Jsem umělec a vyřezávám z knih. Toto je jedna z mých prvních prací. Nazývá se „Alternativní cesta k poznání“. Chtěl jsem naskládat knihy na sebe, aby si lidé vcházející do galerie mysleli, že se dívají na obyčejnou hromadu knih, ale jakmile by přišli blíž, uviděli by v ní nahrubo vyřezanou díru. A zajímali by se, co se stalo a proč a přemýšleli by, z čeho ta kniha je. Zajímám se o texturu, ale více mě zajímají text a obrázky, které se v knihách nacházejí.
I'm an artist and I cut books. This is one of my first book works. It's called "Alternate Route to Knowledge." I wanted to create a stack of books so that somebody could come into the gallery and think they're just looking at a regular stack of books, but then as they got closer they would see this rough hole carved into it, and wonder what was happening, wonder why, and think about the material of the book. So I'm interested in the texture, but I'm more interested in the text and the images that we find within books.
U většiny svých prací slepuji konce knihy hustým lakem, takže na vnější straně knihy vytvoří jakousi kůži. Stane se z toho pevný materiál, ale stránky uvnitř zůstávají volné. Pak vyřezávám do povrchu knihy, s ničím nehýbu a nic nepřidávám. Prostě jen oříznu nožem cokoli, co mi přijde zajímavé. Takže vše, co vidíte uvnitř hotového díla, je přesně na tom místě, kde to v knize bylo, než jsem začal.
In most of my work, what I do is I seal the edges of a book with a thick varnish so it's creating sort of a skin on the outside of the book so it becomes a solid material, but then the pages inside are still loose, and then I carve into the surface of the book, and I'm not moving or adding anything. I'm just carving around whatever I find interesting. So everything you see within the finished piece is exactly where it was in the book before I began.
Svým způsobem svou práci beru jako nějaký remix, protože pracuji s materiálem někoho jiného, což je to samé, jako když DJ pracuje s hudbou někoho jiného. Tohle původně byla kniha s obrazy renesančního umělce Raffaela a tím, že jsem vzal jeho práci, zremixoval ji, vyřezal do ní něco, ji svým způsobem přetvářím do něčeho novějšího a modernějšího. Také přemýšlím o tom, jak knihu vymanit z tradičního pojetí a potlačit její lineární formát a zkouším potlačit strukturu knihy samotné ‒ aby se stala zcela skulpturální.
I think of my work as sort of a remix, in a way, because I'm working with somebody else's material in the same way that a D.J. might be working with somebody else's music. This was a book of Raphael paintings, the Renaissance artist, and by taking his work and remixing it, carving into it, I'm sort of making it into something that's more new and more contemporary. I'm thinking also about breaking out of the box of the traditional book and pushing that linear format, and try to push the structure of the book itself so that the book can become fully sculptural.
Používám svorky a provazy a celou řadu materiálů, závaží, abych zafixoval věci na svém místě předtím, než je nalakuji a mohl je natvarovat, než začnu. Takže z něčeho takového ‒ může vzniknout například toto, což je vyrobeno z jednoho slovníku. Nebo z něčeho takového ‒ se může stát tohle. Nebo tahle věc, u níž ještě nikdo neví, co to bude nebo proč je to v mém studiu, se stane něčím takovým.
I'm using clamps and ropes and all sorts of materials, weights, in order to hold things in place before I varnish so that I can push the form before I begin, so that something like this can become a piece like this, which is just made from a single dictionary. Or something like this can become a piece like this. Or something like this, which who knows what that's going to be or why that's in my studio, will become a piece like this.
Myslím, že jedním z důvodů, proč lidi znepokojuje ničení knih, proč je neradi trhají a už vůbec se jim nechce je vyhazovat, je ten, že o nich uvažují jako o živých věcech. Přemýšlíme o nich jako o těle. Pokud jde o velikost, jsou vytvořeny v poměru k našemu tělu, ale mají také potenciál pokračovat v růstu a stávat se novými věcmi. Takže knihy jsou vskutku živé. Přemýšlím o knize jako o tělu a uvažuji o ní jako o technologii, pohlížím na ni jako na nástroj. Také o ní přemýšlím jako o stroji. Ale také jako o krajině. Toto jsou všechny díly encyklopedie spojené a osmirkované dohromady a jak se jimi prořezávám, rozhoduji se, co si vyberu. U encyklopedie jsem si mohl vybrat cokoli, ale zaměřil jsem se výhradně na obrázky krajin. Na materiál samotný používám smirkový papír a opracovávám okraje, takže nejenom obrázky krajiny, ale i samotný materiál připomíná krajinu.
So I think one of the reasons people are disturbed by destroying books, people don't want to rip books and nobody really wants to throw away a book, is that we think about books as living things, we think about them as a body, and they're created to relate to our body, as far as scale, but they also have the potential to continue to grow and to continue to become new things. So books really are alive. So I think of the book as a body, and I think of the book as a technology. I think of the book as a tool. And I also think of the book as a machine. I also think of the book as a landscape. This is a full set of encyclopedias that's been connected and sanded together, and as I carve through it, I'm deciding what I want to choose. So with encyclopedias, I could have chosen anything, but I specifically chose images of landscapes. And with the material itself, I'm using sandpaper and sanding the edges so not only the images suggest landscape, but the material itself suggests a landscape as well.
Když se prořezávám knihou, zamýšlím se nad obrázky, ale přemýšlím také o textu. O obojím přemýšlím dost podobně. Protože je zajímavé, že když čteme text, když čteme nějakou knihu, ukládají se nám v hlavě obrazy, takže si ji jakoby zaplňujeme. Když čteme text, vytváříme si něco jako obrazy a když se díváme na obraz, používáme řeč, abychom porozuměli tomu, na co se díváme. Je to tak trochu jing a jang, dvě strany jedné věci. Tvořím dílo, které si divák sám doplní.
So one of the things I do is when I'm carving through the book, I'm thinking about images, but I'm also thinking about text, and I think about them in a very similar way, because what's interesting is that when we're reading text, when we're reading a book, it puts images in our head, so we're sort of filling that piece. We're sort of creating images when we're reading text, and when we're looking at an image, we actually use language in order to understand what we're looking at. So there's sort of a yin-yang that happens, sort of a flip flop. So I'm creating a piece that the viewer is completing themselves.
Považuji svou práci téměř za archeologii. Prokopávám se a snažím se vyzvednout dosud neobjevené, objevuji, kam až mohu zajít a obnažuji to uvnitř vlastního díla. Zároveň se zabývám úvahami o ztracených záznamech a o tom, co se děje teď, kdy je většina informací nehmotných, a zabývám se tou představou ztráty. Myslím na to, že nejde jen o formáty, které se v počítačích neustále obměňují, ale i o informace samotné, které teď nikde fyzicky nezálohujeme a které musí být neustále aktualizovány, abychom o ně nepřišli. Mám ve svém studiu několik slovníků a počítač používám každý den. Když si potřebuji vyhledat slovo, tak jdu k počítači, protože mohu jít přímo a ihned k tomu, co hledám. Myslím si, že kniha vlastně nikdy nebyla tím správným formátem pro nelineární informace, což je důvod, proč jsou příručky ohroženy jako první nebo brzy upadají v zapomnění.
And I think of my work as almost an archaeology. I'm excavating and I'm trying to maximize the potential and discover as much as I possibly can and exposing it within my own work. But at the same time, I'm thinking about this idea of erasure, and what's happening now that most of our information is intangible, and this idea of loss, and this idea that not only is the format constantly shifting within computers, but the information itself, now that we don't have a physical backup, has to be constantly updated in order to not lose it. And I have several dictionaries in my own studio, and I do use a computer every day, and if I need to look up a word, I'll go on the computer, because I can go directly and instantly to what I'm looking up. I think that the book was never really the right format for nonlinear information, which is why we're seeing reference books becoming the first to be endangered or extinct.
Nemyslím si ale, že knihy někdy opravdu zaniknou. Lidé si myslí, že když teď máme digitální technologie, že knihy zaniknou a na každém kroku vidíme, jak se věci mění a vyvíjejí. Myslím si, že se knihy budou vyvíjet a stejně jako lidé říkali, že zaniknou obrazy, když se fotografie a potisk staly běžnou záležitostí, tak to malbě vlastně umožnilo opustit každodenní rutinu. Umožnilo jí to oprostit se od rutinního vyprávění příběhů. Osvobodila se a mohla vyprávět svůj vlastní příběh. Tehdy z toho vzešel modernismus a bylo vidět, jak se malba vydala různými směry. A to stejné se teď děje s knihami. Teď, když je většina našich technologií, většina informací, většina našich osobních a kulturních záznamů v digitální podobě, myslím, že to vlastně knihám umožňuje stát se něčím novým. Myslím, že pro umělce jako jsem já, je to velice vzrušující doba a bude velmi vzrušující sledovat, co se s knihou bude dít v budoucnu.
So I don't think that the book will ever really die. People think that now that we have digital technology, the book is going to die, and we are seeing things shifting and things evolving. I think that the book will evolve, and just like people said painting would die when photography and printmaking became everyday materials, but what it really allowed painting to do was it allowed painting to quit its day job. It allowed painting to not have to have that everyday chore of telling the story, and painting became free and was allowed to tell its own story, and that's when we saw Modernism emerge, and we saw painting go into different branches. And I think that's what's happening with books now, now that most of our technology, most of our information, most of our personal and cultural records are in digital form, I think it's really allowing the book to become something new. So I think it's a very exciting time for an artist like me, and it's very exciting to see what will happen with the book in the future.
Děkuji.
Thank you.
(potlesk)
(Applause)