Stejně jako mnoho z vás i já jsem jedním ze dvou miliard lidí na Zemi, kteří žijí ve městě. A v některých dnech -- nevím jak to máte vy ostatní -- ale já si v některých dnech zřetelně uvědomuji, jak silně jsem téměř ve všem, co se týká mého života, závislá na ostatních lidech. A někdy může být ten pocit až trochu děsivý. Dnes chci ovšem mluvit o tom, jak ta samá vzájemná závislost může vytvořit mimořádně mocnou společenskou infrastrukturu, kterou můžeme vlastně využít k tomu, abychom pomohli řešit některé nejzásadnější občanské otázky tím, že použijeme otevřené zdroje spolupráce.
I, like many of you, am one of the two billion people on Earth who live in cities. And there are days -- I don't know about the rest of you -- but there are days when I palpably feel how much I rely on other people for pretty much everything in my life. And some days, that can even be a little scary. But what I'm here to talk to you about today is how that same interdependence is actually an extremely powerful social infrastructure that we can actually harness to help heal some of our deepest civic issues, if we apply open-source collaboration.
Před několika lety jsem četla článek Michaela Pollana v New York Times, ve kterém tvrdil, že pěstovat alespoň nějaké vlastní potraviny je jednou z nejlepších věcí, kterou můžeme udělat pro životní prostředí. Ten článek jsem četla právě uprostřed zimy a ve svém bytě v New York City jsem rozhodně neměla místo na spoustu hlíny. Takže jsem to prostě chtěla nechat být a jen jsem si přečetla nové číslo časopisu Wired, kde jsem zjišťovala, jak se odborníci snaží vyřešit všechny tyto problémy za nás do budoucna. Ale to byla přesně ta situace, na kterou upozorňoval Michael Pollan ve svém článku -- to znamená, že takhle přesně přenecháváme odpovědnost za všechny tyto záležitosti odborníkům, a tím způsobujeme právě ty potíže, které vnímáme v souvislosti s potravinovým systémem.
A couple of years ago, I read an article by New York Times writer Michael Pollan, in which he argued that growing even some of our own food is one of the best things that we can do for the environment. Now at the time that I was reading this, it was the middle of the winter and I definitely did not have room for a lot of dirt in my New York City apartment. So I was basically just willing to settle for just reading the next Wired magazine and finding out how the experts were going to figure out how to solve all these problems for us in the future. But that was actually exactly the point that Michael Pollan was making in this article -- it's precisely when we hand over the responsibility for all these things to specialists that we cause the kind of messes that we see with the food system. So, I happen to know a little bit from my own work
Náhodou jsem ze své vlastní práce věděla trochu o tom, jak NASA používá hydroponii při zkoumání možností pěstování potravin ve vesmíru. Je možné získat optimální výživnou sklizeň, když použijete pro pěstování rostlin vysoce kvalitní tekutý substrát. Pokud jde o pěstování zeleniny, musel by se můj byt co nejvíce podobat prostředí ve vesmíru. Ale můžu nabídnout trochu denního světla a celoročně kontrolovanou teplotu.
about how NASA has been using hydroponics to explore growing food in space. And that you can actually get optimal nutritional yield by running a kind of high-quality liquid soil over plants' root systems. Now to a vegetable plant, my apartment has got to be about as foreign as outer space. But I can offer some natural light and year-round climate control.
Rychle se přesuneme o dva roky později: máme teď okenní farmy, což jsou vertikální, hydroponické platformy pro pěstování potravin uvnitř budov. Funguje to tak, že dole je pumpa, která periodicky zajistí přísun té tekuté výživy směrem k rostlinám nahoru, a tato tekutá výživa pak v pramíncích stéká skrz kořenové systémy rostlin, které jsou zavěšeny v keramických granulích -- takže nepotřebujete žádnou hlínu. Světlo a teplota se u každého okenního mikroklimatu liší, takže okenní farma potřebuje farmáře a ten se musí rozhodnout, jaký druh plodiny zasadí na své okenní farmě a jestli bude hnojit své rostliny organicky.
Fast-forward two years later: we now have window farms, which are vertical, hydroponic platforms for food-growing indoors. And the way it works is that there's a pump at the bottom, which periodically sends this liquid nutrient solution up to the top, which then trickles down through plants' root systems that are suspended in clay pellets -- so there's no dirt involved. Now light and temperature vary with each window's microclimate, so a window farm requires a farmer, and she must decide what kind of crops she is going to put in her window farm, and whether she is going to feed her food organically.
Okenní farma byla nejdříve jen technicky složitým nápadem, který vyžadoval spoustu testování. A já jsem vážně chtěla, aby to byl otevřený projekt, protože hydroponie je teď jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí patentování ve Spojených státech a mohla by se stát něčím podobným jako Monsanto, kde je hodně korporátního duševního vlastnictví (patentů) v oblasti potravin pro lidi. Takže jsem se rozhodla, že místo toho, abych vytvořila produkt, bude lepší otevřít tento projekt celé řadě spoluvývojářů.
Back at the time, a window farm was no more than a technically complex idea that was going to require a lot of testing. And I really wanted it to be an open project, because hydroponics is one of the fastest growing areas of patenting in the United States right now, and could possibly become another area like Monsanto, where we have a lot of corporate intellectual property in the way of people's food. So I decided that, instead of creating a product, what I was going to do was open this up to a whole bunch of codevelopers.
Několik prvních systémů, které jsme vytvořili, docela fungovalo. Byly jsme vlastně schopni vypěstovat asi tak jeden salát týdně na typickém okně newyorského bytu. A byli jsme schopni vypěstovat cherry rajčátka a okurky, všechno možné. Ale těch prvních pár systémů prosakovalo, byly dost hlasité a spotřebovaly hodně energie, takže Martha Stewartová by je určitě nikdy neschválila. (Smích) Takže, abychom přilákali více spoluvývojářů, vytvořili jsme stránku na sociálních sítích, na které jsme uveřejnili návrhy, vysvětlili jsme, jak to funguje, a šli jsme dokonce tak daleko, že jsme upozornili na všechno, co bylo na těchto systémech špatné. A pak jsme pozvali lidi z celého světa, aby si postavili svoje systémy a experimentovali s námi. Takže teď na této webové stránce máme 18 tisíc lidí. Máme okenní farmy po celém světě.
The first few systems that we created, they kind of worked. We were actually able to grow about a salad a week in a typical New York City apartment window. And we were able to grow cherry tomatoes and cucumbers, all kinds of stuff. But the first few systems were these leaky, loud power-guzzlers that Martha Stewart would definitely never have approved. (Laughter) So to bring on more codevelopers, what we did was we created a social media site on which we published the designs, we explained how they worked, and we even went so far as to point out everything that was wrong with these systems. And then we invited people all over the world to build them and experiment with us. So actually now on this website, we have 18,000 people. And we have window farms all over the world.
To, co děláme, by NASA nebo velká korporace nazvala výzkum a vývoj (anglicky R&D). Ale my tomu říkáme výzkum a vývoj Udělej si sám, neboli vyzkoumej a vyviň sám. Tak například přišel Jackson a navrhl, abychom použili vzduchová čerpadla místo vodních čerpadel. Bylo potřeba postavit docela dost systémů, aby to fungovalo správně, ale jakmile se nám to povedlo, byli jsme schopni snížit naši uhlíkovou stopu skoro na polovinu. Tony z Chicaga prováděl experimenty s pěstováním stejně jako řada dalších okenních farmářů, a povedlo se mu přimět svoje jahody, aby plodily 9 měsíců v roce ve zhoršených světelných podmínkách tím, že prostě změnil složení organické výživy rostlin. Okenní farmáři ve Finsku upravují svoje okenní farmy pro tmavé dny, jaké jsou ve Finsku v zimě, tak, že je doplňují LED světlem, takže i oni jsou teď součástí našeho otevřeného projektu.
What we're doing is what NASA or a large corporation would call R&D, or research and development. But what we call it is R&D-I-Y, or "research and develop it yourself." (Laughter) So, for example, Jackson came along and suggested that we use air pumps instead of water pumps. It took building a whole bunch of systems to get it right, but once we did, we were able to cut our carbon footprint nearly in half. Tony in Chicago has been taking on growing experiments, like lots of other window farmers, and he's been able to get his strawberries to fruit for nine months of the year in low-light conditions by simply changing out the organic nutrients. And window farmers in Finland have been customizing their window farms for the dark days of the Finnish winters by outfitting them with LED grow lights that they're now making open source and part of the project.
Okenní farmy se tedy vyvíjejí prostřednictvím rychlého procesu úprav, což se podobá softwaru. U každého projektu otevřených zdrojů je hlavním přínosem vzájemné působení specifických zájmů lidí, kteří si upravují své systémy pro své individuální potřeby i pro potřeby univerzální. Takže můj nejužší tým a já se můžeme soustředit na vylepšování, které prospěje skutečně každému. A můžeme se věnovat i potřebovám nově se zapojujících spolupracovníků.
So window farms have been evolving through a rapid versioning process similar to software. And with every open source project, the real benefit is the interplay between the specific concerns of people customizing their systems for their own particular concerns, and the universal concerns. So my core team and I are able to concentrate on the improvements that really benefit everyone. And we're able to look out for the needs of newcomers.
Takže pro ty, kdo si chtějí něco vypěstovat stylem "udělej si sám", nabízíme zdarma velmi podrobně testované instrukce tak, aby si každý, kdekoliv na světě, mohl postavit takový systém zadarmo. Společenství spolupracovníků, podílejících se na těchto systémech, také požádalo o jejich patentování. Pro financování tohoto projektu jsme vytvořili sdružení, které vypěstované produkty prodává do škol a jednotlivcům, kteří nemají čas postavit si své vlastní systémy.
So for do-it-yourselfers, we provide free, very well-tested instructions so that anyone, anywhere around the world, can build one of these systems for free. And there's a patent pending on these systems as well that's held by the community. And to fund the project, we partner to create products that we then sell to schools and to individuals who don't have time to build their own systems.
V rámci naší komunity se objevila určitá kultura. V jejím rámci je lepší být testujícím, který podporuje nápad někoho jiného, než být tím, kdo nese novou myšlenku. Tento projekt nám dává podporu pro naši vlastní práci a stejně tak i možnost skutečně přispívat k ekologickému hnutí jiným způsobem, než je jen namontování úsporných žárovek. Ale myslím si, že Eileen nejlépe vyjadřuje to, co nám tento projekt skutečně přináší, a to je vlastní radost ze spolupráce. Takže tady ukazuje, jaké to je vidět někoho přes půl světa, jak převzal vaši myšlenku, rozvinul ji a pak uznal váš příspěvek k této práci. Pokud bychom skutečně chtěli, aby se chování spotřebitelů zásadně změnilo, jak o tom všichni mluvíme, jako ekologové a lidé, kterým záleží na potravinách, možná bychom prostě měli odložit výraz "spotřebitel" a postavit se za lidi, kteří něco dělají.
Now within our community, a certain culture has appeared. In our culture, it is better to be a tester who supports someone else's idea than it is to be just the idea guy. What we get out of this project is support for our own work, as well as an experience of actually contributing to the environmental movement in a way other than just screwing in new light bulbs. But I think that Eleen expresses best what we really get out of this, which is the actual joy of collaboration. So she expresses here what it's like to see someone halfway across the world having taken your idea, built upon it and then acknowledging you for contributing. If we really want to see the kind of wide consumer behavior change that we're all talking about as environmentalists and food people, maybe we just need to ditch the term "consumer" and get behind the people who are doing stuff.
Otevřené projekty mají sklon nabrat svůj vlastní směr. A i tady vidíme, že "výzkum a vývoj Udělej si sám" se posunul od prostých okenních farem a LED světel k solárním panelům a akvaponickým systémům. I my stavíme na inovacích generací, které šly před námi. A díváme se dopředu na generace, které opravdu potřebují, abychom teď přebudovali svoje životy. Takže vás žádáme, abyste se k nám připojili a znovu objevili, jakou má hodnotu, když se lidé spojí a prohlásí, že my všichni jsme stále průkopníky.
Open source projects tend to have a momentum of their own. And what we're seeing is that R&D-I-Y has moved beyond just window farms and LEDs into solar panels and aquaponic systems. And we're building upon innovations of generations who went before us. And we're looking ahead at generations who really need us to retool our lives now. So we ask that you join us in rediscovering the value of citizens united, and to declare that we are all still pioneers.
(Potlesk)
(Applause)