Když jsme s otcem založili společnost na 3D tisk lidských tkání a orgánů, mysleli si zpočátku někteří lidé, že jsme krapet šílení. Od té doby ale proběhl velký pokrok, nejen v našich laboratořích, ale po celém světě. A díky tomu jsme začali dostávat otázky typu: "Když dokážete vypěstovat lidské části těla, můžete také vypěstovat živočišné produkty jako je maso a kůže?"
When my father and I started a company to 3D print human tissues and organs, some people initially thought we were a little crazy. But since then, much progress has been made, both in our lab and other labs around the world. And given this, we started getting questions like, "If you can grow human body parts, can you also grow animal products like meat and leather?"
Když mi tohle poprvé někdo navrhl, upřímně jsem si myslel, že jsou poněkud šílení, ale brzy jsem si uvědomil, že to vlastně není zas tak šílené. Šílené je to, co provádíme dnes. Jsem přesvědčený, že za 30 let, až se ohlédneme zpátky na to, jak jsme chovali a zabíjeli miliardy zvířat, jen abychom měli své hamburgery a kabelky, uvidíme, že to bylo plýtvání a doopravdy šílené. Věděli jste, že dnes udržujeme celosvětové stádo o 60 miliardách zvířat, které nám poskytuje maso, mléčné produkty, vejce i kožené zboží? Během příštích desetiletí, kdy lidská populace dosáhne 10 miliard, se toto číslo téměř zdvojnásobí na 100 miliard zvířat.
When someone first suggested this to me, quite frankly I thought they were a little crazy, but what I soon came to realize was that this is not so crazy after all. What's crazy is what we do today. I'm convinced that in 30 years, when we look back on today and on how we raise and slaughter billions of animals to make our hamburgers and our handbags, we'll see this as being wasteful and indeed crazy. Did you know that today we maintain a global herd of 60 billion animals to provide our meat, dairy, eggs and leather goods? And over the next few decades, as the world's population expands to 10 billion, this will need to nearly double to 100 billion animals.
Ale udržování takového stáda si žádá nemalou daň na naší planetě. Zvířata nejsou jen nějaký surový materiál. Jsou to živoucí bytosti, a jen naše hospodářská zvířata tvoří jednoho z největších spotřebitelů země, čisté vody, a jednoho z největších producentů skleníkových plynů, které pohánějí klimatické změny. A ještě ke všemu když spolu tolik zvířat žije pohromadě, vytváří tím živnou půdu pro nemoci a příležitosti k ubližování a týrání. Nemůžeme pochopitelně pokračovat cestou, která ohrožuje naše životní prostředí, veřejné zdraví, a bezpečnost potravin.
But maintaining this herd takes a major toll on our planet. Animals are not just raw materials. They're living beings, and already our livestock is one of the largest users of land, fresh water, and one of the biggest producers of greenhouse gases which drive climate change. On top of this, when you get so many animals so close together, it creates a breeding ground for disease and opportunities for harm and abuse. Clearly, we cannot continue on this path which puts the environment, public health, and food security at risk.
Existuje jiná cesta, protože v podstatě nejsou živočišné produkty nic než soubory tkání, a právě teď se zabýváme chovem vysoce komplexních zvířat jen abychom vytvořili produkty, které jsou tvořeny relativně jednoduchými tkáněmi. Ale co kdybychom místo komplexních a vnímajících zvířat začali tím, z čeho jsou tvořeny tkáně, základní jednotkou života, buňkou?
There is another way, because essentially, animal products are just collections of tissues, and right now we breed and raise highly complex animals only to create products that are made of relatively simple tissues. What if, instead of starting with a complex and sentient animal, we started with what the tissues are made of, the basic unit of life, the cell?
To je biofabrikace, při níž mohou být buňky použity k vypěstování biologických produktů jako jsou tkáně a orgány. Dokonce i v lékařství byla biofabrikace použita k vypěstování složitých částí těla jako jsou uši, průdušnice, kůže, cévy a kosti, které byly úspěšně implantovány pacientům. A kromě lékařství může být biofabrikace humánním, fungujícím a dostupným novým průmyslem.
This is biofabrication, where cells themselves can be used to grow biological products like tissues and organs. Already in medicine, biofabrication techniques have been used to grow sophisticated body parts, like ears, windpipes, skin, blood vessels and bone, that have been successfully implanted into patients. And beyond medicine, biofabrication can be a humane, sustainable and scalable new industry.
Měli bychom začít vytvořením kůže. Vyzdvihuji kůži, protože je velmi užívaná. Je krásná a již dlouho je součástí naší historie. Vypěstování kůže je také technicky snadnější než vypěstování jiných živočišných produktů jako je maso. Převážně používá jeden typ buňky, a je z velké části dvourozměrná. Pro spotřebitele a regulátory je také méně kontroverzní. Dokud lidé biofabrikaci lépe neporozumí, je jasné, že alespoň zpočátku by bylo více lidí ochotno nosit nové materiály, než by bylo ochotno jíst nové potraviny, ať už jakkoli chutné. V tomto smyslu je kůže klíčovým materiálem, počátkem mainstreamového biofabrikovaného průmyslu. Pokud v tom uspějeme, přiblíží to spotřební bioprodukty, jako je maso, reálnému použití.
And we should begin by reimagining leather. I emphasize leather because it is so widely used. It is beautiful, and it has long been a part of our history. Growing leather is also technically simpler than growing other animal products like meat. It mainly uses one cell type, and it is largely two-dimensional. It is also less polarizing for consumers and regulators. Until biofabrication is better understood, it is clear that, initially at least, more people would be willing to wear novel materials than would be willing to eat novel foods, no matter how delicious. In this sense, leather is a gateway material, a beginning for the mainstream biofabrication industry. If we can succeed here, it brings our other consumer bioproducts like meat closer on the horizon.
Ale jak to provedeme? Abychom vypěstovali kůži, vezmeme si buňky ze zvířete, a to pomocí jednoduché biopsie. Tím zvířetem může být kráva, jehně nebo klidně něco exotičtějšího. Tato metoda nezpůsobí žádnou újmu a kravička Stračena může prožít krásný život. Nyní izolujeme kožní buňky a rozmožíme je v buňěčné živné půdě. To vyžaduje miliony buněk, a rozmnoží je do miliard. A my tyto buňky přimějeme, aby produkovaly kolagen, jako to dělají přirozeně. Kolagen je látka mezi buňkami. Je to součást pojivové tkáně. Je to mezibuněčná hmota, ale v kůži, je to hlavní stavební blok. Takže my dále pracujeme s buňkami i jejich kolagenem a roztáhneme je tak, aby vytvořily pláty, a tyto tenké pláty vrstvíme jeden na druhý, jako filo těsto, abychom získali silnější pláty, které pak necháme dozrát. Nakonec vezmeme tuto mnohovrstvou kůži a kratším a méně chemickým činěním vytvoříme kůži. Jsem opravdu nadšený, že vám mohu ukázat, vůbec poprvé, první řadu naší uměle vypěstované kůže, ještě čerstvé z laboratoře. Je to opravdová, nefalšovaná kůže bez zvířecích obětí. Může mít všechny typické vlastnosti kůže, protože je vyrobená ze stejných buněk, a ještě lepší, nemusí se odstraňovat chlupy, nejsou na ní jizvy, hmyzí štípance a vše bez plýtvání. Tuto kůži můžeme vypěstovat ve tvaru peněženky, kabelky či autosedaček. Není omezena nepravidelným tvarem krávy nebo aligátora.
Now how do we do it? To grow leather, we begin by taking cells from an animal, through a simple biopsy. The animal could be a cow, lamb, or even something more exotic. This process does no harm, and Daisy the cow can live a happy life. We then isolate the skin cells and multiply them in a cell culture medium. This takes millions of cells and expands them into billions. And we then coax these cells to produce collagen, as they would naturally. This collagen is the stuff between cells. It's natural connective tissue. It's the extracellular matrix, but in leather, it's the main building block. And what we next do is we take the cells and their collagen and we spread them out to form sheets, and then we layer these thin sheets on top of one another, like phyllo pastry, to form thicker sheets, which we then let mature. And finally, we take this multilayered skin and through a shorter and much less chemical tanning process, we create leather. And so I'm very excited to show you, for the first time, the first batch of our cultured leather, fresh from the lab. This is real, genuine leather, without the animal sacrifice. It can have all the characteristics of leather because it is made of the same cells, and better yet, there is no hair to remove, no scars or insect's bites, and no waste. This leather can be grown in the shape of a wallet, a handbag or a car seat. It is not limited to the irregular shape of a cow or an alligator.
A jelikož my vytváříme tento materiál, pěstujeme kůži od úplného základu, můžeme zajímavými způsoby určovat její vlastnosti. Tento kousek kůže je silný pouze sedm tkáňových vrstev, a jak vidíte, je téměř průhledný. Tahle kůže je silná 21 vrstev a je zcela neprůhledná. Takovou kontrolu nad tradiční kůží nemáte. Tuto kůži můžeme doladit do dalších žádoucích kvalit, jako je měkkost, prodyšnost, trvalost, pružnost či dokonce vzorování. Můžeme nejen napodobit přírodu, ale dokonce ji určitým způsobem vylepšit. Tento typ kůže umí všechno, co umí současná kůže, ale s vynalézavostí pravděpodobně mnohem víc.
And because we make this material, we grow this leather from the ground up, we can control its properties in very interesting ways. This piece of leather is a mere seven tissue layers thick, and as you can see, it is nearly transparent. And this leather is 21 layers thick and quite opaque. You don't have that kind of fine control with conventional leather. And we can tune this leather for other desirable qualities, like softness, breathability, durability, elasticity and even things like pattern. We can mimic nature, but in some ways also improve upon it. This type of leather can do what today's leather does, but with imagination, probably much more.
Jak by mohla vypadat budoucnost živočišných produktů? Nemusí vypadat takto, což je skutečně současná situace v oboru. Spíš by se mohla podobat tomuto. S buněčnou kulturou pracujeme vlastně již tísíce let, počínaje produkty jako víno, pivo a jogurt. A když mluvíme o jídle, naše kvašené produkty se vyvíjí, a dnes připravujeme kvašené potraviny v krásných sterilních zařízeních, jako je tohle. Pivovar je v podstatě bioreaktor. Tam se odehrává kultivace buněk. Představte si to v tomto zařízení, místo připravování piva připravujeme kůži nebo maso. Představte si návštěvu tohoto zařízení, kde se dozvíte, jak se kultivuje kůže nebo maso, kde uvidíte postup od začátku do konce a třeba i kousek ochutnáte. Je to čisté, otevřené a naučné, na rozdíl od ukrývaných střežených a nepřístupných továren, kde se dnes kůže a maso vyrábějí nyní. Třeba je biofabrikace pro lidstvo přirozenou evolucí výroby. Je ekologicky zodpovědná, výkonná a humánní. Můžeme být kreativní. Můžeme navrhovat nové materiály, nové produkty a nová zařízení. Musíme přejít od prostého vraždění zvířat jako zdroje k něčemu více civilizovanému a vyvinutému. Snad jsme připraveni na něco doslova i obrazně více kultivovaného.
What could the future of animal products look like? It need not look like this, which is actually the state of the art today. Rather, it could be much more like this. Already, we have been manufacturing with cell cultures for thousands of years, beginning with products like wine, beer and yogurt. And speaking of food, our cultured food has evolved, and today we prepare cultured food in beautiful, sterile facilities like this. A brewery is essentially a bioreactor. It is where cell culture takes place. Imagine that in this facility, instead of brewing beer, we were brewing leather or meat. Imagine touring this facility, learning about how the leather or meat is cultured, seeing the process from beginning to end, and even trying some. It's clean, open and educational, and this is in contrast to the hidden, guarded and remote factories where leather and meat is produced today. Perhaps biofabrication is a natural evolution of manufacturing for mankind. It's environmentally responsible, efficient and humane. It allows us to be creative. We can design new materials, new products, and new facilities. We need to move past just killing animals as a resource to something more civilized and evolved. Perhaps we are ready for something literally and figuratively more cultured.
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)