Nyní se podíváme na Bahamské ostrovy, na pozoruhodnou skupinku delfínů, se kterou jsem pracovala v divočině posledních 28 let.
Well, now we're going to the Bahamas to meet a remarkable group of dolphins that I've been working with in the wild for the last 28 years.
Zajímám se o delfíny kvůli jejich velkému mozku a tomu, co všechno můžou s takovou mozkovnou provádět v divočině. My víme, že používají část své mozkové kapacity k tomu, aby prostě žili složité životy, ale co opravdu víme o delfíní inteligenci?
Now I'm interested in dolphins because of their large brains and what they might be doing with all that brainpower in the wild. And we know they use some of that brainpower for just living complicated lives, but what do we really know about dolphin intelligence?
Víme jen pár věcí. Co se týče poměru velikosti mozku k tělu, což je fyzický ukazatel inteligence, jsou jen druzí po člověku. Kognitivně můžou rozumět uměle vytvořeným jazykům. A dokáží poznat sami sebe v zrcadle. V některých částech světa používají nástroje jako mořské houby k lovení ryb. Ale zůstává jedna velká otázka: mají svůj jazyk, a pokud ano, o čem si povídají?
Well, we know a few things. We know that their brain-to-body ratio, which is a physical measure of intelligence, is second only to humans. Cognitively, they can understand artificially-created languages. And they pass self-awareness tests in mirrors. And in some parts of the world, they use tools, like sponges to hunt fish. But there's one big question left: do they have a language, and if so, what are they talking about?
Před desetiletími, tedy ne několika lety, jsem se vydala hledat místo na světě, kde bych mohla pod vodou pozorovat delfíny, abych se pokusila dešifrovat jejich komunikační systém. Jenže v mnoha částech světa je voda hodně kalná, takže je velmi obtížné pozorovat zvířata pod vodou, ale já jsem našla společenství delfínů, které žije v nádherných a průzračných bahamských mělčinách, které se nacházejí východně od Floridy. Svůj den tráví odpočinkem a socializací v bezpečí mělčin, ale v noci opouští břeh a loví v hlubokých vodách.
So decades ago, not years ago, I set out to find a place in the world where I could observe dolphins underwater to try to crack the code of their communication system. Now in most parts of the world, the water's pretty murky, so it's very hard to observe animals underwater, but I found a community of dolphins that live in these beautiful, clear, shallow sandbanks of the Bahamas which are just east of Florida. And they spend their daytime resting and socializing in the safety of the shallows, but at night, they go off the edge and hunt in deep water.
A navíc to pro badatele není vůbec špatné místo. Takže tam každé léto jezdíme na 5 měsíců ve 20metrovém katamaránu, ve kterém žijeme, spíme a pracujeme po několik týdnů na širém moři. Můj hlavní přístroj je podmořské video s hydrofonem což je podvodní mikrofon, které mi umožňují sloučit zvuk s chováním. Většina naší práce je zcela nenásilná. Když jsme pod vodou, snažíme se dodržovat delfíní etiketu, jelikož je opravdu fyzicky pozorujeme ve vodě. Pracovat s delfíny kapverdskými je skutečně příjemné, a to z několika důvodů. Rodí se bez skvrn, které získávají až s přibývajícím věkem a procházejí dosti odlišnými vývojovými fázemi, takže je zábava sledovat jejich chování. Okolo věku 15 let jsou plně černobíle tečkovaní.
Now, it's not a bad place to be a researcher, either. So we go out for about five months every summer in a 20-meter catamaran, and we live, sleep and work at sea for weeks at a time. My main tool is an underwater video with a hydrophone, which is an underwater microphone, and this is so I can correlate sound and behavior. And most of our work's pretty non-invasive. We try to follow dolphin etiquette while we're in the water, since we're actually observing them physically in the water. Now, Atlantic spotted dolphins are a really nice species to work with for a couple of reasons. They're born without spots, and they get spots with age, and they go through pretty distinct developmental phases, so that's fun to track their behavior. And by about the age of 15, they're fully spotted black and white.
Matka, kterou vidíte zde, je Mugsy. Na tomto snímku má 35 let, ale delfíni se mohou dožít i něco přes 50 let. A jako všechny delfíny v našem společenství, jsme fotili Mugsy a sledovali její malé skvrnky a zářezy na její hřbetní ploutvi, a také jedinečné skvrnité vzory, když v průběhu času dospívala.
Now the mother you see here is Mugsy. She's 35 years old in this shot, but dolphins can actually live into their early 50s. And like all the dolphins in our community, we photographed Mugsy and tracked her little spots and nicks in her dorsal fin, and also the unique spot patterns as she matured over time.
Mladí delfíni se naučí hodně, když dospívají, a tato mladistvá léta využívají k nácviku sociálních dovedností, a ve věku okolo 9 let se samice stávají sexuálně vyspělé, takže mohou otěhotnět, ale samci dospívají celkem později, až okolo 15 let. Delfíni jsou velice promiskuitní, takže abychom vypátrali otce, provádíme testy otcovství sbíráním delfíních exkrementů z vody a zkoumáním DNA. Znamená to, že během 28 let sledujeme tři generace, včetně babiček a dědečků. Delfíni jsou přirození akustici. Vytvářejí zvuky desetkrát vyšší a rovněž slyší zvuky 10 vyšší než my. Ale také používají jiné komunikační signály. Mají dobrý zrak, takže ke komunikaci využívají i řeč těla. Vnímají chuť, nemají čich. A mají hmat. A zvuk můžete ve vodě dokonce pociťovat, protože akustická impedance tkáně a vody je téměř stejná. Takže delfíni mohou hučet a lechtat se na dálku.
Now, young dolphins learn a lot as they're growing up, and they use their teenage years to practice social skills, and at about the age of nine, the females become sexually mature, so they can get pregnant, and the males mature quite a bit later, at around 15 years of age. And dolphins are very promiscuous, and so we have to determine who the fathers are, so we do paternity tests by collecting fecal material out of the water and extracting DNA. So what that means is, after 28 years, we are tracking three generations, including grandmothers and grandfathers. Now, dolphins are natural acousticians. They make sounds 10 times as high and hear sounds 10 times as high as we do. But they have other communication signals they use. They have good vision, so they use body postures to communicate. They have taste, not smell. And they have touch. And sound can actually be felt in the water, because the acoustic impedance of tissue and water's about the same. So dolphins can buzz and tickle each other at a distance.
Víme něco málo o tom, jak používají zvuky během určitého chování. Podpisový pískot je pískání, které je charakteristické pro jednotlivé delfíny a je jako jméno. (Delfíní pískavé zvuky) A tohle je nejlépe prostudovaný zvuk, protože je skutečně snadné ho měřit, a tento pískot zaslechnete, když se například matka shledá s mládětem.
Now, we do know some things about how sounds are used with certain behaviors. Now, the signature whistle is a whistle that's specific to an individual dolphin, and it's like a name. (Dolphin whistling noises) And this is the best-studied sound, because it's easy to measure, really, and you'd find this whistle when mothers and calves are reuniting, for example.
Dalším dobře prostudovaným zvukem jsou echolokační cvaky. Tohle je delfíní sonar. (Delfíní echolokační zvuky) A tyto cvaky používají pro lov a krmení. A můžou je také pevně spojit dohromady do bzučení a užít jich sociálně. Například samci, kteří stimulují samičky během námluvního obřadu. Také to na mě zkoušeli ve vodě. (Smích) Nikomu to neříkejte, je to tajemství. Ale tento zvuk můžete opravdu cítit. To jsem tím chtěla říct. (Smích)
Another well studied sound are echolocation clicks. This is the dolphin's sonar. (Dolphin echolocation noises) And they use these clicks to hunt and feed. But they can also tightly pack these clicks together into buzzes and use them socially. For example, males will stimulate a female during a courtship chase. You know, I've been buzzed in the water. (Laughter) Don't tell anyone. It's a secret. And you can really feel the sound. That was my point with that. (Laughter)
Delfíni jsou také politická zvířata, takže musí řešit konflikty. (Delfíní zvuky) Když spolu zápasí, používají tyto výbušné, pulzující zvuky a míří hlavami k sobě. A tohle jsou úplně neprozkoumané zvuky, jelikož je obtížné měřit je.
So dolphins are also political animals, so they have to resolve conflicts. (Dolphin noises) And they use these burst-pulsed sounds as well as their head-to-head behaviors when they're fighting. And these are very unstudied sounds because they're hard to measure.
Zde je video typického delfíního boje. (Delfíní zvuky) Vidíte dvě skupinky, uvidíte také pozice s hlavami u sebe, pár otevřených tlam, hodně skřehotání. Tu je bublina. A jedna z těchto skupinek se tak nějak stáhne a všechno dopadne dobře, nedojde k velkému násilí.
Now this is some video of a typical dolphin fight. (Dolphin noises) So you're going to see two groups, and you're going to see the head-to-head posturing, some open mouths, lots of squawking. There's a bubble. And basically, one of these groups will kind of back off and everything will resolve fine, and it doesn't really escalate into violence too much.
Tady na Bahamách sídlí také delfín skákavý, který se socializuje s kapverdskými delfíny. Například si vzájemně hlídají mláďata. Samci vykazují dominantní chování, když nahání samičky toho druhého. A tyto dva druhy vytváří dočasné spojenectví, když spolu zahánějí žraloky. Jedním z komunikačních mechanismů, které používají ke koordinaci je synchronizace. Synchronizují své zvuky a tělesné postoje, aby vypadali větší a zněli silněji. (Delfíní zvuky) Tohle jsou delfíni skákaví, a vidíte, jak začínají synchronizovat své chování a své zvuky. (Delfíní zvuky) Vidíte, že se synchronizují se svým partnerem stejně jako ta druhá dvojice. Také bych si přála být tak koordinovaná.
Now, in the Bahamas, we also have resident bottlenose that interact socially with the spotted dolphins. For example, they babysit each other's calves. The males have dominance displays that they use when they're chasing each other's females. And the two species actually form temporary alliances when they're chasing sharks away. And one of the mechanisms they use to communicate their coordination is synchrony. They synchronize their sounds and their body postures to look bigger and sound stronger. (Dolphins noises) Now, these are bottlenose dolphins, and you'll see them starting to synchronize their behavior and their sounds. (Dolphin noises) You see, they're synchronizing with their partner as well as the other dyad. I wish I was that coordinated.
Je důležité si pamatovat, že člověk slyší pouze určité části delfíních zvuků, a delfíni vytváří ultrasonické zvuky, takže ve vodě používáme speciální přístroje, abychom tyto zvuky zachytili. Vědci dokázali změřit složitost pískotu použitím teorie informace, a toto pískání je opravdu složité i ve srovnání s lidskými jazyky. Ale výbušné, pulzující zvuky jsou takovým tajemstvím.
Now, it's important to remember that you're only hearing the human-audible parts of dolphin sounds, and dolphins make ultrasonic sounds, and we use special equipment in the water to collect these sounds. Now, researchers have actually measured whistle complexity using information theory, and whistles rate very high relative to even human languages. But burst-pulsed sounds is a bit of a mystery.
Toto jsou tři spektrogramy. Dva představují lidská slova a jeden je delfíní zpěv. Zkuste v duchu uhádnout, který z nich patří delfínovi. Zdá se, že výbušné, pulzující zvuky vypadají trošku jako lidské fonémy.
Now, these are three spectragrams. Two are human words, and one is a dolphin vocalizing. So just take a guess in your mind which one is the dolphin. Now, it turns out burst-pulsed sounds actually look a bit like human phonemes.
Jedním způsobem, jak prolomit tento kód, je interpretovat tyto signály a zjistit, co znamenají, jenže je to obtížná práce, a my zatím nemáme Rosettskou desku. Ale druhým způsobem, jak rozluštit tento kód, je vyvinout nějakou technologii, rozhraní pro obousměrnou komunikaci, a přesně o to se na Bahamách pokoušíme, a to v reálném čase. Vědci použili rozhraní klávesnice, aby překonali propast mezi druhy včetně šimpanzů a delfínů. Tato podmořská klávesnice v Orlandu na Floridě v Epcot Center byla nejdůmyslnějším obousměrným rozhraním, jaké kdy bylo navrženo pro spolupráci mezi lidmi a delfíny pod vodou a pro výměnu informací. Takže jsme chtěli podobné rozhraní vyrobit i na Bahamách, ale v přirozenější podobě. A jedním z důvodů, který nás utvrdil v tom, že to dokážeme, byla zvýšená zvědavost, kterou nám delfíni začali projevovat. Spontánně napodobovali naše zvuky i pohyby, a také nás zvali k svým delfíním hrám. Delfíni jsou sociální savci, takže si rádi hrají, a jedna z jejich nejoblíbenějších her je vláčení chaluhy, v tomto případě hroznovice. A jsou velice obratní. Rádi ji vlečou a upustí z ploutve na ploutev. Na tomto záznamu je dospělá Caroh. Tady má 25 let a tohle je její miminko Cobalt, který se právě učí, jak hrát tuto hru. (Delfíní zvuky) Trošku ho škádlí a posmívá se mu. Cobalt chce mít tu hroznovici. Když delfíni vyzývají člověka k této hře, často se potápí kolmo ve vodě, na ploutvi mají kousíček hroznovice, a tak nějak ji šťouchají a někdy ji upustí na dno a dovolí nám sebrat ji, a pak můžeme hrát malou hru "Chyť tu chaluhu". Ale pokud se neponoříme a nesebereme ji, vynesou ji k povrchu a trochu s ní před námi máchají na ocase a upustí ji pro nás jako to dělají pro mláďata, a tak ji sebereme a pustíme se do hry.
Now, one way to crack the code is to interpret these signals and figure out what they mean, but it's a difficult job, and we actually don't have a Rosetta Stone yet. But a second way to crack the code is to develop some technology, an interface to do two-way communication, and that's what we've been trying to do in the Bahamas and in real time. Now, scientists have used keyboard interfaces to try to bridge the gap with species including chimpanzees and dolphins. This underwater keyboard in Orlando, Florida, at the Epcot Center, was actually the most sophisticated ever two-way interface designed for humans and dolphins to work together under the water and exchange information. So we wanted to develop an interface like this in the Bahamas, but in a more natural setting. And one of the reasons we thought we could do this is because the dolphins were starting to show us a lot of mutual curiosity. They were spontaneously mimicking our vocalizations and our postures, and they were also inviting us into dolphin games. Now, dolphins are social mammals, so they love to play, and one of their favorite games is to drag seaweed, or sargassum in this case, around. And they're very adept. They like to drag it and drop it from appendage to appendage. Now in this footage, the adult is Caroh. She's 25 years old here, and this is her newborn, Cobalt, and he's just learning how to play this game. (Dolphin noises) She's kind of teasing him and taunting him. He really wants that sargassum. Now, when dolphins solicit humans for this game, they'll often sink vertically in the water, and they'll have a little sargassum on their flipper, and they'll sort of nudge it and drop it sometimes on the bottom and let us go get it, and then we'll have a little seaweed keep away game. But when we don't dive down and get it, they'll bring it to the surface and they'll sort of wave it in front of us on their tail and drop it for us like they do their calves, and then we'll pick it up and have a game.
Přemýšleli jsme nad tím, jak by bylo krásné sestrojit zařízení, které by umožnilo delfínům požadovat tyto věci, jejich oblíbené hračky, v reálném čase. Takže původní vize byla klávesnice, která visí z lodi, připojená k počítači, a potápěči a delfíni by aktivovali tlačítka na klávesnici a šťastně by si vyměňovali informace a požadovali hračky od druhého. Ale rychle jsme přišli na to, že delfíni se prostě nebudou potulovat kolem naší lodi a mačkat klávesy. V divočině mají lepší věci na práci. Možná by tak činili v zajetí, ale v divočině --
And so we started thinking, well, wouldn't it be neat to build some technology that would allow the dolphins to request these things in real time, their favorite toys? So the original vision was to have a keyboard hanging from the boat attached to a computer, and the divers and dolphins would activate the keys on the keypad and happily exchange information and request toys from each other. But we quickly found out that dolphins simply were not going to hang around the boat using a keyboard. They've got better things to do in the wild. They might do it in captivity, but in the wild --
Takže jsme postavili přenosnou klávesnici, kterou jsme protlačili do vody, a označili čtyři předměty, se kterými si rádi hrají, šátek, lano, hroznovice a také lodní příď, což je pro delfíny zábavná činnost. (Pískání) Tohle je pískání pro šátek, které je také spojené s vizuálním symbolem. Jde o uměle vytvořená pískání. Nenachází se v běžném delfíním repertoáru, ale delfíni je snadno napodobují. Čtyři roky jsem pracovala se svými kolegy Adamem Packem a Fabienne Delfour v terénu s touto klávesnicí a jeden druhého jsme žádali o hračky, zatímco nás delfíni pozorovali. Delfíni se mohli zapojit do hry. Mohli ukazovat na vizuální objekty nebo mohli napodobovat pískání.
So we built a portable keyboard that we could push through the water, and we labeled four objects they like to play with, the scarf, rope, sargassum, and also had a bow ride, which is a fun activity for a dolphin. (Whistle) And that's the scarf whistle, which is also associated with a visual symbol. And these are artificially created whistles. They're outside the dolphin's normal repertoire, but they're easily mimicked by the dolphins. And I spent four years with my colleagues Adam Pack and Fabienne Delfour, working out in the field with this keyboard using it with each other to do requests for toys while the dolphins were watching. And the dolphins could get in on the game. They could point at the visual object, or they could mimic the whistle.
Tady je záznam jednoho pokusu. Potápeč drží hračku z lana, a já jsem u klávesnice nalevo, a právě jsem zahrála na klávesu pro lano. Je to prosba o hračku od člověka. Takže mám lano, potápím se, a snažím se získat pozornost delfína, protože jsou trošku jako malé děti. Musíte udržovat jejich pozornost. Teď upustím lano a čekám, jestli připlují. A už plavou, pak zvednou lano a vlečou ho kolem jako hračku. Jsem u klávesnice nalevo, a ve skutečnosti je to poprvé, co jsme to vyzkoušeli. Zkusím poprosit o hračku, o tu z lana od delfínů, kteří napodobují zvuk lana. Podíváme se, jestli skutečně rozumí tomu, co to znamená. (Pískání) Tohle je zapískání pro lano. Delfíni plavou vzůru, a pouštějí lano, hurá. Páni.
Now this is video of a session. The diver here has a rope toy, and I'm on the keyboard on the left, and I've just played the rope key, and that's the request for the toy from the human. So I've got the rope, I'm diving down, and I'm basically trying to get the dolphin's attention, because they're kind of like little kids. You have to keep their attention. I'm going to drop the rope, see if they come over. Here they come, and then they're going to pick up the rope and drag it around as a toy. Now, I'm at the keyboard on the left, and this is actually the first time that we tried this. I'm going to try to request this toy, the rope toy, from the dolphins using the rope sound. Let's see if they might actually understand what that means. (Whistle) That's the rope whistle. Up come the dolphins, and drop off the rope, yay. Wow.
(Potlesk)
(Applause)
Ale tohle bylo jen jedinkrát. Nejsme si jistí, jestli opravdu rozumí funkci tohoto pískání. Tady máme druhou hračku ve vodě. Tohle je hračka z šátku a snažím se přivést delfína ke klávesnici a ukázat jí vizuální i akustický signál. Tento delfín, říkáme jí "zlodějka šátků", protože v průběhu let se ztratila asi s 12 šálami. Popravdě si myslíme, že si někde na Bahamách otevřela butik. Natahuji se přes ni. Má šátek na pravé straně. Snažíme se zvířat moc nedotýkat, nechceme je příliš ochočovat. Snažím se ji dostat zpět ke klávesnici. A potápěč aktivuje zvuk pro šátek, aby ji o ten šátek požádal. Snažím se jí předat šátek. Hopla, málem odplaval. Právě nastala chvíle, kdy je všechno možné. Delfín je u klávesnice. Máme jeho plnou pozornost. A tohle někdy trvalo i hodiny. Chci se s vámi podělit o toto video, ne abych vám ukázala přelomový objev, protože zatím k němu ještě nedošlo, ale abych ukázala sílu úmyslů a soustředění, které tito delfíni mají, včetně zájmu o systém.
So this is only once. We don't know for sure if they really understand the function of the whistles. Okay, so here's a second toy in the water. This is a scarf toy, and I'm trying to lead the dolphin over to the keyboard to show her the visual and the acoustic signal. Now this dolphin, we call her "the scarf thief," because over the years she's absconded with about 12 scarves. In fact, we think she has a boutique somewhere in the Bahamas. So I'm reaching over. She's got the scarf on her right side. And we try to not touch the animals too much, we really don't want to over-habituate them. And I'm trying to lead her back to the keyboard. And the diver there is going to activate the scarf sound to request the scarf. So I try to give her the scarf. Whoop. Almost lost it. But this is the moment where everything becomes possible. The dolphin's at the keyboard. You've got full attention. And this sometimes went on for hours. And I wanted to share this video with you not to show you any big breakthroughs, because they haven't happened yet, but to show you the level of intention and focus that these dolphins have, and interest in the system.
A kvůli tomu potřebujeme o něco více propracovanější technologii. Takže jsme spojili síly s Georgia Tech, s týmem Thada Starnera, který vyrábí oblékatelné počítače, aby nám postavil počítač vhodný k použití pod vodou, který jsme nazvali CHAT. ("Sluch kytovců a telemetrie") Tedy místo abychom museli klávesnici protláčet vodou, nosil na sobě potápěč kompletní systém, který je čistě akustický, takže potápeč aktivuje zvuky na klávesnici na předloktí, zvuk prochází podvodními reproduktory, pokud delfín napodobí pískání nebo člověk pískání přehraje, jsou zvuky zachyceny a lokalizovány dvěma hydrofony. Počítač dokáže určit, kdo požaduje hračku, pokud se zvuky shodují. Skutečná síla systému spočívá v reálném čase rozpoznání zvuku, takže delfínům můžeme odpovědět rychle a přesně.
And because of this, we really decided we needed some more sophisticated technology. So we joined forces with Georgia Tech, with Thad Starner's wearable computing group, to build us an underwater wearable computer that we're calling CHAT. [CHAT: Cetacean Hearing And Telemetry] Now, instead of pushing a keyboard through the water, the diver's wearing the complete system, and it's acoustic only, so basically the diver activates the sounds on a keypad on the forearm, the sounds go out through an underwater speaker, if a dolphin mimics the whistle or a human plays the whistle, the sounds come in and are localized by two hydrophones. The computer can localize who requested the toy if there's a word match. And the real power of the system is in the real-time sound recognition, so we can respond to the dolphins quickly and accurately.
Je to zatím prototypní stádium, ale doufáme, že se to tak bude odehrávat. Takže potápeči A a B si nasadili počítač a delfíni slyší pískání jako pískání, potápěč slyší pískání pod vodou také jako pískání, ale i jako slovo díky zvukové vodivosti kosti. Potápěč A přehraje pískot pro šátek nebo potápěč B přehraje pískot pro hroznovici, aby požádal o hračku od toho, kdo ji má. Doufáme, že delfín napodobí pískání, a pokud potápěč A má hroznovici, pokud je to zvuk, který byl přehrán a požadován, pak dá potápěč hroznovici delfínovi, který o ni žádal a delfíni odplavou šťastně do západu slunce zpívajíce si už napořad o hroznovici.
And we're at prototype stage, but this is how we hope it will play out. So Diver A and Diver B both have a wearable computer and the dolphin hears the whistle as a whistle, the diver hears the whistle as a whistle in the water, but also as a word through bone conduction. So Diver A plays the scarf whistle or Diver B plays the sargassum whistle to request a toy from whoever has it. What we hope will happen is that the dolphin mimics the whistle, and if Diver A has the sargassum, if that's the sound that was played and requested, then the diver will give the sargassum to the requesting dolphin and they'll swim away happily into the sunset playing sargassum for forever.
Jak daleko může taková komunikace zajít? CHAT byl navržen obzvláště pro to, aby umožnil delfínům požadovat od nás věci. Je navržen, aby byl opravdu obousměrný. Ale naučí se napodobovat pískání účelně? Myslíme si to a doufáme v to. Ale jakmile rozluštíme jejich přirozené zvuky, plánujeme je uložit do digitalizované podoby. Například nyní můžeme uložit jejich vlastní podpisové pískání do počítače a požadovat interakci s konkrétním delfínem. Stejně tak můžeme vytvořit naše vlastní pískání, představující naše jména, a nechat delfíny, aby si k hrátkám sami vybrali potápěče.
Now, how far can this kind of communication go? Well, CHAT is designed specifically to empower the dolphins to request things from us. It's designed to really be two-way. Now, will they learn to mimic the whistles functionally? We hope so and we think so. But as we decode their natural sounds, we're also planning to put those back into the computerized system. For example, right now we can put their own signature whistles in the computer and request to interact with a specific dolphin. Likewise, we can create our own whistles, our own whistle names, and let the dolphins request specific divers to interact with.
Může se stát, že celá naše mobilní technologie bude ta samá technologie, která nám v budoucnu pomůže komunikovat s jinými druhy. Co se týče delfínů, jedná se o druh, který je zřejmě naší inteligenci v mnoha ohledech velmi blízký, i když si to třeba nyní nechceme přiznat, jenže žijí v úplně jiném prostředí, a tuto propast musíme zatím překonávat senzorickými systémy.
Now it may be that all our mobile technology will actually be the same technology that helps us communicate with another species down the road. In the case of a dolphin, you know, it's a species that, well, they're probably close to our intelligence in many ways and we might not be able to admit that right now, but they live in quite a different environment, and you still have to bridge the gap with the sensory systems.
Představte si, jaké by to bylo skutečně rozumět mysli jiného inteligentního druhu na této planetě.
I mean, imagine what it would be like to really understand the mind of another intelligent species on the planet.
Děkuji vám.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)