Zdravím, jmenuji se Cameron Ruseell a už nějakou dobu se věnuji modelingu. Vlastně, 10 let. A zdá se mi, že zde teď momentálně panuje nepříjemné napětí, protože přesně tyhle šaty jsem měla nechat doma. (smích)
Hi. My name is Cameron Russell, and for the last little while, I've been a model. Actually, for 10 years. And I feel like there's an uncomfortable tension in the room right now because I should not have worn this dress. (Laughter)
Naštěstí jsem si s sebou vzala něco na převlečení. Tohle je historicky první převlékání na TED pódiu, takže myslím, že je velké štěstí toho být svědkem. Pokud byly některé ženy zděšeny, když jsem přišla, nemusíte mi to říkat hned tady, uvidím to později na Twitteru. (Smích)
So luckily, I brought an outfit change. This is the first outfit change on the TED stage, so you guys are pretty lucky to witness it, I think. If some of the women were really horrified when I came out, you don't have to tell me now, but I'll find out later on Twitter. (Laughter)
Chápu jako poctu, že můžu během 10 sekund změnit celý váš pohled na mne. Ne každému se to poštěstí. Tyhle podpatky jsou strašně nepohodlné, ještě, že jsem neměla v plánu v nich zůstat. Nejhorší část je přetáhnout tenhle svetr přes hlavu, protože to je přesně ten okamžik, kdy se mi začnete smát. Takže nedělejte nic, dokud ho mám přes hlavu. Takže...
I'd also note that I'm quite privileged to be able to transform what you think of me in a very brief 10 seconds. Not everybody gets to do that. These heels are very uncomfortable, so good thing I wasn't going to wear them. The worst part is putting this sweater over my head, because that's when you'll all laugh at me, so don't do anything while it's over my head. All right.
Proč jsem to vlastně udělala? Bylo to dost neohrabané. Dobrá,
So, why did I do that? That was awkward. (Laughter)
Well --
snad ne tak neohrabané jako tento obrázek. Image je mocná, ale stejně tak je povrchní. Já změnila váš názor na mě během 6 sekund. Před tímto focením jsem nikdy ve skutečném životě neměla přítele. Bylo mi to hrozně nepříjemné a ten fotograf mi říkal, ať prohnu záda a dám tomu klučinovi ruku do vlasů. Kromě nějaké operace nebo umělého opálení, které jsem měla kvůli práci dva dny zpátky, nemůžeme rozhodovat skoro vůbec o tom, co s námi udělají a jak vypadáme. I přesto, že je to povrchní a nedá se s tím nic dělat, má to obrovský vliv na naše životy.
(Laughter) Hopefully not as awkward as that picture. Image is powerful, but also, image is superficial. I just totally transformed what you thought of me, in six seconds. And in this picture, I had actually never had a boyfriend in real life. I was totally uncomfortable, and the photographer was telling me to arch my back and put my hand in that guy's hair. And of course, barring surgery, or the fake tan that I got two days ago for work, there's very little that we can do to transform how we look, and how we look, though it is superficial and immutable, has a huge impact on our lives.
Takže dnes pro mě nemít strach znamená být upřímný. A jsem na tomto pódiu, protože jsem modelka. Jsem na tomto pódiu, protože jsem pěkná bílá žena, a v mém oboru tomu říkáme "sexy girl". A jsem připravená odpovědět na otázky, které mi lidé často pokládají, až na to, že dnes řeknu pravdu.
So today, for me, being fearless means being honest. And I am on this stage because I am a model. I am on this stage because I am a pretty, white woman, and in my industry, we call that a sexy girl. I'm going to answer the questions that people always ask me, but with an honest twist.
Takže první otázka je: Jak ses stala modelkou? A já vždy říkám, že si mě sami našli, ale to nevypovídá o ničem. Pravda o tom, jak jsem se stala modelkou je ta, že jsem vyhrála loterii a vlastním určité dědičné rysy. Možná si říkáte, co jsou to ty dědičné rysy. Za několik posledních staletí jsme nedefinovali krásu jenom jako zdraví, mládí a symetrii, které jsme biologicky naprogramovaní, abychom obdivovali, ale stejně tak jsme zakomponovali i výšku, štíhlou figuru, ženskost, a bílou pleť. A toto je ona dědičnost, kterou jsem už měla ve vínku. Dědičnost, která mě teď živí. Chápu, že v publiku jsou lidé, kteří jsou vůči tomuto skeptičtí, možná tam jsou nějací odborníci, kteří si říkají "Cože? Co třeba Naomi, Tyra, Joan Smalls, Lui Wen." Za prvé bych vám chtěla pogratulovat k vašemu přehledu v modelingu. Vážně působivé. (Smích) Avšak, naneštěstí vás musím informovat o tom, že v roce 2007 velmi zainteresovaní doktorandi z New Yorské univerzity zjistili, že ze všech 677 modelek na molu, které byly zaměstnané pouze 27, méně než 4%, měly pleť jiné barvy než bílé.
So the first question is, how do you become a model? I always just say, "Oh, I was scouted," but that means nothing. The real way that I became a model is I won a genetic lottery, and I am the recipient of a legacy, and maybe you're wondering what is a legacy. Well, for the past few centuries we have defined beauty not just as health and youth and symmetry that we're biologically programmed to admire, but also as tall, slender figures, and femininity and white skin. And this is a legacy that was built for me, and it's a legacy that I've been cashing out on. And I know there are people in the audience who are skeptical at this point, and maybe there are some fashionistas who are like, "Wait. Naomi. Tyra. Joan Smalls. Liu Wen." And first, I commend you on your model knowledge. Very impressive. (Laughter) But unfortunately, I have to inform you that in 2007, a very inspired NYU Ph.D. student counted all the models on the runway, every single one that was hired, and of the 677 models that were hired, only 27, or less than four percent, were non-white.
Další otázka, která je mi často kladena je: "Můžu být modelkou, až vyrostu?" A první odpověď je: "Nevím, nikdo mi nedovolil o tom rozhodovat." Ale druhá odpověď, ta kterou bych vážně chtěla říct těm malým holčičkám, je: "Proč?" Však víš, mohla bys být cokoli. Mohla bys být prezidentem USA, nebo vynálezce nového Internetu, nebo ninja kardio-hrudní chirurg básník, což by bylo úžasné, protože bys byla první. (Smích) A kdyby přesto po tomto skvělém výběru řekly: "Ne, ne, Carmen, já chci být modelkou." Pak jim řeknu: "Buď tedy můj šéf." Protože já nerozhoduji o ničem a ty bys mohla být hlavní editorka v americkém Vogue, nebo CEO pro H&M, nebo další Steven Meisel. Říkat, že by ses chtěla stát modelkou až vyrosteš, je jako říkat, že chceš vyhrát ve Sportce, až vyrosteš. Není to ve tvojí moci, což je dobře, protože to není kariéra. Nyní vám ukážu 10 let mých nahromaděných znalostí o modelingu, protože, narozdíl od kardio-hrudních chirurgů, moje práce jde shrnout během chvíle. Takže, pokud je fotograf přímo tady a světla tady, jako třeba HMI lampa, a klient řekne: "Cameron, chceme fotku za chůze." Pak tato noha jde jako první, hezký dlouhý krok, tato ruka dozadu a tato dopředu, hlava je natočená na 3/4, a vy skáčete tam a zpátky. Prostě jen to a pak se dozadu otočíte na své neexistující přátele. 300krát, 400krát, 500krát. (Smích)
The next question people always ask is, "Can I be a model when I grow up?" And the first answer is, "I don't know, they don't put me in charge of that." But the second answer, and what I really want to say to these little girls is, "Why? You know? You can be anything. You could be the President of the United States, or the inventor of the next Internet, or a ninja cardiothoracic surgeon poet, which would be awesome, because you'd be the first one." (Laughter) If, after this amazing list, they still are like, "No, no, Cameron, I want to be a model," well, then I say, "Be my boss." Because I'm not in charge of anything, and you could be the editor in chief of American Vogue or the CEO of H&M, or the next Steven Meisel. Saying that you want to be a model when you grow up is akin to saying that you want to win the Powerball when you grow up. It's out of your control, and it's awesome, and it's not a career path. I will demonstrate for you now 10 years of accumulated model knowledge, because unlike cardiothoracic surgeons, it can just be distilled right now. So, if the photographer is right there, the light is right there, like a nice HMI, and the client says, "We want a walking shot," this leg goes first, nice and long, this arm goes back, this arm goes forward, the head is at three quarters, and you just go back and forth, just do that, and then you look back at your imaginary friends, 300, 400, 500 times.
Bude to vypadat nějak takhle. (Smích)
(Laughter) It will look something like this.
Snad aspoň trochu méně trapně než na té fotce uprostřed. Já vážně nevím, co se tam dělo.
(Laughter) Hopefully less awkward than that one in the middle. That was -- I don't know what happened there.
Naneštěstí, poté, co vyjdete školu a máte v životopise několik zakázek, které jste splnili, už nemůžete říct vůbec nic. Třeba byste chtěli být prezidentem v USA, ale vaše resumé říká: "Modelka spodního prádla, už 10 let." Lidé se na vás divně dívají.
Unfortunately, after you've gone to school, and you have a résumé and you've done a few jobs, you can't say anything anymore, so if you say you want to be the President of the United States, but your résumé reads, "Underwear Model: 10 years," people give you a funny look.
Další otázka, která je mi kladena, je: "Upravují všechny tvé fotky?" A ano, v podstatě upravují všechny fotky, ale to je jen malá část toho, co se děje. Toto je naprosto první obrázek, který jsem kdy nafotila, a také naprosto poprvé, co jsem na sobě měla bikiny, ještě jsem ani neměla menstruaci. Vím, už se dostáváme trochu na tělo, ale byla jsem velice mladá. Tady je vidět, jak jsem vypadala s mojí babičkou, jenom několik měsíců před tím. Tyto fotky jsou foceny ve stejný den. Moje kamarádka měla možnost jít se mnou. Tady jsem na pyžamové party pár dní před tím, než jsem fotila pro Francouzský Vouge. Tady jsem já ve fotbalovém mužstvu a ve V časopise. A tady jsem dnes. Doufám, že to, co vidíte, je, že tyto fotky nejsou fotky mě, ale konstrukce. Jsou to konstrukce profesionálů - kadeřníků, vizážistek, fotografů, stylistů a všech jejich asistentů, před-produkce a po-produkce, kteří vytvoří toto. Ale to nejsem já.
The next question is, "Do they retouch all the photos?" And yeah, they pretty much retouch all the photos, but that is only a small component of what's happening. This picture is the very first picture that I ever took, and it's also the very first time that I had worn a bikini, and I didn't even have my period yet. I know we're getting personal, but I was a young girl. This is what I looked like with my grandma just a few months earlier. Here's me on the same day as this shoot. My friend got to come. Here's me at a slumber party a few days before I shot French Vogue. Here's me on the soccer team and in V Magazine. And here's me today. And I hope what you're seeing is that these pictures are not pictures of me. They are constructions, and they are constructions by a group of professionals, by hairstylists and makeup artists and photographers and stylists and all of their assistants and pre-production and post-production, and they build this.
Ok, další otázka, kterou dostávám, je: "Dostáváš věci zadarmo?" Mám skutečně příliš mnoho 20centimetrových podpatků,
That's not me. Okay, so the next question people always ask me is, "Do you get free stuff?" (Laughter)
které stejně už normálně nenosím. Ale věci, které spíš dostanu, jsou věci v reálném životě. A to je to, o čem moc nemluvíme. Vyrostla jsem v Cambridge, a jednou jsem šla do obchodu, ale zapomněla jsem si peníze doma, a tak mi ty šaty dali zadarmo. Když jsem byla teenager, někam jsem jela s kamarádkou, která byla příšerný řidič. Projela křižovatku na červenou. Samozřejmě nás zastavila policie. A jediné, co stačilo, bylo říct: "Promiňte, pane strážníku," a jely jsme dál. Dostávám všechny tyhle věci, proto jak vypadám, ne kdo jsem. Existují lidé, kteří platí za to, jak vypadají, a ne proto kdo jsou. Žiji v New Yorku, a za poslední rok, z oněch 140 000 teenagerů, kteří byli zastaveni policií a kontrolovaní 86 % bylo černých nebo latinsko-amerického původu, a většina z nich byli mladí muži. Přitom v New Yorku je pouze 177 000 mladých černých nebo latinsko-amerických mužů. Takže pro ně to neznamená, zda budou zastavení, ale spíš kolikrát budou zastaveni a kdy. Když jsem dělala průzkum k téhle řeči, přišla jsem na to, že ze všech 13letých děvčat v USA 53 % nemá ráda svá těla, Toto číslo roste s věkem. V 17 letech s jedná o 78 % děvčat.
I do have too many 8-inch heels which I never get to wear, except for earlier, but the free stuff that I get is the free stuff that I get in real life, and that's what we don't like to talk about. I grew up in Cambridge, and one time I went into a store and I forgot my money and they gave me the dress for free. When I was a teenager, I was driving with my friend who was an awful driver and she ran a red and of course, we got pulled over, and all it took was a "Sorry, officer," and we were on our way. And I got these free things because of how I look, not who I am, and there are people paying a cost for how they look and not who they are. I live in New York, and last year, of the 140,000 teenagers that were stopped and frisked, 86% of them were black and Latino, and most of them were young men. And there are only 177,000 young black and Latino men in New York, so for them, it's not a question of, "Will I get stopped?" but "How many times will I get stopped? When will I get stopped?" When I was researching this talk, I found out that of the 13-year-old girls in the United States, 53% don't like their bodies, and that number goes to 78% by the time that they're 17.
Takže, poslední otázka, kterou se mě lidé ptají, je: "Jaké to je být modelkou?" A já věřím, že odpověď, kterou čekají je: "Pokud bys byla trochu štíhlejší a měla lesklejší vlasy, budeš neuvěřitelně šťastná a úžasná." A když jsme v zákulisí, může se zdát, že odpovídáme dost podobně. Říkáme: "Je úžasné tolik cestovat, je skvělé pracovat s lidmi, kteří jsou kreativní, inspirovaní a zanícení lidé." Všechno zmíněné je pravdou, ale je to jen jedna strana mince. Věc, kterou nikdy neřekneme před kamerou, kterou jsem ani já nikdy před kamerou neřekla, je, že jsem nesebevědomá. Jsem si sebou nejistá, protože musím přemýšlet nad tím, jak každý den vypadám. A pokud vás někdy zajímalo, jestli byste byli šťastnější, pokud byste měli štíhlejší stehna a lesklejší vlasy, tak byste se někdy měli potkat se skupinou modelek. Protože to jsou ženy, které mají nejštíhlejší stehna, nejzářivější vlasy a nejúžasnější oblečení, ale současně jsou to ty nejméně sebevědomé ženy na planetě.
So, the last question people ask me is, "What is it like to be a model?" And I think the answer that they're looking for is, "If you are a little bit skinnier and you have shinier hair, you will be so happy and fabulous." And when we're backstage, we give an answer that maybe makes it seem like that. We say, "It's really amazing to travel, and it's amazing to get to work with creative, inspired, passionate people." And those things are true, but they're only one half of the story, because the thing that we never say on camera, that I have never said on camera, is, "I am insecure." And I'm insecure because I have to think about what I look like every day. And if you ever are wondering, "If I have thinner thighs and shinier hair, will I be happier?" you just need to meet a group of models, because they have the thinnest thighs, the shiniest hair and the coolest clothes, and they're the most physically insecure women probably on the planet.
Takže, když jsem psala tuto řeč, shledávala jsem velice obtížné najít správnou rovnováhu, protože na jednu stranu mi bylo velice nepříjemné sem jenom přijít a říct: "Podívejte, získávám všechny tyto výhody, jenom díky tomu, že mi tak byly namíchané karty." Ale stejně tak my bylo nepříjemné následovat toto tvrzení tím, že: "Ne vždy mě to dělá šťastnou." Nejkomplikovanější bylo rozbalit tyto dědičné rysy, které mě chrání před genderovým a rasovým útlakem a ze kterých přijímám skoro nejvíce benefitů. Stejně tak jsem ale poctěna možností být tady a myslím, že je to dobře, že jsem mohla přijít před tím než 10, 20, nebo 30 let prošlo mou kariérou, protože pak už bych těžko vyprávěla, jak jsem dostala svoji první zakázku. Nebo bych nevyprávěla příběh o tom, jak jsem platila za školu, což mi přijde právě teď velice důležité.
When I was writing this talk, I found it very difficult to strike an honest balance, because on the one hand, I felt very uncomfortable to come out here and say, "Look I've received all these benefits from a deck stacked in my favor," and it also felt really uncomfortable to follow that up with, "and it doesn't always make me happy." But mostly it was difficult to unpack a legacy of gender and racial oppression when I am one of the biggest beneficiaries. But I'm also happy and honored to be up here and I think that it's great that I got to come before 10 or 20 or 30 years had passed and I'd had more agency in my career, because maybe then I wouldn't tell the story of how I got my first job, or maybe I wouldn't tell the story of how I paid for college, which seems so important right now.
Pokud je nějaké poučení v mé řeči, doufám, že je to to, že si všichni uvědomíme sílu image a naši vizi úspěchu a vizi neúspěchu.
If there's a takeaway to this talk, I hope it's that we all feel more comfortable acknowledging the power of image in our perceived successes and our perceived failures.
Děkuji. (Potlesk)
Thank you.