Myslel jsem si, že bych vám řekl něco málo o čem rád píšu. Rád se do svých témat ponořím. Zkrátka se do nich vnořím a stanu se takovým lidským pokusným králíkem. Vidím svůj život jako řadu experimentů.
I thought I'd tell you a little about what I like to write. And I like to immerse myself in my topics. I just like to dive right in and become sort of a human guinea pig. And I see my life as a series of experiments.
Pracuju pro časopis Esquire a před pár lety jsem do něj napsal článek nazvaný "Můj život za využití subdodavatelů", kdy jsem si najal skupinu lidí v Bangaloru v Indii, aby za mě žili můj život. Odpovídali na mé emaily. Odpovídali na mé telefonáty. Hádali se místo mě s mou manželkou, četli mému synovi pohádky na dobrou noc. Byl to nejlepší měsíc v mém životě, protože jsem jenom seděl, četl knížky a díval se na filmy. Byla to úžasná zkušenost.
So, I work for Esquire magazine, and a couple of years ago, I wrote an article called "My Outsourced Life," where I hired a team of people in Bangalore, India, to live my life for me. So, they answered my emails. They answered my phone. They argued with my wife for me, and they read my son bedtime stories. It was the best month of my life, because I just sat back and I read books and watched movies. It was a wonderful experience.
Nedávno jsem napsal pro časopis Esquire článek o radikální upřímnosti. Jde o hnutí - začal to jeden psycholog ve Virginii, který řekl, že bychom nikdy neměli lhát, možná s vyjímkou pokeru a golfu, ale nic jiného. A nejen to, cokoliv vás napadne byste měli i říct. A tak jsem se rozhodl, že to na měsíc zkusím. To byl nejhorší měsíc v mém životě. (Smích) Rozhodně to nedoporučuju. Abych vám tu zkušenost trochu přiblížil, tak článek se potom jmenoval "Myslím si, že jsi tlustá." (Smích) Bylo to těžké.
More recently, I wrote an article for Esquire called -- about radical honesty. And this is a movement where -- this is started by a psychologist in Virginia, who says that you should never, ever lie, except maybe during poker and golf, his only exceptions. And, more than that, whatever is on your brain should come out of your mouth. So, I decided I would try this for a month. This was the worst month of my life. (Laughter) I do not recommend this at all. To give you a sense of the experience, the article was called, "I Think You're Fat." (Laughter) So, that was hard.
Moje nejnovější knížka - ta předchozí se jmenovala "Všechnoználek" a pojednávala o roce, který jsem strávil čtením encyklopedie Britannica od A do Z ve snaze naučit se všechno na světě, nebo abych byl přesnější od A-ak, což je druh jihoasijské hudby až po Zwyiec, což je - no, nechci vám zkazit konec. (Smích) Na konci je opravdu zajímavý zvrat, jako v románech O. Henryho, takže to nechci pokazit. Ale ten experiment jsem měl opravdu rád, protože to byl pokus kolik informací může lidský mozek pojmout, i když, jak jsme slyšeli Kevina Kellyho, není potřeba si zapamatovat nic. Stačí si to vygooglovat. Takže jsem nějaký čas promrhal.
My most recent book -- my previous book was called "The Know-It-All," and it was about the year I spent reading the Encyclopedia Britannica from A to Z in my quest to learn everything in the world, or more precisely from Aak, which is a type of East Asian music, all the way to Zwyiec, which is -- well, I don't want to ruin the ending. (Laughter) It's a very exciting twist ending, like an O. Henry novel, so I won't ruin it. But I love that one, because that was an experiment about how much information one human brain could absorb. Although, listening to Kevin Kelly, you don't have to remember anything. You can just Google it. So, I wasted some time there.
Zbožňuju tento druh experimentů, ale myslím si, že největším experimentem, kterým jsem prošel a který změnil můj život, je můj nejnovější, s nímž jsem strávil celý jeden rok ve snaze dodržovat všechny biblické zákony -- "Rok života podle Bible." Podstoupil jsem to ze dvou důvodů. První byl ten, že jsem vyrůstal úplně bez náboženství. Jak se zmiňuju v jedné ze svých knih, jsem Žid asi tak moc, jako je Olive Garden italská restaurace. (Smích) Tedy, ne moc. Ale náboženství mě začalo zajímat víc a víc. Myslím že, jde o charakteristickou záležitost našich časů, nebo aspoň o jednu z hlavních. Mám syna. A rád bych věděl, co ho mám naučit. Tak jsem se rozhodl do toho skočit po hlavě a zkusit žít podle Bible.
I love those experiments, but I think that the most profound and life-changing experiment that I've done is my most recent experiment, where I spent a year trying to follow all of the rules of the Bible, "The Year of Living Biblically." And I undertook this for two reasons. The first was that I grew up with no religion at all. As I say in my book, I'm Jewish in the same way the Olive Garden is Italian. (Laughter) So, not very. But I've become increasingly interested in religion. I do think it's the defining issue of our time, or one of the main ones. And I have a son. I want to know what to teach him. So, I decided to dive in head first, and try to live the Bible.
Druhý důvod, proč jsem toto podstoupil je moje obava z rostoucího fundamentalismu, náboženského fundamentalismu, a lidí, kteří říkají, že berou Bibli doslovně, což je podle některých průzkumů až 45-50% Američanů. Takže jsem se rozhodl: co kdybych bral Bibli opravdu doslovně? Rozhodl jsem se to dovést až do logického konce a vše v Bibli brát doslovně bez přebírání a vybírání.
The second reason I undertook this is because I'm concerned about the rise of fundamentalism, religious fundamentalism, and people who say they take the Bible literally, which is, according to some polls, as high as 45 or 50 percent of America. So I decided, what if you really did take the Bible literally? I decided to take it to its logical conclusion and take everything in the Bible literally, without picking and choosing.
První, co jsem udělal, bylo, že jsem si sehnal stoh biblí - křesťanské bible, židovské bible, kamarád mi poslal cosi, co se jmenovalo hip-hoperská bible, kde je 23. žalm vystižen slovy "Pán je to vše," jakožto protiklad toho, jak jsem to znal já: "Pán je můj pastýř."
The first thing I did was I got a stack of bibles. I had Christian bibles. I had Jewish bibles. A friend of mine sent me something called a hip-hop bible, where the twenty-third Psalm is rendered as, "The Lord is all that," as opposed to what I knew it as, "The Lord is my shepherd."
Pak jsem si několik verzí přečetl a poznamenal jsem si všechny zákony, které jsem tam našel. Byl to pěkně dlouhý seznam - přes 700 pravidel. Od nejznámějších, které jsem slyšel už dřív - Boží desatero, miluj bližního svého, buď plodný a rozmnožuj se. Ty jsem chtěl následovat. Ve skutečnosti beru své projekty velice vážně, a důkazem je, že se nám ten rok narodily dvojčata, takže rozhodně beru své projekty vážně.
Then I went down and I read several versions, and I wrote down every single law that I could find. And this was a very long list -- over 700 rules. And they range from the famous ones that I had heard of -- The Ten Commandments, love your neighbor, be fruitful and multiply. So I wanted to follow those. And actually, I take my projects very seriously, because I had twins during my year, so I definitely take my projects seriously.
Ale mimo to jsem chtěl následovat i ty stovky tajemných a nejasných zákonů, které jsou v Bibli. V 3. knize Mojžíšově (Leviticus) je zákon: "Neoholíš si kouty svých vousů. Nevěděl jsem, kde mám kouty, tak jsem se rozhodl, že to nechám všechno růst a na konci jsem vypadal nějak takto. Dokážete si představit, že jsem strávil hodně času s ochrankou na letištích. (Smích) Poslední dva měsíce mě moje žena nedala pusu. Takže to rozhodně byla výzva.
But I also wanted to follow the hundreds of arcane and obscure laws that are in the Bible. There is the law in Leviticus, "You cannot shave the corners of your beard." I didn't know where my corners were, so I decided to let the whole thing grow, and this is what I looked like by the end. As you can imagine, I spent a lot of time at airport security. (Laughter) My wife wouldn't kiss me for the last two months. So, certainly the challenge was there.
Bible říká, že nesmíte nosit oblečení vyrobené ze směsi vláken, tak jsem si pomyslel: "Zní to zvláštně, ale vyzkouším to." Dokud nevyzkoušíte, tak nevíte. Zbavil jsem se všech svých triček ze směsi s bavlnou. Bible říká, že pokud se dva muži perou a žena jednoho z nich chytne varlata toho druhého, pak její ruka má být useknuta. Chtěl jsem to pravidlo následovat. (Smích) Následoval jsem ho už od základů tím, že jsem se nepustil do rvačky s nikým, kdo měl nablízku manželku, která vypadala, že má silný stisk. (Smích) Takže -- ještě jedna fotka s mými vousy.
The Bible says you cannot wear clothes made of mixed fibers, so I thought, "Sounds strange, but I'll try it." You only know if you try it. I got rid of all my poly-cotton T-shirts. The Bible says that if two men are in a fight, and the wife of one of those men grabs the testicles of the other man, then her hand shall be cut off. So, I wanted to follow that rule. (Laughter) That one I followed by default, by not getting in a fight with a man whose wife was standing nearby, looking like she had a strong grip. (Laughter) So -- oh, there's another shot of my beard.
Můžu říct, že to byl úžasný rok, protože skutečně změnil můj život a byl neuvěřitelně podnětný. Zvláště dva druhy zákonů byli velmi náročné. První byl vyhýbání se malým prohřeškům, které děláme každodenně. Víte, dokážu strávit rok aniž bych zabil člověka, ale strávit rok aniž bych pomlouval, toužil nebo lhal -- žiju v New Yorku a pracuju jako novinář, takže tohle bylo 75, 80 procent náplně mého dne.
I will say it was an amazing year because it really was life changing, and incredibly challenging. And there were two types of laws that were particularly challenging. The first was avoiding the little sins that we all commit every day. You know, I could spend a year not killing, but spending a year not gossiping, not coveting, not lying -- you know, I live in New York, and I work as a journalist, so this was 75, 80 percent of my day I had to do it.
Ale bylo to nesmírně zajímavé, protože jsem byl schopen nějakých pokroků, byl jsem totiž hrozně překvapený, jak moc mé chování změnilo mé myšlenky. Byla to jedna z největších lekcí za celý rok, téměř jsem předstíral, že jsem lepší člověk a skutečně se ze mě stal o něco málo lepší člověk. Víte, vždycky jsem si myslel: "Změň svou mysl a změní se tvé chování", ale často je to přesně naopak. Změníte chování a změní se vaše mysl. Takže pokud chcete mít víc soucitu, navštěvujte pacienty v nemocnicích a skutečně se stanete soucitnější. Darujte peníze na nějaké účely, a stanete se citově zapojenější do dané problematiky. Šlo skutečně o kognitivní psychologii - kognitivní nesoulad - který jsem zažíval. Bible ve skutečnosti mluví o kognitivní psychologii, velmi primitivní kognitivní psychologii. V Příslovích se píše, že jestliže se budete smát, budete šťastnější, což všichni víme, je pravda.
But it was really interesting, because I was able to make some progress, because I couldn't believe how much my behavior changed my thoughts. This was one of the huge lessons of the year, is that I almost pretended to be a better person, and I became a little bit of a better person. So I had always thought, you know, "You change your mind, and you change your behavior," but it's often the other way around. You change your behavior, and you change your mind. So, you know, if you want to become more compassionate, you visit sick people in the hospital, and you will become more compassionate. You donate money to a cause, and you become emotionally involved in that cause. So, it really was cognitive psychology -- you know, cognitive dissonance -- that I was experiencing. The Bible actually talks about cognitive psychology, very primitive cognitive psychology. In the Proverbs, it says that if you smile, you will become happier, which, as we know, is actually true.
Druhý typ zákonů, který se těžko následoval, byly zákony, které vás dostanou do maléru v Americe 21. století. Tím nejlepším příkladem je kamenování cizoložníků. (Smích) Ale jde o velkou část Bible, takže jsem si říkal, že ji musím aplikovat. Měl jsem jednu příležitost kamenovat cizoložníka. Stalo se to v parku, byl jsem oblečený do svého biblického oblečení - sandálů a bílého hábitu - protože zas a znova, zevnějšek ovlivňuje vnitřek. A já jsem chtěl vidět, jak bude oblékání se biblicky ovlivňovat mou mysl. A přišel ke mně muž a zeptal se "Proč jste takhle oblečený?" Vysvětlil jsem mu svůj projekt a on řekl: "No, já jsem cizoložník, takže mě teď ukamenuješ?" A já odpověděl: "No, to by bylo skvělé!" (Smích) Vytáhl jsem z kapsy hrst kamenů, které jsem tam nosil už týdny doufajíc v takovouto interakci - a, vždyť víte, byly to jen oblázky - ale on mi je vzal z ruky. Vlastně to byl postarší muž, kolem 70 let, jen abyste věděli. Ale i tak to byl cizoložník, a vcelku naštvaný. Vzal mi je z ruky a mrštil mi je do obličeje, a já jsem cítil, že bych mohl oko za oko, mohl jsem mu to vrátit a taky po něm jeden hodit.
The second type of rule that was difficult to obey was the rules that will get you into a little trouble in twenty-first-century America. And perhaps the clearest example of this is stoning adulterers. (Laughter) But it's a big part of the Bible, so I figured I had to address it. So, I was able to stone one adulterer. It happened -- I was in the park, and I was dressed in my biblical clothing, so sandals and sort of a white robe, you know, because again, the outer affects the inner. I wanted to see how dressing biblically affected my mind. And this man came up to me and he said, "Why are you dressed like that?" And I explained my project, and he said, "Well, I am an adulterer, are you going to stone me?" And I said, "Well, that would be great!" (Laughter) And I actually took out a handful of stones from my pocket that I had been carrying around for weeks, hoping for just this interaction -- and, you know, they were pebbles -- but he grabbed them out of my hand. He was actually an elderly man, mid-70s, just so you know. But he's still an adulterer, and still quite angry. He grabbed them out of my hand and threw them at my face, and I felt that I could -- eye for an eye -- I could retaliate, and throw one back at him.
Takže to byla moje zkušenost s kamenováním, která mi dovolila mluvit o takovýchto velkých problémech mnohem vážněji. Jak může být Bible na některých místech tak barbarská, a zároveň na jiných tak úžasně moudrá? Jak bychom se měli dívat na Bibli? Měli bychom se na ni dívat jako původní záměr, jako Scaliovskou verzi Bible? Jak byla Bible napsána? A vzhledem k tomu, že tady je technicky gramotné obecenstvo, ve své knize mluvím o tom, jak mi Bible ve skutečnosti připomíná Wikipedii, kvůli všem těm autorům a editorům v průběhu stovek let. A svým způsobem se vyvinula. Nejde o knihu, která by byla napsána a pak seslána shůry.
So that was my experience stoning, and it did allow me to talk about, in a more serious way, these big issues. How can the Bible be so barbaric in some places, and yet so incredibly wise in others? How should we view the Bible? Should we view it, you know, as original intent, like a sort of a Scalia version of the Bible? How was the Bible written? And actually, since this is a tech crowd, I talk in the book about how the Bible actually reminds me of the Wikipedia, because it has all of these authors and editors over hundreds of years. And it's sort of evolved. It's not a book that was written and came down from on high.
Napadlo mě, že bych skončil povídáním o pár lekcích na cestu, které jsem se v průběhu toho roku naučil. Zaprvé: Nebudeš bráti Písmo svaté doslovně. Tohle bylo jasné už velmi brzo. Protože pokud tak učiníte, skončíte jako blázen, budete kamenovat cizoložníky, nebo - tady je ještě jeden příklad - no, a tady další - strávil jsem nějaký čas jako pastýř. (Smích) Je to velmi odpočinkové zaměstnání. Doporučuji.
So I thought I would end by telling you just a couple of the take-aways, the bigger lessons that I learned from my year. The first is, thou shalt not take the Bible literally. This became very, very clear, early on. Because if you do, then you end up acting like a crazy person, and stoning adulterers, or -- here's another example. Well, that's another. I did spend some time shepherding. (Laughter) It's a very relaxing vocation. I recommend it.
Toto je další, Bible říká, že během určité doby v měsíci se nesmíte dotknout žen, a nejen to, nesmíte si sednout na sedadlo, kde seděla menstrující žena. Moje žena tohle považovala za velmi urážlivé, takže si posedala na všechny místa v našem bytě a já musel většinu roku strávit vestoje dokud jsem si nekoupil svoji vlastní židličku a nenosil si ji všude s sebou.
But this one is -- the Bible says that you cannot touch women during certain times of the month, and more than that, you cannot sit on a seat where a menstruating woman has sat. And my wife thought this was very offensive, so she sat in every seat in our apartment, and I had to spend much of the year standing until I bought my own seat and carried it around.
A potkal jsem stoupence kreacionismu. A šel do jejich muzea. To jsou ti, co to berou naprosto doslova. Ale bylo to fascinující, protože vůbec nejde o hloupé lidi. Vsadil bych se, že jejich IQ je stejné jako průměrné IQ evolucionistů. Jde jen o to, že jejich víra je tak silná, co se týče doslovné interpretace Bible, že veškerá data překrucují, aby je napasovali do svého modelu. Aby toho dosáhli, tak podstupují úžasná mentální cvičení.
So, you know, I met with creationists. I went to the creationists' museum. And these are the ultimate literalists. And it was fascinating, because they were not stupid people at all. I would wager that their IQ is exactly the same as the average evolutionist. It's just that their faith is so strong in this literal interpretation of the Bible that they distort all the data to fit their model. And they go through these amazing mental gymnastics to accomplish this.
A i přesto musím říct, že to muzeum bylo úchvatné. Skutečně odvedli skvělou práci. Pokud někdy pojedete do Kentucky, tam to je - můžete se podívat na film o biblické potopě, a ve stropě jsou postřikovače, které vás během scén potopy zamokří. Takže ať si myslíte o kreacionismu cokoliv, a já si myslím, že je to šílené, odvedli skvělou práci. (Smích)
And I will say, though, the museum is gorgeous. They really did a fantastic job. If you're ever in Kentucky, there's, you can see a movie of the flood, and they have sprinklers in the ceiling that will sprinkle on you during the flood scenes. So, whatever you think of creationism -- and I think it's crazy -- they did a great job. (Laughter)
Další lekce je: Budeš vzdávati díky. A to byla velká lekce, protože jsem se modlil, odříkaval modlitby na díkuvzdání, což je pro agnostika divné. Ale děkoval jsem pořád, každý den, a začal jsem měnit svůj úhel pohledu a začal jsem si uvědomovat ty stovky malých věcí, které se denně povedou bez mého povšimnutí, a které jsem bral automaticky - a místo toho jsem se soustředil na tři až čtyři, které se pokazili. A to je ve skutečnosti můj klíč ke štěstí, mít na paměti, že po cestě sem se auto nepřevrátilo a na schodech jsem nezakopl. Jde o věc hodnou povšimnutí.
Another lesson is that thou shalt give thanks. And this one was a big lesson because I was praying, giving these prayers of thanksgiving, which was odd for an agnostic. But I was saying thanks all the time, every day, and I started to change my perspective. And I started to realize the hundreds of little things that go right every day, that I didn't even notice, that I took for granted, as opposed to focusing on the three or four that went wrong. So, this is actually a key to happiness for me, is to just remember when I came over here, the car didn't flip over, and I didn't trip coming up the stairs. It's a remarkable thing.
Třetí: Budeš míti úctu. To bylo nečekané, protože jsem svůj rok začal jako agnostik a na konci roku se ze mě stalo něco, čemu můj kamarád říká "uctivý agnostik", a já to zbožňuju. A rád bych z toho udělal hnutí. Takže jestli se někdo chcete přidat, základní myšlenkou je, že ať už Bůh je nebo není, na myšlence svátosti je něco důležitého a nádherného a naše rituály by měli být svaté. Šábes může být svatý. Tohle byla jedna ze skvělých věcí na tom roku, držet šábes, protože já jsem workoholik, takže mít jeden den, kdy nemůžete pracovat - to mi opravdu změnilo život. To je idea svátosti, ať už Bůh existuje či ne.
Third, that thou shall have reverence. This one was unexpected because I started the year as an agnostic, and by the end of the year, I became what a friend of mine calls a reverent agnostic, which I love. And I'm trying to start it as a movement. So, if anyone wants to join, the basic idea is, whether or not there is a God, there's something important and beautiful about the idea of sacredness, and that our rituals can be sacred. The Sabbath can be sacred. This was one of the great things about my year, doing the Sabbath, because I am a workaholic, so having this one day where you cannot work, it really, that changed my life. So, this idea of sacredness, whether or not there is a God.
Neměj předsudky. Tohle ponauční vzešlo z toho, že jsem hodně času trávil v rozmanitých náboženských komunitách v celé Americe, protože jsem si přál, aby šlo o víc, než jen o mou cestu. Přál jsem si, aby to bylo o náboženství v Americe. Trávil jsem tedy čas s evangelíky, chasidisty a amiši. Jsem velice hrdý, protože si myslím, že jsem jediný člověk v Americe, kdo předstihl svědka Jehovova v hovoru o Bibli. (Smích) Po třech a půl hodinách se podíval na hodinky a řekl "Už musím jít". (Smích) Mockrát děkuju. Děkuju. Buďte požehnáni.
Thou shall not stereotype. This one happened because I spent a lot of time with various religious communities throughout America because I wanted it to be more than about my journey. I wanted it to be about religion in America. So, I spent time with evangelical Christians, and Hasidic Jews, and the Amish. I'm very proud because I think I'm the only person in America to out Bible-talk a Jehovah's Witness. (Laughter) After three and a half hours, he looked at his watch, he's like, "I gotta go." (Laughter) Oh, thank you very much. Thank you. Bless you, bless you.
Ale bylo to zajímavé, protože jsem měl určité předsudky o, například, evangelickém křesťanství, a zjistil jsem, že jde o tak široké a rozmanité hnutí, že se o něm dají jen stěží dělat obecné závěry. Potkal jsem skupinu, která si říká Křesťané červeného písma, kteří se zaměřují na červené slova v Bibli, tedy ty, které řekl Ježíš - tak se tehdy tiskli ve starých biblích. Jeden z jejich argumentů je, že Ježíš nikdy nemluvil o hmosexualitě. Mají brožuru, na které je napsáno: "Tady stojí, co Ježíš řekl o homosexualitě," a když ji otevřete, je prázdná. Tvrdí tedy, že Ježíš mluvil o pomoci vyděděncům, pomoci chudým. To mě velice inspirovalo. Doporučuji Jima Wallace a Tonyho Campola. Jsou to velmi inspirující vůdci, ačkoliv nesouhlasím s valnou většinou toho, co říkají.
But it was interesting because I had some very preconceived notions about, for instance, evangelical Christianity, and I found that it's such a wide and varied movement that it is difficult to make generalizations about it. There's a group I met with called the Red Letter Christians, and they focus on the red words in the Bible, which are the ones that Jesus spoke. That's how they printed them in the old Bibles. And their argument is that Jesus never talked about homosexuality. They have a pamphlet that says, "Here's what Jesus said about homosexuality," and you open it up, and there's nothing in it. So, they say Jesus did talk a lot about helping the outcasts, helping poor people. So, this was very inspiring to me. I recommend Jim Wallis and Tony Campolo. They're very inspiring leaders, even though I disagree with much of what they say.
Rovněž: Nebudeš podceňovati iracionálno. To bylo velmi nečekané, protože jsem vyrůstal ve vědeckém pohledu na svět, a tak to byl pro mě šok, když jsem zjistil, jak velkou část mého života ovládají nevysvětlitelné síly. A jde o to, že pokud nejsou nebezpečné, nemusíme je zcela odmítat. Naučil jsem se totiž - přemýšlel jsem, že jsem dělal všechny tyto biblické rituály, odděloval vlnu od lnu a ptal jsem se věřících: "Proč by nám Bible říkala, abych tom udělali? Proč by se o to Bůh staral?" A oni odpovídali: "Nevíme, ale jsou to jen rituály, které nám poskytují význam." A já řekl: "Vždyť to je šílené." A oni odpověděli: "No a co ty? Sfoukáváš svíčky na narozeninovém dortu. Kdyby přiletěl Marťan a viděl jednoho člověka, jak sfoukává oheň na dortu a druhého člověka, který by nenosil oblečení ze směsice látek, řekl by snad Marťan: "No, tenhle člověk dává smysl, ale tenhle je blázen?" Myslím, že ne, mysím, že rituály jsou od přírody iracionální. Klíčové je zvolit si správné rituály, které nikomu neublíží - ale rituály samy o sobě by neměly zmizet.
Also, thou shalt not disregard the irrational. This one was very unexpected because, you know, I grew up with the scientific worldview, and I was shocked learning how much of my life is governed by irrational forces. And the thing is, if they're not harmful, they're not to be completely dismissed. Because I learned that -- I was thinking, I was doing all these rituals, these biblical rituals, separating my wool and linen, and I would ask these religious people "Why would the Bible possibly tell us to do this? Why would God care?" And they said, "We don't know, but it's just rituals that give us meaning." And I would say, "But that's crazy." And they would say, "Well, what about you? You blow out candles on top of a birthday cake. If a guy from Mars came down and saw, here's one guy blowing out the fire on top of a cake versus another guy not wearing clothes of mixed fabrics, would the Martians say, 'Well, that guy, he makes sense, but that guy's crazy?'" So no, I think that rituals are, by nature, irrational. So the key is to choose the right rituals, the ones that are not harmful -- but rituals by themselves are not to be dismissed.
A jako poslední jsem se naučil: Budeš vybírati a voliti. A to jsem se naučil, protože jsem se snažil následovat vše, co je v Bibli. A selhal jsem na plné čáře. Protože to nejde. Musíte si vybírat a volit, a kdokoliv následuje Bibli bude vybírat a volit. Důležité je vybrat si ty správné části. Existuje obrat "bufetové náboženství", fundamentalisté jej používají v pejorativním smyslu, říkají "Ach, to je jen bufetové náboženství. Jen si vybíráš a volíš." Ale mým argumentem je: "Co je špatného na bufetech?" Několikrát jsem se tam skvěle najedl. Ale měl jsem tam i jídla, z kterých jsem se málem udávil. Takže jde skutečně o vybírání částí Bible mluvící o soucitu, toleranci, lásce k bližnímu, nikoliv částí, které označují homosexualitu za hřích, mluví o netoleranci a násilí, což se v Bibli vyskytuje rovněž v hojné míře. Máme-li tedy v této knize najít nějaký význam, budeme ji muset skutečně angažovat a porvat se s ní.
And finally I learned that thou shall pick and choose. And this one I learned because I tried to follow everything in the Bible. And I failed miserably. Because you can't. You have to pick and choose. And anyone who follows the Bible is going to be picking and choosing. The key is to pick and choose the right parts. There's the phrase called cafeteria religion, and the fundamentalists will use it in a denigrating way, and they'll say, "Oh, it's just cafeteria religion. You're just picking and choosing." But my argument is, "What's wrong with cafeterias?" I've had some great meals at cafeterias. I've also had some meals that make me want to dry heave. So, it's about choosing the parts of the Bible about compassion, about tolerance, about loving your neighbor, as opposed to the parts about homosexuality is a sin, or intolerance, or violence, which are very much in the Bible as well. So if we are to find any meaning in this book, then we have to really engage it, and wrestle with it.
Říkal jsem si, že skončím ještě s pár dalšíma fotkama. To jsem já jak čtu Bibli. A jak přivolávám taxík. (Smích) Vážně, a fungovalo to - a ano, to byla ve skutečnosti vypůjčená ovce, takže jsem ji musel ráno vrátit, ale dobře mi pro jeden den posloužila. No každopádně vám mockrát děkuji, že jste mě něchali mluvit.
And I thought I'd end with just a couple more. There's me reading the Bible. That's how I hailed taxicabs. (Laughter) Seriously, and it worked. And yes, that was actually a rented sheep, so I had to return that in the morning, but it served well for a day. So, anyway, thank you so much for letting me speak.