Dnes si budeme zejména povídat o tom "jak". Takže, jak přesně vytváříme tyto světoborné inovace? Rád bych vám pověděl krátký příběh. Půjdeme trochu do minulosti. To datum - schválně, ví někdo, co se v ten den stalo? 3. února 2008. Pamatuje si někdo, co se stalo 3. února 2008? Super Bowl. [Nejsledovanější finále amerického fotbalu pozn. překl.]
What we're really here to talk about is the "how." Okay, so how exactly do we create this world-shattering, if you will, innovation? Now, I want to tell you a quick story. We'll go back a little more than a year. In fact, the date -- I'm curious to know if any of you know what happened on this momentous date? It was February 3rd, 2008. Anyone remember what happened, February 3rd, 2008? Super Bowl. I heard it over here. It was the date of the Super Bowl.
Jeho důležitost spočívá v tom, že jsme si s kolegy Johnem Kingem a Halee Fischer-Wrightovou na základě dotazování různých Super Bowl parties všimli, že napříč Spojenými státy zasedly kmenové rady. A diskutovaly témata celonárodní důležitosti. Například, "Jak se nám líbí reklama na Budweiser?" Nebo, "Chutnají nám ty brambůrky?" a "Kdo vyhraje?" Ale řešily také, koho podpořit v primárkách.
And the reason that this date was so momentous is that what my colleagues, John King and Halee Fischer-Wright, and I noticed as we began to debrief various Super Bowl parties, is that it seemed to us that across the United States, if you will, tribal councils had convened. And they had discussed things of great national importance. Like, "Do we like the Budweiser commercial?" and, "Do we like the nachos?" and, "Who is going to win?" But they also talked about which candidate they were going to support.
A když se podíváte zpět na 3. února Vypadalo to na nominaci Hillary Clintonové za Demokraty. Některé výzkumy dokonce tvrdily, že se stane prezidentkou. Ale když jste se dali do řeči s lidmi, bylo jasné, že napříč Spojenými státy se v kmenech něco děje. Ale co je vlasntě kmen? Je to řekněme 20, o něco více než tým, 20 až asi 150 lidí. A v těchto kmenech se odehrává veškerá naše činnost. Ale nejenom činnost. V těchto kmenech které společnost vytváří se dějí důležité věci.
And if you go back in time to February 3rd, it looked like Hilary Clinton was going to get the Democratic nomination. And there were even some polls that were saying she was going to go all the way. But when we talked to people, it appeared that a funnel effect had happened in these tribes all across the United States. Now what is a tribe? A tribe is a group of about 20 -- so kind of more than a team -- 20 to about 150 people. And it's within these tribes that all of our work gets done. But not just work. It's within these tribes that societies get built, that important things happen.
Takže když jsme vyzpovídali - chcete-li - zástupce různých kmenových rad, které se sešly v různých stranách Super Bowl rozeslali jsme 40 novinovým redakcím e-mail. 4. února jsme to dali i na náš web - ještě před začátkem voleb. Řekli jsme: "Kmeny, ve kterých jsme říkají, že to bude Obama." Jak jsme to věděli? Posledních 10 let studujeme kmeny tyto přirozené skupiny lidí.
And so as we surveyed the, if you will, representatives from various tribal councils that met, also known as Super Bowl parties, we sent the following email off to 40 newspaper editors the following day. February 4th, we posted it on our website. This was before Super Tuesday. We said, "The tribes that we're in are saying it's going to be Obama." Now, the reason we knew that was because we spent the previous 10 years studying tribes, studying these naturally occurring groups.
Všichni z vás jsou členy různých kmenů. Při procházení o přestávce jste potkávali své soukmenovce a mluvili jste spolu. A mnozí z vás dělají to, co dělají velcí kmenoví vůdci: najdete někoho z jenoho kmene a někoho z jiného kmene a představíte je. To dělají velcí kmenoví vůdci.
All of you are members of tribes. In walking around at the break, many of you had met members of your tribe. And you were talking to them. And many of you were doing what great, if you will, tribal leaders do, which is to find someone who is a member of a tribe, and to find someone else who is another member of a different tribe, and make introductions. That is in fact what great tribal leaders do.
V praxi to vypadá tak, že když se zaměříte na skupinu jako je tahle v našem případě zápas amerického fotbalu a přiblížíte si to jakýmsi super teleobjektivem až na úroveň kdy vidíte jednotlivé lidi uvidíte, že to není jednolitý dav, stejně tak jako není jednolitý dav tady v sále, ale uvidíte jednotlivé kmeny, které se zde sešly. A z dálky vypadají jako jedna skupina. A tak lidé tvoří kmeny. Vždycky tvořili a tvořit budou. Stejně jako ryby plavou a ptáci létají, lidé tvoří kmeny. Prostě to děláme. Ale je v tom háček. Všechny kmeny nejsou stejné. Kmen od kmene odlišuje jeho kultura.
So here is the bottom line. If you focus in on a group like this -- this happens to be a USC game -- and you zoom in with one of those super satellite cameras and do magnification factors so you could see individual people, you would in fact see not a single crowd, just like there is not a single crowd here, but you would see these tribes that are then coming together. And from a distance it appears that it's a single group. And so people form tribes. They always have. They always will. Just as fish swim and birds fly, people form tribes. It's just what we do. But here's the rub. Not all tribes are the same, and what makes the difference is the culture.
A funguje to takto: Všichni jsme členem nějakého kmene. A jde o to, najít způsob, jak svůj kmen postrkovat kupředu do nových kmenových úrovní až se dostaneme na úroveň pět, nejvyšší stádium. Ale pojďme začít s úrovní jedna. To je nejnižší úroveň. Tohle možná nechcete vidět. Je to trochu drsné, ale pojďme se z toho poučit.
Now here is the net out of this. You're all a member of tribes. If you can find a way to take the tribes that you're in and nudge them forward, along these tribal stages to what we call Stage Five, which is the top of the mountain. But we're going to start with what we call Stage One. Now, this is the lowest of the stages. You don't want this. Okay? This is a bit of a difficult image to put up on the screen. But it's one that I think we need to learn from.
Úroveň jedna je zdroj lidí, kteří dělají strašné věci. Tohle je kluk který střílel spolužáky na Virginia Tech. Úroveň jedna jsou skupiny, kde lidé systematicky ničí vztahy s fungujícími kmeny a spojují se s lidmi jako jsou oni sami. Úroveň jedna je doslova kultura gangů a vězení. My se málokdy kontaktujeme s úrovní jedna. Ake chtěl bych podotknout, že jako společnost to potřebujeme. Nestačí lidi prostě jen odepsat.
Stage One produces people who do horrible things. This is the kid who shot up Virginia Tech. Stage One is a group where people systematically sever relationships from functional tribes, and then pool together with people who think like they do. Stage One is literally the culture of gangs and it is the culture of prisons. Now, again, we don't often deal with Stage One. And I want to make the point that as members of society, we need to. It's not enough to simply write people off.
Ale pojďme se podívat na úroveň dva. Úroveň jedna prakticky říká "Život nestojí za nic" V knize, jak zmiňoval Steve která právě vyšla s názvem "Tři zákony výkonnosti" spolu s kolegou Stevem Zaffronem tvrdíme, že lidé se chovají přesně podle toho, jak vidí svět. Takže, pokud mají pohled "život nestojí za nic", jejich chování tomu přesně odpovídá. Bude "bytostně nenávistné". Udělají cokoliv, aby přežili, i když to bude znamenat ublížit druhým.
But let's move on to Stage Two. Now, Stage One, you'll notice, says, in effect, "Life Sucks." So, this other book that Steve mentioned, that just came out, called "The Three Laws of Performance," my colleague, Steve Zaffron and I, argue that as people see the world, so they behave. Well, if people see the world in such a way that life sucks, then their behavior will follow automatically from that. It will be despairing hostility. They'll do whatever it takes to survive, even if that means undermining other people.
Zadnedlouho budu mít narozeniny a vyprší mi řidičák. A důvod proč mi to není jedno je že brzo přijdu do styku s kmenem úrovně dva. Ten vypadá takhle. -- Říkám tím, že na každém dopravním inspektorátě vládne kultura úrovně dva? To ne. Ale tam, kde bydlím já a kam budu muset za pár dnů zajít si budu při čekání ve frontě říkat: "Proč musí mít každý tupec právo na život?" -
Now, my birthday is coming up shortly, and my driver's license expires. And the reason that that's relevant is that very soon I will be walking into what we call a Stage Two tribe, which looks like this. (Laughter) Now, am I saying that in every Department of Motor Vehicles across the land, you find a Stage Two culture? No. But in the one near me, where I have to go in just a few days, what I will say when I'm standing in line is, "How can people be so dumb, and yet live?" (Laughter)
Říkám tím, že lidé, kteří tam pracují, jsou tupci? To ne. Ale říkám, že to, co dělá lidí z lidí tupce, je kultura. Kulturu úrovně dva najdeme na mnoha místech včetně těch nejlepších organizací na světě. Najdete ji všude ve společnosti. Přišel jsem s ní do styku v organizacích které platí za nejlepší v branži. Jde o tohle: Lidi v kmeni druhé úrovně tvrdí "Můj život nestojí za nic." Kdybych třeba jel poslouchat TEDxUSC tak by za něco stál, ale nejedu, takže za nic nestojí. Představte si, kolik by se toho udělalo, kdybyste mluvili takto. Jaké inovace by to přineslo? Co by se na světě změnilo k lepšímu? Prakticky nic.
Now, am I saying that there are dumb people working here? Actually, no, I'm not. But I'm saying the culture makes people dumb. So in a Stage Two culture -- and we find these in all sorts of different places -- you find them, in fact, in the best organizations in the world. You find them in all places in society. I've come across them at the organizations that everybody raves about as being best in class. But here is the point. If you believe and you say to people in your tribe, in effect, "My life sucks. I mean, if I got to go to TEDx USC my life wouldn't suck. But I don't. So it does." If that's how you talked, imagine what kind of work would get done. What kind of innovation would get done? The amount of world-changing behavior that would happen? In fact it would be basically nil.
Takže se dostáváme na úroveň tři. Ta je nejblíž spoustě z nás. Protože na úroveň tři se většina znás dostane zaparkuje tam a zůstane. Úroveň tři říká: "Jsem dobrej. Narozdíl od tebe." - - Představte si sál plný lidí kteří to všichni říkají. Nebo: "Jsem v něčem lepší než ty" "a dokážu ti to" Celá skupina takhle komunikující.
Now when we go on to Stage Three: this is the one that hits closest to home for many of us. Because it is in Stage Three that many of us move. And we park. And we stay. Stage Three says, "I'm great. And you're not." (Laughter) I'm great and you're not. Now imagine having a whole room of people saying, in effect, "I'm great and you're not." Or, "I'm going to find some way to compete with you and come out on top as a result of that." A whole group of people communicating that way, talking that way.
Vím že to zní jako vtip - Tři doktoři vejdou do baru... V tomhle případě ale tři doktoři vejdou do výtahu. Já v tom výtahu náhodou sbírám podklady pro svou knihu. A jeden doktor říká druhému : "Četl jsi můj článek v New England Journal of Medicine?" A druhý říká "Ne, to je skvělé, gratuluju!"
I know this sounds like a joke. Three doctors walk into a bar. But, in this case, three doctors walk into an elevator. I happened to be in the elevator collecting data for this book. And one doctor said to the others, "Did you see my article in the New England Journal of Medicine?" And the other said, "No. That's great. Congratulations!"
Další se kysele usměje a říká "Zatímco ty sis dělal tu svoji "vědu" (všimněte si toho posměšného tónu) já jsem udělal víc operací než kdokoliv z celého oddělení v téhle instituci."
The next one got kind of a wry smile on his face and said, "Well while you were, you know, doing your research," -- notice the condescending tone -- "While you were off doing your research, I was off doing more surgeries than anyone else in the department of surgery at this institution."
Třetí se také kysele usměje a říká "Zatímco ty sis dělal tu svoji "vědu" "a ty sis někde šmidlal skalpelem což za pár let budou umět i opice, buňky nebo roboti a nebo to už vůbec nebude potřeba, já jsem rozhodoval o budoucnosti tohoto oddělení, což je skutečná budoucnosti medicíny.
And the third one got the same wry smile and said, "Well, while you were off doing your research, and you were off doing your monkey meatball surgery, that eventually we'll train monkeys to do, or cells or robots, or maybe not even need to do it at all, I was off running the future of the residency program, which is really the future of medicine."
Všichni se trochu zasmějí a poplácají prvního po zádech. Dveře výtahu se otevřou a oni vyjdou ven. Tam se sešel kmen úrovně tři. Tyto místa nacházíme tam, kde se vyskytují chytří a úspěšní lidé. Jako, no třeba, TEDxUSC. -
And they all kind of laughed and they patted him on the back. And the elevator door opened, and they all walked out. That is a meeting of a Stage Three tribe. Now, we find these in places where really smart, successful people show up. Like, oh, I don't know, TEDx USC. (Laughter)
Ale největší výzva pro inovace, je posun z úrovně tři na úroveň čtyři. Pojďme se podívat na kratičké video. Je to ze společnosti Zappos poblíž Las Vegas. A na jeho konci se budu ptát: "Čeho myslíte, že si cení?" Nebyly Vánoce, ale byl tam stromeček. Tohle je jejich recepce. Zaměstnanci chodí dobrovolně radit na přepážku, která vypadá jako vystřižená z komiksu.
Here is the greatest challenge we face in innovation. It is moving from Stage Three to Stage Four. Let's take a look at a quick video snippet. This is from a company called Zappos, located outside Las Vegas. And my question on the other side is just going to be, "What do you think they value?" It was not Christmas time. There was a Christmas tree. This is their lobby. Employees volunteer time in the advice booth. Notice it looks like something out of a Peanuts cartoon.
Teď procházíme hlavní halou. Je tady call centrum - všimněte si, jak je vyzdobené. Všimněte si, jak nám lidi tleskají. Neví, kdo jsme a je jim to fuk. Kdyby to věděli, asi by netleskali. Ale všimněte si toho nadšení a toho, jak si vyzdobili svou kancelář. Čeho si v Zappos lidé cení? Možná vám to nepřijde důležité ale oni si cení věcí jako legrace. A cení si kreativitu. Jedna z jejich výslovených hodnot říká: "Buď maličko divnej." A jak vidíte, maličko divní jsou.
Okay, we're going through the hallway here at Zappos. This is a call center. Notice how it's decorated. Notice people are applauding for us. They don't know who we are and they don't care. And if they did they probably wouldn't applaud. But you'll notice the level of excitement. Notice, again, how they decorate their office. Now, what's important to people at Zappos, these may not be the things that are important to you. But they value things like fun. And they value creativity. One of their stated values is, "Be a little bit weird." And you'll notice they are a little bit weird.
Když se jednotlivci spojí [Jsme skvělí] a najdou něco, co je spojuje, většího, než jejich jednotlivé dovednosti, stane se něco velmi důležitého. Skupina se stmelí a změní se ze skupiny vysoce motivovaných ale docela sebesředných lidí na něco většího. Stane se z ní kmen vědomý si své vlastní existence. Kmen úrovně čtyři dokáže pozoruhodné věci. Ale uvidíte, že nejsme ještě na samotném vrcholu. Je tady ještě jedna úroveň.
So when individuals come together and find something that unites them that's greater than their individual competence, then something very important happens. The group gels. And it changes from a group of highly motivated but fairly individually-centric people into something larger, into a tribe that becomes aware of its own existence. Stage Four tribes can do remarkable things. But you'll notice we're not at the top of the mountain yet. There is, in fact, another stage.
Někteří z vás možná nepoznají, co je na této fotce. A když se podíváte na titulek úrovně pět: "Život je skvělý" může to působit trochu nesmyslně. Tato fotografie zachycuje proces Pravdy a Usmíření v Jižní Africe, za který Desmond Tutu získal Nobelovou cenu. Když se nad tím zamyslíte, v Jižní Africe se dříve děly hrozné věci a lidé se sjednotili, aby dosáhli jediného: Pravdy a usmíření. Nebyly žádné návody, jak na to. Nikdo předtím nic podobného neudělal.
Now, some of you may not recognize the scene that's up here. And if you take a look at the headline of Stage Five, which is "Life is Great," this may seem a little incongruous. This is a scene or snippet from the Truth and Reconciliation process in South Africa for which Desmond Tutu won the Nobel Prize. Now think about that. South Africa, terrible atrocities had happened in the society. And people came together focused only on those two values: truth and reconciliation. There was no road map. No one had ever done anything like this before.
V této atmosféře, kde jediný pevný bod byly lidské hodnoty a jejich šlechetný cíl, se podařilo něco historického. Lidé se v té době báli, že Jižní Afrika skončí jako Rwanda. Jeden ozbrojený střet za druhým v občanské válce která se zdá bez konce. Jižní Afrika se touto cestou nevydala. Hlavně díky tomu, že lidé jako Desmond Tutu nastavili proces úrovně pět, aby zapojil tisíce možná miliony kmenů po celé zemi s cílem propojení všech. Když se na to podíváte, řeknete si, stejně jako my při vytváření studie:
And in this atmosphere, where the only guidance was people's values and their noble cause, what this group accomplished was historic. And people, at the time, feared that South Africa would end up going the way that Rwanda has gone, descending into one skirmish after another in a civil war that seems to have no end. In fact, South Africa has not gone down that road. Largely because people like Desmond Tutu set up a Stage Five process to involve the thousands and perhaps millions of tribes in the country, to bring everyone together. So, people hear this and they conclude the following, as did we in doing the study.
Jasně. Nechci mluvit jako úroveň jedna. Proč bych taky měl říkat, že "život nestojí za nic"? Nechci mluvit ani jako lidé na tom dopravním inspaktorátě, jak bydlí Dave. Ani nechci jenom říkat "Jsem dobrej." Protože je to samolibé a nakonec bych neměl žádné kamarády. Říct "Jsme dobří" - zní dost dobře, ale vlastně bych měl mluvit na úrovni pět, ne? "Život je skvělý."
Okay, got it. I don't want to talk Stage One. That's like, you know, "Life sucks." Who wants to talk that way? I don't want to talk like they do at the particular DMV that's close to where Dave lives. I really don't want to just say "I'm great," because that kind of sounds narcissistic, and then I won't have any friends. Saying, "We're great" -- that sounds pretty good. But I should really talk Stage Five, right? "Life is great."
Bohužel tady existuje několik rozporných zjištění. - Zaprvé, když se podíváte na Deklaraci nezávislosti a pořádně si ji přečtete fráze, která vám utkví se týká "nezcizitelných práv" To je úroveň pět, že? "Život je skvělý." řídíme se jen hodnotami a ničím jiným. Ve skutečnosti je většina dokumentu napsaná na úrovni dvě: "Můj život nestojí za nic, protože mi vládne tyran známý jako král George. Jsme skvělí! Kdo není skvělý? Angličani!" Pardon.
Well, in fact, there are three somewhat counter-intuitive findings that come out of all this. The first one, if you look at the Declaration of Independence and actually read it, the phrase that sticks in many of our minds is things about inalienable rights. I mean, that's Stage Five, right? Life is great, oriented only by our values, no other guidance. In fact, most of the document is written at Stage Two. "My life sucks because I live under a tyrant, also known as King George. We're great! Who is not great? England!" Sorry. (Laughter)
A co ostatní velké vůdčí osobnosti? Co Gandhi? Co Martin Luther King? Určitě mluvili jen ve fázi pět "Život je skvělý", ne? Jedna radost střídá druhou. Ve skutečnosti nejslavnější heslo Martina Luthera Kinga je na úrovni tři. Neřekl že "My máme sen!", řekl "Já mám sen!" A proč? Protože většina lidí není na úrovni pět.
Well, what about other great leaders? What about Gandhi? What about Martin Luther King? I mean, surely these were just people who preached, "Life is great," right? Just one little bit of happiness and joy after another. In fact, Martin Luther King's most famous line was at Stage Three. He didn't say "We have a dream." He said, "I have a dream." Why did he do that? Because most people are not at Stage Five.
Dvě procenta jsou na úrovni jedna. Asi 25 procent je na úrovni dva. a říkají "Můj život nestojí za nic" 48 procent pracujících (zaměstnaných) kmenů říká "Jsem dobrej, narozdíl od tebe" A potřebujeme si to denně dokazovat. Proto máme politiku. Asi jen 22 procent kmenů je na úrovni čtyři a řídí se svými hodnotami, říkají "Jsme skvělí" a naše hodnoty nás spojují." Jen dvě, pouze dvě procenta všech kmenů se dostanou na úroveň pět. A ti pak mění svět.
Two percent are at Stage One. About 25 percent are at Stage Two, saying, in effect, "My life sucks." 48 percent of working tribes say, these are employed tribes, say, "I'm great and you're not." And we have to duke it out every day, so we resort to politics. Only about 22 percent of tribes are at Stage Four, oriented by our values, saying "We're great. And our values are beginning to unite us." Only two percent, only two percent of tribes get to Stage Five. And those are the ones that change the world.
Takže první poznatek je, že vůdčí osobnosti musí umět mluvit na všech úrovních, takže jsou schopni oslovit každého ze společnosti. Ale nenecháte je tam, kde jste je našli, ok? Kmeny slyší jen jednu úroveň nad a pod svojí. Takže vůdcové musí být schopni mluvit na všech úrovních, aby je oslovili. A pak je leadeři postrčí v rámci jejich kmene o úroveň výš. Rád bych vám ukázal několik příkladů.
So the first little finding from this is that leaders need to be able to talk all the levels so that you can touch every person in society. But you don't leave them where you found them. Okay? Tribes can only hear one level above and below where they are. So we have to have the ability to talk all the levels, to go to where they are. And then leaders nudge people within their tribes to the next level. I'd like to show you some examples of this.
Jeden z lidí, které jsme dotazovali, byl Frank Jordan, dříve starosta San Francisca. Ještě dříve šéf policie v San Franciscu. Vyrostl převážně na úrovni jedna. A víte co mu změnilo život? Přišel do jednoho z těch "domů dětí a mládeže". A co se tehdy stalo tomu člověku, který to dotáhl na starostu? Přešel z aktivního života na úrovni jedna "Život nestojí za nic" bytostné nenávisti: "udělám cokoliv abych přežil" do domu dětí a mládeže kde si sedl, složil ruce a řekl: "Wow. Můj život fakt nestojí za nic." "Nikoho tady neznám." "Třeba kdybych boxoval, jako boxujou oni, tak by můj život za něco stál, ale neboxuju, takže za nic nestojí." "Takže tady budu sedět a nebudu dělat nic."
One of the people we interviewed was Frank Jordan, former Mayor of San Francisco. Before that he was Chief of Police in San Francisco. And he grew up essentially in Stage One. And you know what changed his life? It was walking into one of these, a Boys and Girls Club. Now here is what happened to this person who eventually became Mayor of San Francisco. He went from being alive and passionate at Stage One -- remember, "Life sucks, despairing hostility, I will do whatever it takes to survive" -- to walking into a Boys and Girls Club, folding his arms, sitting down in a chair, and saying, "Wow. My life really sucks. I don't know anybody. I mean, if I was into boxing, like they were, then my life wouldn't suck. But I don't. So it does. So I'm going to sit here in my chair and not do anything."
V podstatě to je pokrok. Přesunete člověka z úrovně jedna na úroveň dva tím, že ho dostanete do nového kmene. a on se po čase zapojí. Tak co třeba pohnout se z úrovně tři do úrovně čtyři? Myslím, že to děláme právě teď. T-E-D představuje skupinu hodnot. A jak se sjednocujeme okolo nich děje se něco opravdu zajímavého.
In fact, that's progress. We move people from Stage One to Stage Two by getting them in a new tribe and then, over time, getting them connected. So, what about moving from Stage Three to Stage Four? I want to argue that we're doing that right here. TED represents a set of values, and as we unite around these values, something really interesting begins to emerge.
Jestli chcete tento zážitek posunout dál a udělat něco nadčasového, tak vás na recepci dnes večer poprosím o jednu věc, kterou normálně neděláte když navazujete nové kontakty. Neomezte se na potkávání nových lidí a rozšiřování svého okruhu vlivu. Místo toho najděte někoho, koho neznáte a někoho dalšího, koho neznáte, a představte je. Říká se tomu trojstranný vztah.
If you want this experience to live on as something historic, then at the reception tonight I'd like to encourage you to do something beyond what people normally do and call networking. Which is not just to meet new people and extend your reach, extend your influence, but instead, find someone you don't know, and find someone else you don't know, and introduce them. That's called a triadic relationship.
Dělají to lidé, kteří vytváří kmeny, co mění svět. Propojují dosah svých kmenů tím, že je propojují nejen sami k sobě, aby jejich vlastní dosah byl větší. Ale propojují další, co se navzájem neznají a vzniká tak něco většího, než jsou oni sami. A to zároveň zvyšuje jejich hodnotu.
See, people who build world-changing tribes do that. They extend the reach of their tribes by connecting them, not just to myself, so that my following is greater, but I connect people who don't know each other to something greater than themselves. And ultimately that adds to their values.
Ale ještě jsme neskončili. Protože jak se dostat z úrovně čtyři která je skvělá, na úroveň pět? Příběh, kterým bych rád skončil, je tento. Pochází z Gallupovy organizace. Dělají veřejné průzkumy. Takže úroveň čtyři. Jsme skvělí. Kdo není skvělý? Prakticky kdokoliv jiný kdo dělá průzkumy. Když Gallup zveřejní průzkum ve stejný den jako NBC, lidé budou věnovat pozornost průzkumu od Gallupa. A tak se nudili. Ale chtěli změnit svět. Takže si položili otázku:
But we're not done yet. Because then how do we go from Stage Four, which is great, to Stage Five? The story that I like to end with is this. It comes out of a place called the Gallup Organization. You know they do polls, right? So it's Stage Four. We're great. Who is not great? Pretty much everybody else who does polls. If Gallup releases a poll on the same day that NBC releases a poll, people will pay attention to the Gallup poll. Okay, we understand that. So, they were bored. They wanted to change the world. So here is the question someone asked.
"Jak bychom se mohli namísto zkoumání, co si myslí Asie nebo Spojené státy nebo co si kdo myslí o Obamovi a McCainovi Jak bychom se mohli zeptat co si myslí celá planeta? A vymysleli způsob, jak uspořádat první celosvětový průzkum veřejného mínění Zapojili laureáty Nobelovy ceny za ekonomii, kteří se také nudili a najednou stáli před čistým papírem a lámali si hlavu "Jak budeme dotazovat populaci Subsaharské Afriky?" "Jak se zeptáme lidí, kteří nemají naše technologie a mluví jazyky, kterými my nemluvíme a ani neznáme nikoho kdo jimi mluví?" Protože pokud v tomto velkém úkolu chtěli uspět museli to zvládnout. Mimochodem, povedlo se jim to. A vydali první celosvětový průzkum v dějinách.
"How could we, instead of just polling what Asia thinks or what the United States thinks, or who thinks what about Obama versus McCain or something like that, what does the entire world think?" And they found a way to do the first-ever world poll. They had people involved who were Nobel laureates in economics, who reported being bored. And suddenly they pulled out sheets of paper and were trying to figure out, "How do we survey the population of Sub-Saharan Africa? How do we survey populations that don't have access to technology, and speak languages we don't speak, and we don't know anyone who speaks those languages. Because in order to achieve on this great mission, we have to be able to do it. Incidentally, they did pull it off. And they released the first-ever world poll.
Chtěl bych se s vámi rozloučit s několika myšlenkami. Zaprvé: Všichni žijeme v kmenech. Jste zástupci kmenů. Doufejme, že budete rozšiřovat dosah svých kmenů. Ale klíčová otázka je: Jaký přínos vytváří kmeny ve kterých žijete? Posloucháte jednu prezentaci za druhou, která často reprezentuje skupinu lidí, kmen a jeho způsob, jak měnit svět. Když budete chtít dělat to, o čem jsme mluvili, poslouchejte, jak lidé ve vašich kmenech komunikují a nenechte je tam, kde jsou. Postrčte je výš. Nezapomeňte mluvit na všech kulturních úrovních. Protože lidé kolem nás jsou ve všech. A otázka, se kterou se s vámi rozloučím, je: Změní vaše kmeny svět? Děkuji. -
So I'd like to leave you with these thoughts. First of all: we all form tribes, all of us. You're in tribes here. Hopefully you're extending the reach of the tribes that you have. But the question on the table is this: What kind of an impact are the tribes that you are in making? You're hearing one presentation after another, often representing a group of people, a tribe, about how they have changed the world. If you do what we've talked about, you listen for how people actually communicate in the tribes that you're in. And you don't leave them where they are. You nudge them forward. You remember to talk all five culture stages. Because we've got people in all five, around us. And the question that I'd like to leave you with is this: Will your tribes change the world? Thank you very much. (Applause)