Narodil jsem se a vyrostl v Sierra Leone, nádherné malé zemi v západní Africe, v zemi bohaté na přírodní zdroje a tvůrčí lidi.
I was born and raised in Sierra Leone, a small and very beautiful country in West Africa, a country rich both in physical resources and creative talent.
Přesto je Sierra Leone nechvalně známa pro deset let trvající občanskou válku v 90. letech, během níž byly vypáleny celé vesnice. Odhaduje se, že 8 000 mužů, žen a dětí přišlo během tohoto konfliktu o ruce nebo nohy. Když jsem společně se svou rodinou během jednoho z útoků prchal do bezpečí, bylo mi zrovna 12 let, rozhodl jsem se, že udělám vše, co bude v mých silách, abych zajistil, že moje děti nezažijí stejné hrůzy, jaké jsem zažil já. To by ostatně mohli už i v Sierra Leone, protože válka a s ní spojené amputace již nepatří mezi tamní způsoby, jak se dostat k moci.
However, Sierra Leone is infamous for a decade-long rebel war in the '90s when entire villages were burnt down. An estimated 8,000 men, women and children had their arms and legs amputated during this time. As my family and I ran for safety when I was about 12 from one of those attacks, I resolved that I would do everything I could to ensure that my own children would not go through the same experiences we had. They would, in fact, be part of a Sierra Leone where war and amputation were no longer a strategy for gaining power.
Když jsem pozoroval své přátele, své milované, jak se zotavují ze škod, jednou z věcí, která mě hluboce rmoutila, byl fakt, že mnoho tamních lidí s amputacemi nechtělo užívat umělé končetiny. Jak jsem zjistil, důvod byl ten, že důlky v pouzdrech protéz způsobovaly nohám bolesti, protože vůbec neseděly. Pouzdro je část protézy, do které člověk bez končetiny vloží pahýl nohy. Pod ním je připojen kloub. I v rozvinutém světě trvá mnohdy tři týdny a občas i roky, než si pacienti na pouzdra protéz zvyknou, pokud vůbec. Protetikové nadále používají běžné metody jako odlévání k výrobě pouzder z jednoho materiálu. Taková pouzdra často vytváří nesnesitelný tlak na končetiny pacientů, což jim způsobuje otlaky a puchýře. A nezáleží na tom, jak dobrý je kloub protézy. Pokud je pouzdro nepohodlné, nedokážete protézu naplno využít, což je v naší době jednoduše nepřijatelné.
As I watched people who I knew, loved ones, recover from this devastation, one thing that deeply troubled me was that many of the amputees in the country would not use their prostheses. The reason, I would come to find out, was that their prosthetic sockets were painful because they did not fit well. The prosthetic socket is the part in which the amputee inserts their residual limb, and which connects to the prosthetic ankle. Even in the developed world, it takes a period of three weeks to often years for a patient to get a comfortable socket, if ever. Prosthetists still use conventional processes like molding and casting to create single-material prosthetic sockets. Such sockets often leave intolerable amounts of pressure on the limbs of the patient, leaving them with pressure sores and blisters. It does not matter how powerful your prosthetic ankle is. If your prosthetic socket is uncomfortable, you will not use your leg, and that is just simply unacceptable in our age.
Když jsem jednoho dne před asi dvěma a půl lety potkal profesora Hugha Herra, ptal se mě, zda nevím, jak tento problém vyřešit. odpověděl jsem: „Ne, zatím ne, ale ohromně rád bych na to přišel." A tak jsem v rámci svého doktorátu na MIT navrhl vlastní typ pouzdra pro protézy, jež lze vyrobit rychle a levně a je mnohem pohodlnější než běžné protézy. Použil jsem magnetickou rezonanci, abych zmapoval přesný tvar pacientovy nohy. Metodou konečných prvků jsem vytvořil model, abych lépe odhadl namáhání a tlak běžných sil, Pak lze vytvořit pouzdro určené k výrobě. Používáme 3D tiskárnu pro vytváření pouzder z více materiálů, což přispívá ke snížení tlaku na pacientovo tělo. Získáváme data, která využíváme k vytváření nových pouzder při zachování rychlosti výroby i nizké ceny. Právě jsme v naší laboratoři vyrobili tento typ protézy pro jednoho z našich pacientů. Je americký veterán, který přišel o nohu před 20 lety. Za tu dobu nosil už tucty protéz, a o našem vytisknutém pouzdru prohlásil: „Je tak měkké, je to jako chodit po polštářích, je to zatraceně sexy." (Smích)
So one day, when I met professor Hugh Herr about two and a half years ago, and he asked me if I knew how to solve this problem, I said, "No, not yet, but I would love to figure it out." And so, for my Ph.D. at the MIT Media Lab, I designed custom prosthetic sockets quickly and cheaply that are more comfortable than conventional prostheses. I used magnetic resonance imaging to capture the actual shape of the patient's anatomy, then use finite element modeling to better predict the internal stresses and strains on the normal forces, and then create a prosthetic socket for manufacture. We use a 3D printer to create a multi-material prosthetic socket which relieves pressure where needed on the anatomy of the patient. In short, we're using data to make novel sockets quickly and cheaply. In a recent trial we just wrapped up at the Media Lab, one of our patients, a U.S. veteran who has been an amputee for about 20 years and worn dozens of legs, said of one of our printed parts, "It's so soft, it's like walking on pillows, and it's effing sexy." (Laughter)
Postižení by v naší době nemělo nikomu bránit, aby prožil smysluplný život. Mou nadějí a touhou je, aby nástroje a procesy, které vyvíjíme v naší výzkumné skupině, přinesly vysoce funkční protézy každému, kdo je potřebuje. Způsob, kterým chci začít léčit duše těch, kdo jsou postiženi válkou a nemocí, vytváření pohodlných a dostupných rozhraní k jejich tělům. Ať už to bude u lidí v Sierra Leone nebo v Bostonu, doufám, že to nejen napraví, ale i přetvoří jejich chápání lidského potenciálu.
Disability in our age should not prevent anyone from living meaningful lives. My hope and desire is that the tools and processes we develop in our research group can be used to bring highly functional prostheses to those who need them. For me, a place to begin healing the souls of those affected by war and disease is by creating comfortable and affordable interfaces for their bodies. Whether it's in Sierra Leone or in Boston, I hope this not only restores but indeed transforms their sense of human potential.
Děkuji mnohokrát.
Thank you very much.
(Potlesk)
(Applause)