Dnes budu hovořit o energii a o klimatu. A možná to bude trochu překvapivé, protože můj plný úvazek v nadaci je převážně o vakcínách a semenech, o věcech, které musíme vymyslet a vyrobit, abychom pomohli těm nejchudším dvěma miliardám žít lépe. Ale energie a klima jsou pro tyto lidi nesmírně důležité, vlastně důležitější, než pro nás ostatní na této planetě. Klimatické podmínky se zhoršují, tzn. že za pár let nebudou jejich plodiny růst. Buď bude příliš mnoho deště, nebo příliš málo, což změní věci způsobem, který jejich křehký ekosystém nebude schopen přijmout. A to povede k hladovění. Povede to k nejistotě a k nepokojům. Takže změny klimatu pro ně budou velmi tvrdé.
I'm going to talk today about energy and climate. And that might seem a bit surprising, because my full-time work at the foundation is mostly about vaccines and seeds, about the things that we need to invent and deliver to help the poorest two billion live better lives. But energy and climate are extremely important to these people; in fact, more important than to anyone else on the planet. The climate getting worse means that many years, their crops won't grow: there will be too much rain, not enough rain; things will change in ways their fragile environment simply can't support. And that leads to starvation, it leads to uncertainty, it leads to unrest. So, the climate changes will be terrible for them.
Také ceny energií jsou pro ně důležité. Kdybyste měli vybrat jedinou věc a snížit její cenu tak, abyste snížili chudobu, na výrazně prvním místě bude energie. Cena energie se s postupem času snižuje. Pokročilá civilizace je založená na pokroku v získávání energie. Uhelná revoluce spustila industriální revoluci, dokonce i na začátku 19. století jsme viděli velice rychlý pád cen elektřiny, a to je důvod proč máme lednice, klimatizace, a umíme vyrobit tolik moderních materiálů a dělat mnoho dalších věcí. Takže situace s elektřinou je pro bohatou část světa velmi dobrá. Ale tak jak se cena snižuje -- a pojďme ji zlevnit dále o polovinu -- potřebujeme zavést nová omezení, a tato omezení mají co do činění s CO2.
Also, the price of energy is very important to them. In fact, if you could pick just one thing to lower the price of to reduce poverty, by far you would pick energy. Now, the price of energy has come down over time. Really advanced civilization is based on advances in energy. The coal revolution fueled the Industrial Revolution, and, even in the 1900s, we've seen a very rapid decline in the price of electricity, and that's why we have refrigerators, air-conditioning; we can make modern materials and do so many things. And so, we're in a wonderful situation with electricity in the rich world. But as we make it cheaper -- and let's say, let's go for making it twice as cheap -- we need to meet a new constraint, and that constraint has to do with CO2.
CO2 ohřívá planetu a rovnice na výpočet dopadů CO2 je naprosto přímočará. Sečtěme množství CO2, které vypouštíme, to vede k nárůstu teploty, a nárůst teploty vede k dalším velice negativním efektům. Například ke změnám počasí, a možná hůře, k nepřímým důsledkům, kterým se přírodní ekosystémy neumí tak rychle přizpůsobit, a proto jednoduše kolabují.
CO2 is warming the planet, and the equation on CO2 is actually a very straightforward one. If you sum up the CO2 that gets emitted, that leads to a temperature increase, and that temperature increase leads to some very negative effects: the effects on the weather; perhaps worse, the indirect effects, in that the natural ecosystems can't adjust to these rapid changes, and so you get ecosystem collapses.
Dnes máme docela přesný způsob jak vyčíslit z určitého nárůstu CO2 výslednou teplotu, a následnou pozitivní zpětnou vazbu. Je tu trochu nejistoty, ale ne příliš mnoho. Nejistota však zcela jistě panuje okolo závažnosti těchto efektů. Víme jen to, že budou extrémně špatné. Ptal jsem se na to nejlepších vědců několikrát: "musíme skutečně snížit až téměř na nulu? Nestačí nám třeba jen na polovinu nebo čtvrtinu?" A odpověď na to byla, že dokud se nedostaneme téměř na nulu, teplota zemského povrchu bude dále stoupat. A to je zatraceně velká výzva. Je to úplně jiné než zkoušet podjet s 6metrovým kamionem 5metrový most, kde se prostě můžete pokusit nějak se tam vtlačit. Tohle je něco, kde se musíte dostat na nulu.
Now, the exact amount of how you map from a certain increase of CO2 to what temperature will be, and where the positive feedbacks are -- there's some uncertainty there, but not very much. And there's certainly uncertainty about how bad those effects will be, but they will be extremely bad. I asked the top scientists on this several times: Do we really have to get down to near zero? Can't we just cut it in half or a quarter? And the answer is, until we get near to zero, the temperature will continue to rise. And so that's a big challenge. It's very different than saying, "We're a twelve-foot-high truck trying to get under a ten-foot bridge, and we can just sort of squeeze under." This is something that has to get to zero.
Každý rok vypouštíme velké množství CO2, celkem přes 26 miliard tun. Na každého američana je to zhruba 20 tun. Na obyvatele chudých zemí je to méně než jedna tuna. V průměru zhruba 5 tun na každého obyvatele planety. A my to nějak musíme změnit, abychom se dostali na nulu. Ono to soustavně stoupá, některé ekonomické změny to sice trochu zbrzdily, ale i tak se musíme dostat od rapidního nárůstu k poklesu, a pak až k propadu na nulu.
Now, we put out a lot of carbon dioxide every year -- over 26 billion tons. For each American, it's about 20 tons. For people in poor countries, it's less than one ton. It's an average of about five tons for everyone on the planet. And somehow, we have to make changes that will bring that down to zero. It's been constantly going up. It's only various economic changes that have even flattened it at all, so we have to go from rapidly rising to falling, and falling all the way to zero.
Rovnice má čtyři faktory, je to lineární rovnice. Na levé straně je CO2, které se snažíte snížit na nulu. CO2 je ovlivňováno počtem lidí na této planetě, pak službami, které tyto lidi potřebují, dále průměrným množstvím energie na tyto služby, a nakonec CO2 vypouštěným při získávání této energie. Tak se na jednotlivé části pojďme podívat a zkusit se zamyslet nad tím, jak se dobrat nuly. Pravděpodobné řešení bude takové, ve kterém jeden z členů bude témě nulový. Tím jsme zpátky zhruba u algebry šesté třídy.
This equation has four factors, a little bit of multiplication. So you've got a thing on the left, CO2, that you want to get to zero, and that's going to be based on the number of people, the services each person is using on average, the energy, on average, for each service, and the CO2 being put out per unit of energy. So let's look at each one of these, and see how we can get this down to zero. Probably, one of these numbers is going to have to get pretty near to zero. (Laughter)
Tak se podívejme
That's back from high school algebra. But let's take a look.
nejdříve na populaci. Dnes jsou na světě 6,8 miliardy lidí, což se zvedne na zhruba 9 miliard. Když se nám bude dařit vyvíjet nové vakcíny, zlepšovat lékařskou nebo reprodukční péči, mohli bychom to číslo šnížit tak o 10 až 15 procent, ale i tak to je 1,3násobný nárůst.
First, we've got population. The world today has 6.8 billion people. That's headed up to about nine billion. Now, if we do a really great job on new vaccines, health care, reproductive health services, we could lower that by, perhaps, 10 or 15 percent. But there, we see an increase of about 1.3.
Druhý faktor jsou služby, které používáme. Toto zahrnuje vše: jídlo které jíme, oblečení, TV, topení. Jsou to dobré věci, a boj proti chudobě znamená, že tyto služby poskytneme téměř každému na této planetě. A bude skvělé, když toto číslo poroste. V bohatých částech, to zahrnuje asi miliardu lidí, bychom se mohli uskromnit a užívat méně, ale každým rokem, toto číslo v průměru naroste tak, že v celkovém pohledu množství služeb na jednotlivce téměř zdvojnásobíme. Tady je příklad velmi základní služby: Vy máte doma světlo na to, abyste mohli číst své domácí úkoly, ale tyto děti ho nemají, takže chodí ven na ulici pod lampu a píšou úkoly tam.
The second factor is the services we use. This encompasses everything: the food we eat, clothing, TV, heating. These are very good things. Getting rid of poverty means providing these services to almost everyone on the planet. And it's a great thing for this number to go up. In the rich world, perhaps the top one billion, we probably could cut back and use less, but every year, this number, on average, is going to go up, and so, overall, that will more than double the services delivered per person. Here we have a very basic service: Do you have lighting in your house to be able to read your homework? And, in fact, these kids don't, so they're going out and reading their schoolwork under the street lamps.
Nyní k efektivitě, nebo-li k E - energii na každou službu. Tady konečně přichází nějaké dobré zprávy, protože máme poprvé něco, co nestoupá. Díky nejrůznějším vynálezům, novým způsobům výroby světla, jiným druhům automobilů, moderním metodám stavění domů, je spousta služeb, u kterých se potřebná energie výrazně snížila. U některých dokonce až o 90 procent. Jsou tu další služby, například výroba hnojiv, letectví, kde je mnohem méně prostoru pro optimalizaci. Takže, když budeme hodně optimističtí, zvýšíme celkovou redukci z trojnásobku na zhruba šestinásobek. Takže nám nyní první tři části rovnice dají místo 26 miliard tun zhruba 13 miliard. Ale to stále ještě není nula.
Now, efficiency, "E," the energy for each service -- here, finally we have some good news. We have something that's not going up. Through various inventions and new ways of doing lighting, through different types of cars, different ways of building buildings -- there are a lot of services where you can bring the energy for that service down quite substantially. Some individual services even bring it down by 90 percent. There are other services, like how we make fertilizer, or how we do air transport, where the rooms for improvement are far, far less. And so overall, if we're optimistic, we may get a reduction of a factor of three to even, perhaps, a factor of six. But for these first three factors now, we've gone from 26 billion to, at best, maybe 13 billion tons, and that just won't cut it.
Podívejme se tedy na čtvrtý faktor, který pro nás je klíčový -- a to je množství vypuštěného CO2 na jednotku energie. Otázka zní: "Můžeme ho snížit na nulu?" Pokud budeme spalovat uhlí, tak ne. Ani při spalování zemního plynu ne. Téměř každý současný způsob výroby elektřiny, s vyjímkou rozšiřujících se obnovitelných a jaderných zdrojů, produkuje CO2. Budeme muset v globálním měřítku vytvořit úplně nový systém. A potřebujeme energetické zázraky.
So let's look at this fourth factor -- this is going to be a key one -- and this is the amount of CO2 put out per each unit of energy. So the question is: Can you actually get that to zero? If you burn coal, no. If you burn natural gas, no. Almost every way we make electricity today, except for the emerging renewables and nuclear, puts out CO2. And so, what we're going to have to do at a global scale, is create a new system. So we need energy miracles.
Ale pozor, pokud říkám zázrak, nemyslím tím něco nemožného. Mikroprocesor je zázrak, osobní počítač je také zázrak. Internet a jeho služby jsou zázrak. Takže lidé již vytvořili mnoho zázraků. Obvykle nemáme žádnou lhůtu, takže se nesnažíme o zázrak do určitého termínu. Obvykle se prostě některé stanou a některé ne. Ale tohle je případ, kde musíme skutečně zabrat vší silou a získat zázrak v zatraceně krátkém čase.
Now, when I use the term "miracle," I don't mean something that's impossible. The microprocessor is a miracle. The personal computer is a miracle. The Internet and its services are a miracle. So the people here have participated in the creation of many miracles. Usually, we don't have a deadline where you have to get the miracle by a certain date. Usually, you just kind of stand by, and some come along, some don't. This is a case where we actually have to drive at full speed and get a miracle in a pretty tight timeline.
Já jsem se zamýšlel nad tím, jak bych to pojal. Je tu nějaká přirozená ukázka, nějaká demonstrace, která by zaujala zde dnes přítomné publikum? A vzpomněl jsem si, jak jsem rok zpátky přinesl komáry, a publikum si to velice užívalo. (smích) Skutečně je zaujala představa, že, víte, jsou lidé kteří s komáry žijí. Takže u energie, jediné s čím jsem byl schopen přijít, je toto: Rozhodl jsem se, že vypustím světlušky jako svůj příspěvek životnímu prostředí tento rok. Takže prosím - tady máme živé světlušky. Bylo mi řečeno, že nekoušou, a dost možná asi ani nevyletí. (smích)
Now, I thought, "How could I really capture this? Is there some kind of natural illustration, some demonstration that would grab people's imagination here?" I thought back to a year ago when I brought mosquitoes, and somehow people enjoyed that. (Laughter) It really got them involved in the idea of, you know, there are people who live with mosquitoes. With energy, all I could come up with is this. I decided that releasing fireflies would be my contribution to the environment here this year. So here we have some natural fireflies. I'm told they don't bite; in fact, they might not even leave that jar. (Laughter)
Jak vidíte, je tu spousta vychytralých řešení jako toto, ale ve skutečnosti moc nepomůžou. Potřebujeme řešení, buď jedno nebo vícero, obrovských rozměrů, a neuvěřitelné spolehlivosti, a navzdory směrům, na které se momentálně lidstvo soustředí, vidím skutečně tak pět, které můžou přinést velkou změnu. Vynechám příbojové, geotermální, fúzní zdroje a biopaliva. Ty mohou přispět, a pokud ve výsledku budou lepší než čekám, tím lépe. Ale chtěl bych zdůraznit, že musíme pracovat na všech jednotlivých řešeních, a nemůžeme s ními skoncovat jen proto, že nevypadají slibně, nebo že jsou spojeny s velikými překážkami.
Now, there's all sorts of gimmicky solutions like that one, but they don't really add up to much. We need solutions, either one or several, that have unbelievable scale and unbelievable reliability. And although there's many directions that people are seeking, I really only see five that can achieve the big numbers. I've left out tide, geothermal, fusion, biofuels. Those may make some contribution, and if they can do better than I expect, so much the better. But my key point here is that we're going to have to work on each of these five, and we can't give up any of them because they look daunting, because they all have significant challenges.
Pojďme se nejprve podívat na spalování fosilních paliv, ať už uhlí nebo zemního plynu. To, co zde musíme udělat, se zdá velmi snadné, ale není. Musíme vzít veškerý CO2 vznikající spalováním uhlí nebo plynu, stlačit ho, zkapalnět, někam ho uložit, a doufat, že tam zůstane. Máme pár pilotních projektů, které to dokáží s 60-80% úspěšností, ale dostat se na 100% bude velmi obtížné a shodnout se na tom, kam ty spousty CO2 uložit, bude neméně těžké. Nejtěžší na celé věci bude ale vyřešit co s ním do budoucna. Kdo bude ručit za bezpečnost? Kdo zajistí něco, co je miliardu nebo vícekrát větší než jakýkoli jiný odpad, na který si vzpomenete, např. nukleární? A právě v tom velkém objemu je zde háček.
Let's look first at burning fossil fuels, either burning coal or burning natural gas. What you need to do there seems like it might be simple, but it's not. And that's to take all the CO2, after you've burned it, going out the flue, pressurize it, create a liquid, put it somewhere, and hope it stays there. Now, we have some pilot things that do this at the 60 to 80 percent level. But getting up to that full percentage -- that will be very tricky. And agreeing on where these CO2 quantities should be put will be hard, but the toughest one here is this long-term issue: Who's going to be sure? Who's going to guarantee something that is literally billions of times larger than any type of waste you think of in terms of nuclear or other things? This is a lot of volume. So that's a tough one.
Další zdroj je jádro. To má též tři velké problémy. Náklady, především ve vysoce regulovaných zemích, jsou velké. Otázka bezpečnosti a jistoty, že nedojde k nějaké chybě přesto, nebo možná právě proto, že je obsluhují lidé, nebo že palivo nebude použito na zbraně. Pak také, co budete dělat s odpadem? Není ho mnoho, a přesto je kolem něj spousta obav. Lidé potřebují získat pocit bezpečí. To jsou tři velké problémy, které jsou ale řešitelné, a proto bychom měli v jejich řešení pokračovat.
Next would be nuclear. It also has three big problems: cost, particularly in highly regulated countries, is high; the issue of safety, really feeling good about nothing could go wrong, that, even though you have these human operators, the fuel doesn't get used for weapons. And then what do you do with the waste? Although it's not very large, there are a lot of concerns about that. People need to feel good about it. So three very tough problems that might be solvable, and so, should be worked on.
Poslední tři ze jmenovaných pěti zdrojů jsem sloučil. Jsou to zdroje lidmi často označované jako obnovitelné. A u nich -- i přesto, že nepoužívají fosilní paliva -- je také pár nevýhod. První je, že hustota energie získaná těmito technologiemi je dramaticky nižší než u elektráren. Takže musíte budovat energetické farmy, a to znamená obrovské plochy, tisícekrát větší, než jaké si dovedete představit u normálních elektráren. Jsou to také zdroje nestálé. Slunce nesvítí celý den, a nesvítí ani každý den, a stejně tak vítr nefouká neustále. Pokud jste tedy závislí na těchto zdrojích, musíte přemýšlet, kde získat energii v obdobích, kdy tyto nejsou dostupné. S tím jsou spojeny další výdaje, jako jsou náklady na přenos. Řekněme například, že zdroj energie je mimo vaší zemi, a že nepotřebujete jen technologii, ale také se musíte potýkat s riziky energie plynoucí odněkud jinud.
The last three of the five, I've grouped together. These are what people often refer to as the renewable sources. And they actually -- although it's great they don't require fuel -- they have some disadvantages. One is that the density of energy gathered in these technologies is dramatically less than a power plant. This is energy farming, so you're talking about many square miles, thousands of times more area than you think of as a normal energy plant. Also, these are intermittent sources. The sun doesn't shine all day, it doesn't shine every day, and likewise, the wind doesn't blow all the time. And so, if you depend on these sources, you have to have some way of getting the energy during those time periods that it's not available. So we've got big cost challenges here. We have transmission challenges; for example, say this energy source is outside your country, you not only need the technology, but you have to deal with the risk of the energy coming from elsewhere.
A neopomenutelně také problém ukládání. A abych názorně osvětlil jeho velikost, prošel jsem si všechny typy baterií, které se vyrábějí pro automobily, počítače, telefony, kapesní svítilny, zkrátka pro všechno, porovnal to s množstvím energie, které spotřebujeme po světe. Zjistil jsem, že všechny vyrobené baterie dohromady umožňují uložit méně než 10 minut spotřebovávané energie. Takže i tady vlastně potřebujeme velký průlom, něco, co bude nejméně stonásobně lepší, než postupy, které máme dnes. Není to nemožné, ale také to není snadné. Problémy nestálých zdrojů se projeví už když se jimi snažíte pokrýt nějakých 20 až 30 procent svých potřeb. Ale pokud jimi chcete zajistit 100%, musíte mít už opravdu zázračnou baterii.
And, finally, this storage problem. To dimensionalize this, I went through and looked at all the types of batteries made -- for cars, for computers, for phones, for flashlights, for everything -- and compared that to the amount of electrical energy the world uses. What I found is that all the batteries we make now could store less than 10 minutes of all the energy. And so, in fact, we need a big breakthrough here, something that's going to be a factor of 100 better than the approaches we have now. It's not impossible, but it's not a very easy thing. Now, this shows up when you try to get the intermittent source to be above, say, 20 to 30 percent of what you're using. If you're counting on it for 100 percent, you need an incredible miracle battery.
Jak se tedy z odsud posuneme dopředu; jaký je správný postup? Je to projekt Manhattan? Co je ta věc, která nás dostane k cíli? Především potřebujeme, aby na tom pracovaly stovky společností. A v každé z těchto pěti možných cest pak nejméně 100 lidí. Spoustu z nich budou od pohledu blázni, ale to je dobře. Podle mého, tady v této TED skupině, máme spoustu lidí, kteří o to usilují. Bill Gross má několik společností, jedna z nich se jmenuje eSolar, a ta vlastní výborné solárně-termické technologie. Vinod Khosla investuje do desítek společností, které mají výborné výstupy a zajímavé možnosti vývoje. I já se je snažím podpořit. Spolu s Nathanem Myhrvoldem podporujeme společnost, která se, možná překvapivě, věnuje jaderným technologiím. Je tu pár inovací na poli jádra: modulární či vodní reaktory, ale vývoj se v tomto odvětví před drahnou dobou zastavil, takže vlastně není až tak překvapivé, že je k nalezení pár velmi zajímavých myšlenek.
Now, how are we going to go forward on this -- what's the right approach? Is it a Manhattan Project? What's the thing that can get us there? Well, we need lots of companies working on this -- hundreds. In each of these five paths, we need at least a hundred people. A lot of them, you'll look at and say, "They're crazy." That's good. And, I think, here in the TED group, we have many people who are already pursuing this. Bill Gross has several companies, including one called eSolar that has some great solar thermal technologies. Vinod Khosla is investing in dozens of companies that are doing great things and have interesting possibilities, and I'm trying to help back that. Nathan Myhrvold and I actually are backing a company that, perhaps surprisingly, is actually taking the nuclear approach. There are some innovations in nuclear: modular, liquid. Innovation really stopped in this industry quite some ago, so the idea that there's some good ideas laying around
Například myšlenka firmy Terrapower je spalovat místo uranu 235, který představuje pouze jedno procento v přírodě se vyskytujícího uranu, uran 238, kterého je těch zbylých 99 procent. Je to velice bláznivý nápad. Vlastně o něm lidé hovoří už velice dlouho, ale nikdy neuměli dostatečně dobře simulovat, zda by mohl fungovat. Nyní máme však věk moderních superpočítačů, můžeme vše simulovat a pozorujeme, že ano, že se správnými materiály to vypadá, že by to mohlo jít.
is not all that surprising. The idea of TerraPower is that, instead of burning a part of uranium -- the one percent, which is the U235 -- we decided, "Let's burn the 99 percent, the U238." It is kind of a crazy idea. In fact, people had talked about it for a long time, but they could never simulate properly whether it would work or not, and so it's through the advent of modern supercomputers that now you can simulate and see that, yes, with the right materials approach, this looks like it would work.
Díky tomu, že spalujeme těch zbylých 99 procent, zásadně tím vylepšujeme cenový faktor. Ve skutečnosti pálíme odpad. Opravdu bychom totiž mohli jako palivo použít všechen současný odpad dnešních reaktorů. Namísto starostí s ukládáním ho prostě spálíme. To je dobrá věc. Reaktor spaluje uran průběžně. Funguje tak trochu jako svíčka. Tady vidíte záznam průběhu něčeho, čemu se také říká reaktor s postupnou vlnou. Z pohledu paliva nám tato technologie skutečně pomůže. Mám tu obrázek jednoho místa v Kentucky. Toto je odpad, těch 99 procent, ze kterého už odebrali to, co uměli spálit, takže se to teď nazývá vyhořelý uran. Toto by dokázalo napájet USA další stovky let. A dalším jednoduchým a levným filtrováním mořské vody bychom měli dostatek paliva na celý zbytek života planety.
And because you're burning that 99 percent, you have greatly improved cost profile. You actually burn up the waste, and you can actually use as fuel all the leftover waste from today's reactors. So instead of worrying about them, you just take that, it's a great thing. It breeds this uranium as it goes along, so it's kind of like a candle. You see it's a log there, often referred to as a traveling wave reactor. In terms of fuel, this really solves the problem. I've got a picture here of a place in Kentucky. This is the leftover, the 99 percent, where they've taken out the part they burn now, so it's called depleted uranium. That would power the US for hundreds of years. And simply by filtering seawater in an inexpensive process, you'd have enough fuel for the entire lifetime of the rest of the planet.
Takže, jak vidíte, leží před námi spousta práce. Toto je však jen jeden z mnoha stovek nápadů, které potřebujeme dále rozvíjet. Pojďme se zamyslet nad tím, jak budeme měřit svůj úspěch. Jak by mělo vypadat naše vysvědčení? Vycházejme z toho, kam se potřebujeme dostat, a potom se podívejme na střednědobý cíl. O roce 2050 jste slyšeli mluvit mnoho lidí jako o mezníku 80% redukce. Je nesmírně důležité, abychom se tam dostali. 20 procent CO2 bude produkováno službami v chudých zemích, například zemědelstvím -- doufejme, že budeme mít neutrální lesnictví nebo betonářství -- takže abychom se dostali na 80 procent ve vyspělých zemích, včetně např. Číně, budeme muset přejít na zcela jiné zdroje elektrické energie. Další otázkou je, zda tyto zdroje energie s nulovými emisemi nasadíme a budeme využívat ve všech vyspělých zemích, a zda se budeme snažit o jejich prosazení i jinde ve světě. To je zásadně důležité. To je jeden z klíčových elementů na našem vysvědčení.
So, you know, it's got lots of challenges ahead, but it is an example of the many hundreds and hundreds of ideas that we need to move forward. So let's think: How should we measure ourselves? What should our report card look like? Well, let's go out to where we really need to get, and then look at the intermediate. For 2050, you've heard many people talk about this 80 percent reduction. That really is very important, that we get there. And that 20 percent will be used up by things going on in poor countries -- still some agriculture; hopefully, we will have cleaned up forestry, cement. So, to get to that 80 percent, the developed countries, including countries like China, will have had to switch their electricity generation altogether. The other grade is: Are we deploying this zero-emission technology, have we deployed it in all the developed countries and are in the process of getting it elsewhere? That's super important. That's a key element of making that report card.
Takže s přihlédnutím k tomuto: Jak by mělo vypadat vysvědčení v roce 2020? Znovu tedy, mělo by obsahovat obě zmíněné části. Měli bychom už mít prosazená opatření a začít postupně snížovat emise. Čím méně jich budeme produkovat, tím méně bude CO2, a tím také získáme menší teplotu Země. Ale svým způsobem, rychlost jakou se tam dostaneme, děláním věcí, které nám nabídnou největší snížení CO2, je jen stejně, možná o trochu méně důležité, než to druhé, což je podstatný průlom v těchto inovacích.
Backing up from there, what should the 2020 report card look like? Well, again, it should have the two elements. We should go through these efficiency measures to start getting reductions: The less we emit, the less that sum will be of CO2, and therefore, the less the temperature. But in some ways, the grade we get there, doing things that don't get us all the way to the big reductions, is only equally, or maybe even slightly less, important than the other, which is the piece of innovation on these breakthroughs.
Musíme dosáhnout těchto průlomů v plné rychlosti, a tu lze měřit počtem společností, pilotních projektů a regulačních opatření, které doznaly změn. Na trhu je na toto téma mnoho skvělých knih. Kniha Ala Gora "Naše volba" nebo kniha Davida McKaye "Udržitelná energie bez horkého vzduchu." Tito lidé nabízí skutečné průlomy a podklad pro další širokou diskuzi, protože podpora široké veřejnosti je to, co potřebujeme. Je toho mnoho, co musíme spojit.
These breakthroughs, we need to move those at full speed, and we can measure that in terms of companies, pilot projects, regulatory things that have been changed. There's a lot of great books that have been written about this. The Al Gore book, "Our Choice," and the David MacKay book, "Sustainable Energy Without the Hot Air." They really go through it and create a framework that this can be discussed broadly, because we need broad backing for this. There's a lot that has to come together.
Takže toto je přání. Velmi konkrétní přání, abychom tuto technologii skutečně vynalezli. Pokud bych si mohl přát jen jednu věc na dalších 50 let, například vybrat prezidenta, vybrat vakcínu, což bych udělal velmi rád, nebo vybrat si tuto věc, která pomůže redukovat náklady na polovinu při nulovém CO2, bude toto určitě to přání, které bych si vybral. Protože tohle je přání s největším dopadem. Pokud se nám nesplní, bude propast mezi lidmi, kteří přemýšlí krátkodobě a dlouhodobě, příšerně velká, mezi Spojenými Státy a Čínou, mezi chudými a bohatými zeměmi, a většina životů těch 2 miliard chudých bude dramaticky horší.
So this is a wish. It's a very concrete wish that we invent this technology. If you gave me only one wish for the next 50 years -- I could pick who's president, I could pick a vaccine, which is something I love, or I could pick that this thing that's half the cost with no CO2 gets invented -- this is the wish I would pick. This is the one with the greatest impact. If we don't get this wish, the division between the people who think short term and long term will be terrible, between the US and China, between poor countries and rich, and most of all, the lives of those two billion will be far worse.
Takže, co musíme udělat? Na co zde apeluji, abyste začali posouvat dopředu? Potřebujeme více prostředků na výzkum. Pokud se spojí země na konferencích jako např. v Kodani, neměly by se bavit jen o CO2. Měly by se zabývat konkrétním programem inovací. Možná by vás překvapilo, jak absurdně malé peníze do výzkumu těchto inovací plynou. Potřebujeme motivaci pro trhy, daň z CO2, jeho omezení a obchod s povolenkami, tudíž něco, co povzbudí tento obor. Potřebujeme rozšířit tuto zprávu. Potřebujeme, aby se dialog vedl stále věcněji a srozumitelněji. Aby takové byly i kroky, které podniká vláda. Toto je velmi důležité přání, ale myslím si že je naprosto reálné.
So what do we have to do? What am I appealing to you to step forward and drive? We need to go for more research funding. When countries get together in places like Copenhagen, they shouldn't just discuss the CO2. They should discuss this innovation agenda. You'd be stunned at the ridiculously low levels of spending on these innovative approaches. We do need the market incentives -- CO2 tax, cap and trade -- something that gets that price signal out there. We need to get the message out. We need to have this dialogue be a more rational, more understandable dialogue, including the steps that the government takes. This is an important wish, but it is one I think we can achieve.
Děkuji vám. (potlesk) Děkuji vám.
Thank you. (Applause) (Applause ends) Thank you.
Chris Anderson: Díky, Bille, díky. (potlesk) Díky. Jen pro správné pochopení Terrapower -- můžeš prosím nejprve naznačit, o jaké výši investic se tu zhruba bavíme?
Chris Anderson: Thank you. Thank you. (Applause) CA: Thank you. So to understand more about TerraPower. I mean, first of all, can you give a sense of what scale of investment this is?
Bill Gates: Jen vývoj software, nákup superpočítače, a najmutí všech schopných vědců, což už máme za sebou, nás stálo desítky milionů dolarů. Až budeme testovat materiály v jednom ze skutečných ruských reaktorů, abychom se ujistili, že materiály fungují bez problémů, to už budeme na stovkách milionů dolarů. Největší oříšek bude vybudovat ten zkušební reaktor, což představuje náklady několika miliard, nalezení regulátora a místa, na kterém ho vybudujeme. Až bude stát první a bude fungovat tak, jak jsme předpověděli, bude situace jasná, protože ekonomičnost a energetický výkon jsou velmi odlišné od jádra jaké známe teď.
Bill Gates: To actually do the software, buy the supercomputer, hire all the great scientists, which we've done, that's only tens of millions. And even once we test our materials out in a Russian reactor to make sure our materials work properly, then you'll only be up in the hundreds of millions. The tough thing is building the pilot reactor -- finding the several billion, finding the regulator, the location that will actually build the first one of these. Once you get the first one built, if it works as advertised, then it's just clear as day, because the economics, the energy density, are so different
CA: Takže pokud tomu rozumím správně, toto bude reaktor budovaný do hloubky,
than nuclear as we know it.
něco jako vertikální tunel plný jaderného paliva, naplněný tímto vyhořelým uranem, a pak ten proces zažne zeshora a bude pokračovat dolů?
CA: So to understand it right, this involves building deep into the ground, almost like a vertical column of nuclear fuel, of this spent uranium, and then the process starts at the top and kind of works down?
BG: Ano, správně. Dnes musíme reaktory doplňovat, takže máme spoustu lidí kolem a velké riziko selhání při situacích, kdy musíme otevřít reaktor a vyvážet a navážet palivo. To není dobré. Takže pokud bude velmi laciné palivo, které tam můžete naplnit na 60 let --
BG: That's right. Today, you're always refueling the reactor, so you have lots of people and lots of controls that can go wrong, where you're opening it up and moving things in and out -- that's not good. So if you have very --
představte si ho třeba jako kládu -- prostě ho tam dáte a nebude s ním tolik složitostí. Bude tam jen tak sedět a hořet dalších 60 let, a tím je to hotové.
(Laughter) very cheap fuel that you can put 60 years in -- just think of it as a log -- put it down and not have those same complexities. And it just sits there and burns for the 60 years, and then it's done.
CA: Takže taková jaderná elektrárna, která sama řeší svůj vlastní odpad.
CA: It's a nuclear power plant that is its own waste disposal solution.
BG: Ano, vlastně tam ten odpad můžete jen tak nechat -- u tohoto postupu je ho o mnoho méně -- pak ho taky můžete vyndat a nechat shořet v nějakém dalším reaktoru. A my chceme začít tím, že vezmeme nejdřív odpad, který už existuje, který leží v těch chladících nádržích, či ve speciálních kontejnerech u reaktorů. To je palivo, kterým chceme začít. Takže to co je problematické pro dnešní reaktory, je vlastně to, čím my začneme. Budeme-li takto postupovat, dramaticky snížíme množství odpadu.
BG: Yeah; what happens with the waste, you can let it sit there -- there's a lot less waste under this approach -- then you can actually take that and put it into another one and burn that. And we start out, actually, by taking the waste that exists today that's sitting in these cooling pools or dry-casking by reactors -- that's our fuel to begin with. So the thing that's been a problem from those reactors is actually what gets fed into ours, and you're reducing the volume of the waste quite dramatically as you're going through this process.
CA: Po celém světě přednášíš o zmiňovaných možnostech budoucnosti. Kde je největší zájem o technologie využívající něco takového?
CA: You're talking to different people around the world about the possibilities. Where is there most interest in actually doing something with this?
BG: Ještě jsme nevybrali konkrétní místo, navíc je tu spousta omezení týkajících se zveřejnění informací o čemkoli jaderném, ale můžu říct, že je tu velký zájem, že lidé z té společnosti už byli v Rusku, Indii i Číně. Já sám jsem se setkal s náměstkem pro energetiku USA, a mluvili jsme o tom, jak to zapadá do vládního energetického programu. Jsem tedy optimista. Víte, Francouzi a Japonci už také mají nějaké výsledky. Vycházejí z něčeho, co už bylo hotové předtím. Je to důležitý vývoj, ale je to něco jako rychlý reaktor, a ty už mnoho zemí postavilo, takže kdokoli s takovými zkušenostmi, je vážným kandidátem.
BG: Well, we haven't picked a particular place, and there's all these interesting disclosure rules about anything that's called "nuclear." So we've got a lot of interest. People from the company have been in Russia, India, China. I've been back seeing the secretary of energy here, talking about how this fits into the energy agenda. So I'm optimistic. The French and Japanese have done some work. This is a variant on something that has been done. It's an important advance, but it's like a fast reactor, and a lot of countries have built them, so anybody who's done a fast reactor is a candidate to be where the first one gets built.
CA: Jaká je tedy podle tebe časová osa a pravděpodobnost, kdy něco takového začne skutečně fungovat?
CA: So, in your mind, timescale and likelihood of actually taking something like this live?
BG: Takhle, potřebujeme velmi výkonný zdroj elektrické energie, který je velmi levný. A máme 20 let na vývoj a 20 let na uvedení do provozu. To je lhůta, kterou podle modelů vývoje životního prostředí musíme zhruba dodržet. Terrapower, pokud věci půjdou dobře, což je opravdu velké přání, by tuto lhůtu mohl snadno dodržet. Naštěstí vzniká desítky společností, ještě potřebujeme aby vznikly další stovky, které, analogicky, pokud budou úspěšné, a nezadrhne se jejich financování pilotních továren, také splní tuto lhůtu. Bude samozřejmě nejlepší, pokud jich uspěje více, protože pak můžeme kombinovat vícero věcí. Určitě potřebujeme alespoň jeden úspěch.
BG: Well, we need -- for one of these high-scale, electro-generation things that's very cheap, we have 20 years to invent and then 20 years to deploy. That's sort of the deadline that the environmental models have shown us that we have to meet. And TerraPower -- if things go well, which is wishing for a lot -- could easily meet that. And there are, fortunately now, dozens of companies -- we need it to be hundreds -- who, likewise, if their science goes well, if the funding for their pilot plants goes well, that they can compete for this. And it's best if multiple succeed, because then you could use a mix of these things. We certainly need one to succeed.
CA: v celkovém měřítku velkých změn, je tohle ta největší o které víš?
CA: In terms of big-scale possible game changers, is this the biggest that you're aware of out there?
BG: Průlom v energetice je nejdůležitější. Byl by velmy významný i bez ekologických omezení, ale otázky životního prostředí ho dělají ještě o mnoho důležitější. V jaderných technologiích jsou další inovátoři. Víš, neznám jejich práci tak jako znám např. Terrapower, ale lidé v technologii modulů mají úplně jiný přístup. Například reaktor tekutého typu, to bude oříšek, ale dost možná říkají oni to samé o nás. A tak jsou tu různé postupy, ale krása rešení spočívá v molekule uranu, která má milionkrát více energie než, řekněme, molekula uhlí, a tak, pokud umíš vyřešit ta negativa, což jsou radiace, ekologický dopad a náklady, potenciál týkající se efektů na zemi a ostatní věci je téměř o třídu výš.
BG: An energy breakthrough is the most important thing. It would have been, even without the environmental constraint, but the environmental constraint just makes it so much greater. In the nuclear space, there are other innovators. You know, we don't know their work as well as we know this one, but the modular people, that's a different approach. There's a liquid-type reactor, which seems a little hard, but maybe they say that about us. And so, there are different ones, but the beauty of this is a molecule of uranium has a million times as much energy as a molecule of, say, coal. And so, if you can deal with the negatives, which are essentially the radiation, the footprint and cost, the potential, in terms of effect on land and various things, is almost in a class of its own.
CA: Pokud to nebude fungovat, tak pak co? Musíme začít řešit nějaké nouzové plány, abychom udrželi teplotu Země stabilní?
CA: If this doesn't work, then what? Do we have to start taking emergency measures to try and keep the temperature of the earth stable?
BG: Pokud se dostaneme do této situace, je to něco jako když ses přejídal, a teď ti hrozí infarkt. Co pak dál? Budeš nejspíš potřebovat srdečního chirurga. Je tu směr výzkumu který se nazývá geoinženýring, což jsou nejrůznější techniky jak zpozdit ohřívání Země a získat tak navíc 20 až 30 let pro nás všechny. Ale zdůrazňuji, že to je jen pojistka. Budeme doufat, že nebude potřeba. Někteří lidé dokonce říkají, že by se na téhle pojistce ani nemělo pracovat, protože tak můžeme zlenivět, a pořád dál se cpát, protože budeme vědět, že operace srdce nás zachrání. Nejsem si jistý, že je to moudré, vzhledem k závážnosti problému, ale momentálně se diskutuje o geoinženýringu a o tom, zda bychom ho měli mít v záloze pro případ, že se věci odehrají rychleji, nebo že inovace půjde o mnoho pomaleji než očekáváme.
BG: If you get into that situation, it's like if you've been overeating, and you're about to have a heart attack. Then where do you go? You may need heart surgery or something. There is a line of research on what's called geoengineering, which are various techniques that would delay the heating to buy us 20 or 30 years to get our act together. Now, that's just an insurance policy; you hope you don't need to do that. Some people say you shouldn't even work on the insurance policy because it might make you lazy, that you'll keep eating because you know heart surgery will be there to save you. I'm not sure that's wise, given the importance of the problem, but there's now the geoengineering discussion about: Should that be in the back pocket in case things happen faster, or this innovation goes a lot slower than we expect?
CA: Skeptici klimatických změn: pokud bys jim mohl říct tak větu až dvě, jak bys je chtěl přesvědčit, že stojí na špatné straně?
CA: Climate skeptics: If you had a sentence or two to say to them, how might you persuade them that they're wrong?
BG: Bohužel, je vícero skeptiků s vícero názory. Těch, kteří dokáží argumentovat na základě vědy, je velice málo. Říkají, že existuje efekt negativní zpětné vazby, že mraky věci zase vyrovnají? Je tu velmi, velmi málo argumentů, které můžou použít, je tu velmi malá pravděpodobnost toho co hlásají. Problém, který máme, je podobný problému s AIDS. Uděláš chybu teď, ale zaplatíš za ni až o mnoho později.
BG: Well, unfortunately, the skeptics come in different camps. The ones who make scientific arguments are very few. Are they saying there's negative feedback effects that have to do with clouds that offset things? There are very, very few things that they can even say there's a chance in a million of those things. The main problem we have here -- it's kind of like with AIDS: you make the mistake now, and you pay for it a lot later.
Máme spoustu naléhavějších problémů, a tato myšlenka hlásá omezení se teď za cenu budoucího prospěchu -- vlastně je to věc nejistého omezení se teď. Ve skutečnosti, podle zprávy IPCC se nejedná nutně o nejhorší případ, a my v bohatých částech světa máme velmi mnoho lidí, kteří sledují IPCC, a říkají, že se nejedná o až zas tak velký problém. Ale faktem je, že ta nejistota kolem je to co by nás mělo donutit pohnout. Mám sen, že pokud bude tento systém výhodný, a splní limity na CO2, pak si skeptici řeknou: "Dobře, je mi jedno že to neprodukuje CO2, tak trochu si přeji aby to CO2 produkovalo, ale asi to přijmu, protože je to levnější než to předtím." (potlesk)
And so, when you have all sorts of urgent problems, the idea of taking pain now that has to do with a gain later, and a somewhat uncertain pain thing. In fact, the IPCC report -- that's not necessarily the worst case, and there are people in the rich world who look at IPCC and say, "OK, that isn't that big of a deal." The fact is it's that uncertain part that should move us towards this. But my dream here is that, if you can make it economic, and meet the CO2 constraints, then the skeptics say, "OK, I don't care that it doesn't put out CO2, I kind of wish it did put out CO2. But I guess I'll accept it, because it's cheaper than what's come before." (Applause)
CA: Takže to by byla tvoje odpověď na argument Bjorna Lomborga, že když veškeré úsilí zaměříš na vyřešení problémů s CO2, ztratíš všechny další cíle, jako například zbavit svět chudoby nebo malárie, že investice do toho je jen hloupé plýtvání světovými zdroji, a že tu je spousta lepších věcí na práci.
CA: So that would be your response to the Bjørn Lomborg argument, basically if you spend all this energy trying to solve the CO2 problem, it's going to take away all your other goals of trying to rid the world of poverty and malaria and so forth, it's a stupid waste of the Earth's resources to put money towards that
BG: No, ony vlastní náklady na výzkum a vývoj -- řekněme, že USA by měly utratit cca o 10 miliard ročně více než teď -- nejsou nijak dramatické. Neměly by jít na úkor jiných věcí. Když se snažíš nalít peníze někam -- a někteří se mnou nebudou souhlasit -- kde je něco neekonomického, a ty se to snažíš dotovat, to je, dle mého, plýtvání. Pokud nejsi velice blízko a nepodporuješ sbírání zkušeností, které bude ve výsledku velmi levné. Já věřím, že bychom měli zkoušet vícero věcí s potenciálem být ve výsledku o mnoho levnější. Pokud to prohodíš a uděláš místo toho energii velice drahou, pak si ji budou moci dovolit jen bohatí. Nemyslím, že by kdokoli z nás v tomto sále měl problém platit pětinásobek, a přitom musel nějak dramaticky měnit životní styl. Ale pro ty dvě miliardy ostatních by to byla katastrofa.
when there are better things we can do. BG: Well, the actual spending on the R&D piece -- say the US should spend 10 billion a year more than it is right now -- it's not that dramatic. It shouldn't take away from other things. The thing you get into big money on, and reasonable people can disagree, is when you have something that's non-economic and you're trying to fund that -- that, to me, mostly is a waste. Unless you're very close, and you're just funding the learning curve and it's going to get very cheap, I believe we should try more things that have a potential to be far less expensive. If the trade-off you get into is, "Let's make energy super expensive," then the rich can afford that. I mean, all of us here could pay five times as much for our energy and not change our lifestyle. The disaster is for that two billion.
A i Lomborg sám se trochu změnil. Jeho kus teď je o tom, proč není výzkum a vývoj více diskutován. Stále je, kvůli svému dřívějšímu působení, spojován s táborem skeptiků, ale postupně si uvědomuje, že tam bude brzo sám, takže se snaží argumentovat výzkumem a vývojem. A tak se dostal k bodu, na kterém si myslím něco je. Způsob, jakým je výzkum a vývoj financován, je totiž bláznivý.
And even Lomborg has changed. His shtick now is, "Why isn't the R&D getting more discussed?" He's still, because of his earlier stuff, still associated with the skeptic camp, but he's realized that's a pretty lonely camp, and so, he's making the R&D point. And so there is a thread of something that I think is appropriate. The R&D piece -- it's crazy how little it's funded.
CA: Dobře, Bille, já věřím, že budu hovořít za většinu lidí zde v sále, když řeknu, že si velice přeji, aby se tvé přání splnilo. Děkuji mnohokrát.
CA: Well, Bill, I suspect I speak on behalf of most people here to say I really hope your wish comes true.
BG: Také děkuji. (potlesk)
Thank you so much. BG: Thank you.