Dnes chci mluvit o jednom nápadu Je to nápad na nový typ školy, která mění zažitý způsob myšlení o tom, co škola je a jak funguje. A možná se brzo objeví ve vaší blízkosti. Pochází z organizace zvané Young Foundation, která po desetiletí přicházela s mnoha inovacemi ve vzdělání, jako např. Open University, dále pak Extended Schools, školy pro sociální podnikatele, letní školy a škola pro všechno.
What I want to talk about today is one idea. It's an idea for a new kind of school, which turns on its head much of our conventional thinking about what schools are for and how they work. And it might just be coming to a neighborhood near you soon. Where it comes from is an organization called the Young Foundation, which, over many decades, has come up with many innovations in education, like the Open University and things like Extended Schools, Schools for Social Entrepreneurs, Summer Universities and the School of Everything.
A před pěti lety jsme se zeptatli, co byl nejdůležitější impuls pro motivaci ve školství zde ve Velké Británii. A pochopili jsme, že nejvyšší prioritou bylo spojit dva problémy. Jeden byl velký počet znuděných náctiletých, kteří neměli rádi školu, neviděli žádné spojení mezí tím, co se ve škole učili a jejich budoucí práci. A zaměstnavatelé, kteří si neustále stěžovali, že děti vycházející ze školy nebyly v podstatě připraveni na reálnou práci, neměly správný přístup k práci ani zkušenosti.
And about five years ago, we asked what was the most important need for innovation in schooling here in the U.K. And we felt the most important priority was to bring together two sets of problems. One was large numbers of bored teenagers who just didn't like school, couldn't see any relationship between what they learned in school and future jobs. And employers who kept complaining that the kids coming out of school weren't actually ready for real work, didn't have the right attitudes and experience.
A tak jsme se pokusili zeptat: Jaký druh školy by náctileté vtáhl do hry tak, aby nezůstali stranou? Po stovkách diskuzí s mládeži, učiteli a jejich rodiči a zaměstnavateli a školami, od Paraguaje až po Austrálii, a zkoumáním nějakého akademického výzkumu, který ukazoval důležitost toho, čemu se dnes říká nekognitivní dovednosti - motivace, houževnatost - a že tyto dovednosti jsou stejně důležité jako kognitivní dovednosti - formální akademické dovenosti - jsme přišli s odpovědí, docela jednoduchou odpovědí, kterou jsme označili jako Studio School. A nazvali jsme ji "studio school" ve vztahu k původní myšlence studia v renesanci, kde jsou práce a škola spojeny v jedno. Pracujete učením, a učíte se prací. A návrh, se kterým jsme přišli, měl následující charakteristiku.
And so we try to ask: What kind of school would have the teenagers fighting to get in, not fighting to stay out? And after hundreds of conversations with teenagers and teachers and parents and employers and schools from Paraguay to Australia, and looking at some of the academic research, which showed the importance of what's now called non-cognitive skills -- the skills of motivation, resilience -- and that these are as important as the cognitive skills -- formal academic skills -- we came up with an answer, a very simple answer in a way, which we called the Studio School. And we called it a studio school to go back to the original idea of a studio in the Renaissance where work and learning are integrated. You work by learning, and you learn by working. And the design we came up with had the following characteristics.
Ze všeho nejdříve, chtěli jsme malé školy - okolo 300 - 400 žáků - ve věku od 14 do 19 let, a hlavně, okolo 80% ze studijního plánu by nemělo být založeno na pouhém sezení ve třídách, ale reálné práci, praktických projektech, práci na úřadu, v mimovládních organizacích a další. Každý žák by měl svého mentora, stejně jako učitele, kteří by měli časové rozvrhy podobné jako plány z běžného podnikání. A toto všechno by se provedlo v rámci veřejného systému, který by byl financován z veřejných peněz, ale fungoval by nezávisle. A všechno bez bez extra poplatků, bez výběrových řízení, tak aby to umožňovalo žákům zamířit na uverzitu, a to i přesto, že mnoho z nich by se chtělo stát podnikateli, případně pracovat manuálně. Za tím vším byla jedna velmi jednoduchá myšlenka, že velký počet náctiletých se nejlépe naučí samotnou praxí, nejlépe se naučí v týmech a nejlépe se naučí děláním reálných věcí - vše je opakem toho, co běžné školství vlastně dělá.
First of all, we wanted small schools -- about 300, 400 pupils -- 14 to 19 year-olds, and critically, about 80 percent of the curriculum done not through sitting in classrooms, but through real-life, practical projects, working on commission to businesses, NGO's and others. That every pupil would have a coach, as well as teachers, who would have timetables much more like a work environment in a business. And all of this will be done within the public system, funded by public money, but independently run. And all at no extra cost, no selection, and allowing the pupils the route into university, even if many of them would want to become entrepreneurs and have manual jobs as well. Underlying it was some very simple ideas that large numbers of teenagers learn best by doing things, they learn best in teams and they learn best by doing things for real -- all the opposite of what mainstream schooling actually does.
Nyní to byla hezká myšlenka, takže jsme se přesunuli do fáze návrhu. Nejdříve jsme to vyzkoušeli v Lutonu - slavném pro své letiště a nic víc, a v Blackpoolu - slavném pro své pláže a pohodu. A co jsme zjistitli - spoustu věcí jsme udělali špatně, a tak jsme je napravily -- ale zjistili jsme, že mladí lidé to milují. Připadá jim to mnohem více motivující, mnohem více zajímavé, než tradiční způsob vzdělání. A možná nejdůležitější pro všechny, dva roky poté, co přišly výsledky, žáci, které měli možnost se tohoto pokusu účasnit, a byli ve slabších skupinách, povyskočili přimo mezi špičku - ve skutečnosti patřili mezi nejlepší dle GCSE (General Certificate of Secondary Education), což je britský systém hodnocení.
Now that was a nice idea, so we moved into the rapid prototyping phase. We tried it out, first in Luton -- famous for its airport and not much else, I fear -- and in Blackpool -- famous for its beaches and leisure. And what we found -- and we got quite a lot of things wrong and then improved them -- but we found that the young people loved it. They found it much more motivational, much more exciting than traditional education. And perhaps most important of all, two years later when the exam results came through, the pupils who had been put on these field trials who were in the lowest performing groups had jumped right to the top -- in fact, pretty much at the top decile of performance in terms of GCSE's, which is the British marking system.
Není překvapující, že to přinutilo některé lidi přemýšlet, že jsme na něco narazili. Ministr školství v Londýně popsal sám sebe jako "velkého fanouška." A obchodní organizace si mysleli, že máme způsob, jak mnohem lépe připravit děti pro opravdovou práci. A vskutku, šéf obchodní komory je nyní předsedou sdružení Studio Schools, a to pomáhá ne s velkými obchody, ale s malými obchody po celé zemi.
Now not surprisingly, that influenced some people to think we were onto something. The minister of education down south in London described himself as a "big fan." And the business organizations thought we were onto something in terms of a way of preparing children much better for real-life work today. And indeed, the head of the Chambers of Commerce is now the chairman of the Studio Schools Trust and helping it, not just with big businesses, but small businesses all over the country.
Začali jsme se dvěma školami. Tento rok jich již bude 10. A příští rok očekáváme kolem 35 škol otevřených v Anglii, a dalších 40 oblastí chce otevřít své vlastní školy - celkem rychlé rozšíření této myšlenky. Je zajimavé, že se to děje téměř bez zájmu médií. Děje se to téměř bez velkých peněz. Rozšiřuje se to prakticky díky slovům, virálně, díky učitelům, rodičům, lidem zapojeným do vzdělání. A rozšiřuje se to díky síle myšlenky - velmi, velmi jednoduché myšlenky o postavení vzdělání na hlavu a posunutí věcí, které byly okrajové, věci jako práce v týmu, dělání praktických projektů, a posunutí je mezi klíčové věci výuky, namísto na okraj.
We started with two schools. That's grown this year to about 10. And next year, we're expecting about 35 schools open across England, and another 40 areas want to have their own schools opening -- a pretty rapid spread of this idea. Interestingly, it's happened almost entirely without media coverage. It's happened almost entirely without big money behind it. It spread almost entirely through word of mouth, virally, across teachers, parents, people involved in education. And it spread because of the power of an idea -- so the very, very simple idea about turning education on its head and putting the things which were marginal, things like working in teams, doing practical projects, and putting them right at the heart of learning, rather than on the edges.
Nyní tady máme skupiny nových škol otevíraných tento podzim. To je jedna z Yorkshire, kterou bude (doufám) můj synovec navštěvovat. A tato škola je zaměřena na kreativní a mediální průmysl. Jiné mají zaměření na zdravotnictví, turismus, strojařství a ostatní oblasti.
Now there's a whole set of new schools opening up this autumn. This is one from Yorkshire where, in fact, my nephew, I hope, will be able to attend it. And this one is focused on creative and media industries. Other ones have a focus on health care, tourism, engineering and other fields.
Myslíme si, že jsme na něco narazili. Zatím to není perfektní, ale my si myslíme, že to je ta myšlenka, která může změnit život tisícům, možná milionům náctiletých kteří jsou opravdu znudění školstvím. Nepovzbuzuje je to. Nejsou jako vy všichni, co tady sedíte v řadách a posloucháte myšlenky hodinu za hodinou. Chtějí dělat věci, chtějí si ušpinit ruce, chtěji vzdělání pro praxi. A já doufám, že někdo z vás tady nám může pomoct.
We think we're onto something. It's not perfect yet, but we think this is one idea which can transform the lives of thousands, possibly millions, of teenagers who are really bored by schooling. It doesn't animate them. They're not like all of you who can sit in rows and hear things said to you for hour after hour. They want to do things, they want to get their hands dirty, they want education to be for real. And my hope is that some of you out there may be able to help us.
Cítíme, že jsme na začátku našeho experimentu a zlepšení k tomu, aby se myšlenka Studio School změnila na něco běžného, ne jako univerzální odpověď pro každé dítě, ale minimálně jako odpověď pro některé děti v každé části světa. A já doufám, že pár z vás nám mohou pomoct uskutečnit to.
We feel we're on the beginning of a journey of experiment and improvement to turn the Studio School idea into something which is present, not as a universal answer for every child, but at least as an answer for some children in every part of the world. And I hope that a few of you at least can help us make that happen.
Děkuji
Thank you very much.
(potlesk)
(Applause)