Je mnoho způsobů, jak mohou lidé kolem nás pomoct zlepšit naše životy. Nenarazíme na každého souseda, takže mnoho vědění se nikdy nepředá, přestože sdílíme stejný veřejný prostor.
There are a lot of ways the people around us can help improve our lives. We don't bump into every neighbor, so a lot of wisdom never gets passed on, though we do share the same public spaces.
Takže posledních pár let zkouším způsoby, jak s mými sousedy ve veřejném prostoru sdílet více za použití jednoduchých nástrojů jako jsou nálepky, šablony a křída. A tyto projekty vycházely z mých otázek, jako například kolik platí moji sousedé za své byty? (Smích) Jak můžeme někomu půjčit a sami si vypůjčit více věcí,
So over the past few years, I've tried ways to share more with my neighbors in public space, using simple tools like stickers, stencils and chalk. And these projects came from questions I had, like: How much are my neighbors paying for their apartments? (Laughter)
aniž bychom si vzájemně klepali na dveře ve špatný čas? Jak můžeme sdílet více z našich vzpomínek na naše opuštěné budovy a lépe porozumět naší krajině? A jak můžeme sdílet více našich přání pro prázdné zdi obchodů, tak aby komunity mohly vyjádřit naše potřeby a sny?
How can we lend and borrow more things, without knocking on each other's doors at a bad time? How can we share more memories of our abandoned buildings, and gain a better understanding of our landscape? How can we share more of our hopes for our vacant storefronts, so our communities can reflect our needs and dreams today?
Žiji v New Orleans a New Orleans miluji. Vždycky mě pohladí po duši obrovské duby zastiňující milence, opilce a snílky už stovky let. A věřím městu, ve kterém je stále místo pro hudbu. (Smích) Připadá mi, že pokaždé, když někdo kýchne, New Orleans prochází slavnostní průvod. (Smích) V tomto městě najdete jedny z nejkrásnějších staveb na světě, ale také jedno z největších množství opuštěných nemovitostí v Americe.
Now, I live in New Orleans, and I am in love with New Orleans. My soul is always soothed by the giant live oak trees, shading lovers, drunks and dreamers for hundreds of years, and I trust a city that always makes way for music. I feel like every time someone sneezes, New Orleans has a parade. (Laughter) The city has some of the most beautiful architecture in the world, but it also has one of the highest amounts of abandoned properties in America.
Žiji nedaleko tohoto domu a přemýšlela jsem o tom, jak bych tohle místo mohla zlepšit pro své okolí. A také jsem přemýšlela o něčem, co navždy změnilo můj život.
I live near this house, and I thought about how I could make it a nicer space for my neighborhood, and I also thought about something that changed my life forever. In 2009, I lost someone I loved very much.
V roce 2009 jsem ztratila někoho, koho jsem velmi milovala. Jmenovala se Joan a byla pro mě matkou a její smrt byla náhlá a nečekaná. Hodně jsem přemýšlela o smrti a ucítila jsem hlubokou vděčnost za svůj život a vneslo to jasnost do věcí, které jsou teď v mém životě důležité. Ale mám problém zachovávat tento pohled v mém každodenním životě. Připadá mi, že je snadné uvíznout v každodennosti a zapomenout, co je pro vás skutečně důležité.
Her name was Joan, and she was a mother to me. And her death was sudden and unexpected. And I thought about death a lot. And ... this made me feel deep gratitude for the time I've had. And ... brought clarity to the things that are meaningful to my life now. But I struggle to maintain this perspective in my daily life. I feel like it's easy to get caught up in the day-to-day, and forget what really matters to you.
Takže s pomocí starých a nových přátel jsem přeměnila stěnu tohoto opuštěného domu v obrovskou tabuli a dala tam šablony s větou na doplnění: "Než zemřu, chci..." Takže kdokoliv procházející kolem si může vzít křídu, uvažovat o svém životě a podělit se o své osobní ambice ve veřejném prostoru.
So with help from old and new friends, I turned the side of this abandoned house into a giant chalkboard, and stenciled it with a fill-in-the-blank sentence: "Before I die, I want to ..." So anyone walking by can pick up a piece of chalk, reflect on their life, and share their personal aspirations in public space.
Nevěděla jsem, co od tohoto experimentu čekat, ale další den byla stěna celá vyplněná a rozrůstala se dál. A já bych se s vámi ráda podělila o pár věcí, které lidé na tuto stěnu napsali.
I didn't know what to expect from this experiment, but by the next day, the wall was entirely filled out, and it kept growing. And I'd like to share a few things that people wrote on this wall. "Before I die, I want to be tried for piracy."
"Než zemřu, chci být obžalovaný z pirátství." (Smích) "Než zemřu, chci stát na datové hranici." "Než zemřu, chci zpívat pro miliony lidí." "Než zemřu, chci zasadit strom." "Než zemřu, chci žít bez rozvodné sítě." "Než zemřu, chci ji ještě jednou držet." "Než zemřu, chci někoho ochraňovat." "Než zemřu, chci být sám sebou."
(Laughter) "Before I die, I want to straddle the International Dateline." "Before I die, I want to sing for millions." "Before I die, I want to plant a tree." "Before I die, I want to live off the grid." "Before I die, I want to hold her one more time." "Before I die, I want to be someone's cavalry." "Before I die, I want to be completely myself."
Takže tento zanedbaný prostor se stal konstruktivním, a přání a sny lidí mě hlasitě rozesmály, vehnaly mi do očí slzy a utěšovaly mě během mých vlastních těžkých chvil. Je to o vědomí, že nejste sami. Je to o porozumění našim sousedům novými a poučnými způsoby. Je to o vytváření prostoru pro reflexi, uvažování a rozpomenutí se na to, na čem nám opravdu záleží, během toho, co rosteme a měníme se.
So this neglected space became a constructive one, and people's hopes and dreams made me laugh out loud, tear up, and they consoled me during my own tough times. It's about knowing you're not alone; it's about understanding our neighbors in new and enlightening ways; it's about making space for reflection and contemplation, and remembering what really matters most to us as we grow and change.
Udělala jsem to loni a začala jsem dostávat stovky zpráv od nadšených lidí, kteří chtěli udělat ve své komunitě stěnu, takže já a moji spolupracovníci z městského kulturního střediska jsme udělali soupravu nástrojů a teď jsou stěny stavěny v zemích po celém světě včetně Kazachstánu, Jižní Afriky, Austrálie, Argentiny a dalších. Společně jsme ukázali, jakou sílu může veřejný prostor mít, když dostaneme příležitost použít hlas a sdílet více jeden s druhým.
I made this last year, and started receiving hundreds of messages from passionate people who wanted to make a wall with their community. So, my civic center colleagues and I made a tool kit, and now walls have been made in countries around the world, including Kazakhstan, South Africa, Australia, Argentina, and beyond. Together, we've shown how powerful our public spaces can be if we're given the opportunity to have a voice, and share more with one another.
Dvě nejcennější věci, které máme, jsou čas a naše vztahy s druhými lidmi. V naší době vzrůstajících rozptýlení je důležitější než kdy dříve najít cesty, jak si zachovat perspektivu a pamatovat si, že život je krátký a křehký. Smrt je něčím, od čeho jsme často zrazováni mluvit či jenom na to myslet, ale zjistila jsem, že příprava na smrt je jednou z nejvíce posilujících věcí, které můžete udělat. Přemýšlení o smrti projasňuje váš život.
Two of the most valuable things we have are time, and our relationships with other people. In our age of increasing distractions, it's more important than ever to find ways to maintain perspective, and remember that life is brief and tender. Death is something that we're often discouraged to talk about, or even think about, but I've realized that preparing for death is one of the most empowering things you can do. Thinking about death clarifies your life.
Náš sdílený prostor může lépe odrážet, na čem nám záleží jako jednotlivcům a jako komunitě a s více způsoby, jak sdílet naše přání, strach a příběhy nám lidé okolo nejenom mohou pomoct vytvořit lepší místa, ale mohou nám pomoct vést lepší životy. Děkuji vám. (Potlesk)
Our shared spaces can better reflect what matters to us, as individuals and as a community, and with more ways to share our hopes, fears and stories, the people around us can not only help us make better places, they can help us lead better lives. Thank you.
(Potlesk) Děkuji vám. (Potlesk) (Potlesk)
(Applause) Thank you. (Applause)