Když jsem vyrůstal, rád jsem hrál na schovávanou. Hrozně rád. Jednou jsem si řekl, že na stromě bude ideální skrýš, ale spadl jsem a zlomil si ruku. První třídu jsem proto začal s obří sádrou přes celý hrudník. Za 6 týdnů mi ji sundali, ale ani pak jsem ji nemohl v lokti natáhnout a musel jsem rehabilitovat, ohýbat a natahovat, 100krát denně, sedm dní v týdnu. Moc jsem to nedělal. Byla to nuda a bolelo to. Proto se zlepšení dostavilo až za dalších šest týdnů.
When I was growing up, I really liked playing hide-and-seek a lot. One time, though, I thought climbing a tree would lead to a great hiding spot, but I fell and broke my arm. I actually started first grade with a big cast all over my torso. It was taken off six weeks later, but even then, I couldn't extend my elbow, and I had to do physical therapy to flex and extend it, 100 times per day, seven days per week. I barely did it, because I found it boring and painful, and as a result, it took me another six weeks to get better.
O několik let později se u mámy objevil syndrom zmrzlého ramene, který způsobuje bolest a ztuhlost ramene. Člověk, o kterém jsem půlku života myslel, že má superschopnosti, najednou potřeboval pomoct s oblékáním nebo krájením jídla. Každý týden chodila na rehabilitace, ale stejně jako já, málokdy cvičila doma, jak měla a trvalo přes pět měsíců, než se začala cítit lépe.
Many years later, my mom developed frozen shoulder, which leads to pain and stiffness in the shoulder. The person I believed for half of my life to have superpowers suddenly needed help to get dressed or to cut food. She went each week to physical therapy, but just like me, she barely followed the home treatment, and it took her over five months to feel better.
Oba jsme potřebovali rehabilitaci, tedy proces stále opakujících se cvičení tak, aby se obnovil rozsah pohybu do stavu před nehodou či zraněním. Nejprve s pacientem pracuje fyzioterapeut, ale pak už musí pacient doma cvičit sám. Ale pacienty rehabilitace nudí, frustruje a mate, protože dlouho nevidí žádné výsledky. Bohužel, pacienti cvičení nedodržují až v 70 % případů. To znamená, že většina pacientů svá cvičení nedělá a trvá mnohem déle, než se jejich stav zlepší. Fyzioterapeuté se shodují, že adekvátní cvičení zkracuje dobu rekonvalescence, ale pacientům k nim chybí motivace.
Both my mom and I required physical therapy, a process of doing a suite of repetitive exercises in order to regain the range of movement lost due to an accident or injury. At first, a physical therapist works with patients, but then it's up to the patients to do their exercises at home. But patients find physical therapy boring, frustrating, confusing and lengthy before seeing results. Sadly, patient noncompliance can be as high as 70 percent. This means the majority of patients don't do their exercises and therefore take a lot longer to get better. All physical therapists agree that special exercises reduce the time needed for recovery, but patients lack the motivation to do them.
Tak jsme si se třemi kamarády všichni jsme ajťáci, říkali, že by bylo fajn, kdyby mohli pacienti brát uzdravování jako hru. Pustili jsme se do projektu MIRA, softwarové platformy, která využívá zařízení Kinect, kameru s pohybovým senzorem, a z běžných cvičení udělá videohru.
So together with three friends, all of us software geeks, we asked ourselves, wouldn't it be interesting if patients could play their way to recovery? We started building MIRA, A P.C. software platform that uses this Kinect device, a motion capture camera, to transform traditional exercises into video games.
Můj fyzioterapeut už mi vytvořil cvičební program na míru. Ukážu vám, jak to vypadá. V první hře ovládám let včelky nahoru a dolů, sbírám tak pyl, který musím zanést do úlu a přitom se vyhýbat ostatnímu hmyzu. Včelku ovládám natahováním a ohýbáním ruky v lokti přesně tak, jak jsem to dělával v sedmi, když mi sundali sádru.
My physical therapist has already set up a schedule for my particular therapy. Let's see how this looks. The first game asks me to fly a bee up and down to gather pollen to deposit in beehives, all while avoiding the other bugs. I control the bee by doing elbow extension and flexion, just like when I was seven years old after the cast was taken off.
Při vymýšlení hry se nejdřív obracíme na fyzioterapeuty, abychom věděli, jaký pohyb potřebuje pacient dělat. Pak vytvoříme videohru, díky které bude pacient motivován plnit jednoduché úkoly. Software jde ale snadno přizpůsobit a fyzioterapeut může vytvářet vlastí cvičení. Má fyzioterapeutka se pomocí softwaru natočila, jak provádí upažování, tedy jeden z pohybů, které musela dělat máma kvůli syndromu zmrzlého ramene. Nalevo vidíte fyziterapeutku, jejíž pohyb napodobuji a napravo jsem já, jak provádím doporučený cvik. Takhle jsem víc zapojen a věřím si, když cvičím společně s ní ty cviky, které jsou podle ní nejlepší. V zásadě jde o rozšíření aplikace, které fyzioterapeutům umožňuje vytvářet jakákoli cvičení, která jsou podle nich nejlepší.
When designing a game, we speak to physical therapists at first to understand what movement patients need to do. We then make that a video game to give patients simple, motivating objectives to follow. But the software is very customizable, and physical therapists can also create their own exercises. Using the software, my physical therapist recorded herself performing a shoulder abduction, which is one of the movements my mom had to do when she had frozen shoulder. I can follow my therapist's example on the left side of the screen, while on the right, I see myself doing the recommended movement. I feel more engaged and confident, as I'm exercising alongside my therapist with the exercises my therapist thinks are best for me. This basically extends the application for physical therapists to create whatever exercises they think are best.
Toto je hra aukční síň pro prevenci pádů, která slouží k posílení svalů a zlepšení rovnováhy. Jako pacient si mám sedat a vstávat, když vstanu, přihazuji na věc, kterou chci koupit. (smích)
This is an auction house game for preventing falls, designed to strengthen muscles and improve balance. As a patient, I need to do sit and stand movements, and when I stand up, I bid for the items I want to buy. (Laughter)
Za dva dny bude mé babičce 82 let. U lidí starších 80 let je 50% pravděpodobnost, že aspoň jednou za rok upadnou, můžou si tak zlomit kyčel nebo i hůř. Slabé svalové napětí a poškozená rovnováha jsou nejčastější příčinou pádů, takže řešení těchto problémů pomocí cíleného cvičení napomůže, aby starším lidem, jako mé babičce, nehrozilo takové nebezpečí a byli déle samostatní. Když svůj plán dokončím, MIRA mi ukáže, jak jsem se během lekce zlepšoval.
In two days, my grandmother will be 82 years old, and there's a 50 percent chance for people over 80 to fall at least once per year, which could lead to a broken hip or even worse. Poor muscle tone and impaired balance are the number one cause of falls, so reversing these problems through targeted exercise will help keep older people like my grandmother safer and independent for longer. When my schedule ends, MIRA briefly shows me how I progressed throughout my session.
Právě jste viděli tři různé hry: pro děti, dospělé a seniory. Mohou je využít pacienti na ortopedii a neurologii, ale brzy to bude možné i u dětí s autismem, a pro terapii v rámci duševního zdraví a řečovou terapii. Fyzioterapeut se může podívat na můj profil, kde najde údaje z mých lekcí. Zjistí, jako moc jsem se hýbal, kolik jsem získal bodů, jak rychle jsem pohyboval klouby a tak dále. Na základě všech zjištění může léčbu přizpůsobovat.
I have just shown you three different games for kids, adults and seniors. These can be used with orthopedic or neurologic patients, but we'll soon have options for children with autism, mental health or speech therapy. My physical therapist can go back to my profile and see the data gathered during my sessions. She can see how much I moved, how many points I scored, with what speed I moved my joints, and so on. My physical therapist can use all of this to adapt my treatment.
Jsem moc rád, že tuto verzi už nyní používá přes deset klinik napříč Evropou a USA, a pracujeme na verzi pro domácí použití. Chceme, aby fyzioterapeuti mohli tuto digitální léčbu předepisovat a pomoct tak pacientům, aby jejich domácí zotavování bylo hrou. Kdybychom s mámou měli tenkrát takovou možnost, šlo by nám snáze dodržovat léčbu a možná by nám bylo lépe mnohem dřív.
I'm so pleased this version is now in use in over 10 clinics across Europe and the U.S., and we're working on the home version. We want to enable physical therapists to prescribe this digital treatment and help patients play their way to recovery at home. If my mom or I had a tool like this when we needed physical therapy, then we would have been more successful following the treatment, and perhaps gotten better a lot sooner.
Děkuji.
Thank you.
(potlesk)
(Applause)
Tom Rielly: Takže Cosmine, co je to za přístroj, který nám tak kvapně odnáší. Z čeho je a kolik stojí?
Tom Rielly: So Cosmin, tell me what hardware is this that they're rapidly putting away? What is that made of, and how much does it cost?
Cosmin Milhau: Je to Microsoft Surface Pro 3 pro demo, ale člověk potřebuje jen počítač a Kinect, to dělá 120 dolarů.
Cosmin Milhau: So it's a Microsoft Surface Pro 3 for the demo, but you just need a computer and a Kinect, which is 120 dollars.
TR: Kinect je to, co lidi používají u Xboxu pro 3D hry, že?
TR: Right, and the Kinect is the thing that people use for their Xboxes to do 3D games, right?
CM: Přesně, ale Xbox nepotřebujete, jen tu kameru.
CM: Exactly, but you don't need the Xbox, you only need a camera.
TR: Takže řešení, co nestojí ani 1000 dolarů.
TR: Right, so this is less than a $1,000 solution.
CM: Rozhodně, 400 dolarů a můžete to používat.
CM: Definitely, 400 dollars, you can definitely use it.
TR: A teď děláte klinická hodnocení na klinikách.
TR: So right now, you're doing clinical trials in clinics.
CM: Ano.
CM: Yes.
TR: A pak byste chtěli udělat domácí verzi, abych mohl cvičit doma a terapeutka na klinice viděla, jak mi to jde a tak.
TR: And then the hope is to get it so it's a home version and I can do my exercise remotely, and the therapist at the clinic can see how I'm doing and stuff like that.
CM: Přesně tak. TR: Super.
TR: Tak díky moc. CM: Děkuju. (potlesk)
CM: Exactly. TR: Cool. Thanks so much. CM: Thank you.