Před čtyřmi lety, na pódiu TEDu jsem ohlásil firmu, pro kterou jsem v té době pracoval jmenovala se Odeo. A díky tomuto oznámení se o nás napsal velký článek v The New York Times, který vzbudil zájem dalších médií, což přineslo více pozornosti a rozhodování, jestli se mám stát výkonným ředitelem - - zatímco jsem byl pouhý konzultant - - a zvyšování venture kapitálu a nabírání zaměstnanců. Jedním z lidí, co jsem najal, byl inženýr Jack Dorsey
Four years ago, on the TED stage, I announced a company I was working with at the time called Odeo. And because of that announcement, we got a big article in The New York Times, which led to more press, which led to more attention, and me deciding to become CEO of that company -- whereas I was just an adviser -- and raising a round of venture capital and ramping up hiring. One of the guys I hired was an engineer named Jack Dorsey,
a za rok, když jsme se snažili rozhodnout, kterým směrem s Odeem jít, Jack přišel s nápadem, nad kterým přemýšlel již několik let, který byl založen na zasílání jednoduchých statusů přátelům. V té době jsme si také v Odeu hráli se zasíláním SMS, takže jsme dali dvě a dvě dohromady a na začátku roku 2006 jsme odstartovali Twitter jako vedlejší projekt v Odeu. Nyní je těžké si obhájit tvorbu vedlejšího projektu
and a year later, when we were trying to decide which way to go with Odeo, Jack presented an idea he'd been tinkering around with for a number of years that was based around sending simple status updates to friends. We were also playing with SMS at the time at Odeo, so we kind of put two and two together, and in early 2006 we launched Twitter as a side project at Odeo. Now, it's hard to justify doing a side project
ve startupu, ve kterém je velmi důležité být soustředěný na něj samotný, ale ve skutečnosti jsem spustil Blogger jako vedlejší projekt v mé předešlé firmě, s tím, že to měla být jen malá věc, kterou bychom dělali bokem, a skončilo to převzetím nejen celé společnosti, ale také mého života na dalších pět nebo šest let. Tak jsem se naučil následovat předtuchy i když je nutně nemůžete obhájit nebo vědět, kam směřují. A právě to se mi stalo s Twitterem, znovu a znovu. Pro ty, kteří se s ním neseznámili -
at a startup, where focus is so critical, but I had actually launched Blogger as a side project to my previous company, thinking it was just a little thing we'd do on the side, and it ended up taking over not only the company, but my life for the next five or six years. So I learned to follow hunches even though you can't necessarily justify them or know where they're going to go. And that's kind of what's happened with Twitter, time after time. So, for those of you unfamiliar,
Twitter je založen na základě velmi jednoduchého konceptu. Napíšete, co právě děláte, v délce až 140 znaků, a lidé, kteří se o vás zajímají, tyto zprávy získají. Pokud se o vás zajímají opravdu hodně, získají tyto zprávy jako SMS na svůj mobil. Takže, například, teď mohu tweetnout, že akorát mluvím na TEDu. A v mém případě, když kliknu na tlačítko Odeslat dostane tuto zprávu během pár vteřin až 60 000 lidí. Základní myšlenkou je, že Twitter dovolí lidem sdílet chvíle jejich života, kdykoli chtějí, ať už při zvláštních příležitostech nebo těch běžných. Právě díky tomuto sdílení chvil, když se stanou, se lidé cítí více spojeni a v kontaktu, i když spolu nejsou, v reálném čase. To je od začátku hlavní způsob užití Twitteru a co nás takhle nadchlo. Co jsme nečekali, bylo velké množství jiných možností, které se rozvinou z tohoto velmi jednoduchého systému. Jedna z věcí, které jsme si uvědomili, bylo, jak důležitý by Twitter mohl být při událostech v reálném čase. Když propukly požáry v San Diegu, v říjnu roku 2007, lidé na Twitteru hlásili, co se děje a hledali tam informace od svých sousedů, co se kolem nich děje. Ale to nebyli jen jednotlivci. Noviny L.A. Times ve skutečnosti také šly na Twitter, aby šířili informace a dali feed Twitteru na jejich hlavní stránku. A hasiči z L.A. a Červený kříž také používali Twitter k šíření zpráv a aktualit. Zde, na této události, tucty lidí tweetují a tisíce lidí na celém světě tyto zprávy odebírají, protože chtějí vědět, jaké to je tu být a co se tu děje. Mezi dalšími zajímavými věcmi, které se objevily je mnoho z podnikání, z marketingu, komunikace a předvídatelných věcí, až k šíleně populárnímu Korejskému barbecue taco náklaďáku, který jezdí po L.A. a tweetuje, kde právě stojí, a způsobuje frontu lidí stojících kolem celého bloku. Politici nedávno také začali tweetovat. Ve skutečnosti máme 47 členů Kongresu, kteří vlastní účet na Twitteru. A tweetují, v některých případech z jednáních za zavřenými dveřmi s prezidentem. V tomto případě se mu určitě nelíbí to, co napsali. Prezident sám je nejpopulárnějším uživatelem Twitteru, přesto se svými tweety ustal, zatímco senátor McCain začal být aktivnější. Stejně jako tento pán. Twitter pyl původně navržen jako vysílací médium: ty odešleš jednu zprávu a jde to ke všem, a ty přijmeš zprávy, které tě zajímají. Jeden z mnoha způsobů, jak uživatelé přetvořili Twitter bylo vytvoření možnosti reagovat na konkrétní osobu nebo konkrétní zprávu. Takže, tento zápis, to "@username", které zde Shaquille O'Neal používá, aby odpověděl jednomu z jeho fanoušků, byl kompletně vymyšlen uživateli a my jsme to do systému zabudovali až, když to bylo populární a potom jsme to zjednodušili. Tohle je jeden z mnoha způsobů, jak uživatelé přetvořili systém. Další je API (Application Programming Interface). Vytvořili jsme rozhraní pro programování aplikací, které v zásadě umožňuje programátorům psát software, který komunikuje s Twitterem. My nyní víme o více než 2 000 kusech takového softwaru, které umožňují posílat na Twitter zprávy - - rozhraní pro Mac, Windows, váš iPhone, váš BlackBerry - - stejně o věcech jako je zařízení, které umožní nenarozenému dítěti tweetnout, když v břiše zakope, nebo květině tweetnout, když potřebuje zalít. Pravděpodobně nejdůležitější externí vývoj přišel z malé firmy ve Virginii, nazvané Summize. Firma Summize vytvořila ke Twitteru vyhledávač. A využili skutečnosti, že když máte milion lidí po celém světě, kteří píšou o tom, co dělají a o tom, co se kolem nich děje, máte neuvěřitelný zdroj k tomu, abyste získali informace o nějakém tématu nebo události, právě, když probíhá. Toto opravdu změnilo naše vnímání Twitteru. Například, zde vidíte, co lidé píšou o TEDu. Tohle je další věc, která změnila náš náhled, že Twitter není tím, co jsme si mysleli. Tohle se nám líbilo tak moc, že jsme tu společnost koupili a včlenili ji do Twitteru. Toto nejen umožňuje vidět tweety z jiného pohledu, ale také to umožňuje jiné způsoby užití. Jeden z mých oblíbených se objevil před několika měsíci, když byl v Atlantě nedostatek benzinu. Někteří uživatelé přišli na to, že mohou tweetovat, když najdou benzin - - kde a kolik stojí - a pak přidat klíčové slovo "#atlgas", což ostatním umožní to vyhledat a najít benzín. A tento trend užití této komunikační sítě k pomoci ostatním jde mnohem dále než původní myšlenka být ve styku s rodinou a přáteli. Poslední dobou se to stává čím dál, tím častěji, ať už se jedná o sbírku peněz na lidi bez domova, nebo na kopání studní v Africe, nebo na rodiny ve finanční krizi. Lidé přes Twitter nasbírali desítky tisíc dollarů v horizontů několika dní, v několika případech. Vypadá to, že když lidem dáte jednodušší cestu ke sdílení informací, stane se více dobrých věcí. Netuším, co dalšího se na Twitteru stane. Naučil jsem se následovat předtuchu, ale nikdy nepředpovídat, kam povede. Díky. (Potlesk) Chris Anderson: Ještě jsme neskončili. Takže, jestli nám můžete zapnout tuto obrazovku. Tohle je opravdu nejděsivější věc, kterou může jakýkoli přednášející udělat, potom, co byl na nějaké události. Je to úplně strašné. Tak, tohle je vyhledávání na Twitteru. Napíšeme sem několik náhodných slov - třeba "Evan Williams". "Evane Williamsi, dej lidem více dobrých možností pro sdílení informací a následuj na TEDu svou předtuchu." "Akorát poslouchám Evana Williamse.", "Akorát poslouchám Evana Williamse." "Evan Williams... Oh. "Evan Williams právě umírá zde na pódiu na TEDu. Nejhorší přednes všech dob!" (smích) Evan Williams: Pěkné. Díky. Chris Anderson: Dělám si srandu. Ale opravdu, za těch 8 minut, co tu mluvil, zde máme kolem 50 tweetů, které už reagují na tento přednes. Takže může vidět všechny možné reakce: fakt, že Barack Obama je největším twitterem, fakt, že Twitter vzniknul díky TEDu. Nemyslím si, že existuje jiný způsob získání takové zpětné vazby. Vytvořil jsi něco velmi fascinujícího a vypadá to, že největší sláva Twitteru je ještě před námi. Tak, velmi ti děkuji, Evane. Evan Williams: Děkuji. Chris Anderson: Bylo to velmi zajímavé.
Twitter is based around a very simple, seemingly trivial concept. You say what you're doing in 140 characters or less, and people who are interested in you get those updates. If they're really interested, they get the update as a text message on their cell phone. So, for instance, I may Twitter right now that I'm giving a talk at TED. And in my case, when I hit send, up to 60,000 people will receive that message in a matter of seconds. Now, the fundamental idea is that Twitter lets people share moments of their lives whenever they want, be they momentous occasions or mundane ones. It is by sharing these moments as they're happening that lets people feel more connected and in touch, despite distance, and in real time. This is the primary use we saw of Twitter from the beginning, and what got us excited. What we didn't anticipate was the many, many other uses that would evolve from this very simple system. One of the things we realized was how important Twitter could be during real-time events. When the wildfires broke out in San Diego, in October of 2007, people turned to Twitter to report what was happening and to find information from neighbors about what was happening around them. But it wasn't just individuals. The L.A. Times actually turned to Twitter to dispense information as well, and put a Twitter feed on the front page, and the L.A. Fire Department and Red Cross used it to dispense news and updates as well. At this event, dozens of people here are Twittering and thousands of people around the world are following along because they want to know what it feels like to be here and what's happening. Among the other interesting things that have cropped up are many things from businesses, from marketing and communications and predictable things, to an insanely popular Korean-barbecue taco truck that drives around L.A. and Twitters where it stops, causing a line to form around the block. Politicians have recently begun Twittering. In fact, there are 47 members of Congress who currently have Twitter accounts. And they're tweeting, in some cases, from behind closed-door sessions with the President. In this case, this guy's not liking what he's hearing. The President himself is our most popular Twitter user, although his tweets have dropped off as of late, while Senator McCain's have picked up. As have this guy's. Twitter was originally designed as a broadcast medium: you send one message and it goes out to everybody, and you receive the messages you're interested in. One of the many ways that users shaped the evolution of Twitter was by inventing a way to reply to a specific person or a specific message. So, this syntax, the "@username" that Shaquille O'Neal's using here to reply to one of his fans, was completely invented by users, and we didn't build it into the system until it already became popular and then we made it easier. This is one of the many ways that users have shaped the system. Another is via the API. We built an application-programming interface, which basically means that programmers can write software that interacts with Twitter. We currently know about over 2,000 pieces of software that can send Twitter updates -- interfaces for Mac, Windows, your iPhone, your BlackBerry -- as well as things like a device that lets an unborn baby Twitter when it kicks or a plant Twitter when it needs water. Probably the most important third-party development came from a little company in Virginia called Summize. Summize built a Twitter search engine. And they tapped into the fact that, if you have millions of people around the world talking about what they're doing and what's around them, you have an incredible resource to find out about any topic or event while it's going on. This really changed how we perceived Twitter. For instance, here's what people are saying about TED. This is another way that our mind was shifted, and Twitter wasn't what we thought it was. We liked this so much we actually bought the company and are folding it into the main product. This not only lets you view Twitters in different ways, but it introduces new use cases as well. One of my favorites is what happened a few months ago when there was a gas shortage in Atlanta. Some users figured out that they would Twitter when they found gas -- where it was, and how much it cost -- and then appended the keyword "#atlgas" which let other people search for that and find gas themselves. And this trend of people using this communication network to help each other out goes far beyond the original idea of just keeping up with family and friends. It's happened more and more lately, whether it's raising money for homeless people or to dig wells in Africa or for a family in crisis. People have raised tens of thousands of dollars over Twitter in a matter of days on several occasions. It seems like when you give people easier ways to share information, more good things happen. I have no idea what will happen next with Twitter. I've learned to follow the hunch, but never assume where it will go. Thanks. (Applause) Chris Anderson: We're not quite done yet. So, look, if we could have this screen live. This is actually the most terrifying thing that any speaker can do after they've been to an event. It's totally intimidating. So, this would be the Twitter search screen. So we're going to just type a couple of random words into Twitter. For example: "Evan Williams." "Evan Williams, give people more good ways to share information and follow your hunch at TED." "Currently listening to Evan Williams." "Currently listening to Evan Williams." "Evan Williams --" Oh. "Evan Williams is just dying on stage here at TED. Worst talk ever!" (Laughter) Evan Williams: Nice. Thanks. CA: Just kidding. But, literally in the eight minutes he was talking, there are about fifty tweets that already came on the talk. So he'll see every aspect of the reaction: the fact that Barack Obama is the biggest Twitterer, the fact that it came out of TED. I don't think there's any other way of getting instant feedback that way. You have build something very fascinating, and it looks like its best times are still ahead of it. So, thank you very much, Evan. EW: Thank you. CA: That was very interesting.