to get sort of the sense that they can take things apart, and no matter how complex they are, they can understand parts of them. And that means that eventually, they can understand all of them. It's a sense of knowability, that something is knowable. So these black boxes that we live with and take for granted are actually complex things made by other people, and you can understand them.
Číslo pět - dvě části. "Porušte autorský zákon digitálního milénia." (smích) Jsou zde zákony mimo bezpečnostní předpisy, pokoušející se limitovat, jak můžeme nakládat s věcmi, které vlastníme - v tomto případě digitální media. Je to velmi prosté cvičení - kupte si písničku na iTunes, nahrejte na CD, pak CD konvertujte do MP3 a přehrajte na tom samém počítači. Právě jste porušili zákon. Teoreticky může přijít hudební asociace RIAA a perzekuovat vás. Pro děti je to důležitá lekce, aby si uvědomily, že některé zákony mohou být porušeny náhodou a že zákony si musíme umět vyložit. A to je něco, o čem s dětmi často mluvíme, když si pohráváme s věcmi, "vloupáme se do nich", a používáme je pro jiné účely... A rovněž když jdeme ven a řídíme auto. Řídit auto - to je pro dítě velmi silný zážitek, takže tento to je poslední. (smích)
Number five: Two-parter. Break the Digital Millennium Copyright Act. (Laughter) There are laws beyond safety regulations that attempt to limit how we can interact with the things that we own -- in this case, digital media. It's a very simple exercise: Buy a song on iTunes, write it to a CD, then rip the CD to an MP3, and play it on your very same computer. You've just broken a law. Technically, the RIAA could come and prosecute you. It's an important lesson for kids to understand, that some of these laws get broken by accident, and that laws have to be interpreted. That's something we often talk about with the kids when we're fooling around with things and breaking them open, and taking them apart and using them for other things. And also when we go out and drive a car. Driving a car is a really empowering act for a young child, so this is the alternate -- (Laughter)
Ti, kteří nejste s porušováním zákona spokojeni, můžete řídit auto se svým dítětem. Je to pro dítě skvělý moment. Tohle se děje ve stejnou dobu, kdy jsou blokované na věci jako dinosauři, velké věci ve vnějším světe, ke kterým se snaží přilnout. Auto je podobný objekt a oni mohou nasednout a řídit. A to je skutečně jako by jim byla dána možnost ovládat svět způsobem, ke kterému často nemají přístup. A je to dokonale legální! Najděte velké prázdné parkoviště, ujistěte se, že na něm nic není, že je na soukromém pozemku a nechte je řídit své auto. Je to vskutku velmi bezpečné. A je to legrace pro celou rodinu. (smích) Takže, uvidíme. Myslým, že to je všechno. Tohle bylo číslo pět a půl. OK.
For those of you who aren't comfortable actually breaking the law, you can drive a car with your child. This is a great stage for a kid. This happens about the same time that they get latched onto things like dinosaurs, these big things in the outside world, that they're trying to get a grip on. A car is a similar object, and they can get in a car and drive it. And that really gives them a handle on a world in a way that they don't often have access to. And it's perfectly legal. Find a big empty lot, make sure there's nothing in it, and that it's on private property, and let them drive your car. It's very safe actually. And it's fun for the whole family. (Laughter) Let's see, I think that's it. That's number five and a half. OK.