Dnes dopoledne budu mluvit o korupci. A korupce je definována jako zneužití důvěry k vlastnímu prospěchu - nebo v našem kontextu k prospěchu vašich přátel, rodiny nebo poskytovatele financování. Takže přátelé, rodina a finančníci. Musíme si uvědomit, co víme o korupci, a musíme si uvědomit, že to, co jsme se o ní dozvěděli nebylo zcela správné a musíme si to přiznat. Musíme mít odvahu si to přiznat, abychom mohli změnit svůj přístup.
Okay, this morning I'm speaking on the question of corruption. And corruption is defined as the abuse of a position of trust for the benefit of yourself -- or, in the case of our context, your friends, your family or your financiers. Okay? Friends, family and financiers. But we need to understand what we understand about corruption, and we need to understand that we have been miseducated about it, and we have to admit that. We have to have the courage to admit that to start changing how we deal with it.
Především velký mýtus číslo jedna je, že korupce ve skutečnosti není trestný čin. Když se sejdeme s přáteli a rodinou a bavíme se o zločinu v naší zemi o zločinech v Belmontu nebo v Diegu či v Marabelle nezmíní nikdo korupci. Je to tak. Když policejní vyšetřovatel mluví v televizi o zločinu, nemluví o korupci. A víme naprosto jistě, že když ministr vnitra mluví o zločinu, ani on nemluví o korupci. Já chci zdůraznit, že to zločin je. Jde o hospodářskou kriminalitu, protože přicházíme o peníze daňových poplatníků. Veřejná a soukromá korupce je realitou. Jako někdo, kdo přichází ze soukromého sektoru, vámi mohu říct, že je prorostlý korupcí, která nemá žádnou spojitost se státním sektorem. I v soukromém sektoru se setkáte s úplatky, úplatkáři a tajnými dohodami. To všechno se tam běžně děje. Dnes se chci soustředit na korupci ve státním sektoru, na které se podílí i soukromá sféra.
The first thing is that the big myth, number one, is that in fact it's not really a crime. When we get together with friends and family and we discuss crime in our country, crime in Belmont or crime in Diego or crime in Marabella, nobody's speaking about corruption. That's the honest truth. When the Commissioner of Police comes on TV to talk about crime, he isn't speaking about corruption. And we know for sure when the Minister of National Security is speaking about crime, he's not talking about corruption either. The point I'm making is that it is a crime. It is an economic crime, because we're involving the looting of taxpayers' money. Public and private corruption is a reality. As somebody who comes from the private sector, I can tell you there's a massive amount of corruption in the private sector that has nothing to do with government. The same bribes and backhanders and things that take place under the table, it all takes place in the private sector. Today, I'm focusing on public sector corruption, which the private sector also participates in.
Druhý významný mýtus, který je třeba pochopit - protože tyto mýty musíme zbořit, rozebrat je a vysmát se jim. Druhý mýtus, který musíme pochopit je tvrzení, že korupce je ve skutečnosti jen malým problémem. Pokud je to problém, je ten problém jen malý, že jde ve skutečnosti jen o 10 nebo 15 procent, byla tady vždycky a pravděpodobně tu bude napořád. Nemá smysl kvůli ní tvořit nové zákony, protože s tím stejně nic nezmůžeme. A chci ukázat, že i toto je velmi nebezpečný mýtus. Je to taková veřejná lumpárna.
The second important myth to understand -- because we have to destroy these myths, dismantle them and destroy them and ridicule them -- the second important myth to understand is the one that says that in fact corruption is only a small problem -- if it is a problem, it's only a small problem, that in fact it's only a little 10 or 15 percent, it's been going on forever, it probably will continue forever, and there's no point passing any laws, because there's little we can do about it. And I want to demonstrate that that, too, is a dangerous myth, very dangerous. It's a piece of public mischief.
Chtěl bych trochu pohovořit o době před 30 lety. Podíváme se na Trinidad a Tobago, malou karibskou zemi bohatou na suroviny. Na začátku 70. let minulého století došlo k masívnímu nárůstu národního produktu, což bylo způsobeno světovým zvýšením cen ropy. Těm příjmům říkáme petrodolary. Národní pokladna přetékala penězi. Je to ironie, protože dnes se nacházíme v budově Centrální banky. Víte, historie je na ironii bohatá. Dnes jsme tedy v centrální bance a centrální banka je zodpovědná za spoustu věcí, o kterých budu hovořit. Takže, mluvíme o nezodpovědnosti státních úředníků. Mluvíme o skutečnosti, že přes tu terasu ve vedlejší budově je Ministerstvo financí, který má dnes s námi hodně společného. Takže dnes hovoříme přímo ve vašem chrámu, ano?
And I want to speak a little bit, take us back about 30 years. We're coming out today from Trinidad and Tobago, a resource-rich, small Caribbean country, and in the early 1970s we had a massive increase in the country's wealth, and that increase was caused by the increase in world oil prices. We call them petrodollars. The treasury was bursting with money. And it's ironic, because we're standing today in the Central Bank. You see, history's rich in irony. We're standing today in the Central Bank, and the Central Bank is responsible for a lot of the things I'm going to be speaking about. Okay? We're talking about irresponsibility in public office. We're speaking about the fact that across the terrace, the next tower is the Ministry of Finance, and there's a lot of connection with us today, so we're speaking within your temple today. Okay?
(Potlesk)
(Applause)
Zaprvé, chci hovořit o tom, jak před 40 lety když všechny ty peníze natekly do naší země. pustili jsme se, tehdejší vláda se pustila do série vládních kroků a opatření, které měly vést k rapidnímu rozvoji země. Některé z největších projektů v zemi se prováděly na mezistátní úrovni s některými z předních států světa, se Spojenými státy s Velkou Británií, Francií a tak dále a tak podobně. Jak sem řekl, dokonce tato budova, ve které právě teď jsme, což je ironie, tato budova byla jednou ze série komplexů, kterým se říka Twin Towers. Celá situace se stala tak nehoráznou, že byla ve skutečnosti jmenována vyšetřovací komise, a v její zprávě z roku 1982, před 30 lety, je to Ballahova zpráva, 30 let stará, v jejímž důsledku byly všechny ty mezivládní projekty zastaveny. Tehdejší premiér předstoupil před parlament aby podal zprávu o rozpočtu a řekl několik věcí, na které nikdy nezapomenu. Dostaly se mi přímo sem. Byl jsem tehdy mladík. Jeho slova mířila přímo k mému srdci. Takže on řekl, že - podívám se, jestli to funguje. Chápete to, že? Tady je, co tehdy řekl. Uvedl, že ve skutečnosti dva z každých třech dolarů, našich petrodolarů, které utratíme, a jde o peníze daňových poplatníků, byly promrhány nebo ukradeny. Takže korupce 10 nebo 15 procent je čirý nesmysl. Jak my říkáme to je jen povídačka, zapomeňte na to. To je pro malé děti. My jsme dospělí a snažíme se nějak postavit k tomu, co se děje v naší společnosti. Takže toto je ona velikost problému. Chápete? Dvě třetiny peněz ukradeny nebo promarněny. A to bylo před 30 lety, Ballahova zpráva z roku 1982.
The first thing I want to talk about is that when all of this money flowed into our country about 40 years ago, we embarked, the government of the day embarked on a series of government-to-government arrangements to have rapidly develop the country. And some of the largest projects in the country were being constructed through government-to-government arrangements with some of the leading countries in the world, the United States and Britain and France and so on and so on. As I said, even this building we're standing in -- that's one of the ironies -- this building was part of that series of complexes, what they called the Twin Towers. It became so outrageous, the whole situation, that in fact a commission of inquiry was appointed, and it reported in 1982, 30 years ago it reported -- the Ballah Report -- 30 years ago, and immediately the government-to-government arrangements were stopped. The then-Prime Minister went to Parliament to give a budget speech, and he said some things that I'll never forget. They went right in here. I was a young man at the time. It went right into my heart. And he said that, in fact — Let me see if this thing works. Are we getting a, yeah?— That's what he told us. He told us that, in fact, two out of every three dollars of our petrodollars that we spent, the taxpayers' money, was wasted or stolen. So the 10 or 15 percent is pure mischief. As we say, it's a nancy-story. Forget it. That's for little children. We are big people, and we're trying to deal with what's happening in our society. Okay? This is the size of the problem. Okay? Two thirds of the money stolen or wasted. That was 30 years ago. 1982 was Ballah.
A co se změnilo? Nechci odhalovat trapné tajemství před mezinárodním publikem, ale musím to udělat. Před čtyřmi měsíci jsme čelili ústavní krizi. Říkáme tomu fiasko paragrafu 34, podezřelá část zákona, a řeknu to, jak je to, podezřelý zákon byl schválen v podezřelém čase, aby osvobodil několik podezřelých. (Smích) A byl nazván, ti lidé byli nazváni, obvinění v případu Letiště Piarco. Budu si muset pro dnešní přednášku vytvořit vlastní slovník nových výrazů. Takže to jsou obvinění z Letiště Piarco. Byla to ústavní krize prvního řádu a já jsem ji nazval Spiknutí Zkaženého Parlamentu. Nejvyšší instituce v naší zemi byla zkažena. Působí v ní nemorální lidé škodící ekonomicky a finančně. Uvědomujete si, jak vážný ten problém je? Došlo k masívnímu protestu. Mnoho z nás, kteří jsme teď v tomto sále, jsme se zúčastnili různých forem protestu. Nejdůležitější bylo, že stížnost podalo i velvyslanectví USA, takže parlament se rychle znovu sešel, a zákon byl odvolán, byl prohlášen za neplatný. To je výraz používaný právníky. Byl prohlášen za neplatný. Jde však o to, že parlament byl přelstěn v celé řadě událostí, protože ve skutečnosti došlo k tomu, že kvůli podezřelé části toho zákona vstoupil nakonec celý zákon v platnost o víkendu, kdy jsme slavili 50. výročí nezávislosti, naše jubileum nezávislosti. To celou věc ještě více vygradovalo. Bylo nepříjemné občansky dozrát tímto způsobem, ale dospěli jsme, všichni jsme to chápali. A pokud se pamatuji, bylo to poprvé, kdy došlo k masovým protestům proti korupci. A to mi dalo naději, rozumíte? Ti z nás, kteří se zapojují do akcí proti korupci se někdy cítí ve své práci osamoceni. Schválení tohoto zákona a jeho zrušení posílilo kauzu obviněných v případu Letiště Piarco. Došlo k super dvojitému podvodnému triku.
So what has changed? I don't like to bring up embarrassing secrets to an international audience, but I have to. Four months ago, we suffered a constitutional outrage in this country. We call it the Section 34 fiasco, the Section 34 fiasco, a suspicious piece of law, and I'm going to say it like it is, a suspicious piece of law was passed at a suspicious time to free some suspects. (Laughter) And it was called, those people are called the Piarco Airport accused. I'm going to have my own lexicon speaking here today. They are the Piarco Airport accused. It was a constitutional outrage of the first order, and I have labeled it the Plot to Pervert Parliament. Our highest institution in our country was perverted. We are dealing with perverts here of an economic and financial nature. Do you get how serious this problem is? There was massive protest. A lot of us in this room took part in the protest in different forms. Most importantly, the American embassy complained, so Parliament was swiftly reconvened, and the law was reversed, it was repealed. That's the word lawyers use. It was repealed. But the point is that Parliament was outwitted in the whole course of events, because what really happened is that, because of the suspicious passage of that law, the law was actually passed into effect on the weekend we celebrated our 50th anniversary of independence, our jubilee of independence. So that is the kind of outrage of the thing. It was kind of a nasty way to get maturation, but we got it, because we all understood it, and for the first time that I could remember, there were mass protests against this corruption. And that gave me a lot of hope. Okay? Those of us who are, sometimes you feel like you're a little bit on your own doing some of this work. That passage of the law and the repeal of the law fortified the case of the Piarco Airport accused. So it was one of those really superior double bluff kind of things that took place.
A z čeho že byli obviněni? Na čem to obvinění bylo založeno? Pro některé z vás to dělám trochu tajemné. Z čeho byli obviněni? Snažíme se zásadně rekonstruovat letiště, které už zastaralo. Celý projekt stál kolem 1,6 miliardy dolarů, dolarů státu Trinidad a Tobago, a ve skutečnosti došlo k podvodům ve výběrovém řízení, i k podezřelým aktivitám, korupčním aktivitám. Abyste měli představu, jak to vypadalo a abych to dal do souvislostí s celým tím druhým mýtem o tom, že korupce není velký problém, ukážu vám teď tento druhý obrázek. Co to tady máme - to neříkám já to je písemné prohlášení vrchního státního zástupce. To řekl. on. A on tedy tvrdí, že z celkových nákladů na projekt, tedy z 1,6 miliardy dolarů, byla jedna miliarda přesunuta na offshorové bankovní účty. Jedna milarda peněz našich daňových poplatníků byla převedena na bankovní účty do zahraničních daňových rájů.
But what were they accused of? What was it that they were accused of? I'm being a bit mysterious for those of you out there. What were they accused of? We were trying to build, or reconstruct largely, an airport that had grown outdated. The entire project cost about 1.6 billion dollars, Trinidad and Tobago dollars, and in fact, we had a lot of bid-rigging and suspicious activity, corrupt activity took place. And to get an idea of what it consisted of, and to put it in context in relationship to this whole second myth about it being no big thing, we can look at this second slide here. And what we have here -- I am not saying so, this is the Director of Public Prosecutions in a written statement. He said so. And he's telling us that for the $1.6 billion cost of the project, one billion dollars has been traced to offshore bank accounts. One billion dollars of our taxpayers' money has been located in offshore bank accounts.
Protože jsem osoba podezřívavá, štve mě to a udělám tu pauzu. Udělám tady pauzu a budu mluvit o jiných věcech. Řeknu vám zatím něco o tom, co jsem viděl loni v listopadu na Wall Streetu. Byl jsem v parku Zuccotti. Byl podzim, bylo chladno, vlhko a stmívalo se. A já jsem chodil s protestujícími a koukali jsme na One Wall Street, kolem se rojilo hnutí Occupy Wall Street (okupujte Wall Street). Byla tam taky dáma s cedulí, s velmi jednoduchou cedulí, ta blondýnka vypadala už hodně bídně. Cedule byla vyrobená z jednoduchého kartonu a popsaná fixem. To, co tam bylo napsáno, mě přímo udeřilo. Stálo tam: "Jestli nemáte vztek, tak jste tomu nevěnovali pozornost". Jestli z tohohle všecho nejste naštvaní, tak jste tomu prostě nevěnovali pozornost. Takže nastražte uši, protože půjdeme ještě hlouběji.
Being the kind of suspicious person I am, I am outraged at that, and I'm going to pause here, I'm going to pause now and again and bring in different things. I'm going to pause here and bring in something I saw in November last year at Wall Street. I was at Zuccotti Park. It was autumn. It was cool. It was damp. It was getting dark. And I was walking around with the protesters looking at the One Wall Street, Occupy Wall Street movement walking around. And there was a lady with a sign, a very simple sign, a kind of battered-looking blonde lady, and the sign was made out of Bristol board, as we say in these parts, and it was made with a marker. And what it said on that sign hit me right in the center. It said, "If you're not outraged, you haven't been paying attention." If you're not outraged by all of this, you haven't been paying attention. So listen up, because we're getting into even deeper waters.
Můj mozek začal šrotovat. Co kdyby... protože jsem tak podezřívavý. Čtu spoustu špionážních románů a tak. Co kdyby ... (smích) Abyste se dostali až sem, musíte přečist hodně špionážních románů a trochu se v tom vyznat, ne? (Smích) Ale co když se tohle neděje poprvé? Co když to prostě jen bylo poprvé kdy si někdo spojil dvě a dvě? Co když se už takové věci děly i předtím? Jak bych to mohl zjistit? Ty předchozí dva příklady, které jsem vám dal, měly spojitost s korupcí v sektoru stavebnictví. V současnosti mám tu čest stát v čele Společné konzultační rady (JCC), což je nezisková organizace. Jsme dostupní na jcc.org.tt a stojíme v popředí boje za zavedení nového systému zadávání veřejných zakázek a kontroly veřejných prostředků. Takže ti z vás, kteří mají zájem zjistit o těchto záležitostech více, nebo se k nám přidat, nebo se podepsat pod některou z našich peticí, prosím, udělejte to.
My brain started thinking. Well, what if -- because I'm suspicious like that. I read a lot of spy novels and stuff. What if -- (Laughter) But to make it in these wrongs, you have to read a lot of spy novels and follow some of that stuff, right? (Laughter) But what if this wasn't the first time? What if this is just the first time that the so-and-sos had been caught? What if it had happened before? How would I find out? Now, the previous two examples I gave were to do with construction sector corruption, okay? And I have the privilege at this time to lead the Joint Consultative Council, which is a not-for-profit. We're at jcc.org.tt, and we have the -- we are the leaders in the struggle to produce a new public procurement system about how public money is transacted. So those of you interested in finding out more about it, or joining us or signing up on any of our petitions, please get involved.
Chtěl bych teď přejít k jiné, související záležitosti. Víc jak tři a půl roku vedu svou soukromou kampaň za objasnění a stanovení zodpovědnosti v souvislosti se státní finanční pomocí pro CL Financial. CL Financial je vůbec největší konglomerát v Karibiku. Nechci vás seznamovat se všemi podrobnostmi, prostě se říká, že se zhroutil, vyjadřuji se velmi opatrně, říká se, že se zhroutil v lednu 2009, takže už to bude skoro čtyři roky. V bezpříkladném záchvatu velkorysosti a vůči těmto lidem musíte být velmi podezřívaví, v bezpříkladném, používám toto slovo velmi opatrně, bezpříkladném záchvatu velkorysosti, podepsala tehdejší vláda písemný závazek, že vyplatí všechny věřitele společnosti. Mohu vám říct bez obav, že bych se mýlil, že něco podobného se nestalo nikde jinde na této planetě. Abychom to správně pochopili v souvislostech. Lidé nám říkají, to je přesně jako na Wall Streetu. Není to jako na Wall Streetu. Trinidad and Tobago je jako místo s jinými fyzikálními či biologickými zákony, nebo co. Nikde jinde to takhle není. (Potlesk) Nikde jinde se toto neděje. Nikde. Tady je tady a tam je tam, je to jasné? Myslím to teď vážně. Poslouchejte. Finanční pomoc, jako záchranu před krachem získaly i společnosti z Wall Streetu. Stejně tak i v Londýně, i jinde v Evropě. Podobné finanční pomoci byly vyplaceny i v Africe. V Nigérii zkolabovalo šest největších komerčních bank ve stejné době jako u nás. Je zajímavé provnat, jak se s touto situací vyrovnali v Nigérii. A v porovnání s námi se s ní vyrovnali velmi dobře. Nikde jinde na planetě nebylo věřitelům vyplaceno více, než na kolik měli nárok ze zákona. Jenom u nás. A co bylo důvodem této velkorysosti? Je naše vláda tak velkorysá? A možná že i je. Podívejme se na to. Podívejme se na to pořádně.
But I'm going to segue to another thing that relates, because one of my private campaigns I've been conducting for over three and a half years is for transparency and accountability around the bailout of CL Financial. CL Financial is the Caribbean's largest ever conglomerate, okay? And without getting into all of the details, it is said to have collapsed — I'm using my words very carefully — it's said to have collapsed in January of '09, which is just coming up to nearly four years. In an unprecedented fit of generosity -- and you have to be very suspicious about these people -- in an unprecedented — and I'm using that word carefully — unprecedented fit of generosity, the government of the day signed, made a written commitment, to repay all of the creditors. And I can tell you without fear of contradiction that hasn't happened anywhere else on the planet. Let's understand, because we lack context. People are telling us it's just like Wall Street. It's not just like Wall Street. Trinidad and Tobago is like a place with different laws of physics or biology or something. It's not just like anywhere. (Applause) It's not just like anywhere. It's not just like anywhere. Here is here, and out there is out there. Okay? I'm serious now. Listen. They've had bailouts on Wall Street. They've had bailouts in London. They've had bailouts in Europe. In Africa, they've had bailouts. In Nigeria, six of the major commercial banks collapsed at the same time as ours, eh? It's interesting to parallel how the Nigerian experience has -- how they've treated it, and they've treated it very well compared to us. Nowhere on the planet have all the creditors been bailed out in excess of what their statutory entitlements were. Only here. So what was the reason for the generosity? Is our government that generous? And maybe they are. Let's look at it. Let's look into it.
Začal jsem pátrat a psát a tak dále a tak dále. Ta práce se dá dohledat, moje osobní práce se dá najít na AfraRaymond.com, což je stránka s mým jménem. Je to můj neziskový blog, který píšu. Není tak populární jako mají jiní, ale co se dá dělat. (Smích) Jde o to, že hořká zkušenost spojená s paragrafem 34, to Spiknutí Zkaženého Parlamentu, ten krušný srpnový zážitek v době, kdy jsme měli oslavovat naši nezávislost, který se protáhl až do září, mě donutil ke korekci mých vlastních závěrů. A donutil mě podívat se znovu na některé věci, které jsem napsal a probrat znovu moji korespondenci s úřady, abych zjistil, o co opravdu šlo. Jak říkáme my na Trinidadu a Tobagu, kdo je kdo a co je co? Chceme to zkusit přezkoumat.
So I started digging and writing and so and so on, and that work can be found, my personal work can be found at AfraRaymond.com, which is my name. It's a not-for-profit blog that I run. Not as popular as some of the other people, but there you go. (Laughter) But the point is that the bitter experience of Section 34, that plot to pervert Parliament, that bitter experience that took place in August, when we were supposed to be celebrating our independence, going into September, forced me to check myself and recalculate my bearings, and to go back into some of the work, some of the stuff I'd written and some of the exchanges I'd had with the officials to see what was really what. As we say in Trinidad and Tobago, who is who and what is what? Okay? We want to try to recalculate.
Podle zákona o svobodě informací jsem poslal letos v květnu žádost na Ministerstsvo financí. Ministerstvo financí je ten další věžák tamhle. Tady je další souvislost. Ministerstvo financí, jak nám bylo sděleno, podléhá ustanovením zákona o svobodě informací. Teď se spolu podíváme, zda tomu tak opravdu je. Centrální banka, kde se dnes nacházíme, ustanovením zákona o svobodě informací nepodléhá. Takže se jich vlastně nemůžete zeptat na nic a oni vám nemusí na nic odpovědět. Zákon je platný od roku 1999.
And I made a Freedom of Information application in May this year to the Ministry of Finance. The Ministry of Finance is the next tower over. This is the other context. The Ministry of Finance, we are told, is subject to the provisions of the Freedom of Information Act. I'm going to take you through a worked example of whether that's really so. The Central Bank in which we stand this morning is immune from the provisions of the Freedom of Information Act. So in fact, you can't ask them anything, and they don't have to answer anything. That is the law since 1999.
Začal jsem bojovat a položil jsem čtyři otázky. Krátce vás s těmi otázkami seznámím a připojím i odpovědi, abyste mohli porozumět, jak jsme na tom. Jak jsem řekl, tady je to jiné než všude jinde ve světě.
So I plunged into this struggle, and I asked four questions. And I'll relate the questions to you in the short form with the reply, so you could understand, as I said, where we are. Here is not like anywhere else.
Otázka číslo jedna: Požádal jsem o nahlédnutí do účtů CL Financial, a pokud není možné nahlédnout do účtů,- Ministr financí vydává prohlášení, schvaluje nové zákony a přednáší projevy a tak dále. Z jakých čísel vychází? Jako v tom vtipu: Dejte mi to, co pije on, ať už je to cokoliv. A oni mi napsali tuto odpověď: O co vám přesně jde? Takže odrazili mou otázku otázkou.
Question number one: I asked to see the accounts of CL Financial, and if you can't show me the accounts -- the Minister of Finance is making statements, passing new laws and giving speeches and so on. What are the figures he's relying on? It's like that joke: I want whatever he's drinking. And they wrote back and said to me, well what do you really mean? So they hit my question with a question.
Druhá otázka: Chci vědět, kdo jsou věřitelé společnosti, které stát vyplatil. Dovolte mi tady malou odbočku, abych vás všechny upozornil, že na vyplacení věřitelů bylo vydáno 24 miliard našich peněz. To je asi tři a půl miliardy amerických dolarů vydaných malým, karibským státem, kdysi bohatým na přírodní zdroje, rozumíme si? Položil jsem tedy otázku, kdo dostal ty tři a půl miliardy dolarů?
Second point: I want to see who are the creditors of the group who have been repaid? Let me pause here to point out to you all that 24 billion dollars of our money has been spent on this. That is about three and a half billion U.S. dollars coming out of a small -- we used to be resource-rich -- Caribbean country. Okay? And I asked the question, who was getting that three and a half billion dollars?
Znovu to teď chci uvést do kontextu, protože kontext nám umožní lépe pochopit celou záležitost. Ve vládě je teď jedna konkrétní osoba. její jméno není důležité. A ta osoba postavila svou kariéru na využití zákona o svobodě informací ke svým politickým cílům. Jeho jméno není důležité Nechci ho zde zdůrazňovat o to mi nejde. Jde mi o to, že ten člověk postavil svou kariéru na tom, že využil zákon o svobodě informací ke svým politickým cílům. Nejznámější případ, který nazýváme Skandál utajeného stipendia, kdy bylo zhruba 60 milionů dolarů státních prostředků rozdrobeno do série stipendií, kterých nikdo nikdy nepropagoval atd., atd. Ten člověk byl schopen přimět soud, tak, že využil Zákon o svobodě informací a dosáhl zveřejnění informace. A já myslím, že to bylo skvělé Fantastické. Ale, víte, otázka stojí takto: Pokud je správné a korektní použít Zákon o svobodě informací a rozhodnutím soudu si vynutit informace o tom, na co bylo vynaloženo 60 milionů státních prostředků, potom musí být srpávné a korektní také vynutit si informace o tom, jak bylo vydáno 24 miliard dolarů. Je to tak? Ale Ministerstvo financí, Státní tajemník Ministerstva financí mi písemně odpověděl, že tato informace zákonu nepodléhá. Vidíte? Takhle to u nás vypadá.
And I want to pause again to bring up context, because context helps us to get clarity understanding this thing. There's a particular individual who is in the government now. The name of the person doesn't matter. And that person made a career out of using the Freedom of Information Act to advance his political cause. Okay? His name isn't important. I wouldn't dignify it. I'm on a point. The point is, that person made a career out of using the Freedom of Information Act to advance his cause. And the most famous case was what we came to call the Secret Scholarship Scandal, where in fact there was about 60 million dollars in government money that had been dispersed in a series of scholarships, and the scholarships hadn't been advertised, and so and so on and so on. And he was able to get the court, using that act of Parliament, Freedom of Information Act, to release the information, and I thought that was excellent. Fantastic. But you see, the question is this: If it's right and proper for us to use the Freedom of Information Act and to use the court to force a disclosure about 60 million dollars in public money, it must be right and proper for us to force a disclosure about 24 billion dollars. You see? But the Ministry of Finance, the Permanent Secretary of the Ministry of Finance, wrote me and said to me, that information is exempt too. You see? This is what we're dealing with, okay?
Třetím bodem, o kterém vám chci vyprávět je, že jsem se také zeptal zda vedení CL Financial předkládá výkazy podle Zákona o integritě veřejného života. U nás platí Zákon o integritě veřejného života jako součást předpisů, které mají chránit naše národní zájmy. A státní úředníci mají podle tohoto zákona předkládat informace o majetku, o svých aktivech a pasivech. Samozřejmě jsem zjistil, že nic nepředkládají a Ministr financí je k tomu ani nevyzval. Tady to máme. Je zde situace, kdy základní opatření, která mají zajistit integritu, zodpovědnost a transparentnost, jsou opomíjena. Položil jsem otázky řádným a zákonným způsobem. Moje otázky byly ignorovány.
The third thing I will tell you is that I also asked for the directors of CL Financial, whether in fact they were making filings under our Integrity in Public Life Act. We have an Integrity in Public Life Act as part of our framework supposed to safeguard the nation's interest. And public officials are supposed to file to say what it is they have in terms of assets and liabilities. And of course I've since discovered that they're not filing, and in fact the Minister of Finance has not even asked them to file. So here we have it. We have a situation where the basic safeguards of integrity and accountability and transparency have all been discarded. I've asked the question in the legal and required fashion. It's been ignored.
Musíme pokračovat na rozvíjení myšlenek, které nás motivovaly k paragrafu 34. Nesmíme na to zapomenout. Definoval jsem to jako největší jednorázový výdaj v historii země. Je to také jediný největší příklad veřejné korupce na této polokouli.
The sort of thing that motivated us around Section 34, we need to continue to work on that. We can't forget it. I have defined this as the single largest expenditure in the country's history. It's also the single largest example of public corruption according to this equation.
A toto je můj střet s realitou. Tam, kde jsou vydávány státní peníze, a to bez zodpovědnosti, a bez transparentnosti, vždy to bude vést ke korupci. Ať už jste v Rusku, Nigérii nebo na Aljašce. Vždy to přináší riziko korupce a to se zde právě děje.
And this is my reality check. Where you have an expenditure of public money and it is without accountability and it's without transparency, it will always be equal to corruption, whether you're in Russia or Nigeria or Alaska, it will always be equal to corruption, and that is what we are dealing with here.
Budu dále vyvíjet tlak na to, abych získal od Ministerstva financí nějaké odpovědi na své otázky. Pokud budu kvůli tomu nucen jít před soud, udělám to. Budeme na ně i nadále tlačit. Budeme pokračovat v naší práci v JCC.
I'm going to continue the work to press on, to get some resolution of those matters at the Ministry of Finance. If it is I have to go to court personally, I will do that. We will continue to press on. We will continue to work within JCC.
Chtěl bych teď Trinidad a Tobago nechat stranou a předložit vám něco jiného. A to z mezinárodního hlediska. Novinářka Heather Brooke mluvila o svém boji proti korupci na vládní úrovni a seznámila mne se svou webovou stránkou Alaveteli.com. Alaveteli.com nám poskytuje otevřenou databázi použití Zákona o svobodě informací a umožňuje nám vzájemnou komunikaci. Já se můžu podívat, o jaké informace žádáte. Vy se můžete podívat, o jaké informace žádám já a jakou jsem dostal odpověď. Můžeme pracovat společně. Musíme vybudovat kolektivní databázi a také se domluvit, jak postupovat dále. Musíme zvýšit povědomí o těchto záležitostech.
But I want to step back from the Trinidad and Tobago context and bring something new to the table in terms of an international example. We had the journalist [Heather] Brooke speaking about her battle against government corruption, and she introduced me to this website, Alaveteli.com. And Alaveteli.com is a way for us to have an open database for Freedom of Information applications, and speak with each other. I could see what you're applying for. You could see what I applied for and what replies I got. We can work on it together. We need to build a collective database and a collective understanding of where we are to go to the next point. We need to increase the consciousness.
Na závěr bych v souvislosti s tímto tématem chtěl upozornit na tuto krásnou webovou stránku z Indie, jmenuje se IPaidABribe.com (DalJsemÚplatek). Mají mezinárodní pobočky a pro nás je důležité naladit se na jejich vlnu. IPaidABribe.com je vážně důležitá stránka, přihlašte se na ni a prohlédněte si ji.
The final thing I want to say is in relation to this one, which is a lovely website from India called IPaidABribe.com. They have international branches, and it's important for us to tune into this one. IPaidABribe.com is really important, a good one to log on to and see.
Nyní se chvilku odmlčím. Teď bych vás chtěl požádat, abyste byli odvážní. Zbořte první mýtus, protože korupce je zločin. Zbořte druhý mýtus, protože korupce je mohutná. Je to velký problém, jde o hospodářskou kriminalitu. Pracujme společně na zlepšení situace, na posílení stability a udržitelnosti v naší společnosti. Děkuji vám.
I'm going to pause there. I'm going to ask you for your courage. Discard the first myth; it is a crime. Discard the second myth; it is a big thing. It's a huge problem. It's an economic crime. And let us continue working together to betterment in this situation, stability and sustainability in our society. Thank you.