Namaste. Salaam. Šalom. Sat Sri Akal. Pozdravy z Pákistánu vám všem. Často se říká, že se bojíme neznámého. A Pákistán je v tomto ohledu velmi podobný, protože způsobil a stále způsobuje svírání žaludku mnohým lidem ze Západu, zvlášť když se na něj díváte jednobarevnými brýlemi nepokojů a chaosu. Ale Pákistán má mnoho dalších rozměrů.
Namaste. Salaam. Shalom. Sat Sri Akal. Greetings to all of you from Pakistan. It is often said that we fear that which we do not know. And Pakistan, in this particular vein, is very similar. Because it has provoked, and does provoke, a visceral anxiety in the bellies of many a Western soul, especially when viewed through the monochromatic lens of turbulence and turmoil. But there are many other dimensions to Pakistan.
A rád bych vám teď ukázal sérii obrázků, které pořídili jedni z nejdynamičtějších mladých pákistánských fotografů ve snaze přinést vám alternativní představu, pohled do srdcí a myslí některých běžných pákistánských obyvatel. Uslyšíte některé příběhy, které s vámi chtěli sdílet.
And what follows is a stream of images, a series of images captured by some of Pakistan's most dynamic and young photographers, that aims to give you an alternative glimpse, a look inside the hearts and minds of some ordinary Pakistani citizens. Here are some of the stories they wanted us to share with you.
Jmenuji se Abdul Khan. Pocházím z Pešávaru. Doufám, že vidíte víc než jen můj plnovous připomínající Tálibán, ale také pestrost a barevnost mých vjemů, tužeb a snů, které jsou stejně pestré a barevné jako tašky, které prodávám.
My name is Abdul Khan. I come from Peshawar. I hope that you will be able to see not just my Taliban-like beard, but also the richness and color of my perceptions, aspirations and dreams, as rich and colorful as the satchels that I sell.
Jmenuji se Meher a toto je můj kamarád Irim. Doufám, že až vyrostu, stanu se veterinářkou, abych se mohla starat o zatoulané kočky a psi, kteří se potulují po ulicích vesnice, kde žiju - Gilgitu v severním Pákistánu.
My name is Meher and this is my friend Irim. I hope to become a vet when I grow up so that I can take care of stray cats and dogs who wander around the streets of the village that I live near Gilgit, northern Pakistan.
Jmenuji se Kailash. Rád obohacuju životy různobarevnými skleněnými výrobky. Madam, je libo některý z těchto oranžových náramků s růžovými puntíky?
My name is Kailash. And I like to enrich lives through technicolored glass. Madame, would you like some of those orange bangles with the pink polka dots?
Jmenuji se Zamin. Jsem IDP, vnitřně vysídlená osoba, z údolí Swat. Vidíte mě na druhé straně tohoto plotu? Záleží vám na mě, existuju pro vás vůbec?
My name is Zamin. And I'm an IDP, an internally displaced person, from Swat. Do you see me on the other side of this fence? Do I matter, or really exist for you?
Jmenuji se Iman. Jsem modelka a slibná manekýnka z Lahore. Vidíte, jak se dusím látkou? Nebo snad proniknete mým závojem a vidíte, jaká jsem skutečně uvnitř?
My name is Iman. I am a fashion model, an up-and-coming model from Lahore. Do you see me simply smothered in cloth? Or can you move beyond my veil and see me for who I truly am inside?
Jmenuji se Ahmed. Jsem afghánský utečenec z oblasti Chajbaru. Přišel jsem z místa intenzivní temnoty. Proto chci svět osvítit.
My name is Ahmed. I am an Afghan refugee from the Khyber agency. I have come from a place of intense darkness. And that is why I want to illuminate the world.
Jmenuji se Papusay. Moje srdce a buben zní jako jedno. Pokud je náboženství opium lidstva, pak je pro mě hudba jedinou drogou.
My name is Papusay. My heart and drum beat as one. If religion is the opium of the masses, then for me, music is my one and only ganja.
Rostoucí vlna zvedá všechny lodě. A rostoucí vlna velkolepého ekonomického vzestupu Indie vyzvedla přes 400 milionů Indů a udělala z nich prosperující střední třídu. Ale stále ještě existuje 650 milionů Indů, Pákistánců, Srílančanů, Bangladéšanů a Nepálců, kteří zůstávají odepsaní na březích chudoby.
A rising tide lifts all boats. And the rising tide of India's spectacular economic growth has lifted over 400 million Indians into a buoyant middle class. But there are still over 650 million Indians, Pakistanis, Sri Lankans, Bangladeshis, Nepalese, who remain washed up on the shores of poverty.
Proto stejně jako Indie a Pákistán, bychom vy i já měli překonat naše rozdíly, abychom oslavili naši rozmanitost. Abychom posílili naši společnou lidskost. Naší společnou vizí ve společnosti Naya Jeevan, což pro mnohé z vás, jak všichni víte, znamená v urdštině a hindštině "nový život", je vylepšit životy milionů rodin s nízkými příjmy tím, že jim poskytneme přístup k cenově dostupné naléhavou zdravotní péči. Jde o první světovou zdravotní organizaci (HMO) pro dělnickou chudinu ve městech.
Therefore as India and Pakistan, as you and I, it behooves us to transcend our differences, to celebrate our diversity, to leverage our common humanity. Our collective vision at Naya Jeevan, which for many of you, as you all recognize, means "new life" in Urdu and Hindi, is to rejuvenate the lives of millions of low income families by providing them with affordable access to catastrophic health care. Indeed it is the emerging world's first HMO for the urban working poor.
Proč bychom to měli pro Indy a Pákistánce dělat? Nejsme nic než dvě nitě ustřižené ze stejné látky. A jsou-li naše osudy propletené, pak věříme, že je to dobrá karma, štěstěna. A pro mnohé z nás leží naše štěstí na dně pyramidy. Děkuju vám. (potlesk)
Why should we do this as Indians and Pakistanis? We are but two threads cut from the same cloth. And if our fates are intertwined, then we believe that it is good karma, it is good fortune. And for many of us, our fortunes do indeed lie at the bottom of the pyramid. Thank you. (Applause)
Chris Anderson: Fantastické. Jenom tam zůstaňte. To bylo úžasné. Připadalo mi to opravdu dojemné. Víte, dalo nám to vskutku hodně práce, abychom sem dostali alespoň malé pákistánské zastoupení. Měli jsme pocit, že je to opravdu důležité. Prošli si mnohým, aby se sem dostali. Mohla by se pákistánská delegace postavit, prosím? Jen jsem vám chtěl poděkovat. (potlesk) Moc vám děkuju.
Chris Anderson: Fantastic. Just stay up here. That was fantastic. I found that really moving. You know, we fought hard to get at least a small Pakistani contingent to come. It felt like it was really important. They went through a lot to get here. Would the Pakistanis please just stand up please? I just really wanted to acknowledge you. (Applause) Thank you so much.