Dnes bych vám ráda pověděla o projektu, který změnil můj přístup k architektuře, a to, jak ji praktikuji: o projektu sanace řeky Fez.
I would like to share with you today a project that has changed how I approach and practice architecture: the Fez River Rehabilitation Project.
Mé rodné město Fez v Maroku se pyšní jedním z největších středověkých opevnění na světě, nazývaným medina, ukrytým v údolí řeky. Celé město je na seznamu světového dědictví UNESCO. Od padesátých let, jak populace mediny rostla, základní městská infrastruktura, jako otevřené prostory se zelení a odpadní systém, se rychle měnily a začaly být značně zatěžovány. Jednou z největších obětí situace byla řeka Fez, která medinu uprostřed půlí a po mnohá staletí byla považována za samotnou duši tohoto města. Ve skutečnosti je přítomnost řeky a jejího rozsáhlého vodního systému patrná po celém městě, na místech jako jsou soukromé a veřejné fontány.
My hometown of Fez, Morocco, boasts one of the largest walled medieval cities in the world, called the medina, nestled in a river valley. The entire city is a UNESCO World Heritage Site. Since the 1950s, as the population of the medina grew, basic urban infrastructure such as green open spaces and sewage quickly changed and got highly stressed. One of the biggest casualties of the situation was the Fez River, which bisects the medina in its middle and has been considered for many centuries as the city's very soul. In fact, one can witness the presence of the river's extensive water network all throughout the city, in places such as private and public fountains.
Naneštěstí, kvůli jejímu znečištění, byla řeka od roku 1952 kousek po kousku zakrývána betonovými pláty. Tento proces vymazání byl spojen s destrukcí mnoha budov podél břehů řeky, což umožnilo strojům proniknout do sítě úzkých pěších uliček v medině. Tyto prázdné prostory se rychle měnily v ilegální parkoviště nebo smetiště. Řeka se vlastně před průtokem medinou nachází v poměrně dobrém stavu. Až poté si znečištění vybírá svou daň především díky nezpracovaným odpadkům a chemickému odpadu z provozování řemesel, jako je zpracování kůží. V určitém bodě už jsem nemohla déle snášet toto znesvěcování řeky, tak důležité součásti mého města, a rozhodla jsem něco podniknout. Zvláště po tom, co jsem se doslechla, že město obdrželo dotaci na odchýlení odpadních vod a jejich ošetření.
Unfortunately, because of the pollution of the river, it has been covered little by little by concrete slabs since 1952. This process of erasure was coupled with the destruction of many houses along the river banks to be able to make machineries enter the narrow pedestrian network of the medina. Those urban voids quickly became illegal parking or trash yards. Actually, the state of the river before entering the medina is pretty healthy. Then pollution takes its toll, mainly due to untreated sewage and chemical dumping from crafts such as tanning. At some point, I couldn't bear the desecration of the river, such an important part of my city, and I decided to take action, especially after I heard that the city received a grant to divert sewage water and to treat it.
S čistou vodou se najednou odkrytí řeky stalo možným, a se štěstím a vlastně i spoustou úsilí já a moje partnerka Takako Tajima jsme byly městem pověřeny pracovat s týmem inženýrů na odkrývání řeky. My jsme nicméně záludně navrhly víc: přeměnit břehy řeky v peší stezky a ty potom napojit zpět na městskou infrastrukturu, a nakonec proměnit prázdné prostory podél řeky ve veřejná prostranství, která v medině města Fez chybí. Ukážu vám nyní krátce dvě z těchto veřejných míst.
With clean water, suddenly the uncovering of the river became possible, and with luck and actually a lot of pushing, my partner Takako Tajima and I were commissioned by the city to work with a team of engineers to uncover the river. However, we were sneaky, and we proposed more: to convert riverbanks into pedestrian pathways, and then to connect these pathways back to the city fabric, and finally to convert the urban voids along the riverbanks into public spaces that are lacking in the Medina of Fez. I will show you briefly now two of these public spaces.
První je náměstí Rcif, které je ve skutečnosti situováno přímo nad tokem řeky, jak zde můžete vidět znázorněno pomocí tečkovaných čar. Toto náměstí bývalo chaotickým dopravním uzlem, který oslaboval městskou integritu mediny, která má nejrozsáhlejší síť pěších stezek na světě. A hned za historickým mostem, který je možno spatřit zde, přímo vedle náměstí, můžete vidět, že řeka vypadá jako řeka odpadků. My jsme namísto toho navrhly, aby se celé náměstí změnilo v pěší zónu, zakrylo se baldachýny z recyklované kůže a spojilo s říčními břehy.
The first one is the Rcif Plaza, which sits actually right on top of the river, which you can see here in dotted lines. This plaza used to be a chaotic transportation hub that actually compromised the urban integrity of the medina, that has the largest pedestrian network in the world. And right beyond the historic bridge that you can see here, right next to the plaza, you can see that the river looked like a river of trash. Instead, what we proposed is to make the plaza entirely pedestrian, to cover it with recycled leather canopies, and to connect it to the banks of the river.
Druhé místo naší intervence je také pustý prostor na břehu řeky, dříve využívaný k nezákonnému parkování, a my jsme navrhly přeměnu v první hřiště v medině. Toto hřiště je konstruováno pomocí recyklovaných pneumatik a je spojeno s uměle vytvořeným mokřadem, který nejenže čistí vodu v řece, ale také ji zadržuje v případě potopy.
The second site of intervention is also an urban void along the river banks, and it used to be an illegal parking, and we proposed to transform it into the first playground in the medina. The playground is constructed using recycled tires and also is coupled with a constructed wetland that not only cleans the water of the river but also retains it when floods occur.
Jak projekt postupoval a obdržel několik ocenění za design, přidaly se další zainteresované osoby a pozměnily cíle a koncepci projektu. Jediným způsobem, jak se pohnout kupředu s hlavními cíli projektu, pro nás bylo udělat něco velmi neobvyklého, co architekti obyčejně nedělají. Bylo na nás, abychom vzali své designerské ego a smysl pro autorství a odložili je stranou, a zaměřily se především na aktivismus a snahu sloučit agendy všech zainteresovaných a koncentrovat pozornost na hlavní cíle projektu: což je odkrýt řeku, ošetřit její vodu a zajistit veřejné prostory pro všechny. Nakonec se na nás usmálo štěstí a spousta z těchto cílů byla splněna nebo je v procesu realizace. Jak můžete vidět zde na náměsti Rcif. Takhle to vypadalo asi před šesti lety. Takhle vypadá dnes. Je ještě stále v rekonstrukci, ale ve skutečnosti je intenzivně využíváno místním obyvatelstvem. A konečně, tohle bude vzhled náměstí Rcif v době, kdy bude projekt dokončen. Toto je řeka, zakrytá, používaná jako smetiště. Pak, po mnoha letech práce, řeka s vodou čistou, odkrytá. No a na závěr můžete vidět řeku v době dokončení projektu.
As the project progressed and received several design awards, new stakeholders intervened and changed the project goals and design. The only way for us to be able to bring the main goals of the project ahead was for us to do something very unusual that usually architects don't do. It was for us to take our design ego and our sense of authorship and put it in the backseat and to focus mainly on being activists and on trying to coalesce all of the agendas of stakeholders and focus on the main goals of the project: that is, to uncover the river, treat its water, and provide public spaces for all. We were actually very lucky, and many of those goals happened or are in the process of happening. Like, you can see here in the Rcif Plaza. This is how it looked like about six years ago. This is how it looks like today. It's still under construction, but actually it is heavily used by the local population. And finally, this is how the Rcif Plaza will look like when the project is completed. This is the river, covered, used as a trash yard. Then after many years of work, the river with clean water, uncovered. And finally, you can see here the river when the project will be completed.
Projekt sanace řeky Fez se tedy s určitostí bude měnit a přizpůsobovat sociopolitickým podmínkám ve městě, my však pevně věříme, že díky změně představy o roli a zastupování architekta, jsme daly do pohybu základní myšlenku projektu; což je přeměnit řeku z odpadiště ve veřejný prostor pro každého, a tím zajistit, že město Fez zůstane i nadále raději živým městem pro své obyvatele, než jejich mumifikovaným dědictvím.
So for sure, the Fez River Rehabilitation will keep on changing and adapting to the sociopolitical landscape of the city, but we strongly believe that by reimagining the role and the agency of the architect, we have set up the core idea of the project into motion; that is, to transform the river from sewage to public space for all, thereby making sure that the city of Fez will remain a living city for its inhabitants rather than a mummified heritage.
Děkuji mnohokrát.
Thank you very much.
(potlesk)
(Applause)