Když začínám přednášky jako je tato, obvykle představuji celý koncept udržitelnosti, protože hodně lidí neví, co to udržitelnost je. Vy jste ale publikum, které ví, o co se jedná, takže to shrnu jenom v minutce, dobře? Takže pozor, vnímejte mě, projedeme to velmi rychle. Doplníme si mezery. Takže, znáte to, udržitelnost, malá planeta. Představte si malou Zemi obíhající okolo Slunce. Asi před milionem let slezlo pár opic ze stromů pobraly trochu rozumu, vyzbrojily se ohněm, vynalezly knihtisk, vyrobily věci jako... kufr na kolečkách a vytvořily společnost, ve které dnes žijeme. Bohužel, zatímco je tato společnost bezpochyby nejdynamičtější a nejlépe prosperující, kterou kdy tento svět spatřil, má pár velmi zásadních nedostatků.
When I'm starting talks like this, I usually do a whole spiel about sustainability because a lot of people out there don't know what that is. This is a crowd that does know what it is, so I'll like just do like the 60-second crib-note version. Right? So just bear with me. We'll go real fast, you know? Fill in the blanks. So, you know, sustainability, small planet. Right? Picture a little Earth, circling around the sun. You know, about a million years ago, a bunch of monkeys fell out of trees, got a little clever, harnessed fire, invented the printing press, made, you know, luggage with wheels on it. And, you know, built the society that we now live in. Unfortunately, while this society is, without a doubt, the most prosperous and dynamic the world has ever created, it's got some major, major flaws.
Jedním z nich je fakt, že každá společnost za sebou zanechává ekologickou stopu. Vliv této stopy na planetu je měřitelný. Kolik věcí projde vaším životem, kolik odpadu po sobě zanecháte. A úroveň tohoto je v naší společnosti v současné době dramaticky neudržitelná. Spotřebováváme asi pět planet. Kdyby každý na naší planetě žil tak jako my, potřebovali bychom 5, 6, 7, někteří lidé tvrdí, že 10 planet. 10 planet evidentně nemáme. Znovu, představte si to: 10 planet, 1 planeta 10 planet, 1 planeta. Ok? My je nemáme. To je jeden problém.
One of them is that every society has an ecological footprint. It has an amount of impact on the planet that's measurable. How much stuff goes through your life, how much waste is left behind you. And we, at the moment, in our society, have a really dramatically unsustainable level of this. We're using up about five planets. If everybody on the planet lived the way we did, we'd need between five, six, seven, some people even say 10 planets to make it. Clearly we don't have 10 planets. Again, you know, mental, visual, 10 planets, one planet, 10 planets, one planet. Right? We don't have that. So that's one problem.
Druhý problém je, že planeta, kterou máme, je využívána velmi nespravedlivě. Severoameričané jako já jsou prostě povalečská nenasytná prasata, která konzumují nejrůznější druhy věcí. A pak, když jdete do hloubky k lidem z oblasti západního pobřeží Tichého oceánu a ještě hůře v Africe, najdete lidi, kteří jednoduše nemají dost jídla k přežití. Tohle má na svědomí nejrůznější napětí, celou řadu sil, které narušují rovnováhu. A stále přibývá víc a víc lidí. Takže takhle bude vypadat naše planeta za 20 let. Bude to vcelku přecpané místo s minimálně 8 miliardami lidí.
The second problem is that the planet that we have is being used in wildly unfair ways. Right? North Americans, such as myself, you know, we're basically sort of wallowing, gluttonous hogs, and we're eating all sorts of stuff. And, you know, then you get all the way down to people who live in the Asia-Pacific region, or even more, Africa. And people simply do not have enough to survive. This is producing all sorts of tensions, all sorts of dynamics that are deeply disturbing. And there's more and more people on the way. Right? So, this is what the planet's going to look like in 20 years. It's going to be a pretty crowded place, at least eight billion people.
A aby to bylo ještě těžší, je to velmi mladá planeta. Třetina obyvatel Země jsou děti, a všechny tyto děti vyrůstají v naprosto odlišných podmínkách než jejich rodiče, ať už žijí kdekoliv. Nakazili jsme je ideou společnosti, žijící v blahobytu. A možná nebudou chtít žít přesně jako my. Možná nebudou chtít být Američany, nebo Brity, nebo Němci, nebo Jihoafričany, ale budou mít svou vlastní představu o životě, který je dynamičtější a příznivější, a také zábavnější. A všechny tyto věci se skládají a na planetě vzniká obrovský silový moment. A pokud nepřijdeme na to, jak se z něj dostat, skončíme velmi rychle tváří v tvář situacím, které jsou jednoduše nemyslitelné.
So to make matters even more difficult, it's a very young planet. A third of the people on this planet are kids. And those kids are growing up in a completely different way than their parents did, no matter where they live. They've been exposed to this idea of our society, of our prosperity. And they may not want to live exactly like us. They may not want to be Americans, or Brits, or Germans, or South Africans, but they want their own version of a life which is more prosperous, and more dynamic, and more, you know, enjoyable. And all of these things combine to create an enormous amount of torque on the planet. And if we cannot figure out a way to deal with that torque, we are going to find ourselves more and more and more quickly facing situations which are simply unthinkable.
Všichni zde jste slyšeli o katastrofických scénářích. Tak daleko nemusím zacházet. Ale položím otázku: Jaká je jiná možnost? Řekl bych, že v současné době je alternativa nepředstavitelná. Takže na jedné straně zde máme něco nemyslitelného, a na druhé straně něco nepředstavitelného. Stále nevíme, jak vybudovat společnost, která by byla ekologicky udržitelná, která by dokázala sdílet planetu se všemi jejími obyvateli, která by podporovala stabilitu, demokracii a lidská práva, a která by byla dosažitelná v potřebném časovém údobí, abychom překonali současné hrozby. Zatím nevíme jak to udělat.
Everybody in this room has heard the worst-case scenarios. I don't need to go into that. But I will ask the question, what's the alternative? And I would say that, at the moment, the alternative is unimaginable. You know, so on the one hand we have the unthinkable; on the other hand we have the unimaginable. We don't know yet how to build a society which is environmentally sustainable, which is shareable with everybody on the planet, which promotes stability and democracy and human rights, and which is achievable in the time-frame necessary to make it through the challenges we face. We don't know how to do this yet.
Takže co je Worldchanging? No, můžete si to představit jako zpravodajství z nepředstavitelné budoucnosti. Zabýváme se tím, že hledáme příklady nástrojů, modelů a nápadů, které by v masovém měřítku změnily pravidla hry. Často, když přednáším, mluvím o věcech, o kterých již každý z vás jistě slyšel, ale většina lidí o nich nic neví. Takže jsem si řekl, že to tentokrát udělám trochu jinak a budu mluvit o věcech, které hledáme, než abych uváděl vyzkoušené a osvědčené příklady. Chci mluvit o věcech, které teprve vyhlížíme. Trochu vám nastíním věci z naší kuchyně. Mám na to 13 minut, tak to vezmu rychle. Takže sledujte.
So what's Worldchanging? Well, Worldchanging you might think of as being a bit of a news service for the unimaginable future. You know, what we're out there doing is looking for examples of tools, models and ideas, which, if widely adopted, would change the game. A lot of times, when I do a talk like this, I talk about things that everybody in this room I'm sure has already heard of, but most people haven't. So I thought today I'd do something a little different, and talk about what we're looking for, rather than saying, you know, rather than giving you tried-and-true examples. Talk about the kinds of things we're scoping out. Give you a little peek into our editorial notebook. And given that I have 13 minutes to do this, this is going to go kind of quick. So, I don't know, just stick with me. Right?
První věc, kterou hledáme, je Čistě ekologické město. Jedna z největších pák, kterou disponujeme v rozvinutém světě pro zmírnění vlivu, kterým působíme na naši planetu, je změna stylu života ve městech. Již nyní jsme urbanistickou planetou, to platí především o vyspělých zemích. A lidé, kteří žijí ve vyspělém světě bývají velmi bohatí a spotřebují hodně věcí. Pokud se nám podaří změnit tuto dynamiku, bude to především vytvořením měst s hustší populací a s kvalitnějšími podmínkami... Zde například kanadský Vancouver, a pokud jste tam nebyli, měli byste tam zajet na návštěvu. Je to fantastické město. Vytváří tam hustotu, novou hustotu, pravděpodobně lépe než kdekoliv jinde na této planetě. Dokonce se tam daří vymluvit jim, Severoameričanům, ježdění autem, což je skvělá věc. Takže máte hustotu. Také máte řízení růstu. Necháte, co je přirozené, aby rostlo přirozeně.
So, first of all, what are we looking for? Bright Green city. One of the biggest levers that we have in the developed world for changing the impact that we have on the planet is changing the way that we live in cities. We're already an urban planet; that's especially true in the developed world. And people who live in cities in the developed world tend to be very prosperous, and thus use a lot of stuff. If we can change the dynamic, by first of all creating cities that are denser and more livable ... Here, for example, is Vancouver, which if you haven't been there, you ought to go for a visit. It's a fabulous city. And they are doing density, new density, better than probably anybody else on the planet right now. They're actually managing to talk North Americans out of driving cars, which is a pretty great thing. So you have density. You also have growth management. You leave aside what is natural to be natural.
Toto je Portland. Současná výstavba. Tahle půda zůstane navždy pastvinou. Město má hranice. Příroda, město. Žádné změny. Jakmile zvládnete tyhle věci, můžete začít různě investovat. Můžete například stavět hromadné dopravní systémy pro obyvatele, kteří se mohou pohodlně a efektivně přemisťovat. Rovněž můžete začít měnit, co se bude stavět. Tohle je například projekt Beddington Zero Energy v Londýně, což je jedna z nejekologičtějších budov na světě. Je to úžasné místo. Dnes již umíme stavět budovy, které si vyprodukují vlastní elektřinu, recyklují většinu své vody a navíc jsou mnohem pohodlnější než tradiční budovy. Používají jen přírodní světlo a tak dále, a dlouhodobě vzato jsou méně nákladné. Zelené střechy. Bill McDonough toto téma včera večer pokryl, takže se v tom nebudu moc rýpat.
This is in Portland. That is an actual development. That land there will remain pasture in perpetuity. They've bounded the city with a line. Nature, city. Nothing changes. Once you do those things, you can start making all sorts of investments. You can start doing things like, you know, transit systems that actually work to transport people, in effective and reasonably comfortable manners. You can also start to change what you build. This is the Beddington Zero Energy Development in London, which is one of the greenest buildings in the world. It's a fabulous place. We're able to now build buildings that generate all their own electricity, that recycle much of their water, that are much more comfortable than standard buildings, use all-natural light, etc., and, over time, cost less. Green roofs. Bill McDonough covered that last night, so I won't dwell on that too much.
Jakmile lidé žijí v tak malé vzdálenosti od sebe, můžete s pokrokem informačních technologií budovat "chytrá" místa. Můžete začít posilovat vědomí o tom, kde věci jsou. Když víte, kde věci jsou, je jednodušší je sdílet. Když je sdílíte, nakonec spotřebováváte méně. Jedním ze skvělých příkladů je skupinové sdílení automobilů, které je na velkém vzestupu v USA a začíná se objevovat v mnoha evropských městech. A je to skvělý příklad. Pokud řídíte jednou týdně, opravdu potřebujete vlastnit auto?
But once you also have people living in close proximity to each other, one of the things you can do is -- as information technologies develop -- you can start to have smart places. You can start to know where things are. When you know where things are, it becomes easier to share them. When you share them, you end up using less. So one great example is car-share clubs, which are really starting to take off in the U.S., have already taken off in many places in Europe, and are a great example. If you're somebody who drives, you know, one day a week, do you really need your own car?
Další věc, kterou nám umožňuje technologie, je optimalizace spotřeby díky měření a sledování okamžité spotřeby. Toto je napájecí kabel, který svítí tím jasněji, čím více energie spotřebováváte, což je hezký nápad, i když by to asi mělo pracovat opačně a svítit víc, pokud šetříte. Ale jsou ještě jednodušší způsoby. Mohli bychom prostě měnit popisky věci - tenhle vypínač má místo "zapnout" nápis "záplavy blesků" a na druhé straně jednoduše "vypnout". Také můžeme změnit způsob, jakým stavíme věci. Tohle je biomorfní budova. Je inspirována přírodou. Většinou jsou takové budovy překrásné a také mnohem efektivnější. Tohle je případ bio-mimikry, což je záležitost, o kterou se zajímáme čím dál tím více. V tomto případě je to struktura mušle, která byla aplikována do větracího vývodu, pro mnohem vyšší efektivitu. Takových věcí je spousta a jsou velmi pozoruhodné. Doporučuji vám podívat se na Worldchanging, pokud vás to zajímá. Zabýváme se tím čím dál víc. Existuje také neo-biologický design, kde se stále více využívá život sám a životní procesy se stávají součástí našeho průmyslu. Toto je například řasa vytvářející vodík. Máme tedy potenciální model, jak proměnit města ve kterých žijeme na Čistě ekologická města, model, který jsme hledali.
Another thing that information technology lets us do is start figuring out how to use less stuff by knowing, and by monitoring, the amount we're actually using. So, here's a power cord which glows brighter the more energy that you use, which I think is a pretty cool concept, although I think it ought to work the other way around, that it gets brighter the more you don't use. But, you know, there may even be a simpler approach. We could just re-label things. This light switch that reads, on the one hand, flashfloods, and on the other hand, off. How we build things can change as well. This is a bio-morphic building. It takes its inspiration in form from life. Many of these buildings are incredibly beautiful, and also much more effective. This is an example of bio-mimicry, which is something we're really starting to look a lot more for. In this case, you have a shell design which was used to create a new kind of exhaust fan, which is greatly more effective. There's a lot of this stuff happening; it's really pretty remarkable. I encourage you to look on Worldchanging if you're into it. We're starting to cover this more and more. There's also neo-biological design, where more and more we're actually using life itself and the processes of life to become part of our industry. So this, for example, is hydrogen-generating algae. So we have a model in potential, an emerging model that we're looking for of how to take the cities most of us live in, and turn them into Bright Green cities.
Naneštěstí většina lidí na planetě nežije ve městech jako my. Žijí v megapolích rozvojového světa. Statistika, kterou rád používám, říká, že každé 4 dny vzniká na planetě jedno město velikosti Seattlu, nové město velikosti Seattlu na planetě co 4 dny. Před dvěma měsíci jsem měl přednášku, a jeden chlapík z OSN za mnou přišel, trošku vyvedený z míry a říká mi: hele, máš to špatně, úplně špatně. Je to každých 7 dní. Takže přidáváme jeden Seattle každých 7 dní, a většina těchto měst vypadá spíš jako tohle než města, ve kterých žijeme my. Většina měst vyrostla neuvěřitelně rychle. Nemají vytvořenou základní infrastrukturu, enormní množství jejich obyvatel bojuje s chudobou, a řada lidí přemýšlí o tom, jak dělat věci po novu.
But unfortunately, most of the people on the planet don't live in the cites we live in. They live in the emerging megacities of the developing world. And there's a statistic I often like to use, which is that we're adding a city of Seattle every four days, a city the size of Seattle to the planet every four days. I was giving a talk about two months ago, and this guy, who'd done some work with the U.N., came up to me and was really flustered, and he said, look, you've got that totally wrong; it's totally wrong. It's every seven days. So, we're adding a city the size of Seattle every seven days, and most of those cities look more like this than the city that you or I live in. Most of those cites are growing incredibly quickly. They don't have existing infrastructure; they have enormous numbers of people who are struggling with poverty, and enormous numbers of people are trying to figure out how to do things in new ways.
Takže co musíme udělat, abychom změnili rozvojové megapole v Čistě ekologická velkoměsta? První věc je radikální skok vpřed. Něco takového hledáme všude. Na pozadí velkého skoku je myšlenka toho, že pokud jste člověk nebo země v situaci, kdy nemáte prostředky nebo technologie, kterých je třeba, není důvod investovat do nejnovější generace technologií. Obecně je mnohem lepší inspirovat se nízkonákladovými lokálně aplikovatelnými verzemi nejnovějších technologií. Vidíme to u mobilních telefonů. V rozvojových zemích lidé používají mobilní sítě, přičemž úplně přeskočili pozemní linky. Pokud jsou v rozvojových zemích pozemní linky, obvykle jsou nekvalitní a celý systém je nespolehlivý a stojí to mnoho peněz. Takže se mi spíš líbí tento obrázek. Moc se mi líbí Ganéša na pozadí, hovořící do mobilního telefonu. Máme tedy neustále rostoucí množství mobilních telefonů pronikajících do společnosti. O tom jsme tady tento týden již slyšeli, takže už to nebudu dále rozvádět, jen dodám, co platí pro mobilní telefony, platí i pro ostatní technologie.
So what do we need in order to make developing nation megacities into Bright Green megacities? Well, the first thing we need is, we need leapfrogging. And this is one of the things that we are looking for everywhere. The idea behind leapfrogging is that if you are a person, or a country, who is stuck in a situation where you don't have the tools and technologies that you need, there's no reason for you to invest in last generation's technologies. Right? That you're much better off, almost universally, looking for a low-cost or locally applicable version of the newest technology. One place we're all familiar with seeing this is with cell phones. Right? All throughout the developing world, people are going directly to cell phones, skipping the whole landline stage. If there are landlines in many developing world cities, they're usually pretty crappy systems that break down a lot and cost enormous amounts of money. So I rather like this picture here. I particularly like the Ganesh in the background, talking on the cell phone. So what we have, increasingly, is cell phones just permeating out through society. We've heard all about this here this week, so I won't say too much more than that, other than to say what is true for cell phones is true for all sorts of technologies.
Další věcí jsou nástroje pro spolupráci, ať už se jedná o systémy spolupráce nebo systémy duševního vlastnictví, které podporují spolupráci. Pokud mohou lidé svobodně spolupracovat a modernizovat, vytvoří různé druhy řešení. A tato řešení jsou přístupná jinou cestou lidem, kteří nemají kapitál. Takže máme software s otevřeným zdrojem, máme Creative Commons a další způsoby Copyleft (volný obsah) řešení. A všechny tyto věci vedou k něčemu takovémuto. Tohle je Telecentrum v Sao Paulu. Jedná se o zajímavý program používající volný software a opensource a levné stroje propojené mezi sebou, a v podstatě se jedná o opuštěnou budovu - a zde se dala dohromady skupina komunitních center, kam lidé mohou přijít a využít vysokorychlostní internetovou přípojku a učit se zdarma počítačové programování. Každý rok chodí do těchto center v Sao Paulo ¼ milionu lidí. A tito lidé patří mezi nejchudší v Sao Paulu. Líbí se mi ten Linuxácký tučňák v pozadí.
The second thing is tools for collaboration, be they systems of collaboration, or intellectual property systems which encourage collaboration. Right? When you have free ability for people to freely work together and innovate, you get different kinds of solutions. And those solutions are accessible in a different way to people who don't have capital. Right? So, you know, we have open source software, we have Creative Commons and other kinds of Copyleft solutions. And those things lead to things like this. This is a Telecentro in Sao Paulo. This is a pretty remarkable program using free and open source software, cheap, sort of hacked-together machines, and basically sort of abandoned buildings -- has put together a bunch of community centers where people can come in, get high-speed internet access, learn computer programming skills for free. And a quarter-million people every year use these now in Sao Paulo. And those quarter-million people are some of the poorest people in Sao Paolo. I particularly like the little Linux penguin in the back. (Laughter)
Takže tohle vede k jakési jižní kulturní explozi. A jedna věc, která nás ve Worldchanging velice zajímá je, jak se jih začíná reidentifikovat a rekategorizovat a v podstatě to má stále méně co dělat s námi tady v sále. Například Bollywood není prostou odpovědí na Hollywood. Brazilská hudební scéna není jen odpovědí na přední vydavatelství. Děje se tu něco nového. Je mezi nimi souhra. Dějí se úžasné věci. Viděl někdo z vás film "Město bohů"? Je to báječný film, pokud jste ho ještě neviděli. A vše se to vztahuje k této otázce - velmi umělecky a nepřímo...
So one of the things that that's leading to is a sort of southern cultural explosion. And one of the things we're really, really interested in at Worldchanging is the ways in which the south is re-identifying itself, and re-categorizing itself in ways that have less and less to do with most of us in this room. So it's not, you know, Bollywood isn't just answering Hollywood. Right? You know, Brazilian music scene isn't just answering the major labels. It's doing something new. There's new things happening. There's interplay between them. And, you know, you get amazing things. Like, I don't know if any of you have seen the movie "City of God?" Yeah, it's a fabulous movie if you haven't seen it. And it's all about this question, in a very artistic and indirect kind of way.
Jsou i další radikální příklady, kde se rýsuje schopnost používat kulturní nástroje. Toto jsou lidé, které navštívila ugandská internetová mobilní knihovna. Mávají svými prvními knihami nad hlavou, což je docela pěkný obrázek, nemyslíte? Takže zde vzniká možnost sdružování lidí a možnost občanské i politické emancipace. Takhle to dříve nebylo. A to je, jak jsme slyšeli dřív v průběhu tohoto týdne, absolutně nezbytné pro tvorbu nových řešení. Musíme tvořit nové politické skutečnosti.
You have other radical examples where the ability to use cultural tools is spreading out. These are people who have just been visited by the Internet bookmobile in Uganda. And who are waving their first books in the air, which, I just think that's a pretty cool picture. You know? So you also have the ability for people to start coming together and acting on their own behalf in political and civic ways, in ways that haven't happened before. And as we heard last night, as we've heard earlier this week, are absolutely, fundamentally vital to the ability to craft new solutions, is we've got to craft new political realities.
A já bych osobně řekl, že musíme tvořit nové politické skutečnosti nejen v zemích jako je Indie, Afghánistán, Keňa, Pákistán, ale také u nás doma. Postavme jiný svět je velkým mottem antiglobalizačního hnutí. Za to hodně potahujeme. Pořád tvrdíme, jak je jiný svět zkrátka nemožný, ale jiný svět je tady. Není to tak, že bychom si museli nějak představovat, že budeme odlišní, nějaká matná možnost, ale potřebujeme začít na té možnosti trochu víc pracovat. Potřebujeme začít dělat věci jako Lula, brazilský prezident. Kolik vás už slyšelo o Lulovi? Dobře, mnohem lepší než průměrná skupina, to vám řeknu. Takže, Lula má spoustu problémů, spoustu rozporů, ale jedna z věcí, které dělá, je, že podporuje myšlenku propojení mezinárodních vztahů, které by naprosto změnily rovnováhu z běžného dialogu sever-jih na úplně jinou úroveň globální spolupráce. Být vámi, tak si na něj dohlídnu.
And I would personally say that we have to craft new political realities, not only in places like India, Afghanistan, Kenya, Pakistan, what have you, but here at home as well. Another world is possible. And sort of the big motto of the anti-globalization movement. Right? We tweak that a lot. We talk about how another world isn't just possible; another world's here. That it's not just that we have to sort of imagine there being a different, vague possibility out there, but we need to start acting a little bit more on that possibility. We need to start doing things like Lula, President of Brazil. How many people knew of Lula before today? OK, so, much, much better than the average crowd, I can tell you that. So Lula, he's full of problems, full of contradictions, but one of the things that he's doing is, he is putting forward an idea of how we engage in international relations that completely shifts the balance from the standard sort of north-south dialogue into a whole new way of global collaboration. I would keep your eye on this fellow.
Dalším příkladem tohoto druhého druhu superschopností je vzestup her, kterým se říká seriózní hry. Vídáme to často. Šíří se to všude. Toto je malý obrázek ze hry "Mnohem silnější síla". Mnohem silnější síla je videohra, jejímž hraním se naučíte, jak se zapojit do nenásilné vzpoury a změny režimu. Tady je další. Tato hra se jmenuje "Síla jídla." Je to hra, kde se děti učí jak vést uprchlický tábor. Všechny tyto věci mocně přispívají k velkému růstu zájmu lidí v touze po demokracii, zvláště pak v rozvojových zemích. O rozvojových zemích máme málo zpráv, takže často zapomínáme, že jsou tam doslova miliony lidí, kteří zápasí, ve snaze změnit věci na spravedlivější, volnější, demokratičtější a méně zkorumpované. Neslyšíme dost takových příběhů. Ale děje se to všude, a tyto nástroje jsou součástí, která je činí uskutečnitelnými.
Another example of this sort of second superpower thing is the rise of these games that are what we call "serious play." We're looking a lot at this. This is spreading everywhere. This is from "A Force More Powerful." It's a little screenshot. "A Force More Powerful" is a video game that, while you're playing it, it teaches you how to engage in non-violent insurrection and regime change. (Laughter) Here's another one. This is from a game called "Food Force," which is a game that teaches children how to run a refugee camp. These things are all contributing in a very dynamic way to a huge rise in, especially in the developing world, in people's interest in and passion for democracy. We get so little news about the developing world that we often forget that there are literally millions of people out there struggling to change things to be fairer, freer, more democratic, less corrupt. And, you know, we don't hear those stories enough. But it's happening all over the place, and these tools are part of what's making it possible.
A když všechny ty věci spojíte dohromady, přidáte obrovský skok a nové druhy nástrojů, druhé vybavení se superschopnostmi a tak dále, co dostanete? No, velmi rychle dostanete Čistě ekologickou budoucnost pro rozvojové země. Dostanete, například, zelenou energii, která se bude šířit do celého světa. Dostanete - toto je budova v Hyderabadu v Indii. Je to nejekologičtější budova na světě. Dostanete prosté řešení, věci, které fungují, pro lidi, kteří nemají žádný kapitál nebo jen omezený přístup. Dostanete bosé solární ženisty, kteří nosí solární panely do vzdálených hor. Dostanete přístup ke vzdálenému zdravotnictví. Toto jsou indické zdravotní sestry, které se učí používat PDA, aby se dostaly do databází s informacemi, ke kterým doma zdaleka nemají přístup. Dostanete nové nástroje pro lidi v rozvojových zemích. Toto jsou svítidla s LED, která pomáhají zhruba miliardě lidí tam venku, pro které příchod noci znamená tmu, aby měli nové prostředky k provozu. Toto jsou lednice, které nevyžadují žádnou elektřinu, vytvarované jako hrnec v hrnci.
Now when you add all those things together, when you add together leapfrogging and new kinds of tools, you know, second superpower stuff, etc., what do you get? Well, very quickly, you get a Bright Green future for the developing world. You get, for example, green power spread throughout the world. You get -- this is a building in Hyderabad, India. It's the greenest building in the world. You get grassroots solutions, things that work for people who have no capital or limited access. You get barefoot solar engineers carrying solar panels into the remote mountains. You get access to distance medicine. These are Indian nurses learning how to use PDAs to access databases that have information that they don't have access to at home in a distant manner. You get new tools for people in the developing world. These are LED lights that help the roughly billion people out there, for whom nightfall means darkness, to have a new means of operating. These are refrigerators that require no electricity; they're pot within a pot design.
A dostáváme se k řešení dostupné vody. Voda je jeden z nejtíživějších problémů. Tady je obzvlášť levný vynález pro sběr dešťové vody, který je dostupný pro lidi v rozvojových zemích. A tady vynález pro destilaci vody za pomoci slunce. A tady lapač mlhy, který, pokud žijete v oblasti s vlhkostí připomínající džungli, oddělí od vzduchu vodu, která je pak čistá a pitná. A tady je způsob přepravy vody. Já to zbožňuju, víte - mám na mysli - tahání vody je taková fuška a někdo prostě přišel s nápadem: co kdybychom ji kutáleli? Je to skvělý design. A toto je fantastický vynález, LifeStraw. Jednoduše přes něj můžete srkat jakoukoliv vodu a v momentě, kdy se dotkne vašich rtů, už je pitná. Tedy, víte, lidé v úzkých tohle můžou dostat. Toto je jedna z mých vůbec nejoblíbenějších věcí ve stylu Worldchanging. Je to kolotoč vyrobený firmou Roundabout, který pumpuje vodu, zatímco si děti hrají. Vážně - trochu to podpořte, je to skvělé. A to samé platí pro lidi, kteří jsou v naprosté krizi.
And you get water solutions. Water's one of the most pressing problems. Here's a design for harvesting rainwater that's super cheap and available to people in the developing world. Here's a design for distilling water using sunlight. Here's a fog-catcher, which, if you live in a moist, jungle-like area, will distill water from the air that's clean and drinkable. Here's a way of transporting water. I just love this, you know -- I mean carrying water is such a drag, and somebody just came up with the idea of well, what if you rolled it. Right? I mean, that's a great design. This is a fabulous invention, LifeStraw. Basically you can suck any water through this and it will become drinkable by the time it hits your lips. So, you know, people who are in desperate straits can get this. This is one of my favorite Worldchanging kinds of things ever. This is a merry-go-round invented by the company Roundabout, which pumps water as kids play. You know? Seriously -- give that one a hand, it's pretty great. And the same thing is true for people who are in absolute crisis. Right?
V roce 2020 předpokládáme nárůst počtu uprchlíků o 200 milionů v důsledku klimatických změn a politické nestability. Jak můžeme takovým lidem pomoci? No, existují různé druhy nových úžasných humanitárních vynálezů, které jsou ve spolupráci vyvíjeny po celé planetě. Některé z nich zahrnují vzorce chování, jako například nové modely pro instrukce uprostřed uprchlického tábora. Nové modely pro výuku uprchlíků. A máme nové nástroje. Tento je můj naprosto nejoblíbenější ze všech. Ví někdo z vás co to je?
We're expecting to have upwards of 200 million refugees by the year 2020 because of climate change and political instability. How do we help people like that? Well, there's all sorts of amazing new humanitarian designs that are being developed in collaborative ways all across the planet. Some of those designs include models for acting, such as new models for village instruction in the middle of refugee camps. New models for pedagogy for the displaced. And we have new tools. This is one of my absolute favorite things anywhere. Does anyone know what this is?
Obecenstvo: to odhaluje nášlapné miny.
Audience: It detects landmines.
Přesně tak, jedná se o rostlinu detekující nášlapné miny. Pokud žijete v jedné z těch oblastí, kde je zhruba půl miliardy roztroušených a neevidovaných nášlapných min, můžete jednoduše rozházet její semena do pole. A jak porostou, budou růst kolem min a jejich kořeny v nich odhalí chemikálie a potom stačí nevstupovat tam, kde se květiny zabarví do červena. Ano, takže semínka, která vám mohou zachránit život.
Alex Steffen: Exactly, this is a landmine-detecting flower. If you are living in one of the places where the roughly half-billion unaccounted for mines are scattered, you can fling these seeds out into the field. And as they grow up, they will grow up around the mines, their roots will detect the chemicals in them, and where the flowers turn red you don't step. Yeah, so seeds that could save your life. You know?
(Potlesk)
(Applause)
Miluju to taky proto, že se mi zdá, že je to příklad, že nástroje, které používáme pro změnu světa, měly by být samy o sobě krásné. Že nestačí jen přežít. Musíme vytvořit něco lepšího, než co máme. A já si myslím, že vytvoříme. A jen abych to zaobalil nesmrtelným výrokem H. G. Wellse: Myslím si, že lepší věci jsou na cestě. Myslím si, že ve skutečnosti "veškerá minulost je jen začátek začátku. Vše, čeho lidská mysl dosáhla, není nic než sen před probuzením." Doufám, že se ukáže, že je to pravda. Lidé v tomto sále mi v to dali víc důvěry, než kdy předtím.
I also love it because it seems to me that the example, the tools we use to change the world, ought to be beautiful in themselves. You know, that it's not just enough to survive. We've got to make something better than what we've got. And I think that we will. Just to wrap up, in the immortal words of H.G. Wells, I think that better things are on the way. I think that, in fact, that "all of the past is but the beginning of a beginning. All that the human mind has accomplished is but the dream before the awakening." I hope that that turns out to be true. The people in this room have given me more confidence than ever that it will.
Mockrát vám děkuji.
Thank you very much.
(Potlesk)
(Applause)