Kolik z vás si dnes zkontrolovalo emailovou schránku? No tak, přihlašte se. Kolik z vás ji kontroluje právě teď?
How many of you have checked your email today? Come on, raise your hands. How many of you are checking it right now?
(Smích)
(Laughter)
A co finance? Zkontrolovali jste si je dnes? Kreditní kartu, investiční účet? A co tenhle týden?
And how about finances? Anybody check that today? Credit card, investment account? How about this week?
No a co takhle spotřeba energie ve vaší domácnosti? Díval se dnes někdo? Tenhle týden? Minulý týden? Najde se tu pár energetických nadšenců. Rád vás tu vidím lidičky. A co ostatní -- tenhle sál je plný lidí, kterým záleží na budoucnosti naší planety a stejně si nevšímáme spotřeby energie řídící změny počasí. Ta žena na fotce vedle mě je Harriet. Seznámili jsme se s ní na naší první rodinné dovolené. Harriet se o spotřebu energie zajímá a to rozhodně energetický nadšenec není. Povím vám proč se o to Harriet začala zajímat.
Now, how about your household energy use? Anybody check that today? This week? Last week? A few energy geeks spread out across the room. It's good to see you guys. But the rest of us -- this is a room filled with people who are passionate about the future of this planet, and even we aren't paying attention to the energy use that's driving climate change. The woman in the photo with me is Harriet. We met her on our first family vacation. Harriet's paying attention to her energy use, and she is decidedly not an energy geek. This is the story of how Harriet came to pay attention.
Tohle je uhlí, nejrozšířenější zdroj elektřiny na naší planetě a tohle uhlí obsahuje dost energie na to, aby tahle žárovka svítila víc než rok. Jenže bohužel odtud až sem se většina té energie ztratí jejím únikem při přenosu a teplem. Ve skutečnosti jen 10 procent skončí jako světlo. Takže tohle uhlí vydrží o trochu déle než měsíc. Pokud by tahle žárovka měla svítit rok, potřebovali byste tolik uhlí. Špatná zpráva je, že na každou spotřebovanou jednotku energie připadne devět proplýtvaných. To je zároveň dobrá zpráva, protože za každou jednotku energie, kterou ušetříme, ušetříme těch devět zbývajících. Tudíž otázkou je, jak přesvědčit přítomné publikum a lidi na celém světě, aby se začali zajímat o energii kterou spotřebováváme a přestali jí tolik plýtvat.
This is coal, the most common source of electricity on the planet, and there's enough energy in this coal to light this bulb for more than a year. But unfortunately, between here and here, most of that energy is lost to things like transmission leakage and heat. In fact, only 10 percent ends up as light. So this coal will last a little bit more than a month. If you wanted to light this bulb for a year, you'd need this much coal. The bad news here is that, for every unit of energy we use, we waste nine. That means there's good news, because for every unit of energy we save, we save the other nine. So the question is, how can we get the people in this room and across the globe to start paying attention to the energy we're using, and start wasting less of it?
Odpovědí je experiment, který provedli behaviorální vědci jedno horké léto před 10 lety a to pouhých 140 kilometrů odtud, v San Marcos v Kalifornii. Postgraduální studenti dali na každé dveře v této oblasti visačky vyzývající obyvatele k vypnutí klimatizace a zapnutí větráků. Jedna čtvrtina domácností obdržela sdělení znějící: "Věděli jste, že tohle léto můžete ušetřit 54 dolarů měsíčně? Vypněte klimatizaci, zapněte větráky." Další skupina dostala visačky týkající se životního prostředí. A sdělení pro třetí skupinu apelovalo na jejich občanskou povinnost a tím předcházení výpadků proudů. Většina lidí předpokládala, že informace týkající se ušetřených peněz zabere nejvíc. Ve skutečnosti ani jedno sdělení nezabralo. Na spotřebu energie neměly žádný dopad. Stejný výsledek, jakoby studenti nic na dveře nedali.
The answer comes from a behavioral science experiment that was run one hot summer, 10 years ago, and only 90 miles from here, in San Marcos, California. Graduate students put signs on every door in a neighborhood, asking people to turn off their air conditioning and turn on their fans. One quarter of the homes received a message that said, did you know you could save 54 dollars a month this summer? Turn off your air conditioning, turn on your fans. Another group got an environmental message. And still a third group got a message about being good citizens, preventing blackouts. Most people guessed that money-saving message would work best of all. In fact, none of these messages worked. They had zero impact on energy consumption. It was as if the grad students hadn't shown up at all.
Až na čtvrtou zprávu, která zněla jednoduše: "Ze všech dotázaných odpovědělo 77 procent vašich sousedů tak, že klimatizaci vypnuli a zapnuli větráky. Prosím, buďte jedním z nich. Vypněte klimatizaci a zapněte větráky." A světe div se. Ono to fungovalo. Ti, co obdrželi tyhe visačky, značně snížili spotřebu energie jen proto, že jim bylo řečeno, co dělali jejich sousedé.
But there was a fourth message, and this message simply said, "When surveyed, 77 percent of your neighbors said that they turned off their air conditioning and turned on their fans. Please join them. Turn off your air conditioning and turn on your fans." And wouldn't you know it, they did. The people who received this message showed a marked decrease in energy consumption simply by being told what their neighbors were doing.
Takže jaké ponaučení z toho plyne? No, pokud je něco nepohodlné, i když v to věříme, morální naléhání a finanční motivace s námi moc nehnou, avšak společenský nátlak, to je mocný prostředek. A využije-li se správně, může mít trvalý vliv. Ve skutečnosti už má.
So what does this tell us? Well, if something is inconvenient, even if we believe in it, moral suasion, financial incentives, don't do much to move us -- but social pressure, that's powerful stuff. And harnessed correctly, it can be a powerful force for good. In fact, it already is.
Tenhle pohled na věc mě a mého přítele Dana Yatesa inspiroval k založení společnosti Opower. Dali jsme dohromady software a spojili se s energetickými firmami, které by rády pomohly svým zákazníkům ušetřit energii. Pro každou domácnost vytvoříme individuální zprávu srovnávající jejich spotřebu energie s domácnostmi podobné velikosti. Tak, jako v případě těch účinných visaček, naši zákazníci se srovnávají se svými sousedy a my jim pak poskytnem cílená doporučení, která jim pomohou ušetřit. Nejprve bylo všechno na papíru, pak jsme přešli k mobilní aplikaci, webu a teď dokonce k regulovatelnému termostatu a posledních pět let provádíme největší experiment behaviorální vědy na světě.
Inspired by this insight, my friend Dan Yates and I started a company called Opower. We built software and partnered with utility companies who wanted to help their customers save energy. We deliver personalized home energy reports that show people how their consumption compares to their neighbors in similar-sized homes. Just like those effective door hangers, we have people comparing themselves to their neighbors, and then we give everyone targeted recommendations to help them save. We started with paper, we moved to a mobile application, web, and now even a controllable thermostat, and for the last five years we've been running the largest behavioral science experiment in the world.
A funguje to. Běžní vlastníci domů a nájemníci ušetřili víc než 250 millionů dolarů na účtech za energii. A to je teprve začátek. Jen za tenhle rok, ve spolupráci s více než 80 energetikami v šesti zemích, se chystáme vytvořit další dvě terawatt hodiny na úsporách za elektřinu.
And it's working. Ordinary homeowners and renters have saved more than 250 million dollars on their energy bills, and we're just getting started. This year alone, in partnership with more than 80 utilities in six countries, we're going to generate another two terawatt hours of electricity savings.
Energetičtí nadšenci v publiku si dokáží dvě terawatt hodiny představit, ale pro nás ostatní, dvě terawatt hodiny zprostředkují víc než dost energie pro všechny domácnosti v St. Louis a Salt Lake City dohromady na víc než rok. Dvě terawatt hodiny -- to je zhruba polovina toho, co solární průmysl v USA vyprodukoval minulý rok. A dvě terawatt hodiny co se týče uhlí? Museli bychom spálit 34 těchto koleček každou minutu non stop za celý rok, abychom dostali elektřinu za dvě terawatt hodiny. Avšak my nic nepálíme. Pouze motivujeme lidi, aby se začali zajímat a změnili své chování.
Now, the energy geeks in the room know two terawatt hours, but for the rest of us, two terawatt hours is more than enough energy to power every home in St. Louis and Salt Lake City combined for more than a year. Two terawatt hours, it's roughly half what the U.S. solar industry produced last year. And two terawatt hours? In terms of coal, we'd need to burn 34 of these wheelbarrows every minute around the clock every day for an entire year to get two terawatt hours of electricity. And we're not burning anything. We're just motivating people to pay attention and change their behavior.
Nicméně jsme jediná společnost tohoto druhu a před námi je ještě dlouhá cesta. Dvacet procent elektřiny v domácnostech se proplýtvá. A tím nemyslím, že lidé mají nevýkonné žárovky. Třeba mají. Spíš jde o rozsvícená světla v prázdných místnostech a zapnutou klimatizaci, i když nikdo není doma. 40 miliard dolarů se proplýtvá ročně na elektřinu, která nepřispívá k našemu blahobytu, ale naopak ke změnám v podnebí. To je 40 miliard -- miliARD -- každoročně, a to jen v USA. Tam se spotřebuje polovina našeho uhlí.
But we're just one company, and this is just scratching the surface. Twenty percent of the electricity in homes is wasted, and when I say wasted, I don't mean that people have inefficient lightbulbs. They may. I mean we leave the lights on in empty rooms, and we leave the air conditioning on when nobody's home. That's 40 billion dollars a year wasted on electricity that does not contribute to our well-being but does contribute to climate change. That's 40 billion -- with a B -- every year in the U.S. alone. That's half our coal usage right there.
Naštěstí někteří renomovaní materiální vědci se snaží nahradit uhlí udržitelnými zdroji, na které se právě díváte. A to je skvělé a zároveň nezbytné. Avšak nejzanedbávanějším zdrojem, který nám může zajistit budoucnost udržitelné energie není na promítačce. Je v tomto sále. Jste to vy a jsem to já. Tento zdroj můžeme ovlivnit. Nepotřebujeme k tomu novou materiální vědu. Stačí nám jen aplikovat behaviorální vědu. Můžeme začít již dnes. Víme, že to funguje a ušetří nám to peníze okamžitě.
Now thankfully, some of the world's best material scientists are looking to replace coal with sustainable resources like these, and this is both fantastic and essential. But the most overlooked resource to get us to a sustainable energy future, it isn't on this slide. It's in this room. It's you, and it's me. And we can harness this resource with no new material science simply by applying behavioral science. We can do it today, we know it works, and it will save us money right away.
Tak na co čekáme? Ve většině míst se regulace elektřiny nezměnila výrazně od dob Thomase Edisona. Společnosti vydělávájí na tom, když zákazníci plýtvají energií. Měli by vydělávat, pokud jí zákazníci šetří.
So what are we waiting for? Well, in most places, utility regulation hasn't changed much since Thomas Edison. Utilities are still rewarded when their customers waste energy. They ought to be rewarded for helping their customers save it.
Jenže tady jde o víc než jen o spotřebu energie v domácnostech. Například Prius. Je efektivní ne jen proto, že Toyota investovala do materiální vědy, ale protože investovala do behaviorální vědy. Palubní deska, která řidičům ukazuje, kolik energie spotřebují v reálném čase, přiměje i zaryté piráty silnic řídit spíš jako opatrné babičky.
But this story is much more than about household energy use. Take a look at the Prius. It's efficient not only because Toyota invested in material science but because they invested in behavioral science. The dashboard that shows drivers how much energy they're saving in real time makes former speed demons drive more like cautious grandmothers.
A to nás přivádí zpět k Harriet. Poznali jsme ji na naší první rodinné dovolené. Přišla se podívat na mou dcerku a potěšilo ji, že se má dcera také jmenuje Harriet. a potěšilo ji, že se má dcera také jmenuje Harriet. Zajímalo ji, čím se živím. Vysvětlil jsem, že spolupracuji s energetickými společnostmi a pomáhám lidem šetřit energii. V ten moment se jí rozsvítily oči.
Which brings us back to Harriet. We met her on our first family vacation. She came over to meet my young daughter, and she was tickled to learn that my daughter's name is also Harriet. She asked me what I did for a living, and I told her, I work with utilities to help people save energy. It was then that her eyes lit up.
Podívala se na mě a řekla, "Jste přesně ten, s kým potřebuji mluvit. Víte, před dvěma týdny jsme s manželem dostali dopis od naší energetiky. Bylo tam, že prý spotřebujem dvakrát víc energie než naši sousedé." (Smích) "A tak poslední dva týdny jen přemýšlíme, probíráme a hádáme se o tom, jak ušetřit energii. Udělali jsme vše, co bylo v tom dopise a pořád si říkám, co víc by se dalo udělat. Konečně jsem narazila na odborníka. Povězte mi. Jak ještě mohu ušetřit energii?"
She looked at me, and she said, "You're exactly the person I need to talk to. You see, two weeks ago, my husband and I got a letter in the mail from our utility. It told us we were using twice as much energy as our neighbors." (Laughter) "And for the last two weeks, all we can think about, talk about, and even argue about, is what we should be doing to save energy. We did everything that letter told us to do, and still I know there must be more. Now I'm here with a genuine expert. Tell me. What should I do to save energy?"
Mnoho odborníků může zodpovědět Harrietinu otázku. Mým úkolem je, abychom si všichni tuto otázku položili.
There are many experts who can help answer Harriet's question. My goal is to make sure we are all asking it.
Děkuji.
Thank you.
(Potlesk)
(Applause)