Jak zpravodajství formuje to, jak vidíme svět? Toto je svět jak vypadá -- podle objemu pevnin. A zde je jak zprávy formují to, jak svět vidí američané. Tato mapa -- (potlesk) -- tato mapa znázorňuje počet vteřin, které americké televizní sítě a zpravodajské organizace věnovaly zprávám z jednotlivých zemí v únoru 2007 -- jen rok nazpět. Toto byl měsíc, kdy Severní Korea souhlasila s odstraněním svých jaderných zbraní. V Indonésii byly mohutné záplavy. A IPCC vydala v Paříži studii dokládající vliv člověka na globální oteplování. USA tvořily 79 procent celkového zpravodajství. A pokud USA vyjmeme a podíváme se na zbývajících 21 procent, vidíme mnoho Iráku -- to je ta velká zelená věc -- a jen málo ostatního. Kombinované pokrytí Ruska, Číny a Indie dosahovalo, například, pouze jednoho procenta.
How does the news shape the way we see the world? Here's the world based on the way it looks -- based on landmass. And here's how news shapes what Americans see. This map -- (Applause) -- this map shows the number of seconds that American network and cable news organizations dedicated to news stories, by country, in February of 2007 -- just one year ago. Now, this was a month when North Korea agreed to dismantle its nuclear facilities. There was massive flooding in Indonesia. And in Paris, the IPCC released its study confirming man's impact on global warming. The U.S. accounted for 79 percent of total news coverage. And when we take out the U.S. and look at the remaining 21 percent, we see a lot of Iraq -- that's that big green thing there -- and little else. The combined coverage of Russia, China and India, for example, reached just one percent.
Když jsme zanalyzovali všechny zprávy a odstranili jen jednu z nich, svět vypadal takto. Jaká to byla zpráva? Smrt Anny Nicole Smith. Tato zpráva zastínila všechny země vyjma Iráku, a měla 10 krát větší pokrytí než report IPCC. A tento cyklus pokračuje; jak všichni víme, zpravodajství o Britney v poslední době pěkně narostlo.
When we analyzed all the news stories and removed just one story, here's how the world looked. What was that story? The death of Anna Nicole Smith. This story eclipsed every country except Iraq, and received 10 times the coverage of the IPCC report. And the cycle continues; as we all know, Britney has loomed pretty large lately.
Takže proč neslyšíme více o dění ve světě? Jedním z důvodů je, že zpravodajské sítě redukovaly počet svých zahraničních štábů na polovinu. Vyjma jednočlenných mini-štábů ABC v Nairobi, New Delhi a Mumbai, v celé Africe, Indii a Jižní Americe nejsou žádné štáby zpravodajských sítí -- v místech, která jsou domovem pro více jak dvě miliardy lidí.
So, why don't we hear more about the world? One reason is that news networks have reduced the number of their foreign bureaus by half. Aside from one-person ABC mini-bureaus in Nairobi, New Delhi and Mumbai, there are no network news bureaus in all of Africa, India or South America -- places that are home to more than two billion people.
Realitou je, že zpravodajství o Britney je levnější. A tento nedostatek globálního zpravodajství je ještě více znepokojující, podíváme-li se na to, kam lidé chodí pro zprávy. Podíl lokálních TV stanic roste, a bohužel pouze 12 procent zpravodajství je tam věnováno zahraničí.
The reality is that covering Britney is cheaper. And this lack of global coverage is all the more disturbing when we see where people go for news. Local TV news looms large, and unfortunately only dedicates 12 percent of its coverage to international news.
A co web? Nejpopulárnější zpravodajské weby na tom nejsou o mnoho lépe. Pew a Colombia J-School provedli minulý rok analýzu 14 000 zpráv, které se objevily na titulní stránce Google News. A ty, ve skutečnosti, pokrývaly stejných 24 události. Podobně, studie elektronického obsahu ukazují, že mnoho globálních zpráv od amerických zpravodajců jsou recyklované zprávy ze sítí AP a Reuters, které nedávájí věci do souvislostí tak, aby lidé mohli pochopit, jakou k nim mají vazbu.
And what about the web? The most popular news sites don't do much better. Last year, Pew and the Colombia J-School analyzed the 14,000 stories that appeared on Google News' front page. And they, in fact, covered the same 24 news events. Similarly, a study in e-content showed that much of global news from U.S. news creators is recycled stories from the AP wire services and Reuters, and don't put things into a context that people can understand their connection to it.
Shrnuto, toto by mohlo napomoci vysvětlit, proč dnešní absolventi vysokých škol, stejně jako méně vzdělaní američané, vědí o světě méně než jejich vrstevníci před 20ti lety. A pokud si myslíte, že je to jednoduše protože nemáme zájem, tak se mýlíte. Podíl američanů, kteří udávají, že většinou pečlivě sledují zprávy ze zahraničí, narostl v posledních letech na více než 50 procent.
So, if you put it all together, this could help explain why today's college graduates, as well as less educated Americans, know less about the world than their counterparts did 20 years ago. And if you think it's simply because we are not interested, you would be wrong. In recent years, Americans who say they closely follow global news most of the time grew to over 50 percent.
Skutečnou otázkou je, zda tento zkreslený pohled na svět je to, co pro američany chceme v našem stále více propojeném světě? Vím, že můžeme být lepší. A můžeme si dovolit nebýt? Děkuji.
The real question: is this distorted worldview what we want for Americans in our increasingly interconnected world? I know we can do better. And can we afford not to? Thank you.