Cítíte se naprosto přemoženi, když narazíte na komplexní problém? Doufám, že se mi to podaří změnit do tří minut. Snad se mi podaří vás přesvědčit, že komplexní neznamená vždy složité. Pro mě, dobře vypečená bageta, právě vytažená z trouby je komplexní, ale cibule s olivami, se sýrem na kari a máku s chlebem je komplikovaná. Jsem ekolog a studuji komplexnost. Miluju ji. Studuji ji v přírodě, vzájemné vazby mezi živočichy.
Do you ever feel completely overwhelmed when you're faced with a complex problem? Well, I hope to change that in less than three minutes. So, I hope to convince you that complex doesn't always equal complicated. So for me, a well-crafted baguette, fresh out of the oven, is complex, but a curry onion green olive poppy cheese bread is complicated. I'm an ecologist, and I study complexity. I love complexity. And I study that in the natural world, the interconnectedness of species.
Tady je potravní řetězec, potravní mapa mezi živočišnými druhy, žijícími v alpinských jezerech kalifornských hor. A toto se stane s potravním řetězcem, po vpádu nepůvodního druhu ryby, který se tam nevyskytoval. Všechny šedě vyznačené druhy zmizí. Některé jsou na pokraji vyhynutí. A v jezerech bude více komárů, i když je ty ryby požírají. Všechny tyto efekty byly očekávané a přicházíme na to, že jsou předpověditelné.
So here's a food web, or a map of feeding links between species that live in Alpine Lakes in the mountains of California. And this is what happens to that food web when it's stocked with non-native fish that never lived there before. All the grayed-out species disappear. Some are actually on the brink of extinction. And lakes with fish have more mosquitos, even though they eat them. These effects were all unanticipated, and yet we're discovering they're predictable.
Chtěl bych se s vámi podělit o pár klíčových postřehů o komplexitě, které zjišťujeme studováním přírody, a které jsou možná aplikovatelné na další problémy. První je jednoduchost dobrých vizualizačních programů, které pomáhají rozplétat komplexnost a povzbudí vás ptát se na věci, které vás předtím nenapadly. Například, můžete zaznamenat tok uhlíku korporátním dodavatelským řetězcem v korporátním ekosystému, nebo vzájemná propojení mezi lokalitami, kde žijí ohrožené druhy, v národním parku Yosemity. Další věc je, když chcete předpovídat dopad jednoho druhu na další, pokud se zaměříte pouze na toto spojení a vytěsníte vše ostatní, je to vlastně hůře predikovatelné, než když zvážíte celý systém - všechna ta místa a všechna propojení - a z toho místa, zkoumáte sféry vlivu, na kterých nejvíc záleží. Náš výzkum nám prozrazuje že je to velice lokální s ohledem na uzel, který vás zajímá, s jedním nebo dvěma stupni. Čím více ustoupíte a přijmete komplexnost, tím větší jsou vaše šance, že najdete jednoduché odpovědi, často pak dostanete jiné odpovědi, než se kterými jste začali.
So I want to share with you a couple key insights about complexity we're learning from studying nature that maybe are applicable to other problems. First is the simple power of good visualization tools to help untangle complexity and just encourage you to ask questions you didn't think of before. For example, you could plot the flow of carbon through corporate supply chains in a corporate ecosystem, or the interconnections of habitat patches for endangered species in Yosemite National Park. The next thing is that if you want to predict the effect of one species on another, if you focus only on that link, and then you black box the rest, it's actually less predictable than if you step back, consider the entire system -- all the species, all the links -- and from that place, hone in on the sphere of influence that matters most. And we're discovering, with our research, that's often very local to the node you care about within one or two degrees. So the more you step back, embrace complexity, the better chance you have of finding simple answers, and it's often different than the simple answer that you started with.
A teď k opravdu komplexnímu problému, což slouží vládě USA ke cti. Toto je schéma protipovstalecké strategie v Afghánistánu. Před pár měsíci bylo na titulní straně New York Times - médii neustále zesměšňováno, jak je šíleně komplikované. Počátečním bodem bylo posílení podpory afghánské vládě. Jasně komplexní problém, je ale komplikovaný? No, když jsem to viděl na titulní straně Timesů, pomyslel jsem si: "Konečně něco, co je mi blízké, na tomhle si můžu smlsnout."
So let's switch gears and look at a really complex problem courtesy of the U.S. government. This is a diagram of the U.S. counterinsurgency strategy in Afghanistan. It was front page of the New York Times a couple months ago. Instantly ridiculed by the media for being so crazy complicated. And the stated goal was to increase popular support for the Afghan government. Clearly a complex problem, but is it complicated? Well, when I saw this in the front page of the Times, I thought, "Great. Finally something I can relate to. I can sink my teeth into this."
Pojďme do toho. Tady tedy máme vůbec poprvé světovou premiéru tohoto špagetového diagramu ve formě uspořádané sítě. Tento označený uzel se snažíte ovlivnit - veřejnou podporu vládě. Teď se koukneme o jeden, dva stupně, tři stupně dál od toho uzlu a eliminujeme tři čtvrtiny toho diagramu mimo tu sféru vlivu. Uvnitř té sféry, většina těch uzlů není akční, jako třeba členitost terénu, a jenom menšina jsou vojenské akce. Většina akcí je nenásilných a spadají do dvou hlavních kategorií: aktivní angažovanost v etnických a náboženských sporech, spravedlivý a transparentní ekonomický rozvoj a nabídka služeb. Nic o tom nevím, ale tohle lze vyčíst z tohoto schéma během 24 sekund.
So let's do it. So here we go for the first time ever, a world premiere view of this spaghetti diagram as an ordered network. The circled node is the one we're trying to influence -- popular support for the government. And so now we can look one degrees, two degrees, three degrees away from that node and eliminate three-quarters of the diagram outside that sphere of influence. Within that sphere, most of those nodes are not actionable, like the harshness of the terrain, and a very small minority are actual military actions. Most are non-violent and they fall into two broad categories: active engagement with ethnic rivalries and religious beliefs and fair, transparent economic development and provisioning of services. I don't know about this, but this is what I can decipher from this diagram in 24 seconds.
Když vidíte takové schéma, nelekněte se. Chci, abyste byli nadšeni. Chci, abyste byli uvolněni. Protože jednoduché odpovědi se mohou vynořit. V přírodě zjišťujeme, že jednoduchost spočívá na opačné straně od komplexnosti. A pro každý problém, čím více můžete zabrat celek a přijmout komplexnost, o to větší máte možnost zblízka vidět jednoduché detaily, na kterých nejvíce záleží.
When you see a diagram like this, I don't want you to be afraid. I want you to be excited. I want you to be relieved. Because simple answers may emerge. We're discovering in nature that simplicity often lies on the other side of complexity. So for any problem, the more you can zoom out and embrace complexity, the better chance you have of zooming in on the simple details that matter most.
Děkuji vám.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)