Před 9 jsem vyhořel. Můj archiv: 175 filmů, můj 16 mm negativ, všechny mé knihy a knihy mého otce, které jsem sbíral ... Byl jsem sběratel, hodně času -- je to pryč. Díval jsem se na to a nevěděl, co mám dělat. Myslím, to bylo ... byl jsem moje věci? Vždycky jsem žil přítomností --- miluji přítomnost.
I had a fire nine days ago. My archive: 175 films, my 16-millimeter negative, all my books, my dad's books, my photographs. I'd collected -- I was a collector, major, big-time. It's gone. I just looked at it, and I didn't know what to do. I mean, this was -- was I my things? I always live in the present -- I love the present.
Ochraňuji budoucnost. A naučil jsem se divné věci jako dítě, jako třeba, musíš si ze všeho zlého vzít něco dobrého. Musíte si ze všeho zlého vzít něco dobrého. Tohle bylo zlé! Bylo... Kašlal jsem. Byl jsem nemocný. To je čočka z mého foťáku. První... ta, s kterou jsem natočil film o Bobu Dylanovi před 35 lety. To je můj celovečerní film. "Král Murray" vyhrál filmový festival v Cannes v roce 1970 jediná kopie, kterou jsem měl. To jsou moje papíry.
I cherish the future. And I was taught some strange thing as a kid, like, you've got to make something good out of something bad. You've got to make something good out of something bad. This was bad! Man, I was -- I cough. I was sick. That's my camera lens. The first one -- the one I shot my Bob Dylan film with 35 years ago. That's my feature film. "King, Murray" won Cannes Film Festival 1970 -- the only print I had. That's my papers.
To bylo v minutách -- 20 minut. Hrůza mě zasáhla. Něco mě zasáhlo. "musíš si ze všeho zlého vzít něco dobrého" Začal jsem to říkat všem svým přátelům, sousedům, své sestře. Mimochodem, Sputnik, který jsem točil loni, Sputnik byl dole v městě - jeho negativ. Nic se mu nestalo. Jsou tady nějaké části věcí, které jsem použil ve svém celovečerním filmu Sputnik, který se otevírá v New Yorku za dva týdny v centru. Volal jsem své sestře. Volal jsem svým sousedům. Řekl jsem "Přijďte" To jsem já za svým stolem. Tento stůl mi trval 40 let než jsem ho vybudoval. Víte --- všechno kolem. To je moje dcera, Jean. Přišla. Je sestra v San Franciscu.
That was in minutes -- 20 minutes. Epiphany hit me. Something hit me. "You've got to make something good out of something bad," I started to say to my friends, neighbors, my sister. By the way, that's "Sputnik." I ran it last year. "Sputnik" was downtown, the negative. It wasn't touched. These are some pieces of things I used in my Sputnik feature film, which opens in New York in two weeks downtown. I called my sister. I called my neighbors. I said, "Come dig." That's me at my desk. That was a desk took 40-some years to build. You know -- all the stuff. That's my daughter, Jean. She came. She's a nurse in San Francisco.
"Objev se," řekl jsem. "Kousky. Chci kousky. Kousky a kousíčky." Přišel jsem s touhle myšlenkou: život kousků a částí, na které právě začínám dělat --- můj další projekt. To je moje sestra. Postarala se o obrázky, protože jsem byl velký sběratel momentek že jsem uvěřil hodně. A tady jsou některé z obrázků, které něco bylo dobré na těch uhořelých. Nevěděl jsem. Díval jsem se na ně a řekl "Wau, je to lepší než To je můj návrh na Jimmyho Doolittla. Udělal jsem tento film pro televizi. To je jediná kopie, kterou jsem měl -- kousky. Nápad o ženách.
"Dig it up," I said. "Pieces. I want pieces. Bits and pieces." I came up with this idea: a life of bits and pieces, which I'm just starting to work on -- my next project. That's my sister. She took care of pictures, because I was a big collector of snapshot photography that I believed said a lot. And those are some of the pictures that -- something was good about the burnt pictures. I didn't know. I looked at that -- I said, "Wow, is that better than the --" That's my proposal on Jimmy Doolittle. I made that movie for television. It's the only copy I had. Pieces of it. Idea about women.
Tak jsem začal říkat "Hej, ty jsi příliš! Měl bys brečet." Opravdu jsem nebrečel. Místo to jsem řekl "Udělám z toho něco a snad příští rok..." A oceňuji tuto chvíli kdy jsem na pódiu s tolika lidmi kteří mi už dali tolik útěchy, a říkám všem TEDům: Jsem na sebe pyšný. Že jsem vzal něco špatného, a změnil jsem to a teď z toho udělám něco dobrého, všechny tyto kousky. To je originální fotografie Arthura Leipziga, kterou miluji. Byl jsem velký sběratel desek tato deska to nezvládla. Chlapče, řeknu ti, filmy hoří, filmy hoří. Říkám, tohle je 16 mm bezpečnostní film. Negativy jsou pryč.
So I started to say, "Hey, man, you are too much! You could cry about this." I really didn't. I just instead said, "I'm going to make something out of it, and maybe next year ... " And I appreciate this moment to come up on this stage with so many people who've already given me so much solace, and just say to TEDsters: I'm proud of me. That I take something bad, I turn it, and I'm going to make something good out of this, all these pieces. That's Arthur Leipzig's original photograph I loved. I was a big record collector -- the records didn't make it. Boy, I tell you, film burns. Film burns. I mean, this was 16-millimeter safety film. The negatives are gone.
To je můj dopis od otce, který mi píše abych si vzal ženu, kterou jsem si vzal poprvé, když mi bylo 20 let. To je moje dcera a já. Je pořád tady. Je tady dnešní ráno. To je můj dům. Moje rodina žije v hotelu Hilton ve Scotts Valley. To je moje žena, Heidi, která to nevzala tak dobře jako já. Moje děti, Davey a Henry. Můj syn, Davey, v hotelu před dvěma nocemi.
That's my father's letter to me, telling me to marry the woman I first married when I was 20. That's my daughter and me. She's still there. She's there this morning, actually. That's my house. My family's living in the Hilton Hotel in Scotts Valley. That's my wife, Heidi, who didn't take it as well as I did. My children, Davey and Henry. My son, Davey, in the hotel two nights ago.
Takže moje zpráva pro vás z mých tří minut je, že oceňuji šanci se s vámi podělit. Vrátím se. Miluji být v TED. Přišel jsem to zažít a zažívám to. To je výhled z mého okna v Santa Cruz, v Bonny Doon, jen 35 mil odsud. Děkuji všem.
So, my message to you folks, from my three minutes, is that I appreciate the chance to share this with you. I will be back. I love being at TED. I came to live it, and I am living it. That's my view from my window outside of Santa Cruz, in Bonny Doon, just 35 miles from here. Thank you everybody.
(Potlesk)
(Applause)